Tess.96 přečtené 286

Rudá volavka 2018, Jason Matthews

Příliš pozdě 2024, Colleen Hoover

Kniha Příliš pozdě se mi moc líbila. Nejvíc mě zaujal samotný prolog, kde Colleen píše, že tenhle příběh vlastně neměl nikdy vyjít. Psala ho jen při autorském bloku, aby se rozepsala nebo zaměstnala hlavu něčím jiným. Navíc ho publikovala online po kapitolách jako povídku a teprve později se rozhodla ho přepracovat a vydat – a jsem za to fakt ráda. Tahle kniha je úplně jiná než ty předchozí, co jsem od ní četla – daleko temnější, vážnější. Přispívá k tomu téma manipulace, násilí, dealerství a týrání, které v příběhu hraje velkou roli. Hlavní postavu Sloan si hned oblíbíte a dokážete s ní soucítit.... celý text

Volání Kukačky 2014, Robert Galbraith (p)

J.K. miluje popisování. Popisování věcí, postav, okolí, místa, nálady, všeho, a v téhle knize si to neskutečně užívá – a upřímně to bylo hodně na škodu. Kvůli tomu je kniha až zbytečně zdlouhavá. Pokud by se to trochu osekalo, příběh by měl krásné tempo a byl by napínavější. Další, co bych knize vytkla, je, že typ na vraha jsem měla od doby, co se tam ta postava objevila. Ano, byla tam jedna scéna, která ve mně vyvolala lehké pochyby, ale stejně jsem svůj typ držela – a světe div se, trefila jsem se. Od určitého momentu je to totiž strašně průhledné. Tím ale neříkám, že to bylo špatně napsané nebo promyšlené, to ne. Jen bych očekávala větší šok nebo zvrat, který vůbec nepřišel. Postava Cormorana je ale skvělá, stejně jako jeho pravé ruky Robin – oba mají super přátelskou chemii a obě postavy skvěle fungují. Kvůli nim bych klidně v sérii pokračovala dál, ale nemyslím si, že by kniha stála za to, abych ji měla v knihovně – alespoň ne tato.... celý text

Černá kniha 2008, Paul Verhoeven

Musím říct, že mě kniha nijak zvlášť neoslovila. Bylo z ní hodně cítit, že je napsaná podle filmu – všechno bylo takové rychlé, stručné, bez hlubších emocí. Nedokázala jsem se pořádně napojit na postavy a jejich prožívání. Kdyby tam bylo víc prostoru pro popisy, pocity nebo nějaké nové detaily, asi bych to vnímala jinak. Takhle to na mě působilo spíš jako scénář převedený do textu. Za mě tedy takový slabší průměr – neurazí, ale ani nenadchne.... celý text

Padesát odstínů temnoty 2013, E. L. James (p)

Nejedná se o žádnou literární perlu, ale prostě o erotický román plný sexuálních scén a romantiky. Kdybychom z knihy odstranili všechny erotické pasáže, byla by poloviční. Ve druhém díle se autorka sice snaží více zaměřit na děj a přidává i pár napínavých momentů, ale i tak je těch erotických scén tolik, že mi to chvílemi lezlo na nervy. Musím ale uznat, že E. L. James píše velmi čtivě a svižně, takže jsem knihu zvládla přelouskat za tři dny. Škoda, že svůj styl nevyužila i v nějakém vážnějším příběhu – talent na čtivost by na to rozhodně měla.... celý text

Beze stopy 2023, Eva Brykner

Začnu tím pozitivním – líbil se mi příběh a samotný námět, Černý les na kraji města byl tajemný a celou dobu jsem byla zvědavá, co z něj vyleze. Krátké kapitoly mi vyhovovaly a díky nim kniha příjemně rychle ubíhala. Co mi ale nesedělo, byl styl psaní – věty byly krátké, strohé a připadalo mi to spíš jako shrnutí děje než skutečný popis. Ze začátku jsem byla zmatená z množství postav, protože děj dost přeskakoval, ale později mě právě tohle na knize začalo bavit. Mrzí mě, že se autorka víc neponořila do emocí postav, což způsobilo, že kniha na mě působila dost odtažitě. Konec ale mile překvapil – jednu část jsem sice uhodla, ale ta linie odehrávající se v lese mě zaskočila a příjemně překvapila. Je z toho cítit, že je to prvotina, která by si zasloužila ještě nějak doladit, ale věřím, že autorka má potenciál napsat ještě něco o kousek lepšího.... celý text

Tmavé stěny Willardu 2016, Ellen Marie Wiseman

Více mě bavila dějová linka z minulosti, protože právě ta se odehrávala v léčebně a byla neskutečně zajímavá. Ellen Marie Wiseman si opravdu dala práci a vyhledala si metody a způsoby, jak se tehdy s pacienty zacházelo – a i když některé postupy úplně neodpovídají době, vůbec mi to nevadilo, protože příběh byl napsaný tak poutavě, že jí to s radostí odpouštím. Kniha byla napínavá, romantická, smutná i frustrující – doslova horská dráha emocí. Dlouho jsem nečetla tak silný příběh a jediná drobná výtka by směřovala ke konci, který mi přišel trošku uspěchaný. Více ponoření do emocí by tomu slušelo, ale je to jen malý detail v jinak naprosto výjimečné knize.... celý text

A co když je to pravda? 2005, Marc Levy

Ze začátku jsem si říkala, že je to psané až moc stroze a odtažitě, ale postupem času jsem si na styl psaní zvykla a začalo to být i čtivé. V knize je spousta nelogičností a autor se dost opírá o různé filozofické myšlenky, které jsou sice hezké a místy pravdivé, ale je jich tam tolik, že příběh samotný trochu ztrácí na síle. Vztah mezi hlavními postavami je navíc upozaděný, takže jsem se s nimi nedokázala úplně naladit na stejnou vlnu nebo se do nich vcítit. Asi jsem měla daleko větší očekávání, než jsem nakonec dostala, ale jako nenáročná oddechovka na léto tahle knížka nakonec nebyla úplně špatná.... celý text

Artemis 2018, Andy Weir

Začátek knihy byl pomalejší a chvílemi až příliš zahlcený technickými detaily. Weir má tendenci popisovat vše do nejmenších detailů – od materiálů přes konstrukce až po chemické reakce – což někdy odvádí pozornost od samotného děje. Zpočátku to působilo zmatečně a zdržovalo to tempo vyprávění. Jakmile se ale příběh rozjel, začal mě bavit. Přestože zápletka nepůsobila tak silně nebo přesvědčivě, jak by mohla, oceňuji atmosféru měsíčního města, kterou autor dokázal výborně vykreslit. V některých momentech jsem měla pocit, že jsem tam s hlavní postavou opravdu byla.... celý text

Nultá hodina 2009, Agatha Christie

Ze začátku jsem se trochu ztrácela v množství postav, které nám Christie představila. Možná je to tím, že kniha původně měla být jen povídkou, takže je příběh poměrně kompaktní a nabitý informacemi. Na rozdíl od klasických detektivek Agathy Christie tady vražda nepřijde hned na začátku. Ačkoliv jsem si v polovině knihy byla jistá, kdo je vrah, v závěru se moje teorie úplně rozpadla – Christie mě znovu přelstila a překvapila nečekaným rozuzlením a zase mi dokázala, že je to opravdu královna detektivek.... celý text

Deníky psané v korzetu 2007, Katie MacAlister

Kniha je psaná lehkým, čtivým stylem a nabízí spoustu vtipných momentů, které mě skutečně hodně pobavily. Bohužel, romantická linka se často mění v dlouhé a velmi explicitní erotické scény, které tvoří většinu knihy a často přebíjejí samotný děj. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu scénář k filmu pro dospělé. Pokud máte rádi odvážnější romantiku, pravděpodobně si příběh užijete, ale pokud preferujete rovnováhu mezi romantikou a dějem, může vám připadat, že kniha místy sklouzává spíš k erotickému románu než ke klasické romantické komedii. Přesto je to zábavná oddechovka, která pobaví, i když znovu si ji už nepřečtu.... celý text

Harry Potter a relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (p)

Poslední díl byl opět naprosto ohromující. Zatímco první polovina příběhu byla trochu pomalejší, ve druhé polovině se děj rozjel na plné obrátky. Možná to v minulosti tolik nevadilo, ale tentokrát jsem si toho všimla víc. Příběh je naprosto dechberoucí, přičemž se to na konci přehoupne do pořádného tempa. I po všech těch letech mě příběh stále emocionálně zasahuje a dává nové perspektivy na postavy i události. J.K. Rowlingová opravdu umí zaujmout a vytvářet silné momenty. Jediné, co bych knize vytkla, je ten pomalejší začátek, ale jinak je to i nadále jedna z nejlepších knižních sérií, jaké jsem kdy četla!... celý text

Pomalu hořící oheň 2021, Paula Hawkins

I když autorka umí skvěle pracovat s psychologií postav, tady se příběh od začátku vleče a orientace v postavách chvíli trvá stejně jako u předchozích děl. Zároveň už poměrně brzy u mě vyvstalo podezření, kdo je skutečný pachatel, což mi ubralo na napětí. Závěr pak působí uspěchaně, jako by se autorka snažila všechno rychle uzavřít, hlavně jednu dějovou linku, přestože právě této lince se věnovala po celou dobu knihy. Celkově tak Pomalu hořící oheň nepřináší nic nového a oproti jejím předchozím knihám jde o slabší thriller, který sice neurazí, ale ani nenadchne.... celý text

Půlnoční koruna 2016, Sarah J. Maas

První část byla pomalejší a místy jsem měla pocit, že hlavní příběh ustupuje do pozadí. Naštěstí se od druhé poloviny tempo zrychlilo, akce přibývalo a posledních 40 stran bylo doslova dechberoucích – plných zvratů, odhalení a dramatických momentů. Celkově knihu vnímám jako přechodný díl, který připravuje půdu pro velkolepé události v dalších pokračováních. I když mě nebavila tolik jako první díl, věřím, že série má stále co nabídnout!... celý text

Bridget Jonesová – S rozumem v koncích 2004, Helen Fielding

Hlavní problém pro mě byla samotná postava Bridget. Místo vtipné a sympatické hrdinky jsem dostala chaotickou, naivní a neskutečně otravnou postavu, se kterou jsem zkrátka neměla trpělivost. Chová se, jako by jí bylo patnáct, je neuvěřitelně hloupá a dělá jednu nesmyslnou chybu za druhou. Navíc neustálé používání otravných slov typu Jejda, Upsík, Hurá mě neskutečně iritovalo. Po dočtení jsem si řekla, že u této knižní série definitivně končím. Filmy zůstávají mými favority – mají šarm, humor a skvělé obsazení, ke kterému se budu vždy ráda vracet.... celý text

Zimní lidé 2017, Jennifer McMahon

Kniha mě na první pohled zaujala svou atmosférou – a právě ta patří k nejsilnějším stránkám této knihy. Zimní krajina je popsána tak živě, že máte pocit, jako byste sami stáli uprostřed zasněženého lesa. To vytváří dokonalý rámec pro příběh, který má být děsivý a tajemný. Některé scény, například ty spojené se skříní, opravdu dokázaly vzbudit mírný neklid a napětí. Přesto jsem od knihy čekala daleko více. Místo hororu jsem dostala spíše děsivější příběh, která by možná více oslovila dospívající čtenáře.... celý text

Miluj svůj život 2009, Louise L. Hay

I když jsem byla zpočátku trochu skeptická, protože jsem si nebyla jistá, jak moc mi kniha, která se zaměřuje na pozitivní myšlení a afirmace, pomůže, nakonec mě velmi příjemně překvapila. Louise Hay píše jasně a čtivě, což u takového typu knížek je pro mě nutnost, jinak by mi ležela na nočním stolku, kdo ví, jak dlouho. Kniha je navíc psána formou sezení, což znamená, že čtenář má možnost nejen číst, ale také aktivně pracovat na změně svého myšlení díky konkrétním úkolům, které autorka zahrnuje. Osobně jsem si z knihy vzala několik cenných rad, které bych chtěla v budoucnu v praxi aplikovat nebo to alespn zkusit. Navíc mi kniha dala nový pohled na to, jak moc je důležité mít pozitivní přístup nejen k sobě, ale i k životu jako takovému. Určitě je to kniha, kterou doporučuji každému, kdo chce pracovat na pozitivní změně ve svém životě. Není třeba dodržovat vše, co autorka píše. Každý si v tom najde to své, co zrovna potřebuje, třeba jako já.... celý text

Alan Rickman: Deníky 2023, Alan Rickman

Co mě na této knize nejvíce oslovilo, je její jednoduchý styl psaní. Rickmanovy zápisky nejsou detailní kronikou každého dne, ale spíše sbírkou úryvků, nápadů a dojmů. Inspirovalo mě to k tomu, abych si vedla podobný deník – bez tlaku na pravidelnost či délku zápisů. V knize se pak sice objevuje výčet několika jmen, kteří mi třeba ani nic neříkali, ale nevadilo mi to natolik, aby se mi kniha nějak zprotivila. Když jsem dočetla poslední stránky a přečetla si Rimin doslov, neubránila jsem se slzám. Připomnělo mi to den, kdy jsem se dozvěděla o jeho smrti, a jak moc mě tato ztráta zasáhla. Tato kniha je nejen nádherným svědectvím o jeho životě, ale i inspirací k tomu vážit si každého okamžiku.... celý text

Komu zvoní hrana 1970, Ernest Hemingway

Od svého prvního setkání s autorem jsem měla obrovská očekávání. Doslova jsem čekala, že mě jeho styl a kniha posadí na zadek, ale nestalo se tak. Dialogy jsou velmi zvláštně napsané. Hemingway často dialogy opakuje klidně nekolikrát za sebou a to mi upřímně lezlo strašně na nervy. Stejně tak jako neustále se opakující jméno Robert Jordan. Robert Jordan udělal tohle, Robert Jordan udělal tamto. Bylo to velmi otravné. Moc tomu nepřispěly ani zdlouhavé a nudné filozofické myšlenky hlavní postavy. Celkově byl pro mě příběh dost o ničem, dokonce i ta romantická linka byla dost odtažitá, stejně jako zbytek knihy.... celý text

Národní pohádky 2002, Božena Němcová