Tess.96 komentáře u knih

Od svého prvního setkání s autorem jsem měla obrovská očekávání. Doslova jsem čekala, že mě jeho styl a kniha posadí na zadek, ale nestalo se tak. Dialogy jsou velmi zvláštně napsané. Hemingway často dialogy opakuje klidně nekolikrát za sebou a to mi upřímně lezlo strašně na nervy. Stejně tak jako neustále se opakující jméno Robert Jordan. Robert Jordan udělal tohle, Robert Jordan udělal tamto. Bylo to velmi otravné. Moc tomu nepřispěly ani zdlouhavé a nudné filozofické myšlenky hlavní postavy. Celkově byl pro mě příběh dost o ničem, dokonce i ta romantická linka byla dost odtažitá, stejně jako zbytek knihy.

1 19.04.2024

Princ dvojí krve je šestým dílem ze série Harryho Pottera. Tenhle díl jsem četla po třetí, jestli si dobře pamatuju. Vždycky se k Harrymu Potterovi snažím pravidelně vracet, protože za tu dobu zapomenu, co se tam děje navíc oproti filmu a navíc tím, jak stárnu, tak si dělám odlišný názor na chování postav nebo na knihu jako takovou.

Šestý díl mám asi o něco raději než díl páty a baví mě o trochu víc. Fénixův řád už si třeba tolik nevybavuji, ani jako film, za to Prince ano. Opět se to krásně četlo, víme, že JK to prostě umí a má na to talent. Musím ale říct, že oproti předchozím letům, kdy jsem tuhle knihu četla, tak mi strašně lezlo na nervy chování postav. Hermiona a Ron, to hašteření a nemluvení spolu mě strašně vytáčelo. Stejně tak chování Harryho vůči Brumbálovi nebo i ostatním. Chápala jsem jeho frustraci, že ho nikdo neposlouchá a nikdo s ním nesouhlasí, ale vážně bych je všechny nejraději propleskla. Jediná rozumná postava byla Ginny, takže už chápu ten hype kolem toho, že knižní Ginny je daleko lepší než ta filmová. Nicméně celkově je to povedený příběh, který bavil, moc mě bavil hlavně závěr, který je napínavý, akční a taky smutný. Slzičky v očích byly.

3 07.04.2024

Sparks mě nikdy nezklamal. Vše, co napíše dokáže napsat stylem, že se od toho nemohu odtrhnout, proto by mě nikdy nenapadlo, že od něj narazím na knihu, které dám méně než tři hvězdy. Tím nechci říct, že jsem vyloženě zklamaná z téhle knihy, ale spíš mi úplně neseděl ten příběh jako takový. Přišlo mi to ploché, vůbec to nemělo žádnou hloubku jako mají jeho ostatní knihy. Místy to bylo příliš zdlouhavé a ukecané a vlastně jsem si ani neužila tu romantickou část, ta mi přišla zrychlená a nedodělaná a víc se příběh věnoval těm problémům samotným a to nebylo napsané nijak poutavě, takže jsem se spíš nudila. Možná jsem neměla tu správnou náladu a nebo už jsem od Sparkse přečetla to nejlepší a měla jsem vysoká očekávání. Nevím, ale k téhle knize se už nevrátím.

08.03.2024

Chvilku mi trvalo než jsem si na Thea zvykla. Je to příšerný podivín a totální nerd, kterého zajímá jen věda a věda a upřímně, té je tam na můj vkus až moc. Spousta zbytečných vysvětlování, které mi nic neříká. Chápu, že to má čtenáře obohatit, ale tohle mě moc nebralo. Nicméně vyšetřování vraždy jako takové už bylo zajímavé. A ano, Theo měl fakt kliku na spoustu věcí, na které narazil, až mi to přišlo nereálné, že by takový člověk měl tolik štěstí. Na druhou stranu mu to moc nikdo nežral, protože policie je tu vyobrazená jako totálně neschopná a ignorující instituce. Suma sumárum, bavilo mě to, bylo to napínavé, místy trochu fantasmagorie, ale dá se to odpustit díky skvělé gradaci a akčnímu konci.

4 27.02.2024

Hned po čtvrtce přečtené knihy jsem byla rozhodnutá, že knize nedám víc než dvě hvězdy. Autorka často zdlouhavě popisovala zbytečnosti a nějak mi nesedl její styl psaní. Celkově mi přišlo, že i špatně popsala postavu Beryl, protože mi byla strašně nesympatická. Nakonec v polovině jsem se ale přes několik těhle problémů dostala a postava Beryl si mě získala. Co ale musím vytknout autorce je to, že hodně čtenářů může nalákat právě na pilotování (už jen ten název!), ale to se v knize objeví jen v posledních třech kapitolách. Jinak se kniha věnuje hlavně trénování koní. Nakonec to není špatná kniha, ke konci si mě i získala, ale znovu bych po ní nesáhla.

1 18.02.2024

Musím uznat, že u scény, kdy se Anna objeví poprvé a je popisovaná do detailu se mi strachem rozbušilo srdíčko, což jsem zatím zažila jen u Draculy. Pak se ale kniha překlene do romantické linky a to mystično a hororový nádech úplně vymizí. Najednou se z toho stává kniha o mladé lásce pro teenagery. Proto si myslím, že kdybych byla mladší, tak bych si knihu a celkově ten příběh užívala daleko víc a možná bych to i víc prožívala. Momentálně mám z toho spíš pocit zklamání, že se z takového zajímavého a děsivého námětu stal průměrný romantický příběh.

1 24.01.2024

Kniha mě od začátku vtáhla. Nevadilo mi, že je to psané formou rozhovoru, naopak mi to přišlo lepší. Nezacházelo se nikam do zbytečných popisů a vypravování. Vše se řeklo na rovinu a příběh se tak krásně posouval a gradoval. Jednotlivé postavy jsou krásně popsané slovy jiných postav, takže představu si o každém uděláte. Nemohla jsem vůbec knihu dát z ruky a pořád chtěla jen číst. Navíc podle knihy vznikl i stejnojmenný seriál, který jsem viděla před knihou a i tak mi to dojem z příběhu nezkazilo. Seriál se v jistých detailech liší, ale ne o moc. A je navíc fajn si poslechnout přezpívané a nahrané písně z knihy.

1 18.01.2024

Hned ze začátku musím říct, že je kniha psaná v takovém zvláštním stylu. Je tam hodně popisu a málo přímých řečí, což mi obvykle vadí, protože mi přijde, že dost nepoznávám postavy, ale tady mi to překvapivě nevadilo vůbec. I když postava Carol mi přišla (možná právě kvůli stylu knihy) docela odtažitá a chladná, jako by byla robot bez emocí. Naopak postava Terezy byla hezky vyvážená, i když mi vadilo, že z ní vyloženě udělali posedlou touhou a láskou ke Carol.



Co dalšího bych knize vytkla by bylo, jak zdlouhavá je, než se konečně dostaneme k tomu, co čtenář očekává od začátku. Čekala bych to třeba už v polovině knihy, bohužel to vygraduje až skoro v samotném závěru. Měla jsem pak pocit, že je konec kvůli tomu zbytečně unáhlený. Navzdory tomu se ale kniha pořád četla dobře, vyloženě nenudila, ale ani ničím nepřekvapovala. Takový zlatý průměr.

1 05.01.2024

Musím říct, že mě překvapilo, jak “stará ta kniha vlastně je. Tím, že seriál je z roku 2017, tak jsem čekala, že se bude jednat o novou knihu. Margaret Atwoodová ale knihu napsala a vydala již v roce 1985. Seriál je navíc věrná kopie knihy, nebylo tam nic navíc, co by do seriálu nedali. Což me zrovna potěšilo. Jen změnili pár detailů, hlavně co se stáří některých postav týká.
Nicméně musím i tak říct, že seriál je daleko lepší. Co mi dost zkazilo dojem z knihy je, jak moc si June stěžovala, já to chápu, to co zažívala a zažila bylo příšerný, ale stěžuje si v té knize tolik až je to otravné. Navíc neustále ve svém vyprávění z ničeho nic přeskakovala do minulosti a stával se z toho zmatek. Takže ano, kniha má se lepší, ale i horší momenty. Seriál je o dost lepší, ale ráda bych si v budoucnu přečetla i druhý díl - zajímá mě, jak to autorka zakončila.

2 03.01.2024

Knihu si pro svůj první animovaný film zvolil režisér Wes Anderson a snímek je natočený pomocí loutek. A musím říct, že byl velmi věrný knižní předloze. Knížka je to krátká, má to necelých 80 stránek, takže jsem to měla přečtené za chviličku, tudíž se mi líbí, že Wes použil do filmu vše, ale mohl si zároveň pohrát se svou fantazií a pár detailů si upravit (např. ve filmu má pan Lišák pouze jedno liščátko). Ale i tak se jedná o tak zvláštní příběh, že i když je označovaný za pohádku, tak si nejsem jistá, zda bych měla odvahu to svým dětem číst.


Takže v tomhle souboji kniha vs. film u mě rozhodně vede film. Wes si s tím neskutečně pohrál, vybral si pro propůjčení hlasů hvězdná jména a ta animace je naprosto neskutečná. Kniha je spíš jen takové rychlé shrnutí toho filmu a moc nenabídne než hrabání, zabíjení, hrabání, žraní a hrabání.

05.12.2023

Musím říct, že životopis se čte opravdu dobře. Je to čtivě napsané, formou článku s občasnými vsuvkami od samotné herečky. Občas se mi ale zdálo, že autor až moc zbytečně odbíhal od tématu, kterému se v dané kapitole měl věnovat. A upřímně, možná spíše než názor autora, mě zajímal názor samotné Zlaty, tudíž mi bylo líto, že autor se tam často prosazuje sám, než aby nechal mluvit tu, o které životopis je.



Bylo ale zajímavé dozvědět se o Zlatině dětství nebo o její začínající kariéře. Potěšila mě i slova jejích kolegů, například Petra Štěpánka, kterého nyní má za manžela. Je neuvěřitelné, kam je život posunul. Nicméně, když vezmu knihu jako celek, tak má lepší, ale i horší momenty, místy mě bavila a zaujala (třeba cestování s Radkem Johnem), ale hodně mi vadil ten osobní pohled autora, který tam za mě neměl vůbec co dělat. Lepší by bylo, kdyby si to Zlata napsala sama.

05.12.2023

Musím vyzdvihnout jak čtivě je kniha napsaná. Jakmile jsem se začetla, tak jsem se nedokázala odtrhnout a chtěla číst dál, zajímalo mě, co se stane. A myslím si, že tím si mne autorka naprosto získala. Začátek má trochu pomalejší tempo, ale pak to napětí krásně nabíhá a každou chvíli čekáte kdy to vybuchne.
Je to kniha o domácím násilí, přetvářce a manipulaci a co je na tom děsivé je to, že se to může dít kdekoliv za zavřenými dveřmi a nikdo z nás by nepoznal vůbec nic. Proto se mi líbí, že si autorka vybrala i takové téma, které je těžké na zpracování, aby čtenáře bavilo a zaujalo. Ale zvládla to skvěle a ráda si od ní přečtu i nějaké další.

4 06.11.2023

Život a osud císařovny Ažběty nebo-li Sisi je mojí srdcovou záležitostí. Je to jedná z historických osob, kterou mám moc ráda a nebudu lhát. Zamilovala jsem se do této postavy díky krásné a talentované Romy Schneider, která jí ztvárnila ve filmech.
Skutečná Sisi ale vůbec nebyla taková, jakou jí Romy ztvárnila, byla spíš naprostým opakem, a proto mi přijde i zajímavá. Pustila jsem se do knihy Mé srdce je z kamene – Temná stránka císařovny Alběty, abych se o císařovně dozvěděla něco nového a zajímavého. Chtěla jsem prostě drby :D Bohužel mě ale kniha spíše zklamala.
Už z názvu jsem čekala něco, co mě bude šokovat nebo mě překvapí. Jaké zklamání pro mě bylo, když se polovina knihy vůbec Sisi nevěnuje, ale věnuje se architektuře, sídlům, ve kterých Sisi žila a uměleckým dílům, které sbírala. Nepochopila jsem, co je na tom všem temného a co nám to má o císařovně prozradit. V knize se tedy objevuje jen málo zmínek o Sisi, které jsou zajímavé, celkově asi tak jen na čtyřiceti stránkách? Což je čtvrt knihy. Sice tam bylo něco nového a zajímavého, ale většina knihy je bohužel kvůli zdlouhavým popisům architektury a umení nudná a nezáživná.

2 01.11.2023

Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, musela jsem si zvyknout na styl psaní. Autorka docela dost sází na popis okolí, což mi místy přišlo docela dost zbytečně zdlouhavé. Jakmile jsem se ale do toho dostala, tak mě kniha hned vtáhla. Příběh krásně gradoval a postupně ve vyprávění je tam spousta retrospektivy. Sama se nemůžu rozhodnout, která část se mi líbila více, asi to bylo tak 50 na 50.
Postavy mi byly sympatické všechny a na konci knihy jsem měla slzy v očích a byla jsem dojatá. Co mě mile překvapilo, bylo to, že kniha nekončí klasickým happyendem, jak by každý čekal, ale konec se od ostatních romantických knih liší, což jsme uvítala jak dobrou změnu. Naopak, co bych autorce vytkla byla častá změna stylu vyprávění (ich a er forma), což mě hodně mátlo a přišlo mi to zbytečné a konec mi přišel trochu uspěchanější, když vezmu v potaz utahaný začátek.
Při celkovém hodnocení knihy jsem se rozhodovala zda dát tři nebo čtyři hvězdy. Protože příběh jako takový se mi moc líbil, ale nevím, zda bych se ke knize ještě někdy vrátila. Nakonec jsem dala vyšší hodnocení a postupem času se rozhodnu, zda u mne zůstane nebo půjde do světa.

1 01.11.2023

Upřímně musím říct, že se mi do knihy Bílá těla vůbec nechtělo. Ani nevím z jakého důvodu, možná mě tolik nelákala obálka, protože anotaci jsem neznala (ráda se nechám překvapit). Nakonec jsem ale ráda, že jsem se ke knize dokopala a přečetla ji.

Kniha vypráví příběh o dvou sestrách, dvojčatech z pohledu jedné sestry, která je svým způsobem posedlá svým dvojčetem. Její sestra se dostane do toxického vztahu a ona se z toho může zbláznit a začíná naprosté psycho, ale jakože doslova. V polovině knihy jsem byla přesvědčená, že vím, jak to dopadne, ale kniha je napsaná tak čtivě, že mě to pořád bavilo. A světě div se, nakonec to stejně dopadlo úplně jinak.

Autorka skvěle popisovala atmosféru a krásně si hrála s napětím, takže příběh jen gradoval. Možná si mohla odpustit nějaké nechutnosti a úchylnosti (fakt psycho!), naštěstí tam toho bylo minimum, ale musím říct, že jsem s knihou opravdu spokojená a překvapená, jak se mi líbila a jak mě bavila.

01.11.2023

Z celé série se mi stejně nejvíc líbil první díl a mám to tak stejně i u filmu. Bylo to něco zajímavého a díky tomu vypukla mánie ohledně upírů (i když za jeho původ můžeme děkovat Draculovi). Já se většinou téhle mánii a hysterii vyhýbám a knihu si přečtu až po nějakém čase.

Ze série Stmívání jsem měla pocit, že byla úplně zbytečně natahovaná. Milostný trojúhelník mezi Bellou, Edwardem a Jacobem byl naprosto zbytečný, protože již od začátku bylo jasné s kým nakonec skončí. Rozbřesk je jen další zbytečná natahovačka, která nenabízí nic, co by mě jako čtenáře dokázalo nějak uspokojit nebo potěšit. První polovina je o něco lepší než ta druhá. Jakmile se Bella promění jde to do kopru a stává se z toho filozofický blábol, kde každý nad něčím polemizuje. Prostě naprosto zbytečná kniha.

1 08.08.2023

Od autorky Kelsey Miller opravdu vyzařuje ta láska, kterou k seriálu chová a na čtenáře to působí nakažlivě. Nejsem obrovským fanouškem Přátel. Mám je ráda, ráda na ně kouknu, když je dávají v televizi, ale pokud bych si nějaký seriál pustila jako kulisu nebo oddych, nebyl by to tenhle.

To ale neznamená, že by se mi kniha kvůli tomu nelíbila, právě naopak. Bylo zajímavé si přečíct zajímavosti o hlavních představitelích, jak se vlastně k roli dostali nebo jak si museli společně vybojovat navýšení platu. Kelsey Miller navíc píše opravdu čtivě a do knihy jsem se hned dostala. Místy čtenáři připomene ty nejlepší epizody nebo scény, které se staly ikonickými.

Možná se to může zdát jako jen kniha o nějakém seriálu, ale je to zajímavý pohled na to, jak tenhle epický seriál vznikl a dává nahlédnout do jeho zákoutí, což mě moc bavilo. Doufám, že se autorka podbnému tématu bude věnovat dál, mohlo by to mít úspěch.

4 03.08.2023

Byla jsem nakonec velmi překvapená jak moc se mi kniha líbila a hlavně jak čtivě je napsaná. Ano, bylo tam pár momentů, které mi vadily, například chování hlavní hrdinky, která se chovala jak robot a dělala vše, co jí kdo řekl nebo navrhl. Ke konci knihy se chovala strašně nezodpovědně a docela dost mi to vadilo

Naštěstí ale tyhle momenty zastínily ty lepší a zajímavější pasáže z knihy. Ať už se jednalo o přijímání cizinců na Ellis Islandu nebo romantická část příběhu mezi Tonym a Eilis, která byla krásná a gradující. Kniha má své mouchy a není to kdoví jak dobrý příběh, navíc to má otevřený konec, což mě taky pěkně štve, ale je napsaná čtivě a od poloviny knihy jsem se od ní nemohla vůbec odtrhnout.

16.07.2023

Druhá kniha od od Colleen Hoover, kterou jsem četla je emocionální jízda na horské dráze, která mě strhla od začátku do konce. Díky jedinečnému příběhu, dobře propracovaným postavám a srdcervoucím dějovým zvratům mi tato kniha vyrazila dech. Moc se mi líbila hlavní hrdinka Sky, která byla složitá, sympatická a milá zároveň. Autorka odvedla skvělou práci, když pomalu odhalovala její pravou povahu a minulost, což mě po celou dobu udržovalo v napětí a hádání.
 
Colleen umí skvěle psát milostné příběhy a dokonale popisovat postelové scény a nezklamala ani u této knihy. Styl psaní byl také velmi poutavý a čtivý, díky čemuž se tento román krásně a rychle četl. Autorčin smysl pro detail mi pomohl vykreslit v mysli živé obrazy a příběh mi připadal o to reálnější.
 
Celkově je Bez naděje od Colleen Hoover emocemi nabitá, krásně napsaná kniha, která stojí za přečtení. Pokud máte rádi romantiku, drama a dobré dějové zvraty, tato kniha vás nezklame! Vřele ji doporučuji a dávám jí čtyři hvězdičky za přesvědčivé postavy, napínavý děj a nezapomenutelný příběh.

3 24.04.2023

Knihu jsem už před několika lety četla, takže jsem věděla do čeho jdu a co čekat. Musím ale říct, že poprvé se mi kniha líbila daleko více než tentokrát. Tentokrát mě kniha poněkud zklamala. Oceňuji sice autorčiny zážitky z kávové plantáže v kopcích nedaleko Nairobi, ale styl psaní mě nedokázal zaujmout. Navzdory statusu věčného, velmi oblíbeného a celosvětového bestselleru jsem se přistihla, že mám problém se pořádně začíst. Navíc mi autorky vztah s Denysem Finchem Hattonem připadal poněkud nedotažený a málo hluboký.

Celkově lze říci, že ačkoli je kniha klasickým dílem literatury faktu, nedokázala naplnit má očekávání. Podle mého názoru existují jiné memoáry, které jsou poutavější a nutí k zamyšlení. Takže v tomto případě určitě upřednostňuji filmové zpracování.

1 10.04.2023