ThePeace135 komentáře u knih

Tohle bylo takové pohlazení po duši... jeden by neřekl, že z něčeho tak tragického, jako je smrt nejbližší osoby, může vzejít něco tak krásného a křehkého, jako je přátelství mezi dvěma naprosto rozdílnými lidmi - mladou ztřeštěnou dívkou a mrzoutským důchodcem (a taky jedním psem a jednou slepicí :) )... Za mě psáno stylem Fredrika Backmana, což je absolutní srdcová záležitost, a i díky tomu se Tisíc metrů ode dna řadí mezi jednu z nejlepších knih, co jsem četla.

5 24.01.2023

(SPOILER) Tolik jsem se na novou knihu Taylora Adamse těšila, až jsem byla zklamaná. Po naprosto famózním Není úniku, kterým si mě autor naprosto dostal a zařadil se mezi mé oblíbené autory, přišlo trochu slabší Na dostřel, které v originálu bylo autorovou prvotinou, což bylo trochu znát. Nic to ale neměnilo na tom, že to mělo švih a spád a bylo to akcí nabité od první do poslední věty, což je jedna z autorových předností a dobře ji využil i v Mostu sebevrahů. Bohužel mi tady ale nesedla hlavní hrdinka, která mě neskutečně rozčilovala už od samého začátku a místo abych jí fandila a okusovala si nehty nedočkavostí, jak to bude dál, přála jsem si jediné... aby ho už zastřelila a šla domů. V předchozích dvou knihách mě autor bavil svými zvraty i překvapivými konci, ale tady už mi to přišlo až moc. Domlácení, prostřílení lidé, co stejně žijí dál a fungují prakticky normálně... no nevím... za mě rozhodně nejslabší autorova kniha, ale určitě tím nezatracuji vyjímečný styl Adamsova psaní a další jeho knihu si mile ráda přečtu.

8 24.01.2023

Pardon, ale tohle se vážně nedalo. Miluju Tess Gerritsen a její série Rizzoli & Isles, ale tohle? Jako bych četla knihu od úplně jiné autorky... Něco mezi Danielle Steel a Norou Roberts s pseudo detektivní zápletkou (a to jsem od dvou výše zmíněných ani nikdy nic nečetla). Tohle fakt ne. Rozhodně nejsem typ, co nedočítá kniha, většinou vše poctivě dočtu, ať to bolí sebevíc, ale tady jsem odmítala plýtvat časem. Už nikdy více...

Někdy mi to občas nedá a když rozečtu sérii, která mi nepřijde úplně dobrá, stejně si přečtu i ty další díly, protože co kdyby náhodou. U druhého dílu Naturalisty jsem si nadávala, u třetího jsem se proklínala a ptala se sama sebe, jestli si z nás autor dělá legraci a u čtyřky... díky, že jsem to vydržela až sem. Za mě rozhodně nejlepší díl celé série (paradoxem je, že bez minimálně předchozího dílu se neobejdete a nebudete se v ději úplně orientovat) a Theo Cray mě tentokrát neskutečně bavil. Ano, co si budem, na konci to autor zase zvoral, protože ty konce mu prostě nejdou, ale já vím jedno. Že i když se u stylu autorova psaní či kvality jeho knih nedá říct, že mají klesající či stoupající kvalitu neb je to jak na horské dráze, pokud se Theo Cray ještě někdy vrátí na scénu, znovu mu tu šanci dám. I kdyby to bylo jen pro ty neskutečně skvělý obálky, co jeho knihy mají.

1 05.03.2021

Čekala jsem detektivní román z prostřední NYPD. Nedostala jsem ho. Dostala jsem syrové vyprávění o chlápkovi jménem Danny Malone, detektivovi a šéfovi elitní jednotky okrsku Manhattan-sever známé jen jako "Jednotka". Chlápkovi, co chtěl být celý život policajt. Dobrej policajt, protože jeho otec byl policajt, jeho děda byl policajt, protože od dětství nic jinýho nechtěl. A možná jím i na začátku byl, než se to celý podělalo.
/"Protože ho v životě nenapadlo, že by jednou mohl skončit ve federální cele na Park Row. Nikoho to v životě nenapadlo, snad jenom Boha a ten si to nechává pro sebe. A přece tu teď Malone sedí. Bez pistole, bez odznaku a bez všeho ostatního, co ho vždycky dělalo tím, čím a kým byl. Zkorumpovaným poldou."/
Don Winslow nám nevypráví jen nějaký příběh o policajtech, ale výborně popisuje, jak to chodí u NYPD či v ulicích New Yorku, v ulicích, které už navždy změnilo 11. září, a kde i přes snahu všech newyorských policistů bude vždycky vévodit zločin a drogy a možná proto je tak snadné sejít ze správné cesty. (I navzdory tomu, že ve skutečnosti je NY posledních pár let považován za jedno z nejbezpečnějších měst, kde míra zločinu povážlivě klesá, ale kdo by to autorovi vyčítal, že? :))
Díky za tuhle knihu, díky za každou další, která autorovi u nás vyjde.

11 05.03.2021

Nejsem cílová skupina YA románů. Už dávno ne. Ale občas si nějaký přečtu, pokud má silnější příběh a zajímavější téma než jen první lásky. Holky odnikud mají rozhodně silný motiv - znásilnění. Jsem absolutně proti jakémukoliv násilí páchaném na ženách, jsem proti tomu, když si chlap myslí, že když se nahlas neřekne ne, vždycky to automaticky znamená ano, ale tady na mě toho feminismu bylo až moc. Až na jednu či dvě výjimky jsou tu chlapci vylíčeni jako absolutní kreténi a hovada (a to se nechci nikoho zastávat) a to mi taky nepřijde úplně OK. Určitě kniha může leckomu pomoci otevřít oči, věnuje se nejenom znásilnění, ale i obecným problémům dospívání - první lásky, sexuální orientace atd.), ale nezlobte se, zase takový odvar, že bych si z toho sedla na zadek, to teda není. Ano, je třeba se umět bránit, je třeba mít možnost se absolutně svobodně rozhodnout, co chci a co ne, ale dovedete si představit v reálu střední školu, kde jsou krom dvou kluků všichni jen nadržený kreténi co vás znásilní na prvním večírku?

3 05.03.2021

Nejsem povídkový typ, nebaví mě, protože mi prostě chybí to "okecávání" okolo. Často mi tam chybí i pointa. Ale tohle bylo takové...jiné. Milé, pěkné a hrozně hezky se to četlo. Pointa sice taky někdy tak nějak vyšuměla, ale i tak se mi to líbilo. Kdyby už jen pro ten psací stroj, který byl společným jmenovatelem všech povídek.

3 05.03.2021

Netušila jsem, že mě to bude bavit až tak moc. Na knihu T.T. jsem se těšila od chvíle, co byla uvedena v edičním plánu. Jeho statusy na sociálních sítích mě vždycky bavily a tahle kniha teda ještě víc. Naprosto upřímně, bez příkras nám poodhaluje svůj život (nebo aspoň to, co si pamatuje), lidi se kterými se potkala, a kteří jsou nebo byli pro něj důležití, svou rodinu. Neprezentuje se ale jako úspěšný fotograf, skvělý syn, manžel, otec. Naopak. Prezentuje se tak, jak sám sebe vidí a jak jej vnímá nejspíš i jeho okolí. Jako sebestředný floutek, co miluje tenisky, hodinky (a obecně spoustu věcí), svůj byt, je často protivnej jak pr**l a žít s ním je zatraceně těžký.
Kdyby napsal román stylem jakým napsal svojí"zpověď", už teď vím, že by mě to neskutečně bavilo.

5 05.03.2021

Když pocházíte z kraje Karla Jaromíra Erbena, je naprostou samozřejmostí znát Kytici. A komiksová verze je takový příjemný bonus. Každá z balad byla nakreslená jiným stylem kresby, některé byly zdařilejší a líbivější, některé méně, ale tak jako tak je to prostě Kytice a ta si pět hvězd zaslouží každým coulem.

7 16.05.2020

Velice zdařilá kniha. Šla jsem do ní s minimální očekávím, ale odnesla jsem si maximální zážitek. Po trochu rozvláčnějším a ne úplně záživném začátku se člověk dočkal neuvěřitelné dávky napětí, tajemna a strachu... Autor dokázal perfektně popsat a vykreslit atmosféru daného místa, ze kterého opravdu běhal mráz po zádech-.

6 16.05.2020

Anthony Doerr mě oslovil svým debutem - Jsou světla, která nevidíme - a ano, vím, že se knihy nemají porovnávat, ale tahle mě ze všech jeho titulů nadchla asi nejméně. Asi je to má vina, nejsem povídkový typ, ale tohle mě opravdu nebavilo. Některé povídky jsem četla třeba i dva tři dny, nemohla jsem se pořádně začíst a počítala stránky do konce. Mám ji sice doma, aby "sbírka" byla kompletní, ale jistojistě vím, že se k ní již nikdy více nevrátím.

1 16.05.2020

Když jsem se začetla do Medvědína, netušila jsem, že bude mít pokračování. I když si o to konec knihy přímo říkal. Spousta otázek zůstala nezodpovězena, spousta pravd a tajemství bylo skryto a čekalo na odhalení. Bylo to stejně krásně napsané a stejně poutavé jako Medvědín, byla jsem ráda, že se ke svým oblíbeným postavám mohu vrátit a stejně mě to bavilo o trochu méně. Řekla bych, že Maya ustoupila trochu do pozadí, naopak více se řeší vztah jejích rodičů a hlavně Ben. Což mi ale ve výsledky vůbec nevadilo a byla jsem za ten milý návrat do starého dobrého Medvědína vlastně nakonec moc ráda. Doufám, že se co nevidět dočkáme dalšího skvělého příběhu od F. B.

8 13.03.2019

Chtěla jsem si to přečíst neboť jsem na to slyšela pouze a jen samou chválu. Kniha už byla nedostupná a čekalo se na její znovuvydání, tak jsem tedy počkala i já. Předně musím vyjádřit své zklamání nad přebalem knihy. Původní nádherný obal nahradil naprosto kýčovitý přebal jako od těch nejotřepanějších románků. Ale což, na obsahu knihy to rozhodně nic nezměnilo. Nejprve mi chvíli trvalo si zvyknout na formu, přeci jen kniha psaná jen a pouze prostřednictvím dopisů není úplně běžnou záležitostí. Chvíli jsem si i říkala, jestli mě to vůbec bude bavit, vždyť se tam nic neděle... Ale stačilo překonat pár stran než jsme poznali většinu postav a hned mě to vtáhlo a nepustilo. Nádherný příběh o síle přátelství, které navíc vzniklo díky tomu nejkrásnějšímu prostředníkovi - knize. Co víc si knihomol může přát :)

14 13.03.2019

Stephen King je prostě pojem, jeho TO pak dvojnásobný. Kolem knihy jsem dlouho kroužila a upřímně mě odrazovala hlavně její tloušťka. Nakonec mě sáhnout po tom klaunovi na obálce nakoplo přečtení jiné knihy s klaunem na přebalu :)... A pocity jsou z toho rozporuplné, jako byly po celou dobu čtení. S knihou jsem se prala půl roku, přečetla mezitím dalších asi 10 knih a tuhle pořád ne a ne dočíst... Neuměla jsem se pořádně začíst, vždycky jen tak stránku, dvě a zase to odložit... Nakonec jsem se ale hecla a těch posledních 100 stran jsem dala na jeden zátah, možná částečně i proto, 'abych to už měla za sebou'. Po dočtení jsem několikrát změnila hodnocení, abych ve výsledku skončila u 5 *, protože ať to bylo jakkoliv zdlouhavé čtení (třeba jen pro mě, ostatní to zcela určitě dávali lépe), je to prostě geniální příběh a ta tisícovka stran byla prostě nezbytná, aby nám autor vylíčil vše. Nepopírám tedy, že některé popisné pasáže si mohl odpustit nebo je alespoň zkrátit na jednu stránku místo na deset, ale co už :) jen teda v mém případě se úplně nedostavoval ten pocit strachu co kniha měla navodit a co zcela určitě dopřávala čtenářům v době prvního vydání před třiceti lety. Suma sumárum je to ale pozoruhodné a obdivuhodné dílo, které by si měl přečíst aspoň jednou za život každý. Taková čtenářská cesta do Mekky :)

6 13.03.2019

Potřebovala jsem do čtenářské výzvy něco s vánoční tématikou... vánoční je tady skutečně jen ten název, o čem byl děj si zase až tak moc nepamatuju neboť mi toho moc v hlavě neutkvělo. Jako ale taková "lehčí" oddychovka to zase tak špatný nebylo.

1 13.03.2019

Fredrika Backamana mám neskutečně ráda už od první knihy, kterou jsem si od něj přečetla. Když se mi dostal do rukou Medvědín, čekala jsem další dílo podobné těm předchozím (Ove, Babička, Britt-Marie), možná jsem si říkala, že od poslední knihy jen vyměnil fotbal za hokej... Ale už to, že styl obálky je jiný, než u předchozích třech knih mi měl napovědět, že tady se bude jednat o něco jiného. Hodně silný příběh, který se zabývá několika ožehavými tématy (znásilnění, otázka trestu a viny, vyčlenění z kolektivu, gay orientace), které se všechny odehrají ve víru malého městečka uprostřed lesů, kde není dost prostoru a hlavně tolerance na to, to všechno snést. Příběh nejen pro mladší čtenáře, kteří se snáze ztotožní s hlavními hrdiny a třeba i s jejich osudy a problémy, ale určitě i pro starší čtenáře, možná i rodiče, aby věděli... aby prostě věděli. Navíc styl jakým to Fredrik psal, byl pro mě naprosto famózní.

Tess Gerritsen prostě nikdy nezklame. Již dvanáctá kniha ze série Rizzoli & Isles a přesto nikdy nezabředne do nějakých klišé nebo opakujících se motivů. Znovu nám předkládá originální příběh, který mě neskutečně bavil od první do poslední stránky.

3 12.03.2019

Je to sice pohádka pro děti, ale to mi nezabránilo si knihu přečíst a právem jí udělit 5 *. Nádherné ilustrace, nádherný příběh, který za tak trochu dětskou naivitou s jakou je příběh vyprávěn, skrývá hlubokou myšlenku :) pro děti nádherné čteni, pro dospělé milovníky knih dvojnásobně nádherné čtení :)

8 12.03.2019

Moc hezká publikace, která je přehlídkou několika příběhu několika zdánlivě obyčejných lidí, jejichž hrdinské činy se ztratily v davu nebo se o nich prostě nemluvilo, protože to byli Němci. Kniha je i důkazem o tom, že ne všechny lidi lze házet do jednoho pytle, protože nebyl Němec jako Němec. Palec hore navíc za skvělou obálku ;)

1 12.03.2019

Záležitost na jedno odpoledne, ba co, spíš na jednu půlhodinku :) o nic to ale neubírá na tom, že je to dokonalé. Tim Burton je mistr svého řemesla, ať už jde o jeho filmy či knihy. Miluju jeho styl :)

2 12.03.2019