ThePeace135 ThePeace135 komentáře u knih

☰ menu

Dopisy, které nikdo nečetl Dopisy, které nikdo nečetl Iona Grey

Další kniha o válce, říkali. Další přeslazený román, říkali. Nečekala jsem mnoho, zvlášť potom, co mě tak zklamala kniha "Všem statečným se odpouští", ze stejného období, ale tohle? ... Kniha se zařadila zcela nekopromisně mezi mé nejmilejší a to i přesto, že romantické příběhy normálně moc nevyhledávám. Nádherně propojené dvě linie příběhu - Stelly a Dana, jejichž romance byla tím hlavním gró příběhu, a Jess a Willa, u kterých zde mnozí píšou, že je jejich příběh nudil, ale bez nichž by to nebylo ono, protože jen díky nim mohl příběh Stelly a Dana znovu ožít a hlavně, to díky nim celé dopadlo tak, jak to dopadlo.

27.07.2018 5 z 5


Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů Mary Ann Shaffer

Chtěla jsem si to přečíst neboť jsem na to slyšela pouze a jen samou chválu. Kniha už byla nedostupná a čekalo se na její znovuvydání, tak jsem tedy počkala i já. Předně musím vyjádřit své zklamání nad přebalem knihy. Původní nádherný obal nahradil naprosto kýčovitý přebal jako od těch nejotřepanějších románků. Ale což, na obsahu knihy to rozhodně nic nezměnilo. Nejprve mi chvíli trvalo si zvyknout na formu, přeci jen kniha psaná jen a pouze prostřednictvím dopisů není úplně běžnou záležitostí. Chvíli jsem si i říkala, jestli mě to vůbec bude bavit, vždyť se tam nic neděle... Ale stačilo překonat pár stran než jsme poznali většinu postav a hned mě to vtáhlo a nepustilo. Nádherný příběh o síle přátelství, které navíc vzniklo díky tomu nejkrásnějšímu prostředníkovi - knize. Co víc si knihomol může přát :)

13.03.2019 5 z 5


Muffin a čaj Muffin a čaj Theo Addair (p)

Ne, tohle ne prosím. Přečetla jsem si to, protože moje 'touto knihou posedlá' šéfová mi s ní neustále mávala před obličejem. A jaksi mě to nezaujalo. To, že jsou pánové čtyřprocentní nebyl určitě ten hlavní problém. Chraň Bůh, proti takovým lidem nemám za mák ani ťuk, naopak je fajn, že se někdo toto téma konečně snaží dostat v literatuře trochu do popředí, ale prostě jsem jim to celé nevěřila, i kdybych se postavila na hlavu. Příběh který se zdál spíš jak z červené knihovny než z gymnázia v nějakém českém městě, jehož jméno jsem už zapomněla. Postavy nemastné, neslané, místy až moc ufňukané a jak zde již zbylo zmíněno, jako fanfikce na wattpadu by to jistě obstálo více. Za mě toto opravdu ne a když Bůh dá, druhý díl se mi velkým obloukem vyhne (no vzhledem k mé práci nevyhne, ale co už)... a teď všechny fanynky a fanoušci Theo Addaira do mě :D

10.03.2019 1 z 5


Manželé odvedle Manželé odvedle Shari Lapena

Jedna hvězda snad jen proto, že dát nulu mi přišlo moc kruté. Dobrý námět (který mi ale místy nápadně připomínal Zmizení Samanthy Shipleyové) nechala autorka v podstatě spláchnout do záchodu. Jakým směrem se to bude ubírat mi bylo jasné hned po pár prvních kapitolách. Nakonec mi ale přišlo, že autorka nechtěla z jedné z hlavních postav udělat největšího padoucha a narychlo to změnila, protože vyústění celé zápletky mi přijde dost chabé. Celkově mě kniha nezaujala a hned poté, co jsem začala číst jinou jsou na Manželé odvedle téměř zapomněla.

09.05.2017 1 z 5


Jednotka Jednotka Don Winslow

Čekala jsem detektivní román z prostřední NYPD. Nedostala jsem ho. Dostala jsem syrové vyprávění o chlápkovi jménem Danny Malone, detektivovi a šéfovi elitní jednotky okrsku Manhattan-sever známé jen jako "Jednotka". Chlápkovi, co chtěl být celý život policajt. Dobrej policajt, protože jeho otec byl policajt, jeho děda byl policajt, protože od dětství nic jinýho nechtěl. A možná jím i na začátku byl, než se to celý podělalo.
/"Protože ho v životě nenapadlo, že by jednou mohl skončit ve federální cele na Park Row. Nikoho to v životě nenapadlo, snad jenom Boha a ten si to nechává pro sebe. A přece tu teď Malone sedí. Bez pistole, bez odznaku a bez všeho ostatního, co ho vždycky dělalo tím, čím a kým byl. Zkorumpovaným poldou."/
Don Winslow nám nevypráví jen nějaký příběh o policajtech, ale výborně popisuje, jak to chodí u NYPD či v ulicích New Yorku, v ulicích, které už navždy změnilo 11. září, a kde i přes snahu všech newyorských policistů bude vždycky vévodit zločin a drogy a možná proto je tak snadné sejít ze správné cesty. (I navzdory tomu, že ve skutečnosti je NY posledních pár let považován za jedno z nejbezpečnějších měst, kde míra zločinu povážlivě klesá, ale kdo by to autorovi vyčítal, že? :))
Díky za tuhle knihu, díky za každou další, která autorovi u nás vyjde.

05.03.2021 5 z 5


Co by můj syn měl vědět o světě Co by můj syn měl vědět o světě Fredrik Backman

Kdo čekal další vynikající román od Fredrika Backmana asi nepochodil, fanouškům jeho skvělého stylu psaní a smyslu pro humor ale kniha udělá určitě radost a splní svůj účel. Nejedná se o žádný román, Fredrik se zde jen vypisuje ze svých pocitů, když se stal poprvé otcem a předem se omlouvá svému synovi za to, co všechno dělal, dělá a bude ještě dělat špatně, kolikrát ho kde ztrapní a tak dále, a i když to někomu možná může připadat nudné a nezáživné, je nutné si uvědomit, že autor psal knihu opravdu ze srdce a s láskou ... Krásná oddechovka přečtěná za den na pláži, která si zaslouží 5 hvězd, vždyť je to přeci Fredrik Backman :)

20.09.2017 5 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Po mnoha knihách plných výpovědí těch, kteří přežili holocaust jsem chtěla sáhnout také po příběhu z "druhé strany" a čí příběh by to měl být, než samotného Rudolfa Hesse (v knize jako Rudolf Lang). Nechtěla jsem knihu číst proto, abych snad mohla Němce obhajovat, ani proto, abych se je snažila pochopit, ale prostě proto, abych viděla pohled na věc také z jejich strany, abych věděla, co je k tomu vedlo.... A Smrt je mým řemeslem je toho dokonalý důkaz... Nejprve mi trochu vadilo, že zhruba 3/4 knihy (cca 200 stran ze 300) pojednává o Rudolfově dětství a dospívání, celkem dost podrobně vidíme Rudolfa vyrůstat v přísné katolické rodině, jeho útěk na frontu během 1. světové války i živoření po návratu domů po jejím skončení. Jsme svědky toho, jak jediným "domovem" a "rodinou" se mu stává armáda, strana a válka, zatímco podstatné části je věnováno zhruba posledních sto stran, občas ještě dost letmo. Nicméně všechno to, co bylo před Hessovým jmenováním do velitele koncentračního tábora Dachau a posléze Osvětim, nám pomáhá pochopit, co to bylo za člověka. Ani v nejmenším ho neomlouvá, že to jaké prožil dětství a dospívání, ho vedlo k tomu, co dělal. Byl zvyklý poslouchat na slovo veškeré rozkazy, ať už od svého otce nebo kteréhokoliv nadřízeného v armádě, což ho ale neopravňovalo sprovodit ze světa přes 2 miliony nevinných lidí. Vyprávění očima člověka, který dotáhl myšlenku Konečného řešení židovské otázky, bylo neuvěřitelně poutavé a především tak skutečné, že z toho mrazilo v zádech. Závěrečný norimberský proces s Hessem jen pomáhá dokreslit jeho obraz jako čisté lidské zrůdy bez sebemenšího kousku pocitu viny. Hájit se tím, že rozkaz je rozkaz nemůže nikdy omluvit to, co udělal... a samozřejmě v tom nebyl sám.

13.10.2017 5 z 5


Most sebevrahů Most sebevrahů Taylor Adams

(SPOILER) Tolik jsem se na novou knihu Taylora Adamse těšila, až jsem byla zklamaná. Po naprosto famózním Není úniku, kterým si mě autor naprosto dostal a zařadil se mezi mé oblíbené autory, přišlo trochu slabší Na dostřel, které v originálu bylo autorovou prvotinou, což bylo trochu znát. Nic to ale neměnilo na tom, že to mělo švih a spád a bylo to akcí nabité od první do poslední věty, což je jedna z autorových předností a dobře ji využil i v Mostu sebevrahů. Bohužel mi tady ale nesedla hlavní hrdinka, která mě neskutečně rozčilovala už od samého začátku a místo abych jí fandila a okusovala si nehty nedočkavostí, jak to bude dál, přála jsem si jediné... aby ho už zastřelila a šla domů. V předchozích dvou knihách mě autor bavil svými zvraty i překvapivými konci, ale tady už mi to přišlo až moc. Domlácení, prostřílení lidé, co stejně žijí dál a fungují prakticky normálně... no nevím... za mě rozhodně nejslabší autorova kniha, ale určitě tím nezatracuji vyjímečný styl Adamsova psaní a další jeho knihu si mile ráda přečtu.

24.01.2023 3 z 5


My proti vám My proti vám Fredrik Backman

Když jsem se začetla do Medvědína, netušila jsem, že bude mít pokračování. I když si o to konec knihy přímo říkal. Spousta otázek zůstala nezodpovězena, spousta pravd a tajemství bylo skryto a čekalo na odhalení. Bylo to stejně krásně napsané a stejně poutavé jako Medvědín, byla jsem ráda, že se ke svým oblíbeným postavám mohu vrátit a stejně mě to bavilo o trochu méně. Řekla bych, že Maya ustoupila trochu do pozadí, naopak více se řeší vztah jejích rodičů a hlavně Ben. Což mi ale ve výsledky vůbec nevadilo a byla jsem za ten milý návrat do starého dobrého Medvědína vlastně nakonec moc ráda. Doufám, že se co nevidět dočkáme dalšího skvělého příběhu od F. B.

13.03.2019 5 z 5


Dívka, která chtěla zachránit knížky Dívka, která chtěla zachránit knížky Klaus Hagerup

Je to sice pohádka pro děti, ale to mi nezabránilo si knihu přečíst a právem jí udělit 5 *. Nádherné ilustrace, nádherný příběh, který za tak trochu dětskou naivitou s jakou je příběh vyprávěn, skrývá hlubokou myšlenku :) pro děti nádherné čteni, pro dospělé milovníky knih dvojnásobně nádherné čtení :)

12.03.2019 5 z 5


Farma zvířat Farma zvířat George Orwell (p)

Neuvěřitelně nadčasová věc. Byť napsaná už před více jak sedmdesáti lety, má neuvěřitelný přesah do současnosti a věřím, že bude mít ještě daleko do budoucnosti. Na obrazu zvířecího společenství na jedné farmě je krásně ukázáno, jak snadné je dostat se k moci, jak snadné je ovlivnit ostatní a stát se "vůdcem"... Ačkoliv se kniha zabývá vážným tématem, je napsaná naprosto lehce a není problém ji pochopit ani pro mladší čtenáře. Orwell tohle prostě uměl a škoda, že zemřel tak mlád neboť by jistě vyprodukoval více takovýchto skvostů :)

12.03.2019 5 z 5


Němý křik Němý křik Angela Marsons

Na Angelu Marsonsovou a její Kim Stoneovou jsem si brousila zuby již delší dobu. Než jsem se k ní ale dostala, stihla napsat rovnou šest dílů! No tak jsem to riskla, pořídila jsem si všech šest dílů naráz, vrhla se na to a.... a jsem naprosto nadšená!! Originální zápletka zakořeněná v minulosti, sympatická hlavní hrdinka s tajemnou minulostí, kterou nám postupně odkrývá, navíc se sympatickou většinou týmu, akce, napětí, to vše odehrávající se v Anglii! Co víc si člověk může přát? ... Zasloužených 5* už se těším na další případ :)

10.03.2019 5 z 5


Pořád jsem to já Pořád jsem to já Lisa Genova

PRO NĚKOHO MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER...
Kniha, která si od začátku na nic nehrála, žádná přehnaná propagace, žádné nálepky "Světový bestseller" ani mediální masáž o tom, jak si knihu musíme přečíst... Nebudu lhát, po knize jsem sáhla, protože na přebalu je moje nejoblíbenější herečka, ale už po pár stránkách jsem si uvědomila, jak výjimečný příběh mám v ruce. Ona si totiž většina lidí myslí, že Alzheimer je nemocí starých lidí, ale díky příběhu Alice se přesvědčujeme o tom, že tomu tak rozhodně není. Vždyť je jí teprve 50, je uznávanou profesorkou kognitivní psychologie na Harvardu, má milující manžela a tři skvělé děti. Jenže pak se jednoho dne při každodenním běhání ztratí, z kdysi známých budov a ulic se stává shluk domů a cest, které Alice nepoznává a nemůže najít cestu domů. Po několika podobných "záchvatech" se Alice dozvídá šokující diagnózu - raná forma Alzheimerovy choroby. A nás čeká sledování destruktivního procesu, kdy Alice přichází o vzpomínky, kariéru i soběstačnost. Scénu, v niž Alice vystupuje se svým projevem a vypráví o nemoci jež ji postihla - mimochodem už sama trpí pokročilou fází - jsem skutečně obrečela a říkala jsem si, jak neuvěřitelně těžké to musí být. Moc se mi líbil její nápad s "Motýlkem", odpovědmi na otázky i návodem na případné řešení - bylo skličující pozorovat, jak postupně odpovídá na otázky stále méně a méně podrobně a přesně, až nakonec odpovídá úplné nesmysly. Ještě větší paradox je, že i když sama sobě zanechá přesné instrukce jak celé trápení ukončit, je nakonec v takovém stavu, kdy to stejně není schopná zvládnout. Vynikající kniha s neuvěřitelně silným příběhem, stejně jako skvělý film s fenomenální Julianne Moore (jeden by jim i odpustil tu chybu ve jméně na titulní straně :))

19.08.2017 5 z 5


Komiksová Kytice Komiksová Kytice Karel Jaromír Erben

Když pocházíte z kraje Karla Jaromíra Erbena, je naprostou samozřejmostí znát Kytici. A komiksová verze je takový příjemný bonus. Každá z balad byla nakreslená jiným stylem kresby, některé byly zdařilejší a líbivější, některé méně, ale tak jako tak je to prostě Kytice a ta si pět hvězd zaslouží každým coulem.

16.05.2020 5 z 5


Ďábelské hry Ďábelské hry Angela Marsons

Další parádní jízda. Druhý díl ze série snad ještě lepší než ten předchozí. Geniálně promyšlená, originální zápletka v čele s absolutním sociopatem. Už dlouho mi nebyla nějaká postava tak moc nesympatická. Sice už tak od čtvrtky knihy tušíte, kterým směrem se to celé ubírá a kdo je ten hlavní padouch, na druhou stranu je Vám jasné, že tenhle člověk je tak geniální, že dopadnout ho sice lze, ale usvědčit ho bude prakticky nemožné. Navíc si jako jeden ze svých cílů vybere i Kim a autorka nám tak předkládá další střípky z její minulosti a otevírá staré rány a šrámy na duši. Vedlejší linka s dopadnutím a usvědčením prznitele vlastních dětí mě už "nadchla" trochu méně, protože při čtení řádků se mi dělalo místy zle a mít před sebou takový hovado, asi bych mu na místě vystřelila mozek z hlavy. Suma sumárum ale dalších 5 hvězd a těším se na Tichou modlitbu.

10.03.2019 5 z 5


Počátek Počátek Dan Brown

Prostě Dan Brown!... Prostě Robert Langdon!... Prostě bomba!... Co víc se k tomu dá říct? Dan Brown prostě nikdy nezklame. Další vynikající román s okouzlujícím Robertem Langdonem, kterému jako vždy zdárně asistuje další inteligentní žena, aniž by autor musel nutně zabředávat do nějakých trapných a otřepaných milostných eskapád. Možná už to někomu připadá všechno na jedno brdo, ale co si budem, mi co Dana Browna, potažmo pak Roberta Langdona, prostě milujeme, mu odpustíme i sem tam nějaké to opakující se klišé. 5 hvězd protože to je prostě Dan Brown, protože to je prostě Robert Langdon.

10.03.2019 5 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Velice zdařilá kniha. Šla jsem do ní s minimální očekávím, ale odnesla jsem si maximální zážitek. Po trochu rozvláčnějším a ne úplně záživném začátku se člověk dočkal neuvěřitelné dávky napětí, tajemna a strachu... Autor dokázal perfektně popsat a vykreslit atmosféru daného místa, ze kterého opravdu běhal mráz po zádech-.

16.05.2020 4 z 5


To To Stephen King

Stephen King je prostě pojem, jeho TO pak dvojnásobný. Kolem knihy jsem dlouho kroužila a upřímně mě odrazovala hlavně její tloušťka. Nakonec mě sáhnout po tom klaunovi na obálce nakoplo přečtení jiné knihy s klaunem na přebalu :)... A pocity jsou z toho rozporuplné, jako byly po celou dobu čtení. S knihou jsem se prala půl roku, přečetla mezitím dalších asi 10 knih a tuhle pořád ne a ne dočíst... Neuměla jsem se pořádně začíst, vždycky jen tak stránku, dvě a zase to odložit... Nakonec jsem se ale hecla a těch posledních 100 stran jsem dala na jeden zátah, možná částečně i proto, 'abych to už měla za sebou'. Po dočtení jsem několikrát změnila hodnocení, abych ve výsledku skončila u 5 *, protože ať to bylo jakkoliv zdlouhavé čtení (třeba jen pro mě, ostatní to zcela určitě dávali lépe), je to prostě geniální příběh a ta tisícovka stran byla prostě nezbytná, aby nám autor vylíčil vše. Nepopírám tedy, že některé popisné pasáže si mohl odpustit nebo je alespoň zkrátit na jednu stránku místo na deset, ale co už :) jen teda v mém případě se úplně nedostavoval ten pocit strachu co kniha měla navodit a co zcela určitě dopřávala čtenářům v době prvního vydání před třiceti lety. Suma sumárum je to ale pozoruhodné a obdivuhodné dílo, které by si měl přečíst aspoň jednou za život každý. Taková čtenářská cesta do Mekky :)

13.03.2019 5 z 5


Hora mezi námi Hora mezi námi Charles Martin

Kate Winslet a Idris Elba na obálce... Říkám si, "Co to asi bude?" ... Film jsem nezaznamenala, ale tohle mě zaujalo a ono whoho, naprosto super. Zhltla jsem to za pár dní a nedokázala se odpoutat, protože co kdybych přišla o jakýkoliv detail z téhle neskutečné cesty za záchranou. Úžasný survival román o dvou přeživších po pádu vrtulníku uprostřed zasněžených hor. Neskutečně napínavé počtení, kdy se přiznám, jsem místy přeskakovala o pár stránek dál, abych zjistila, jestli se jim opravdu ten kus cesty podaří ujít, a neumřela na nedostatek kyslíku, jak jsem místy četla se zatajeným dechem. A možná ten konec byl jako z červené knihovny, ale přesně v tomhle případě mi to nevadí, protože tady si myslím, že to bylo na místě. Protože kde jinde se ty lidi do sebe bože měli zamilovat, než na místě, kde mohli být celou dobu sami, poznávat sami sebe i sebe navzájem a hlavně, kdy si sáhli na to nejhlubší dno svých sil a zjistili, že i když pro sebe na začátku byli jen dva cizinci, byli ochotní bez váhání jeden pro druhého riskovat život. Palec hore a plných 5 *...

10.03.2019 5 z 5


O dívce Grace O dívce Grace Anthony Doerr

Anthony Doerr prostě nikdy nezklame, jeho knihy jsou vždy něčím originální, osobité, jedinečné a zkrátka a dobře fantastické. Uznávám, že jeho styl vyprávění nemusí sedět každému, dost možná někomu jeho příběhy mohou připadat nudné, ale pro mě je čtení jeho knih balzám na duši. O dívce Grace je krásné vyprávění o "trestu bez viny", kdy hlavní hrdina David sám sebe potrestá za něco, co nikdy neudělal ze strachu, aby k tomu skutečně nedošlo. Opustí milovanou ženu i maličkou dcerku, protože věří, že je to jediná naděje na záchranu jejího života. Během vyprávění jsme svědky Davidova putování až na druhý konec světa, jeho živoření tam (protože životem bych to zrovna nenazvala) i strastiplné cestě zpátky domů, kdy neví, co nebo kdo ho tam čeká, protože během let mimo domov sám sebe přesvědčil, že i když utekl proto, aby dceří zachránil život, stejně zemřela. Pro mě prostě nádherný příběh za 5* rovných.

23.02.2018 5 z 5