Kendare Blake

Přidat do oblíbených Koupit knihy

jihokorejská, 1981

Populární knihy

/ všech 9 knih
Tři temné koruny
Tři temné koruny
Pět temných osudů
Pět temných osudů
Jeden temný trůn
Jeden temný trůn
Anna krví oděná
Anna krví oděná

Nové komentáře u autorových knih

Jeden temný trůn Jeden temný trůn

„Ze Tří temných korun jsem byla nadšená, proto jsem se prakticky ihned pustila do Jednoho temného trůnu. A musím říct, že mi to nadšení vydrželo i po celou dobu druhého dílu. Ten je o poznání akčnější a dále rozvíjí prostředí Fennbirnu. Co mě na téhle sérii opravdu těší, tak to, že Fennbirn je matriarchát. Silné ženy mám v knihách vždy ráda a tady jich je víc než dost. Na rovinu je potřeba říct, že to není kdovíjaké fantasy. To si uvědomuju. Ale mě to prostě bavilo. A to už nespadám do cílové kategorie xd Hodně v tom hrál roli i autorčin styl, který je velmi čtivý. V knize se pořád něco děje, každá kapitola končí tak, že nutně potřebujete přečíst tu další. Jeden temný trůn však na rozdíl od prvního dílu končí vcelku uzavřeně, což mě trochu zamrzelo. Čekala jsem nějaký zvrat, který mě donutí okamžitě začít číst pokračování :D“... celý text
— Butterfly340

Tři temné koruny Tři temné koruny

„Romantasy moc nečtu a od knihy jsem nic světoborného nečekala. O to víc mě překvapila. Začetla jsem se prakticky okamžitě. Bohužel mi do toho přišlo zkouškové, tudíž kniha musela jít chvíli stranou. Ale to vlastně ničemu neuškodilo. Jakmile jsem si splnila zkoušky, ke knize jsem se nadšeně vrátila a za jeden den ji dočetla. Překvapivě jsem za ten měsíc nic nezapomněla, natolik mi tahle kniha zůstala v mysli. Líbil se mi ten nápad. Tři královny, z nichž skutečně může vládnout jen jedna. Kdo má rád drsné souboje a boj, na svoje si nepřišel. Tady jde spíš o intriky a tahání za nitky. O rodiny, které udělají vše po tom, aby ochránily svou královnu. A to se mi na tom právě líbilo. Mou oblíbenou sestrou se stala Arsinoe, která v knize dostala největší prostor. Katharina mi též byla sympatická. Jediná, kterou nemusím, je Mirabella. Tolik ke královnám. V příběhu se vyskytuje velké množství postav, ale to nepředstavuje problém. Jsou dobře zapamatovatelné. Konec byl famózní a donutil mě dát pět hvězd (předtím jsem počítala s tím, že budu hodnotit čtyřmi) a musím říct, že díky němu se neskutečně těším na další díl!“... celý text
— Butterfly340

Pět temných osudů Pět temných osudů

„Souhlasím, že se série dala zkrátit. Minimálně o jednu knihu. Některé části byly hodně roztáhnuté, ale v konečném důsledku jsme se v nich nic zásadního nedozvěděli. U této poslední knihy nakonec vyšly některé situace do ztracena a čtenář nedostal uspokojivé vysvětlení - Podle čeho mlha vybírala, koho usmrtí? Proč Katharinu rychle nezabila, když měla v přístavu možnost? Proč potom zmizela úplně? Byla Mirabellina smrt cena za nízkou magii? A z předchozích knih: Proč jejich matka Arsinoe a Katharinu prohodila? Arsinoe měla travičský dar hodně silný, určitě by byla pro Miru vyrovnaná soupeřka... Také se mi zdá, že Katharina byla na konci příběhu vykreslená jako hodně ovlivněná nemrtvými královnami, ale bez nich, že byla povahově poměrně milá. Nicméně před jejím pádem do propasti na mě působila jako zákeřná, vypočítavá a téměř zlá (když si chystala jedy, které pošle sestrám...). Na druhou stranu závěrečná bitva byla napínavá a gradovala, musela jsem opět dočítat do noci, nemohla jsem knihu odložit :-) Smrt Miry byla velkým dějovým zvratem, který musím ocenit. Celkově série nebyla špatná, ale vzhledem k délce příběhu nejspíš ztratila autorka přehled, co všechno by měla čtenáři vysvětlit, což snižuje celé hodnocení.“... celý text
— Marsí5

Antibohyně Antibohyně

„Tato kniha se jí neskutečně vlekla. Normálně knihu přečtu cca za tři čtyři dny, ale tuto jsem četla celé dva měsíce. I když byla kniha o božích s hory Olymp nějak jako byla Athéna, Hermes či Héra, neměli bohové moc prostoru.“... celý text
— petulik330

Dvě temné vládkyně Dvě temné vládkyně

„Trvalo mi teda dost dlouho naladit se na styl psaní, postavy i celkový děj, ale to se konečně v tomto díle stalo - za mě zatím nejlepší. Knížka mě bavila od začátku do konce, hlavním tahounem byla tajemná linka s Modrou královnou. Změna prostředí s Arsinoe a Mirabellou byla velice osvěžující a konečně, konečně se začala projevovat i Mira, do té doby charakterově plochá jako žehlící prkno. Arsinoe pro mne pokračuje být zlatým středem, nevadí mi, ale ani z ní nejsem nadšená. To však nemůžu říct o Katharině - moje oblíbenkyně konečně dostala dost prostoru a její kapitoly byly vysloveně temné s mrazivou atmosférou. Dle mého názoru měla Kat nejtěžší dětství a musela na sobě extrémně makat, proto jsem jí od začátku fandila a moc bych jí přála, aby opravdu zvítězila. Společně s Pietyrem jsou pro mě celou dobu nejzajímavějšími charaktery. Po tomto díle je ale už myslím téměř jisté, že se tak nestane a bude muset zemřít, ale nechám se překvapit, třeba jí autorka dá ještě šanci. Co se týče Jules, kterou naopak od začátku nesnáším, tak v tomhle díle mě její osud naopak neslušně a nemístně potěšil a strašně doufám, že se královnou nakonec nestane, to by podrylo celý koncept série. Nezbývá než se těšit na závěrečný díl!“... celý text
— Scheron

Přejít na knížky autora