Tess.96

Přečtené 225



Drakula
červenec - srpen 2022
Drakula 1919, Bram Stoker


Jeden den
červenec 2022 (18.-20.)
Jeden den 2011, David Nicholls

Kniha je dlouhá, má několik zdlouhavých pasáží, které mě hodně nudili. V první polovině knihy si obě postavy neustále stěžují na to jak je dospělý a nestudentský život těžký. Je mi 26, vím jak těžké to je a nepotřebuju si o tom ještě číst Celkově jsem byla hodně frustrovaná a naštvaná a hlavní postavě Dexterovi bych nejraději dala přes hubu, jak se někdy choval. Prostě kniha a příběh jako takový se mi nelíbil a šel úplně mimo mě. Jsem zvědavá jak se mi bude líbit film.


Kdybys mě teď viděla
červenec 2022 (03.-18.)
Kdybys mě teď viděla 2007, Cecelia Ahern

Moc se mi líbil námět jako takový. Spisovatelka se zaměřila na téma neviditelných přátel, které často vidí děti, ale dospělí vůbec. Rodiče pak pro neviditelného kamaráda svého dítěte připravuji talíř s jídlem navíc, snaží se s ním komunikovat a naučit se s nim žít. Jenže občas tyhle neviditelné kamarády potřebují i dospělý a to je případ téhle knihy. Jako vždy se to krásně četlo. V tomhle Cecelie vůbec nezklamala, nápad to byl originální a zajímavě zpracovaný. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že to prostě nebylo ono a kniha nevyhovuje vyšším standardům Ceceliiné jiné tvorby. Celkově nejsem ani spokojená s koncem a prostě tomu chyběla nějaká ta jiskra, co by příběh posunula na vyšší úroveň. ‍️


Noční cirkus
březen - červenec 2022
Noční cirkus 2012, Erin Morgenstern

Námět je naprosto skvělý, má obrovský potenciál. Líbil se mi nápad s nočním cirkusem, kde najdete nespočet stanů s různými kouzelnými věcmi, které přesahují vaší představivost - no nezní to skvěle?! Bohužel ale velkým kamenem úrazu je styl psaní. Bylo to velmi zvláštní, celkově se hodně i přeskakuje v čase a to mě místy dost mátlo. Ze začátku se tam objevuje hodně postav a tím se příběh opět stává matoucí. Než se pořádně rozjede dějová linka tak to taky trvá a konec mě taky moc neuspokojil. Námět to byl skvělý, ale za mě špatně zpracovaný a to je velká škoda.


Kresby v prachu
únor - březen 2022
Kresby v prachu 2010, Zoë Klein

Tak tohle byla jedna velká nuda. Je to plné náboženství, archeologie, Bible, proroka. V dětství jsem ve víře vyrůstala a mám k tomu trochu blízko, takže jsem čekala, že mě to bude bavit daleko více, ale tohle ne. Fakt děsná nuda, příběh se vleče. Jsou tam samé vykopávky, překlady textů z hebrejštiny, úryvky z Bible a romantická linka je na vedlejší koleji. Ne, tohle nebyla vůbec kniha pro mě.


Do vody
únor 2022 (01.-15.)
Do vody 2017, Paula Hawkins

Od přátel a i v recenzích jsem hodně četla, že tahle kniha není tak dobrá jako Dívka ve vlaku. Já si dovolím nesouhlasit. Do vody se mi líbilo strašně moc a o dost více než autorčina prvotina. Ano, na začátku je trochu více postav a je potřeba se pořádně zorientovat, kdo je kdo, abyste se mohli pořádně zabrat do příběhu s tím souhlasím. Navzdory tomu se mi ta kniha pořád líbila víc než Dívka. Líbila se mi ta postupná a pomalá gradace napětí, které se objevovalo s příběhem i mezi postavami. Líbilo se mi, jak autorka zpracovala konec knihy. Jsem prostě z toho příběhu nadšená.


Kavárna v Kodani
leden 2022 (21.-31.)
Kavárna v Kodani 2018, Julie Caplin

Jedná se o hodně sladký příběh, který je u vnímavých a pozorných čtenářů předvídatelný. Hned u prvního setkání s protějškem hlavní hrdinky mi bylo jasné, že je to k sobě bude táhnout. Nicméně autorka skvěle zvládla gradaci romantické napětí, které bylo hezky prokládané cestováním po Kodani. Je to napsané velmi poutavě a vždy, když jsem knihu četla, tak jsem měla chuť sbalit kufry a odletět tam, užívat si města a dokonce si dát i šálek kávy a to kafe nepiju. Díky tehle knize jsem blíže poznala Kodaň, autorka tam popisuje různé výlety, výhledy, restaurace a kavárny a opravdu doufám, že alespoň polovina z nich je reálná, jinak budu zklamaná, až se tam někdy podívám. Romantická část se objevuje spíše ke konci knihy a místy mi to přišlo až moc uspěchané, nicméně pořád jsem se u čtení culila jak malá holka, takže emoce to u mě vyvolalo správné.


Jíst, meditovat, milovat
leden 2022 (06.-21.)
Jíst, meditovat, milovat 2007, Elizabeth Gilbert

Kdyby šlo dát dvě a půl hvězdy, tak bych dala dvě a půl. Ze všech tří příběhů mě nejvíce bavila Indonésie, protože tam se konečně něco děje. Konečně už totiž Liz nemluvila jen o bohu a o tom jak je nešťastná a osamělá. Konečně si začínala užívat života a to mě bavilo. Chápu, že k tomu nejdřív musela postupně dojít a nebýt její pouti za sebepoznáním a za poznáním boha, tak by k tomu asi nedošla, ale na můj vkus si až moc na všechno stěžovala. A to mě nebavilo. Neustále omílala své problémy dokola. Je tam pár myšlenek, které se mi líbily a nad kterými jsem se pozastavila a zamyslela se. Ale tady musím říct, že film je daleko lepší.


Malé ženy
říjen 2021 - leden 2022
Malé ženy 2009, Louisa May Alcott

Knihu jsem dostala v anglickém jazyce k minulým Vánocům. I když mi angličtina nikdy nedělala problém, tak jsem se bála, jak mi to půjde a jestli tomu budu rozumět. Nakonec se to četlo samo. Po slovníku jsem nesáhla ani jednou, když jsem četla ty anglická slova jakoby se mi to v hlavě překládalo a já celému příběhu propadla. Dříve jsem viděla dva filmy, což mě nyní trochu mrzí, protože jsem věděla jak to dopadne, ale i navzdory tomu mi to zážitek z knihy a příběhu samotného nezkazilo. Naopak Malé ženy hodnotím jako jednu z nejlepších knih, co jsem za život četla. Je čtivé, veselé, smutné a romantické čtení.


Zmrtvýchvstání
září - říjen 2021
Zmrtvýchvstání 2015, Michael Punke

Trvalo mi pěkně dlouho než jsem se do knihy pořádně začetla. Vyloženě jsem se do čtení musela nutit. Téma knihy totiž pro mě není úplně lákavé, takže to bylo zřejmě jeden z důvodů proč jsem se do toho musela nutit. Nicméně když jsem u toho vydržela a začetla se, tak se to četlo moc příjemně a místy to bylo i napínavé. Každopádně vím, že knihu si už znovu nepřečtu.


Vypravěčka
září 2021 (12.-27.)
Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Začátek mi přišel trošku pomalejší na začtení. Chvilku mi trvalo než jsem se do toho pořádně ponořila, ale pak to šlo samo. V knize je celkem pět různých vyprávění, ale vyprávění babičky o Polsku, ghettu, a koncentračním táboře bylo skvěle popsané a ”bavilo” mě nejvíc. Vše bylo tak realistické, doslova mi ten příběh províhal před očima, což bohužel ne vždy bylo jednoduché. Konec mě překvapil, za což má kniha velké plus, že i na konci dokázala šokovat. Hodně povedený a originální příběh. Kniha splnila všechna očekávání.


Posedlost
srpen - září 2021
Posedlost 2014, Katherine Howe

Konečně dočteno a že to byla pořádná fuška. Kniha mě zaujala svým námětem, ale nakonec jsem z ní celkem zklamaná. Celkově je to špatně zakončené, vlastně mi to přišlo nedokončené, otevřené a autorka se tématu čarodějnic, nadpřirozena a Salemu mohla věnovat daleko lépe a víc. Nemohla jsem se do příběhu vůbec načíst, místy mi to přišlo hodně zdlouhavé a zbytečné. Takže za mě velké zklamání.


Tělo a krev
srpen 2021 (02.-18.)
Tělo a krev 2014, Michael Cunningham

Od Michaela Cunninghama jsem doposud četla jen Hodiny, které patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Trochu jsem se bála, že kniha Tělo a krev nebude tak dobrá, ale nakonec jsem opravdu příjemně překvapená, jak moc se mi nakonec kniha líbila. Ze začátku jsem měla trochu problémy se začíst a naladit se na vlnu příběhu, ale pak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Je to pozoruhodný příběh sourozenců a rodičů, který mi v mysli zůstane opravdu dlouho.


V šedých tónech
červenec - srpen 2021
V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Tohle bylo hodně silné čtení. Jakožto velká čtenářka příběhů o druhé světové válce jsem za tuhle knihu nesmírně ráda. Všude totiž jsou většinou knihy o koncentračních táborech a Německu. Tohle je první kniha, na kterou jsem narazila, a která se věnuje době za Stalina, deportací Litevských občanů, pracovním táborům, Sibiři či gulagům. Po většinu času, kdy jsem knihu četla jsem měla husí kůži a ke konci se i rozplakala. Je to důležité čtivo, které mi hodně rozšířilo obzory.


Dáma s hedvábnou maskou
červenec 2021 (23.-25.)
Dáma s hedvábnou maskou 2006, Diana Norman

Tato kniha se bez pohyby zařadí mezi mé nejoblíbenější knihy. Příběh mě naprosto pohltil, zaujal a nemohla jsem se od knihy odtrhnout, takže kniha vlastně dodržela to, co slíbila. I když jsem se děsila tolika stránek, tak nebylo proč. Ani mi nepřišlo, že je to tak dlouhé, opravdu to rychle uteklo a po dočtení jsem se do knihy chtěla začíst znovu.


Podivné město
červen - červenec 2021
Podivné město 2014, Ransom Riggs

Ze začátku mi dělalo problémy se začíst. Chvílemi mi to přišlo až moc jako příběh pro děti, ale na druhou stranu chápu, že to má být kniha pro všechny věkové kategorie. Musím ale říct, že v knížce je pár momentů, které mi přišly naprosto zbytečné nebo zdlouhavé. Takže místy jsem se trochu nudila, ale i tak se jedná o krásné, temné dobrodružství. Konec je naprosto nečekaný a jsem moc zvědavá co bude v dalším díle.


Plavý kůň
květen - červen 2021
Plavý kůň 2006, Agatha Christie

Zbožňuji Agathu Christie, je to pro mě opravdu královna detektivek a vždy dokáže překvapit. Tahle kniha nebyla výjimkou. Ze začátku jsem měla velký problém se začíst. Přišlo mi to zdlouhavé a komplikované. Když jsem se ale dostala na určitý bod knihy, tak se to četlo krásně. Navíc závěr a pachatele jsem vážně nečekala a při tom to bylo do očí bijící.


Ready Player One
? - květen 2021
Ready Player One 2018, Ernest Cline

Vážení, tohle je bezpochyby jedna z nejlepších knih jakou jsem za svůj život četla. Možná dokonce úplně nejlepší! Dlouho jsem nezažila pocit, že jsem knihu nechtěla dočíst, protože se mi tak moc líbila a nechtěla jsem, aby to skončilo. Při čtení jsem několikrát měla slzy v očích a jakmile jsem dočetla poslední kapitolu rozplakala jsem se, jsem z toho úplně hotová a rozhodně doporučuji!


Vampýrská akademie: filmové vydání
duben - květen 2021
Vampýrská akademie: filmové vydání 2014, Richelle Mead

Při čtení první půlky jsem si říkala, že kniha rozhodně není pro mě. Nebavilo mě to, přišlo mi to komplikované a zmatené. Druhá polovina je o dost lepší, akčnější a napínavější. Nicméně vím, že další díly si kupovat nebudu, ale jelikož bych nemohla nechat rozečtenou sérii, tak další díly mi půjčí kamarádka. Věřím tomu, že před pár lety by se mi to asi líbilo více, ale uvidíme do budoucna, jak se mi budou líbit další díly.


Hora mezi námi
březen - duben 2021
Hora mezi námi 2017, Charles Martin

Při čtení knihy jsem zjistila, že jsi film opravdu nepamatuji, nebo se od knihy dost lišil. Musím říct, že se mi to líbilo. Bylo to hodně napínavé. Dokázala jsem se vcítit do postav a vše jsem prožívala s nimi. Když se jim nedařilo cítila jsem se smutně a frustrovaně. Konec byl předvídatelný, takže žádné překvápko se nekonalo, ale i tak mám po přečtení pocit, že bych v podobných podmínkách díky této knize dokázala přežít. :D


Případ Amelia
únor - březen 2021
Případ Amelia 2014, Kimberly McCreight

Vůbec jsem se na začátku nedokázala začíst, přišlo mi to zdlouhavé a nudné. Kniha mě chytla až od 150 stránky, což je vlastně polovina knihy a upřímně na thriller je to dost pozdě. Druhá polovina se ale četla skvěle, bylo to napínavé a závěr překvapil. Autorce dám asi ještě šanci s jinou knihou, ale vím, že Amelii si už nikdy znovu nepřečtu a pošlu jí do světa.


Cress
únor 2021 (08.-27.)
Cress 2014, Marissa Meyer

Kniha splnila veškerá má očekávání. Tenhle díl se mi zatím líbil nejvíce ze všech. Nabízí skvělou romantickou linku, napětí, ale hlavně se tu pořád něco děje, což je na třetí díl obdivuhodné. Postava Cress, která je inspirovaná princeznou Rapunzel byla přesně taková jakou jsem si jí představovala. Jsem tímhle dílem naprosto okouzlená a hned bych si ho přečetla znovu.


Divoký kvet
leden - únor 2021
Divoký kvet 2016, Drew Barrymore

Četla jsem spoustu biografií a na knihu od Drew Barrymore jsem se moc těšila.Upřímně, četla jsem daleko lepší knihy tohoto žánru, které mě uchvátili více. Nicméně je z toho cítit, že do toho dala Drew kus ze sebe a čtenář jí lépe pozná. Co mi ale vadilo bylo přeskakování v kapitolách v rámci jejího života. Nešla postupně, ale přeskakuje z jedné etapy života do druhé, to mi moc nesedělo.


Sleduj mě
leden 2021 (21.-27.)
Sleduj mě 2018, A. V. Geiger

Kniha Sleduj mě se moc dobře četla. Autorka má jednoduchý styl psaní, na který jsem si rychle navykla. Ale při čtení jsem ze sebe nedokázala setřást to, že mi to přijde jako nějaká amatérská povídka z internetu, což vlastně je. Celkově mi ta kniha dala dost naivní příběh a průhlednou zápletku s otevřeným koncem.


Prázdne miesto
prosinec 2020 - leden 2021
Prázdne miesto 2013, J. K. Rowling (pseudonym)

Cca prvních sto stránek knihy bych mohla mít kratší. Autorka se hned ze začátku snaží čtenáře seznámit se všemi postavami najednou a kvůli tomu to pro mě bylo dost zmatené a zdlouhavé. Na pár dní jsem pak knihu odložila než jsem se vrátila, ale pak mě to nečekaně chytlo a nemohla jsem přestat číst. Začalo to být napínavé a zajímavé a přišlo mi, jako bych se stala nějakou drbnou v Pagfordu, která potřebovala vědět o všech všechno. Konec mě zasáhl a šokoval, měla jsem slzy v očích a musím říct, že mě vůbec neuspokojil, ale to tak už někdy bývá.


Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
listopad - prosinec 2020
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování 2015, Haruki Murakami

Moje první pořádná kniha od tohoto autora po té, co jsem přečetla jeho povídku Podivná knihovna. Musím říct, že mi ze začátku dělalo velký problém se pořádně začíst a často jsem se přistihla jak myšlenkami ubíhám úplně jinam, než abych se knize věnovala. Snad až v druhé polovině knihy jsem se pořádně chytla a ponořila se do příběhu. Konec mě trochu zamrzel, je to otevřený konec, který moc nemusím a přijde mi, že hlavní zápletka tam není vůbec vysvětlená.


Podivná knihovna
13. listopad 2020
Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami

Knihu jsem měla přečtenou ani ne za 20 minut a povídka se mi moc líbila. Upřímně, pokud někdy vejdu do knihovny, tak si tenhle příběh vždycky vybavím a budu se mít na pozoru. Akorát konec byl pro mě trošku matoucí a moc jsem ho nepochopila, nebo spíše netuším, jestli tím autor chtěl něco naznačit/říci.


Desátý kruh
říjen - listopad 2020
Desátý kruh 2018, Jodi Picoult

Musím přiznat, že Prostá pravda se mi příběhově líbila o trošku více, ale stylem psaní je mi na druhou stranu bližší tahle kniha. Velké mínus má kniha v tom, že má šíleně dlouhé kapitoly, což nemám moc v lásce. Mám raději kratší, takhle jsem v půlce kapitoly musela vždycky přestat, což mě trošku drásalo. Jinak bych to ohodnotila jako povedené psychologické drama o dospívání a o všem, o čem rodiče teenagerů nemusí mít ani tušení. Velmi dobře zpracované aktuální téma.


Čas žít, čas umírat
září - říjen 2020
Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque

Opět jeden krásný příběh od Remarqua. Má ale jednu malou chybičku a tím je dlouho protahovaný začátek, ty scény v Rusku, kdy hlavní představitel je ve své jednotce a bojuje mě prostě nebavily. Bylo tam až moc postav, přišlo mi to hodně zmatečné. Pak se ale dostává domů a tam přichází to nejlepší z celé knihy, to napětí a strach jestli je rodina v pořádku. Následně se kniha stává romantickou a taky musím říct, že konec mě nepotěšil. Né tím jak skončil, čekala jsem to, ale tím jak byl useknutý. Uvítala bych ještě nějaký dodatek, jak to dopadlo s ostatními.


Nádherný zmatek
srpen - září 2020
Nádherný zmatek 2012, Kami Garcia

Nuda, nuda, nuda. První díl byl z celé série nejlepší, druhý a třetí už je zbytečným a ukecaným magnetem na peníze. Dokázala bych si představit, že by se celá tahle série dala zkrátit do dvou, maximálně tří knih. Nádherný zmatek sice hezky vysvětluje minulost, ale jinak je zbytečný a nudný. Vůbec mě to nebavilo.


Vzkaz v láhvi
červenec - srpen 2020
Vzkaz v láhvi 1999, Nicholas Sparks

Krásný a dojemný příběh. Chvilku mi ale trvalo než jsem se do knihy pořádně začetla. A taky musím říct, že Nicholas má daleko, daleko lepší knihy a promyšlenější příběhy. Tohle bylo takové urychlené a konec očekávaný.


Analfabetka, která uměla počítat
červenec 2020 (19.-27.)
Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson

Moje prvotina od Jonase Jonassona a jsem mile překvapená. Je to úplně jiný styl psaní, než na který jsem zvyklá, ale o to se mi to líbilo více. Něco jiného, originálního a hlavně vtipného. Moc se mi zamlouvá, že spisovatel používá reálné postavy a události a do toho zamíchává vlastní fantazii. Funguje to na jendičku.


Sedm dopisů z Paříže
? - červenec 2020
Sedm dopisů z Paříže 2015, Samantha Vérant

Příjemná oddechová kniha, která se krásně čte. Pokud si knihu vezmete na dovolenou s klidem jí přečtete za dva dny. Až tak jednoduše je napsaná. Místy je to vtipné, rozhodne ale nečekejte žádný pořádný zvrat. Celou dobu jsem čekala, kdy se ten láskyplný příběh pokazí a pořád to nepřicházelo. Možná to dramatično, ten spád v příběhu tam trošku chybí, ale je to podle skutečné událostí a i tak je to kouzelný příběh, o které by snila každá žena v nešťastném manželství.


Prostá pravda
? - červenec 2020
Prostá pravda 2018, Jodi Picoult

První kniha od Jodi, co jsem četla. Teprve až v průběhu čtení mi došlo, že příběh znám, protože jsem před několika lety viděla zfilmovanou verzi, ale kniha je lepší. Film si sice už tolik nepamatuji, ale některé části tam jsou stejné. Kniha je ale vážně lepší, Jodi má hodně osobitý styl psaní, takový "laxní" ale v dobrém slova smyslu. Při čtení mi přišlo, jako bych četla nějakou delší povídku na internetu od neznámého autora, ale je to fajn čtení.


Zatmění
květen - červen 2020
Zatmění 2008, Stephenie Meyer

Docela dobrý díl. V polovině knihy jsem sice knihu musela odložit, jelikož přestávala být chuť na čtení, ale když se člověk do příběhu opravdu začte, tak by se to zvádlo přečíst klidně za tři dny s přehledem. To já bohužel neumím, musím mít na to chuť. A teď k příběhu. Edwarda mám ráda jako postavu, přijde mi kultivovaný, nesobecký a hodně zamilovaný do Belly. Jacob je pro mě nevychovaný, sobecký Vlk, který chce Bellu jen pro sebe. Ano jsem tým Edward a nebojím se to přiznat. Ale Bella se v téhle knize chová vážně na facku. Po celou dovu příběhu jen fňuká, nebo si stěžuje, že to má šíleně těžké a nemůže si vybrat mezi upírem a vlkodlakem, i když nejšťastnější je jenom s Edwardem. Její chování a rozhodování mě opravdu dostávalo k šílenství, ale možná to byl prostě jen autorčiný cíl.


Božská Florence
duben - květen 2020
Božská Florence 2016, Jasper Rees

Je velká škoda jakou formou se autor rozhodl Florencin život zvěčnit na papír. První polovina knihy jsou pouhá fakta o jejích předcích a příbuzních, která nikoho nezajímají. Druhá polovina knihy už je lepší, ale tam autor dost často na samotnou Florence útočí. Ať už různými urážkami nebo zpochybňováním její života jako celku. Takhle by biografie vypadat neměla. Autor by neměl do biografické tvorby o jiné osobě psát své vlastní názory na danou osobu, pokud jí sám neznal. Tohle bylo až moc přes čáru a přišlo mi to jako ubohý pokus, jak by se autor mohl zviditelnit.


Náhoda
duben 2020 (05.-13.)
Náhoda 1997, Zoë Barnes

Kdybych si chtěla přečíst něco o práci, tak si otevřu pracovní email a čtu si ty emaily. Tohle u mě nefungovalo. V celé knize se neustále řeší práce a těhotenství pořád dokola. Když se mimčo narodí, tak se řeší práce a výchova dítěte. V knize není ani žádná pořádná romantická zápletka, která by tomu dodala na zajímavosti. Musím ale uznat, že se to oproti nudnému ději četlo vcelku dobře a rychle. Ale knihu na oddych a pro zábavu si představuji jinak.


Scarlet
březen - duben 2020
Scarlet 2013, Marissa Meyer

Cinder se mi líbila o dost více. U autorky mám jeden velký problém a to, že se nikdy nemůžu do jejích knih pořádně začíst a většinou se mi to povede až za půlkou knihy a pak čtu o sto šest a nic mě nezastaví. Stejný problém jsem měla i u Cinder, ale příběhově mě to bavilo více. Tady už jsem byla trochu zmatená kdo je kdo a přišlo mi, že Scarlet je spíše je nutnost/mezičlánek k další knize nebo blížící se konci. Uvidíme, jak to půjde dál, nicméně si ale stále myslím, že námět je velice originální.


Austenland
únor - březen 2020
Austenland 2013, Shannon Hale

Taková jednoduchá romantika, u které se trošku pobavíte, ale hlavně si u této knihy odpočinete. Není to vůbec kniha na myšlení, takže mozek můžete vypnout a jen si v klidu představovat postavy v knize a bavit se, jak si v takovém Austenlandu užívají. Občas bych něco takového také brala.


Nikdy nevíš
leden - únor 2020
Nikdy nevíš 2012, C. Stevens (pseudonym)

Nemůžu si pomoc, ale autorčina prvotina se mi líbila daleko více. Do tohoto jsem se nemohla vůbec pořádně začíst a celkově mi to přišlo příliš zdlouhavé a natahované. Navíc postava sériového vraha se tam neukazovala natolik, aby pro mě jako čtenáře byla zajímavá. Za mě je to prostě průměr = nic moc.


1