Vetřelec
kniha od: Tana French

Je oddělení vražd, kam se na začátku své kariéry ze všech sil snažíte dostat: oddělení, kde každý den balancujete na okraji s geniálními gaunery a psychopaty s vědomím, že jediné mrknutí ve špatnou chvíli může znamenat rozdíl mezi vítězstvím a dalším zavražděným. A pak je oddělení vražd, na kterém pracujete doopravdy, kde vás ostatní mají za vyvrhele. Kde děláte jednu noční směnu za druhou. Kde schytáváte schválnosti a zlomyslné žerty daleko za hranou snesitelnosti. Kde řešíte tuctový ksindl, pročítáte svědecké výpovědi a zoufale vyhlížíte případ, který by vás mohl dostat tam, kde jste chtěli být. Ten dnešní případ mezi ně nepatří. Podle policajtů z místní stanice jde o tuctové domácí násilí. Od detektiva Antoinette Conwayové a jejího parťáka Stephena Morana se čeká, že pouze vyhledají amanta zavražděné a dají mu náramky. A pak už bude všechno zase jako dřív, zpovzdálí budou přihlížet, jak si to policejní esa rozdávají s psychopaty. Jenže když se Conwayová zahledí do tváře oběti, zjišťuje, že už ji předtím viděla. A znenadání dochází k šokujícímu přesvědčení, že všechno je jinak. Tohle je případ, na který čekala. Precizně střižený a brutální, spletitý a závažný. Jenže jedna věc je dostat vraha a úplně jiná věc je jít proti celému vlastnímu oddělení.... celý text
Dublinské oddělení vražd 6.
Žánr:
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , Argo
Originální název:
The Trespasser , 2016
více info...
Komentáře (53)
Komentáře 53 Recenze 2

Tady máme od autorky předloženy detektivní příběh plný psychologických her mezi detektivy oddělení vražd. Mezi tím se snaží vyřešit vraždu mladé ženy.
V tomto dílu autorka nasadila poměrně vysokou laťku. Pachatele jsem tipovala, ale rozhodně jsem nečekala kdo to nakonec udělal.
Detektivové kteří byly pověření vyšetřováním vraždy byly velice sympatický. Antoniette byla velice svérázná postava která se nenechá od ostatních do ničeho tlačit, což ji způsobuje dost problémů.
Stephen byl na první pohled takový milý ňouma. Spolu ale tvořily skvělý tým kteří se nebojí jít proti svým lidem.


Přemýšlím, jestli kniha je více o vyšetřování vraždy či boji mezi těmi, co ji vyšetřují. Ale zcela jistě to není na škodu příběhu. V podstatě to spolu i souvisí.


Myslím, že předchozí detektivky byly,co se týče atmosféry, hutnější,ale přesto se jedná o nadstandard.Autorka zde rozehrává spíše psychologickou hru založenou na tom,že každý žijeme ve svém světě,ve své bublině a že je zkrátka prospěšné ji někdy opustit a podívat se na sebe z jiné perspektivy,ať už jsme oběť,pachatel ,detektiv nebo svědek.


Tak se mi zdá, že jsem objevila další oblíbenou autorku. A jsem za to moc ráda.


Jedná se o vyšetřování zdánlivě tuctového případu. Velká část je věnována výslechům, kterých si čtenáři užijí opravdu požehnaně. Případ sledujeme z pohledu detektiva Conwayové, která nemá daleko k sarkasmu a ironii.
Způsob vyšetřování je pomalý, ale to příliš nevadí, protože síla příběhu tkví v dialozích.
Beru i samotný konec pátrání a hodnotím knihu 70%.


(SPOILER)
Z knihy mám podobné pocity jako Awča.
Líbilo se mi, že je to takové "normální" - žádný sadismus, vraždy jedna za druhou, ale naopak psychologie postav - i vtipné to občas bylo např. nedoslovná citace: Leda hovno "máš pravdu", sympatická detektivka (jakože ta žena ne žánr :) )
Bohužel později to začalo být stále stejné, nebavilo mě to a naše milá detektivka mě štvala čím dál víc. Nejvíc mi asi vadilo, že mrtvou kritizovala dost nehezkým způsobem. a když jsem si myslila, že by ji mohla i pochopit nebo aspon neodsuzovat (otec), tak to zhodnotila velmi nevybíravými slovy. A tak jak byla nepříjemná i na ty, co se snažily být na ni milí. Jasně, chápu, že mezi muži nemohla být citlivka, ale tohle mi přišlo moc .....SPOILER.....vážně jí bylo i jedno jak to bylo s jejím tátou? nechtela slyšet vubec nic? když už ji vyhledal a tvrdil že neměl jinou možnost? nebyla zvědavá na pohled druhé strany?
a uplne přes čáru mi přišlo, že by policisti nechali uplně klidně zavřít nevinného. Když už, tak snad by to mohli nechat jako nevyřešené nebo tak neco, ale odsoudit za vraždu slušného člověka???? .....konec SPOILERu a vlastně i celé knihy.


Zpočátku mě kniha velmi bavila, žádné potoky krve, poctivý kus vyšetřovací práce, výslechy, dedukce.
Vyšetřovatelka si hned získala mé sympatie. V mužském kolektivu nelze projevit slabost, prala se s tím statečně.
Stále jsem čekala, kdy se kniha rozjede, ale bohužel, styl byl stále stejný, až mě přestalo čtení těšit.
Hlavní postava neprošla žádným vývojem, až mi lezla na nervy a byla jsem ráda, že se příběh dovlekl ke konci.
Úplně špatné to nebylo, ale s dalšími knihami této autorky si dám chvíli přestávku.


Reaguji na informaci od tamila - seriál Dublin Murders rozhodně nedoporučuji! Vydržela jsem pouze cca dva díly - tvůrci dost nešetrně smotali dvě autorčiny knihy (V lesích a Podoba) dohromady a výsledný mišmaš postrádá jakoukoliv atmosféru, kterou se mohou jejich knižní předobrazy chlubit. Škoda!


Jsem skalní fanynka knih od Tany French. Vzpomínám si,jaké pocity ve mne vzbudila její první kniha V lesích a potom i všechny následující. Vetřelce jsem měla dlouho koupeného a nebyl čas si ho vychutnat, až teď. Nechci porovnávat s ostatními jejími knihami, pro mne to byl opět zážitek a užila jsem si to. Postava vyšetřovatelky mi byla sympatická, idkyž ta její podezíravost vůči všem v okolí byla i pro mne někdy přes čáru. Jinak - objevila jsem, že na motivy knížek Tany French byl natočen seriál Dublin murders, takže pro všechny, co ji mají rádi, doporučuji.


Od autorky se jedná spíše o slabší knihu, ale stále se jedná o dobrou krimidetektivku.

Kniha se mi četla někdy lépe, někdy hůře, trvalo mi to déle,ale celkový dojem dobrý. Co mi tedy nesedlo, byla hlavní hrdinka, působila na mě zakomplexovaně a protivně.


Moc se mi líbila, stejně jako ostatní knihy od autorky. Oceňuji detektivky bez litrů krve a za vlasy přitažených nechutností. Vyšetřovatelé jsou sympaťáci a rozhodně palec nahoru za konec, který mně velice příjemně překvapil.


Mnoooo, tahle byla od Tany nejslabší. Na rozdíl od jejích předchozích knih jsem se k této opravdu musela nutit. Snad to bude příště lepší!


Tanu French mám ráda, ale tato mi přišla slabá. Zdlouhavé rozhovory o ničem, popisy myšlenkových hnutí postav, které děj nikam neposouvají a nic nového o postavách neprozrazují... přeskakovala jsem. Málo podezřelých, málo zvratů ve vyšetřování, a přitom tolik stránek! Navíc velmi nesympatická vyšetřovatelka, večně naježená a protivná, zřejmě zakomplexovaná, protože proč by si jinak stále tolik dokazovala svou sílu? Co se mi líbilo a za co dávám tři hvězdy, byla reálně působící fakta ze zákulisí kriminální policie.

Napinavá detektivka, Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, což jsou hned body navíc. Autorka zde rozehrála příběh, kde postupným rozkrýváním zjišťujete, že nic není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát a to je přesně podle mého gusta.


Předchozí díly byly lepší ,ale určitě zůstanu Taně věrná a přečtu si i další díly,pokud je napíše.


Poměrně komorní detektivka, na kterou asi brzy zapomenu, ale četla se skvěle. Tana French mě zatím ještě nikdy nezklamala.


Bohužel, jsem touto knihou poněkud zklamaná. Dočetla jsem ji pouze proto, že je Tana moje oblíbená spisovatelka a její předchozí knihy byly skvělé (zvláště ta posledni). Kniha mě začala bavit zhruba na 330 stránce. Za její pěkný konec jsem nakonec dala tři hvězdičky, původně jsem chtěla dát dvě. Nicméně se těším na další knihu.

Tana je skvělá spisovatelka, její knihy jsou zábavné, napínavé, domyšlené. Vetřelec není určitě top, ale i tak výborná kniha. Možná méně dlouhých popisů a o 50 stran méně obsahu. Nicméně, nic zásadního a knihu ke čtení doporučuji.


Je to spíš psychologická kniha než detektivka + nemám rád tento typ konce (nechci spoilerovat).


Bohužel sice dobrá kniha, ale proč až tolik rozebírání a popisů ?
Moc rozvláčné na mě..


Tana F. opět tvrdí muziku, a oslavné výkřiky na přebalu ani tentokrát není radno podceňovat. Vynikající procedurální detektivka, i psychologické zamyšlení nad životem policajta. Čtivé, ironické, inteligentní. Ústřední postava vás možná svou umanutostí bude chvílemi štvát, než jí dokonale pochopíte. Závěrečné vyústění je brilantní. Vzhůru do četby!

Jsem ráda, že jsem první stránky vydržela, pak už mě děj vtáhl.Psaním v první osobě mi byla Conwayová hned trochu bližší, i když má drsnější způsob vyjadřování. Děj není nijak akční, ale každou větu jsem si vychutnávala. barvitý styl i smysl pro humor.


Upoutá pozornost od první stránky. Příběh je napínavý, i když ne nijak děsivý - není to tedy vyloženě thriller, spíše skvělá detektivka.


Ze všech autorčiných knih se mi tato líbila nejméně. Vadil mi počáteční přístup policie k vyšetřování: oběť čekala někoho na večeři, tudíž on je tím vrahem. K čemu důkazy? Nebo proč se vůbec obtěžovat něco zjišťovat? Každý ví, že to udělal. Navíc mi děsně lezla na nervy Antoinette.


Námět a zápletka nejsou úplně originální, konec je předvídatelný, vleklý děj a doširoka rozpitvávaný téměř každý detail příběhu - z toho dělají průměrnou detektivku. Autorka se nezapře - je to prý i dobrá scénáristka. Jako by to byl scénář.


Za mě naprostá spokojenost.... líbí se mi jak autorka zabředne do psychologie postav.... Nic není jak se zdá být....


Na další knihu od Tany jsem se dlouho těšila, ale byla jsem zklamaná. Na to jak je kniha tlustá - tak děj nic moc. Strašně moc keců a samotná akce minimální. Tentokrát mě ty sáhodlouhé diskuze a rozebírání tolika teorií hlavních vyšetřovatelů nudily. Nechytlo mě to jako předchozí knihy, nehltala jsem příběh a Antoinette mi nesedla, skoro by se dalo říct, že mě i dost štvala. A ta šikana na oddělení vražd...znechucovalo mě to a zároveň mi jí ani nebylo líto. Škoda


Další knížka od Tany French a zase se mi neskutečně líbila. Tana French se u mě pořád drží na prvním místě mezi všemi spisovateli detektivek! Zápletka byla pěkně zapletená a člověk během čtení vymýšlel spoustu scénářů, jak to tedy vlastně ve skutečnosti je a není. Příběh byl napínavý a velmi, velmi čtivý. Těším se na další dublinský příběh! :-)


Typická Tana s dlouhými popisy myšlenkových pochodů hlavních postav.. Tentokrát bez nádechu tajemna, spíš jen hořká realita. Hlavní viník se dal odhalit poměrně brzo, ale to neubralo na kvalitě, dlouho trvalo, než vše zapadlo tam, kam má a člověku zapadl poslední kousek mozaiky.


Tanu French a celé Dublinské oddělení mám fakt ráda. Přivedla mě k tomu, že cíleně vyhledávám detektivky a thrillery z oblasti UK a Irska. Ale Vetřelec mě trochu zklamal. Námět a závěr byly strhující, ale první půlka knihy byla prostě zbytečná. Antoinette jsem v ní začala dost silně nesnášet, takovou sebestřednou kozu aby svět pohledal. A to její pitvání ve křivdách, ach bože! No alespoň mě to na druhou stranu docela odrazuje od toho, abych dělala to samé.


Šestý díl ze série „Dublinského oddělení vražd“, kde se z banálního domácího násilí stane vražda, která zasahuje až mezi policisty. Dobře vystavěné výslechy podezřelých, pátrání všemi možnými směry i překvapivý konec. Stephen mi byl hodně sympatický, jeho parťačka Antoinette už tolik ne. Celkově dobré čtení, místy mi ale přišlo zbytečně rozvleklé.


Zajímavé. Mohlo by to mít méně stran. Přečetla jsem všechny její knihy. Někdy jsou zdlouhavé, ale vždy jsem byla zvědavá na rozuzlení a dočetla je. Nakonec to stálo za přečtení.


Dočetla jsem. A za sebe musím říct, že jsem spokojená.
Jsem přesvědčena o tom, že ne všichni knihu správně pochopí, neb nic nemusí být tak jak se zdá.
Cronwayová je naprosto úžasná vyšetřovatelka, kterou musí umět člověk správně pochopit, aby pochopil celou knihu.
Tentokrát si s námi Frenchová pěkně psychologicky zahrála.
Ovšem nejsem si zcela jistá myšlenkovými pochody Aislinnin. Osobně bych se po zjištění pravdy ubírala papínkovým směrem.


Tanu French a její knihy mám moc ráda, ale tahle mě skutečně zklamala, nemohla jsem se absolutně začíst, pořád jsem četla dál a dál a nic se v knize nedělo. :( 100 stran před koncem jsem to vzdala a přečetla si jen závěr, který by se dal vložit už v polovině. Za mě opravdu plytký příběh o ničem a hlavní hrdinka mě celou dobu rozčilovala... :(


Poměrně zajímavá zápletka a čtivě napsané - Tana French je dobrá autorka, ale tato její poslední detektivka má oproti většině předchozích také svá negativa: především neúměrně natahovaný děj /musela jsem se do čtení nutit/, podobně jako "V místě pro tajnosti" je dán velký prostor práci kriminalistů a v tomto případě navíc popisu toho, jak se "na oddělení zachází se zelenáči" - čtenář skoro nabývá dojmu, že autorka se minula povoláním. Mnoho výroků se opakuje - překlad v tomto případě není příliš košatý a po většinu času jsem se nemohla zbavit dojmu, že charakteristika osob je doháněna neustále se opakujícími vulgarismy a nesmyslnými odbočkami, které s dějem souvisí jen velmi vzdáleně a nebo vůbec ne. Pro mne je tvorba Tany French bohužel ve znamení postupné sestupné tendence - romány V lesích nebo Podoba nelze s Vetřelcem vůbec srovnávat co do zápletky i způsobu zpracování. Pro mne velké zklamání a mrzí mne to.


Neuvěřitelná jízda. Ztracený Přístav je pro mne pořád číslo jedna, ale Vetřelec je v těsném závěsu a dělí se o druhé místo s Místem pro tajnosti. První třetina, v níž jde zdánlivě "jen" o vraždu a první z asi šesti vrstev faktů, je pomalá a tváří se skoro nudně; druhá část se rozjíždí zároveň s Conwayové paranoiou (s tak věrohodným popisem totální vnitřní nejistoty, která deformuje vnímání nejen případu, ale reality vůbec, jsem se dlouho nesetkala); a třetí část, to je čistá rozkoš čtenářova, napětí eskaluje, byť vrah je dávno znám... A motiv zachování si důstojnosti jako toho posledního, co člověku zbývá, není ani originální, ani v rámci příběhu hlavní, ale velmi silný. A navíc - "Důvod, proč nám to od začátku nebylo jasný, je ten, že jsme přemýšleli jako policajti."
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány Irsko
Autorovy další knížky
2010 | ![]() |
2012 | ![]() |
2013 | ![]() |
2015 | ![]() |
2017 | ![]() |
Kniha Vetřelec je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 272x |
Čtenářské výzvě | 15x |
Doporučených | 6x |
Knihotéce | 157x |
Chystám se číst | 98x |
Chci si koupit | 14x |
dalších seznamech | 3x |