tamila komentáře u knih

Ke knize jsem se dostala náhodou. Tenhle žánr nečtu, ale musím říct, že něco tak poutavě napsaného jsem už dlouho nečetla a netrvalo mi to déle než tři dny, což se mi dlouho nestalo. Příběh úžasný, technické údaje výborně vysvětlené, ikdyž ne všemu jsem rozuměla. Rozhodně se chystám na další autorovu knihu. Vřele doporučuji všem, kdo ještě nečetl.

15 30.03.2023

Můj oblíbený autor, takže jsem věděla, co čeho jdu. Jen mne zasáhlo, jak moc se případ týkal jeho rodiny. Postava profesora je mi lidsky blízká, doufám, že vyřeší ještě hodně případů.

4 25.05.2020

Jsem skalní fanynka knih od Tany French. Vzpomínám si,jaké pocity ve mne vzbudila její první kniha V lesích a potom i všechny následující. Vetřelce jsem měla dlouho koupeného a nebyl čas si ho vychutnat, až teď. Nechci porovnávat s ostatními jejími knihami, pro mne to byl opět zážitek a užila jsem si to. Postava vyšetřovatelky mi byla sympatická, idkyž ta její podezíravost vůči všem v okolí byla i pro mne někdy přes čáru. Jinak - objevila jsem, že na motivy knížek Tany French byl natočen seriál Dublin murders, takže pro všechny, co ji mají rádi, doporučuji.

25.05.2020

Tahle knížka mne hodně překvapila, teď teprve jsem si všimla, že se jedná o sérii. Vraha jsem tipovala jiného, pro mne překvapení až do samého konce. Pěkně vykreslené osobní vztahy.

3 10.10.2019

Tak tohle byl mazec. V posledních letech čtu převážně detektivky a thrillery a dokážu už tak nějak rozpoznat, kam se to vrtne a jak to dopadne. Ale tahle knížka byla jiná. Snad i tím, že hlavní hrdinka trpí nemocí, jejíž příznaky jsem doposavad znala jen mlhavě. A konec je naprosto nečekaný.

4 18.09.2019

Knížka mne hodně příjemně překvapila. Sice jsem chvílemi měla pocit, že je to na hranici červené knihovny, ale naštěstí si to vždy udrželo napětí. Inteligentní hrdinka. Určitě si počkám na další knížky autorky.

3 30.08.2019

Další případ Kim, kvalita ucházející, nenáročná četba. Dobře se to četlo.

4 30.08.2019

Čekala jsem asi něco jiného. Zmátlo mne i doporučení Reese, kterou miluju od Big Little Lies, ale asi máme každá jiný vkus. Asi do třetiny jsem se do čtení vyloženě nudila. Zajímavé to začalo být až na Bora Bora, i popis hotelu byl fajn, dokázala jsem si to představit. Pak to chvíli vypadalo, že to dostane spád a pak to zase usnulo. Nebavila mne část, kde se řešily rozhovory ve vězení. Sice jsem se donutila to dočíst, ale rozhodně to nemohu doporučit.

1 30.08.2019

Moc se mi to líbilo. Sice mi chvilku trvalo, než jsem se začetla, ale pak to dostalo spád.

3 30.08.2019

Tahle knížka je třetí v pořadí, kterou jsem od autora přečetla. Začala jsem Řekni lituji, pokračovala Podezřelým a teď Amnézie. Po přečtení zdejších komentářů jsem se trošku bála, že budu zklamaná, ale opak byl pravdou. Vyprávění tentokrát obstaral Ruiz a sedlo mi stejně dobře, jako když vyprávěl Joe, možná je to i tím, že jsem se do této série zamilovala. Zítra si jedu koupit Střepy a hlídám i červnové vydání Robothamovy další knihy Zavři oči. Prostě zažívám podobné okouzlení, jako když jsem objevila sérii knih od Tany French.

Dlouho mne nic tak nepřekvapilo, jako tato kniha. Je to hodně drsné, ale výborně napsané a perfektně přeložené.
Ještě doplňuji po dočtení - přečetla jsem už hodně drsných věcí, ale tohle mne dostalo.. Navíc to ve mne zanechalo otázku - kdo je v této knize vrah a kdo oběť..? A závěřečná kapitola odpovídá dost jasně - je důležitější najít pravdu nebo dát spravedlivý trest? V tomto případě jsem pro to druhé.
Slabším povahám toto nedoporučuji. Příliš velký nátlak na emoce. Jinak jak už jsem napsala - úžasně sepsáno, gradace neuvěřitelná a napětí až do konce.

Myslela jsem, že Sbohem, baby je nejlepší kniha tohoto autora, ale opravuji, tahle je lepší. Možná i proto, že jsem si mezitím přečetla ostatní knihy - až na Prokletý ostrov, ale to chci napravit - a zamilovala jsem si dvojici detektivů Patricka a Angie. Líbí se mi jejich humor i nasazení. Chápu i jejich nesmírné vyčerpání z práce, kterou dělají a z prostředí, ve kterém se pohybují. I tu beznaděj, kterou vidí kolem. Je to sonda do té horší části společnosti, kde zbytečně umírají děti a vládnou zákony bezohlednosti a právo silnějšího. Pro mne jeden z nejlepších literárních zážitků tohoto roku.

Přiznám se, že nejdříve jsem viděla film a byla jsem unešena. Pak jsem si přečetla knížku a byla jsem unešena ještě víc. Jeden z mála případů, kdy kniha i film jsou výborné. A po dlouhé době jsem u knihy plakala, bezmocí...

No přiznám se, že v polovině jsem se mrkla, jak to skončilo a pak už jsem jen listovala a číst se mi nechtělo. Chápu, že Will měl právo rozhodnout o sobě sám, nicméně s tímto způsobem ukončení života nesouhlasím a celý ten příběh pro mne dostal divnou pachuť. Autorce bych vytkla trochu ploché postavy, tedy kromě Lou a Willa, ikdyž nejsem si jistá, zda by to vyznělo stejně, kdyby Will byl ze stejně chudé rodiny jako Lou.
Radši se vrátím ke svým detektivkám, tohle není četba pro mne.. naproti tomu třeba film Untouchables byl pro mne zážitkem o mnoho lepším, stejně jako Uvnitř tančím. Proč asi - protože ti lidé to nevzdali..

No tak tahle knížka je nářez a to jsem toho už přečetla poměrně dost.. Dříve ale než napíšu, co vše se mi líbilo, bych se pozastavila u kvality překladu a těch zbytečných překlepů. Dost udiveně jsem zírala, když komisař Roar byl na jednom místě "ta" Roar. Taky mi přijde podivné, že dvě postavy se jmenují téměř stejně a obávám se, že to byla možná taky chyba překladatele, tedy spíše překladatelů. protože tam jsou uvedeni rovnou dva (a stejně tolik chyb). Taky mi vadilo detailní popis vražd.. to opravdu nemusím a zfilmované bych to asi nedala...
Tolik k těm mínusům, ted k plusům.
Kniha začíná docela zajímavě jednou letní dovolenou, hlavní postava dvanáctiletý kluk v nepříliš povedené rodině, mihne se tam incest, alkohol, atd. Ale když se to začíná rozjíždět, autor nám předhodí úplně jinou hrdinku a čtenář je trochu zmaten. Přiznám se, že Liss jsem zezačátku neměla ráda, ale jak jsem se začítala víc a víc, tak je to jedna z nejlépe vykreslených ženských postav v severské krimi. Děj rozhodně nenudí, postupně se objevují další a další postavy a začíná to do sebe zapadat. Zajímavá je i postava doktorky Jenifer a její vztah s Roarem..
Výsledkem je jedna z nejlepších současných krimi, které jsem četla.

No tak tohle byla síla... jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla. Nesmírně se mne to dotklo.. Chápala jsem vypravěče - otce Jacoba - a zároveň jsem si uvědomovala, jak člověk ztrácí objektivitu, když se jedná o jeho jediného syna.
A otázka dědičnosti versus výchovy a prostředí - velice zajímavě zpracováno. A taky to, že věci z minulosti nelze vyřešit tím, že je vytěsníme z hlavy...
Dál, co mne zaujalo, bylo poznání, že své děti, ač žijeme vedle nich, vlastně neznáme .. a taky opětovné zjištění, jak velkou moc nad nimi i nad našimi životy celkově má internet..
Doporučuji všem rodičům dospívajících a nejen jim. A po dlouhé době se mi stalo, že závěr mi naprosto vyrazil dech.. Ještěže je venku sluníčko..

Hella: no já musím oponovat, kniha je úžasná. Dopředu jsem věděla, že tam nebude odd.Q, ale to mi vadilo asi tak prvních pět stran. Jelikož miluju knížky Johna Grishama, tak tohle je pro mě lahůdka. Chvílemi mi to připomína Celu smrti právě od Grishama, ale je k tomu i hodně ze zákulisí politiky a velmi čtivě napsáno. Olsen mne znovu přesvědčil, že umí...

Knížku jsem začala číst včera a zatím dobrý. Jen se divím, kolika lidem vadí anglické věty v textu. Vždyť angličtina k počítačům a chytrým telefonům prostě patří, v čem je problém? Jako zastánce technické počítačové literatury v angličtině (zažila jsem hodně nepěkných překladů či spíš zkomolenin do češtiny) mi to přijde naprosto přirozené a i sám název knihy, ktrerý je v agličtině hodně napovídá, že půjde o gamesu a gamesáky a ne o hráče...

No tak já jsem se do téhle knížky pustila po přečtení Zabijáků a jsem nadšena. Ačkoli jedna rovina knihy moc k smíchu není, tak ta druhá, která se týká komisaře Morcka, tak ta je mi víc než sympatická. Bud je to skvělým překladem, nebo jsem se zbláznila, ale při popisu chování tohoto pána a jeho asistenta Asada, se řežu smíchy. Je to napsáno s lehkou nadsázkou a ironií a přesně tak, jak mám ráda. Takže odted je oddělení Q a jeho pracovníci na předním místě v mém knižním žebříčku.

Rozhodně jiné než jak znám od Karla Maye... a velmi dobré...