syslomil komentáře u knih

(SPOILER) Nebylo to špatné, ale místy mi příběh přišel plný nelogičností a nereálných situací:
1) Osoba s probodanými plícemi a játry, u které hrozí krvácení, kdyby se posadila, si klidně běhá po městě a ani zdravý policista ji nedožene.
2) Člověk po srážce s autem a silným otřesem mozku se probere z bezvědomí, natáhne gatě, opustí nemocnici a jde si pátrat. A příhodně zkolabuje až na konci příběhu.
3) Matka ohlásí, že viděla, jak unesli jejího syna. Sama byla omámena uspávacím prostředkem tak silným, že málem nepřežila, a přesto to policie odmítá vyšetřit, protože se nebudou zabývat puberťákem, který odešel z domova. Navíc když nachytá pachatele v pokoji svého syna, ptá se "můžu dál?"
4) Na to, že Benjamínovi hrozí vykrvácení při každém postrčení, toho vydržel dost.
5) Popis hypnoterapie se skupinou byl zbytečně dlouhý.
6) Jak může myslet na sex matka, která se klepe o život syna, kterého unesl vraždící maniak?
7) Překladatel (nebo autor) si libuje ve slově "těžký". Od těžkého parfému přes těžké kopulační pohyby a těžké závěsy až po těžké mraky a těžkou vůni oleje.
8) Barusatt píše, že to bylo málo krvavé a drsné. No, mně tedy krvavé přišly rozčtvrcené mrtvoly, sekery zatnuté do hlavy, ustřižené nosy, několik podřezaných lidí a půlka 5letého děcka sedící před televizí.

King není zrovna můj oblíbený autor. Na můj vkus někdy dost okecává, než se dostane k věci a děj se pohne. Také nemám ráda potoky krve, šlapání ve vlastních střevech, kočku v mikrovlnce, mučení, ukousání člověka k smrti, dvě ženy s nožem a sekáčkem, které se na ulici zaživa naporcují... Ale tohle se jevilo vcelku nevinné, tak jsem do toho šla a nelituji. Duchařský příběh, který chytne a nepustí. Ze scén s mrtvým světlem mě mrazilo. Zbaví se ho Jamie, nebo ho bude mít za zadkem na věky?

7 30.08.2023

Myslím, že toho neustálého srovnávání s HP už je kapánek moc. Chudák každý autor, který vydá knihu až po Rowlingové, vždycky to už bude jenom vykrádačka HP. Jasně, podobnost tam je - dívka dostane dopis a odjede od své rodiny do jiného světa, kde bude čelit své Nemesis. Ale tím to také končí. A kolik z nás by na takovéhle obecné zadání dokázalo napsat jedinou smysluplnou knihu, natož sérii. Kromě výše zmíněného tam nic "obšlehnutého, překombinovaného a přežvýkaného" nevidím. Prostředí je jiné, jiné jsou postavy, nejedná se ani o stejný druh magie. A že tam jsou nereálnosti jako např. pavučinová dráha - je to snad fantasy, ne? :-) Kolik reálností je v HP? Co takhle si knihu prostě užít samu za sebe, v ničem se nerýpat a nedělat si seznam podobností s jinými knihami. Mně se příběh moc líbil a nemůžu se dočkat, až mi dorazí druhý díl. A doufám, že nebude poslední.

7 15.01.2020

Děsivý příběh, který je bohužel podle skutečných událostí. Po přečtení jsem si Riga našla na internetu, viděla o něm dokument a fotky z míst činu. Bestie je opravdu výstižné.

Tak tohle byla nádhera! Nemohla jsem se od knihy odlepit, čistila jsem si s ní i zuby. Strašidelný příběh podle mého gusta - opuštěné sídlo, zanedbaná zahrada, duchové, ponurá atmosféra, žádné krváky. Chtěla bych bydlet s Danem v zahradnickém domku a vrátit zahradě i domu původní ráz. Při každé zmínce o tlusté vrstvě prachu v domě jsem měla sto chutí popadnout vysavač a leštěnku a vrhnout se na to :-) Daniel byl opravdu čistá poctivá duše, jaká se hned tak nevidí. Jen mi šla na nervy ta jeho loajalita k bratranci, který si to nezasloužil.

6 06.02.2020

Pracuji v knihovně, tak jsem se těšila na humorné zážitky s knihami. Sama jsem zažila lidi, kteří si název knihy vymysleli a nechali mě jak blbce hledat všude možně ... chtěli knihu, co si půjčili před 30 lety a věděli jen to, že měla hnědé desky ... ptali se, co vlastně v knihovně vedeme ... požadovali knihy, které si našli v katalogu jiné knihovny, ale z dotazů a chování zákazníků v Hláškách se mi chtělo plakat. Tolik hlouposti, drzosti a nadutosti na jednom místě. Navíc děsná sazba textu. Zpřeházené stránky, obrázek narušující text, chybějící řádkování... Brněly mě z toho oči. Na druhý díl nemám nervy.

Nádherné vtipné ilustrace. Kdyby se kniha natáhla na 300 stránek, byla by to bomba :-)

5 22.08.2018

Jestli si někdo nedovede představit potápění v písku a trvá na dodržování fyzikálních zákonů, měl by se zaměřit na jiný žánr :-) Je to perfektně vymyšlené a já to před sebou vidím jako film. Úplně cítím vůni vlhkého písku, ten tlak, chlad a absolutní ticho půl kiláku pod zemí. Písek mezi zuby, písek v oblečení, písek všude. Jako když se člověk snaží vyklepat deku na pláži a jen si sedne, písek je zpátky. Skvěle popsaný život obyvatel a způsoby, jak v nehostinných podmínkách přežívají. Slovo "písek" se mi zalíbilo. Písek, písek, písek... tak krásně se to sype z pusy. Kam se hrabe originální sand. Těžko se tomu slovu vyhnout, když se kolem něj točí absolutně všechno a mně to vůbec nevadilo. Ano, konec je rychlý. A proto tu máme druhý díl, který jsem si okamžitě po přečtení musela koupit. Je to srážka dvou světů – písečného a toho "lepšího", ze kterého se nikdo nevrací. Napínavé, člověk nikdy neví, kdo přežije a kdo ne. V prvním díle Harryho Pottera taky nečekáte vysvětlení, jak to všechno začalo a zároveň definitivní rozuzlení celého příběhu. Něco se prostě do jednoho svazku nacpat nedá a to je případ Písku. Naopak, doufám, že budou další.

4 27.02.2024

Parádní příběh. Originální, napínavý, promyšlený, vtipný. Autoři vytvořili úžasný svět, který je pro nás deňáky strašidelný, ale přesto fascinující. Svět, ve kterém je stále půlnoc a žijí v něm všechny možné příšery, které si dovedete i nedovedete představit. Svět, ve kterém jen ti nejstatečnější mohou pracovat na poště. Její vedoucí je sice pěkně vzteklý seschlý stařík, který nesnáší dívky v kalhotách, ale má dobré srdce. Má ho ve sklenici na stole. Dozvíte se (mimo jiné), jaký je rozdíl mezi ghúlem a ghůlem. Ghúlové jedí mrtvoly a jsou velice vážení. Ghůlové pojídají mnohem horší věci...

4 20.04.2020

Kniha je na obálce charakterizována třemi slovy: KOUZLA - VRAŽDA - ZÁHADA. Výstižněji bych to nenapsala. Možná bych ještě přidala NAPĚTÍ. Perfektní pokračování Hotelu poslední naděje, četlo se to úplně samo. U každé kapitoly jsem si říkala: "Tak ještě jednu a končím." Už se těším na další díl.

3 31.07.2020

Ty ilustrace prostě berou dech, nemůžu se na ně vynadívat. A obálka - než jsem začala číst, dobu jsem se s ní mazlila. Jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděla nic ze vzpomínek přízračného kamaráda.

3 29.11.2019

Pěkná povídka, ale podle anotace jsem čekala více rozvinuté téma strašení v domě (kvůli němu jsem si vlastně knížku půjčila). Navíc to má otevřený konec. Která teorie byla ta správná? :-(

3 09.03.2018

Skvělé povídky s nečekanou pointou.

3 31.05.2017

(SPOILER) Napínavé, až do konce jsem netušila, kdo je pachatel. Ale některá místa byla podivná: Lilly nechce dovolit Benovi, aby jí přinesl inhalátor, protože ji děsí, že by dostala záchvat a byla přitom sama. No, kdyby jí léky přinesl, žádný záchvat by nedostala a kdyby léky neměla, bylo by jí houby platné, že by byl někdo s ní. Umřela by. Ben byl sražen autem, otřes mozku, naražená žebra a bůhví co ještě, ale nosil a štípal dříví a prosouložil celou noc. Navíc šerif mi připadal hodně nebezpečný. Neměl v hlavě nic než Lilly a pro její záchranu by obětoval celé městečko. Na konci už působil spíše jako šílenec zcela mimo realitu. Navíc jsem se trochu ztrácela ve jménech agentů a pletl se mi Wes a Wise.

2 30.03.2023

Pro mě to bohužel nebyla kniha mého dětství (autorka je jen o šest let starší než já), takže jsem se k ní dostala až teď, kdy mi ji poskytla má 59letá maminka. Kromě skvělého filmu Drákuloviny jsem upíry nikdy nevyhledávala, Stmívání jsem nedokoukala do konce a záplava upíří literatury mě spíše odpuzovala. Kolem Storek jsem kroužila nějakou dobu, než jsem jim dala šanci a je to paráda. Česká upířina je čtivý příběh protkaný humorem, úžasnými postavami a originálními nápady (kouzla, upírské technické vymoženosti i kosmetika).

2 20.06.2022

Ještě lepší než první díl, nemohla jsem se od čtení odlepit. Rozhodně musí být pokračování!

2 10.02.2020

(SPOILER) Miluju příběhy o strašidelných domech, proto jsem po knize sáhla. Po téhle stránce jsem spokojená. Ve své představivosti vidím vilu v živých barvách a nebydlela bych tam ani za nic. Několik věcí ale nechápu.
Obyvatelé vily musí mít nervy jak špagáty. Duchové se producírují po baráku, všichni je vidí nebo slyší a prostě si na jejich přítomnost zvyknou. Takový místní folklor. Nora a Leo se s nimi setkávají často, ale když o nich začne mluvit i Klárka, smějí se, řeknou jí, že si vymýšlí a vezmou ji na psychiatrii. Celkově jsem se v jejich uvažování nějak ztrácela. Kolem nich se dějí divné věci: zvuky kroků, pohyblivé stíny, duchové mrtvých lidí, krvácející panny, dveře zamčené samy od sebe... Oni jsou nejdříve vyděšení, ale když úkaz pomine, pokrčí rameny, jdou si lehnout a zapomenou na to. Jako by se nic nestalo.
Dvěma vystudovaným historikům trvalo několik let, než zjistili něco o smrti továrníka Schwartze. Neříkám, že to měli brát ve škole, měli by ale vědět, za kým pro takovou informaci jít. Celé roky paranormálních jevů, Amélie i jistá mrtvá žena z minulosti Noru upozorňovaly na onu pětiletou hranici a co udělala? Řekla si \"Fajn, pět let\", dál sedí na zadku, roky plynou a s Leem zachraňují situaci za vteřinu dvanáct. Amélie chtěla Noru varovat hned po nastěhování, něco málo naznačila a když za ní Nora v půlce knihy přišla pro podrobnější informace, najednou otočila a všechno popřela, aby v závěru knihy vykřikla: \"Ty mě neposloucháš! ON ji teď má. Musíte je najít!\" A když už někoho navštívím až ze záhrobí, bylo by fajn sdělit něco víc než jen \"ON\".
Místo, kde kopat, bylo podle mě jasné už podle dřívějších narážek, nebylo třeba půl hodiny běhat po domě, ale to bych vzala jako důsledek extrémního stresu.

Celkově se mi příběh líbil, měl lehce mrazivou atmosféru a mně by to k mokrým kalhotám stačilo, ale výše uvedené nelogičnosti mi šly na nervy. Navíc to, co se dělo malým holčičkám... :-(

A otázka za všechny prachy na závěr: Pochopil jste někdo, proč to ON dělal?

2 03.02.2020

Škoda, že je konec. Byly to nádherné příběhy, budou mi chybět. Strašně ráda bych četla pokračování. Jen bych si s koncem série chtěla postavy pamatovat takové, jaké byly v posledním díle, ne po šedesáti letech.

2 26.07.2019

Velmi čtivý příběh. Jen mě mrzí, že jsem se nedověděla, jak to s ní bylo dál.

2 12.05.2018

Ze všech autorčiných knih se mi tato líbila nejméně. Vadil mi počáteční přístup policie k vyšetřování: oběť čekala někoho na večeři, tudíž on je tím vrahem. K čemu důkazy? Nebo proč se vůbec obtěžovat něco zjišťovat? Každý ví, že to udělal. Navíc mi děsně lezla na nervy Antoinette.

2 02.05.2018