Thanyss komentáře u knih

Lord Voldemort je zpět, ale nikdo z kouzelnického světa tomu nechce věřit. Kromě tajemného spolku, který se rozhodl proti pánovi zla bojovat. Fénixův řád tvoří velcí kouzelníci, kteří Harrymu věří každé slovo. Páta kniha o Harrym Potterovi už má dost tajemnou atmosféru a podle mě už o pohádce nemůže být ani řeč.

5 18.06.2013

Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem o té knihy čekala víc... Vždyť námět smlouvy s ďáblem je tak nádherný. Popřípadě je tu ještě možnost, že nedokážu docenit kvality tohoto díla, nicméně i tak to pro mě zůstává mírným zklamáním.

4 18.06.2013

Z Čapkova Krakatitu jsem poněkud rozpačitá a to z toho důvodu, že v knížce jsou výborné a napínavé pasáže a potom části, které mi přišly úplně mimo dějovou linii, zbytečné, jako by pouze sloužily k vyplnění děje. Takže jsem se chvíli výborně bavila a chvíli se hryzala nudou a přemáhala se, abych četla dál. Celkově mě Krakatit spíše zklamal, čekala jsem víc.

7 18.06.2013

Chcete se něco dozvědět o dinosaurech, ale učebnice a odborná literatura vám drásá nervy? Tak si pořiďte tuhle útlou knížečku. A i když patříte mezi starší čtenáře a víte, že kdysi po Zemi chodila obrovská stvoření, klidně si ji přečtěte taky, protože se u ní hezky pobavíte. Kdyby se dějepis vyučoval podle podobných knížek, věřím, že by to děti bavilo mnohem víc.

1 18.06.2013

Jsem ráda, že každý díl je lepší než ten předchozí. Stříbrný trn jsem si opravdu užívala. Autor čtenáře ukolébal tím, že tsuranská invaze je odvrácena, trhlina uzavřena a lidský život běží nerušeně dál. Jenže se zdá, že trhlina za dobu své existence přitáhla pozornost něčeho temného a silného.

Jak jsem byla v rozpacích z prvního dílu, tak moc jsem nadšená z dílu třetího. Tohle je fantasy podle mého gusta. Postavy dospěly a jsou zoceleny po letech války, jejich chování má logiku a děj nepostrádá napětí.

Jediné co mi trochu chybí, jsou nějaké nečekané zvraty. Zatím jsem nenašla nic, z čeho bych si doslova sedla na zadek. Takže za mě 90%. :)

Je mi líto, ale básně z Tajemné dálky mě nijak neoslovily. I když nejsem nějak velký příznivec básnických sbírek, většinou si najdu několik básní, které se mi líbí. V této sbírce jsem ovšem žádnou takovou nenašla.

17.06.2013

Antická komedie? A proč ne? Já jsem se pobavila dobře, ať už to byl sbor žab, která kvákaly při plavbě Dionýsa přes řeku Styx a nebo konečný souboj dvou velkých básníku. Nejlepší byla část, kdy Aischylos přidal za každý Eyripidův prolog "a rozbil džbán". Pokud máte trpělivost na složitější jazyk, tak určitě doporučuji. Aristofanés napsal opravdu zábavnou komedii. :)

2 17.06.2013

Nerudovo Hřbitovní kvítí mě nadchlo. A to i přes to, že bylo ve své době zatracováno. Pokud máte rádi veselé básničky, tak tuhle sbírku rozhodně nečtěte. Je plná smutku a ponurosti. Možná jsem zvrhlá nebo nevím, ale mně se tenhle styl prostě líbí.

5 17.06.2013

Životopisům jsem se doslova vyhýbala a pak přišly moje narozeniny a od sestry jsem dostala tuhle knížku. Jsem Kingem praktiky posedlá, myslím tedy jeho knihami, které jsem už přečetla téměř všechny. A tak jsem učinila vyjímku. A dobře jsem udělala!

Lisa Rogaková napsala Kingův životopis perfektně. Není to jen suchopárné sdělování faktů a dat. Spíš je to podáno formou příběhu a četla jsem to doslova jedním dechem.

Že Stephen King není tak úplně obyčejným člověkem je jasné snad každému, kdo četl alespoň jednu jeho knihu, popřípadě viděl nějaké filmové zpracování jeho příběhů. Autorka se zabývá Stevovým životem už od narození a odhaluje nám tak neradostné dětství, kdy rodinu jednoho večera opustil otec a oni ho už nikdy nespatřili. Teprve později zjistili, že založil novou rodinu, i když se se Stephenovou matkou nikdy nerozvedl. Navzdory chudobě, se kterou se rodina potýkala, King úspěšně dokončil studia a oženil se.

Opravdu na mě zapůsobilo, jak se na něm nepodepsalo bohatství, které svými knihami získal. Na druhou stranu je děsivé, že člověk tak geniální se několik let utápěl v alkoholu a drogách a nepamatuje si některé části svého života.

Dalším paradoxem je, že spisovatel hororů trpí nepopsatelným množstvím osobních hrůz a fóbií, kterých se zbavuje právě psaním. King je plný rozporů, uznávám ho jako geniálního spisovatele, na druhou stranu obdivuji jeho ženu, jež s ním vydržela až do dneška.

Závěrem knihu doporučuji všem, kteří se o Mistrovi strachu chtějí dozvědět něco navíc. Pro mě bylo přínosem zjistit, jak Steva napadly některé jeho romány či povídky. Stačí mít oči otevřené. Jakákoli denní banalita se může stát námětem neuvěřitelného příběhu. Stačí se jen zeptat: Co kdyby...?

6 17.06.2013

Meč pravdy jsem na chvíli odložila a nějak mě ostatní četba ukolébala. takže když jsem četla Proroctví císaře Jaganga, tak mě to doslova zarazilo do sedačky :)

V příběhu je hned několik nečekaných zvratů a v polovině ve mně příběh vyvolal takový vztek. že jsem myslela, že nebudu číst dál. A pak, že knížky nevyvolávají tak silné emoce :) Každopádně ten vztek byl vyvolán vcítěním se do děje, ne tím, že by kniha stála za prd.

Za ten adrenalin, nemožnost odtrhnout se od čtení a za tu dávku emocí, nemůžu jinak než dát 5 hvězdiček.

17.06.2013

Antická tragédie se vším všudy. Ani čtení není nijak těžké a příběh podvedené manželky, která se mstí muži, který ji zradil, se mi líbil. A nebyla by to pořádná tragédie, kdyby Médeia ze msty nezavraždila i vlasní syny jen proto, aby byl jejich otec potrestán v nejvyšší míře.

2 17.06.2013

Milá a nevtíravá divadelní hra, která umí příjemně zpestřit nudný čas. Množství pohádkových bytostí by možná někoho mohlo odradit, ale mně v Lucerně nevadí. Dokonce jsem si oblíbila dvojici vodníků.

Viděla jsem i přímo divadelní představení a bavila jsem se stejně dobře jako při čtení, i když to může záležet i na hereckém obsazení.

17.06.2013

Opravdu pěkná báseň, moc se mi líbila, i když v ní nehledám žádné skryté odkazy nebo kritiku nějakého státního zřízení. Borovský mě především pobavil a to oceňuji nejvíc

6 17.06.2013

Vracíme se k Richardovi a Kahlan přesně ve chvíli, kdy skončil předchozí díl a knihy tak na sebe plynule navazují. S čím jsem se vyrovnávala, byl příchod nového národu (respektive národů) na scénu. Přeci jen jsem se už sžila s hlavními hrdiny a tak odloučení od nich pro mě bylo mírně nepříjemné, pro další děj však nezbytné.
Autor má neuvěřitelnou fantazii, i když u Válečného čaroděje jsem měla pocit, že malinko ztratil tempo. Ale věřím, že Chiméry ještě zamíchají událostmi a tak hurá na druhou část!

17.06.2013

Další střípek z řeckých pověstí, tentokráte věnovaný krutému trestu Prométhea, který lidem daroval oheň, naučil je věštit a seznámil je s lékařstvím. Což se nelíbilo Diovi, který chtěl lidstvo zahubit a tak Prométhea potrestal přikováním na skálu.

Spis ukazuje krutost antických bohů, kteří se umí především mstít a lidstvo považují za podřadné a nezřídka jím pohrdají. Přitom jsou bohové lidem ve svých vlastnostech velmi podobní. Jsou ovládáni vztekem, nenávistí, žárlivostí i touhou.

Překlad je povedený, Upoutaný Prometheus se čte vcelku snadno, takže i méně zkušení čtenáři by neměli mít problém se svazkem prokousat. :)

2 17.06.2013

Jediné, co mě mrzí je, že se nedochoval celý epos. Na druhou stranu můžeme být vzhledem ke stáří tabulek rádi, že se vůbec něco dochovalo. Čekala jsem, že čtení bude náročnější, ale překlad je velmi snadno srozumitelný, jen občas mate absence některých řádků nebo ztráta částí tabulek.

I přes to je příběh o Gilgamešovi, který se po smrti svého přítele rozhodne hledat nesmrtelnost, velmi působivý. Bohužel je nesmrtelnost králi upřena, ale jeho skutky nebudou zapomenuty nikdy.

3 17.06.2013

Agatha Christie to sice není, ale čistokrevný historický román taky ne. Je to vlastně kombinace obojího, takže milovníci detektivek a Egypta si přijdou na své. Tentokrát musí soudce Amerotke rozplést záhadu tajemných vykradačů hrobek. Pravda je, že hlavního padoucha jsem neodhalila, to dokázal až v závěru sám soudce.

Knížka se čte dobře, i když na plný počet to podle mě není. Přečetla jsem ji za necelý den, ale že by to bylo jedním dechem, to zrovna ne. Za mě příjemné 4 hvězdičky.

17.06.2013

Historický román, který čerpá ze záhadného úmrtí Thutmose II., který se po vítězném návratu skácí mrtvý k zemi přímo v Amonově chrámu. Příběh nám ukazuje mocenský boj mezi budoucí faraonkou Hatšepsut a velkovezírem. Doherty píše rozhodně poutavě, ale občas postrádám nějakou situaci, která by mi vyrazila dech.

Podle mého soudu zatím nejlepší díl z celé série. A asi taky první díl, kde jsem poznala vraha ještě před závěrečným odhalením, i když jsem nevěděla, co dotyčného k těmto činům vedlo.

Protentokrát se musí soudce Amerotke vypořádat se sérií úmrtí, která postihla hrdiny ze Setova pluku, elitní jednotku Panteři z jihu. Kdo má na svědomí brutální vraždy vysloužilých hrdinů, kteří se těší velké úctě obyvatel a přízni faraona Hatšepsut? A na druhou stranu, jsou tito váleční veteráni skutečně tak bezúhonní, jak si všichni myslí? Tuto záhadu musí rozřešit faraonův soudce Amerotke.

Příběh je pěkný, dobře se čte, v knize je i přiměřená dávka tajemna. A na konci jsem se nemohla ubránit soucitu s vrahem.

2 17.06.2013

Tak copak ještě velectěný soudce Amerotke neřešil? V Thébách opět řádí šílený travič, který nezná smilování. Kombinace starého Egypta, skrytých dvorských intrik a nebezpečných jedů je výborným koktejlem napětí a překvapení. Je pravda, že v tehdejší době byly jedy mnohem nebezpečnější, protože byly záhadné a jejich tajemství znala jen hrstka lidí. Protijedy neexistovali a tak byl účinek v drtivé většině smrtelný.

Příjemnou změnou bylo to, že se ve finále jednalo o dva odlišné případy, které byly shodou okolností propojeny. Poutavé čtení, které vám zpříjemní nudné chvíle a můžete si utvořit i obrázek o soudním vyšetřování v krajích zavátých pískem před více než 3000 lety. :)

17.06.2013