Storm.b komentáře u knih

Jen lehký nadprůměr. Kresba se mi zpočátku nezamlouvala, ale ke stylu vyprávění nakonec sedí dost dobře. O něco horší je to s Azzarellovým pojetím Jokera. Vypravěčské kvality jsou jedna věc, ale ve vystihnutí Jokerova charakteru mi u Azzarella vždycky něco v pozadí lehce skřípalo... Zřejmě je to především faktem, že se z jeho příběhů vytrácí ten "joke", který hlavní antagonista nese ve jméně, což je ohromná škoda. Přiznejme si, Joker prostě není jen další chlap v dlouhé řadě brutálních zločinců s touhou po moci, slávě a penězích, naopak, jeho motivace je mnohdy skrytá a cesta k jejímu naplnění geniálně nepřímočará. Vykreslovat ho podobně čitelně (udělá za každou cenu něco brutálního) jako všechny ostatní záporáky je strašlivě ploché. Takové pojetí se sice blíží Millerovi, ale ten si s vtipnou stránkou Jokerovy postavy přeci jen poradil o dost lépe. Celkově se mi tento "temný" styl příliš nezamlouvá, vytrácí se z něj nepředvídatelnost a upadá do stereotypů, navíc zcela opomíjí zvláštní dynamiku mezi Batmanem a Jokerem, jak ji tradičně známe, kdy je Joker schopen s Batmanem spolupracovat, varovat ho před nebezpečím nebo mu klidně i zachránit život (protože bez Batmana by na světě přece byla ohromná nuda), což by u tohoto komiksu samozřejmě vůbec nefungovalo, tohohle Jokera totiž zajímá jen brutalita a žádná legrace. Ale popojedem - k lepším stránkám komiksu patří určitě netradiční vypravěčský styl z pohledu Jokerova poskoka, který byl poměrně svěžím oživením, a který by si určitě zasloužil o mnoho stránek víc, aby pořádně zafungoval. Celý ten motiv s postupnou proměnou Frosta (odcházím z vězení a budu sekat dobrotu - ale poflakovat se s Jokerem je vlastně super - nebo ne?) byl zvláštně nekonzistentní a potřeboval by rozpracovat. Jako psychologická sonda do duše jednoho poskoka, byť s lehce pochybně vykresleným Jokerem, to mohla být naprostá paráda! Škoda nevyužitého potenciálu, celkově to vidím na 70 %.

9 17.05.2020

Nádherně složitý román plný filozofie. Skoro bych až řekl: knížka pro chytré lidi. Autor mi poskytl úplně nový pohled na to, jak může být kniha napsána a jak čtenáře vtáhnout do tak vzdálené doby, jakou byl středověk. Počet stran knize neubírá na zajímavosti, naopak, já se skvěle bavil celou dobu, i když mi byla skoro všechna témata plně cizí (od samotné filozofie přes středověk, ostatně ani detektivky nevyhledávám). Přesto všechno jsem knihou opravdu nadšen! Patří určitě mezi top 10 knih (ne-li top 5), jaké jsem kdy četl.

8 18.03.2014

Ne tak úplně klasický cestopis, protože se autor mnohem více než na popisování faktů soustředí na své dojmy; mnohé pasáže jsou psány až lyricky, tak nějak zasněně. Pro někoho, kdo tyto popisované severské kraje neviděl, se asi bude hůř představovat, o čem přesně Čapek píše. Nicméně Cestu na sever miluju právě pro styl, jímž je napsána. Nejoblíbenější část (půlnoční Slunce) mám dokonce vyvěšenou nad pracovním stolem, a když se potřebuju trochu odreagovat, začtu se do ní a nechám se unášet svou fantazií.

7 07.04.2014

Hodnoceno ze zpětného pohledu na celou sérii se mi na prvním dílu (ostatně i na druhém a lehce ještě i na třetím) líbí skvostně vystavěný svět s náznakem stovky možných zápletek, který mě úplně pohltil. Desítky postav s pozoruhodným osudem, jejichž životní cesty se proplétají těmi nejneočekávanějšími způsoby - a vy jen žasnete. Bohužel od třetího dílu a dál je to všechno mnohdy až nesmyslně zapletené, překomplikované a přeplácané a už to autorovi tolik nežerete ;) Ale právě proto miluju první díly, pro tu nepřeplácanost a zároveň přesto i pro tu propletenost - vše je zkrátka tak akorát vyvážené.

Co se samotného prvního dílu týče, působí místy až detektivně. Spolu s Nedem Starkem a jeho ženou pátráme, kdo je vrah a to nás přivádí na stopu spiknutí... Autor si s námi pěkně zahrává, střídá úhel pohledu mezi množstvím postav a přitom nás stále zahlcuje postavami novými, z nichž některé se mohou v ději jen mihnout a svést nás na špatnou stopu. Brilantní :) Jediné negativum, na které si přes svou čtenářskou euforii ze čtení tohoto skvostu vzpomínám, je jakýsi fatalismus. Kladné postavy se tolik snaží, vynakládají ohromné úsilí, aby změnily události k lepšímu, ale stejně se jim nakonec něco postaví do cesty a všechno vyjde vniveč. A zlo bují dál. Dalo by se to nazvat DIABOLUS EX MACHINA.

6 10.12.2016

"Evropa" zřejmě nepřekvapí žádnou strhující detektivní zápletkou či šokujícím koncem, a přesto... Pokud vás fascinuje nejednoznačný vztah mezi Batmanem a Jokerem, pokud se vám zamlouvá představa komiksu postaveného především na jejich rozhovorech, a pokud toužíte vidět Jokera, jak v přátelském špičkování drží Batmana kolem ramen na Karlově mostě... pak zajisté chápete mé nejvyšší hodnocení, protože přesně o tom to je :) Jak moc nemusím Azzarella v jiných batmanovských komiksech, v tomhle překvapivě téměř neakčním kousku zaujal.

5 15.05.2020

Jestli si chcete přečíst něco seriózního, tomuto se zdaleka vyhněte. Snůška ničím nepodložených nesmyslů, které může vyvrátit i laik po pěti minutách googlování.

Postavu Harley Quinn nelze nikdy brát úplně vážně a podle toho je nutné posuzovat i komiksy s ní. Nečekejte žádná hrdinná dramata o záchraně světa, spíše jen méně či více přiblbé fórky, vcelku krvavou akci a nadprůměrně ukecané dialogy. Nejspíš si za pár týdnů nebudu pamatovat, o čem to vlastně bylo, ale zábava to byla přesně dle mého očekávání. Přečteno na jeden zátah.

4 15.05.2020

Joker má novou image, je originální a děsivý jako nikdy a... zamilovaný?! Batman s Jokerem nikdy nebyli úplně klasičtí nepřátelé, vezmeme-li v potaz, kolikrát jeden druhému zachránili život, ale Snyder jde mnohem dále. Jokerovu posedlost Batmanem přetváří v něco ještě intenzivnějšího - a zvrácenějšího. V rozhovoru se dokonce vyjádřil, že Smrt rodiny je Jokerovým upřímně míněným milostným dopisem pro Batmana... A když Batmana něco tak příšerně kazí, jako je ta jeho pitomá rodina, co udělá starostlivý a zvráceně milující Joker? Pryč s rodinou! Bohužel Batman Jokerovu snahu jaksi neoceňuje a na konci nás nečeká happy end, ale zlomené srdce. To si však Joker nenechá líbit a neopětované city pro jistotu zadupe do země s celým Batmanem v následujícím komiksu Konec hry. Pozn.: do českého překladu se dostala už upravená verze komiksu, z originálu bylo nakonec mnoho Jokerova flirtování s Batmanem odstraněno.

4 07.04.2020

Velmi zajímavá kniha, v níž autor prokazuje široké znalosti napříč různými obory. Líbila se mi natolik, že si hodlám opatřit vlastní výtisk. Za všechny vyzdvihnu především velmi zdařilou kapitolu o šamanismu, která ve mně podnítila hlubší zájem o tuto praktiku. Následuje výčet nejčastěji uctívaných zvířat, jejich postavení v germánské, řecké, egyptské mytologii (případně i v jiných). Poslední část knihy je věnována dozvukům zoolatrie přes křesťanství, lidové čarodějnictví až do dnešních dob. Autor je praktikující magik, tedy nepíše jen teoreticky, nýbrž zmiňuje své vlastní zkušenosti a zážitky. Největším přínosem je ale kniha bezesporu z faktografického hlediska, je tudíž vhodná pro širokou veřejnost.

4 25.10.2017

Velmi věrohodně napsaný román, který se s pozoruhodným umem vžívá do postavy čtrnáctileté konzervativní dívky, která je pragmatická až emočně plochá a celý příběh velmi svérázně vypráví. Netypický western a nejspíš právě proto jeden z naprosto nejlepších.
Doporučuji přečíst v angličtině, v níž strohost a jednoduchost hrdinky vyniká ještě víc. Prostě formulované věty jsou srozumitelné i pro v angličtině nepříliš zdatné čtenáře.

4 10.12.2016

Pro mě velmi zajímavá knížka, především začátek knihy jsem přečetl jedním dechem. Dávám pět hvězdiček a určitě si pořídím vlastní výtisk. Snad jen dvě věci bych vytknul: chyby v textu (sem tam vynechané slovo ve větě) a autorův zvyk psát, že je něco samozřejmé i v místech, kde pro to nemá argumenty (viz komentář Edana).

4 07.11.2015

Zajímavá kniha, která velmi čtivým způsobem popisuje jak mexicko-americkou válku, tak události v Texasu, které jí předcházely. Kniha zachází do podrobností, které se mi jinde (v česky psané literatuře) ani nepodařilo zjistit, nejspíš také proto, že autor hodně čerpá z cizojazyčných zdrojů, které se českému čtenáři jen tak do rukou nedostanou.

Já osobně jsem vlastně chtěl knihu jen zběžně prolistovat a zjistit si pár údajů, ale nakonec jsem ji se zájmem přečetl od začátku až dokonce! :D Takže určitě mohu doporučit.

4 07.04.2014

Sienkiewicz je mistrem pera, o čemž přesvědčil od první do poslední stránky. Už u popisu Divokých polí v 1. kapitole se mi tajil dech. O něco horší je charakterizace a psychologie jednotlivých postav. Lidé jsou pouhými pěšáky jak v samotné válce, tak vlastně i jakožto románové postavy. Jejich cesta a cíl jsou dány a nedávají prostor k zvratům a vlastně ani k souznění s nimi. Jedinou výjimkou je Bohun, což ho, možná proti autorově záměru, činí zdaleka nejzajímavější postavou. Jeho motivace je lidská a pochopitelná. Čtenář ví, že Bohun si nejspíš za to všechno zaslouží zemřít, ale vlastně po tom netouží, protože kdo jiný by pak čeřil příběhové vody?
Nakonec dávám jen 3*, protože navzdory všem kladům se mi kniha někdy od druhé poloviny četla hůř a hůř. Nesmyslnost a krutost války se stupňovaly natolik, že již nebylo komu přát vítězství. Obě strany se dopouštěly zločinů a znechucovalo mě, jak si ho obě strany dokázaly svorně obhájit a mít u toho ještě řeči o morálce, bohu a spravedlnosti. V tomhle ohledu mě nejvíc popuzoval Jeremiáš Wiśniowiecki, předkládaný jako morální vzor a hrdina; přitom jeho vinou nejspíš celá válka začala, když zatajil královy dekrety, kterými byla kozákům přisuzována jejich práva; a to nebyla jediná chvíle, kdy jednal proti králi. Následovalo mučení zajatců, popravy a nabodávání na kůl, to vše z jeho rozkazu, a po tom všem byl Wiśniowiecki předkládán jako hrdina?! Na mě by to spíš fungovalo jako protiválečná literatura. Ale pokud to mám brát jakožto román na podporu polského vlasteneckého cítění, tak je to dost tristní.

3 02.05.2023

Velmi pozitivní překvapení. Někteří tu zmiňují, že měli ze začátku problém se začíst, což vůbec nechápu - knížka mě pohltila už od první stránky. Jde o příjemný, napínavý Y. A. příběh, vyprávěný s neuvěřitelnou lehkostí. Inspirace Harrym Potterem je zde sice očividně obrovská, naštěstí autorka sama oplývá bohatou fantazií, takže celý svět velmi originálně přetvořila - třeba takový způsob kouzlení je naprostá delikatesa. Brilantní byl také překlad, nejprve to na mě dokonce působilo tak, že autorka je snad Češka, než mi pak Google odhalil autorčinu americkou národnost. Trochu rušivé mi přišlo střídání mnoha vypravěčů, podobný styl fungoval třeba u Kinga nebo u G. R. R. Martina, tady se to ale bohužel nepovedlo. Snad kdyby to autorka alespoň omezila na hlavní dvě postavy (Baz a Simon)... Příběhu by sedlo klidně i o 100, 200 stran víc, nebo možná rozpracování celé zápletky do dvou dílů, jelikož postavy často zmiňovaly prožitá dobrodružství z minulosti, která dle jejich zmínek musela být hodně zajímavá, ale detaily nám bohužel prozrazeny nejsou. Ale konec stížností, bylo to na zasloužených 90 %, přečteno na dva zátahy.

3 19.05.2020

O něco slabší než první díl. Chybí tomu ta pro první díl příznačná ztřeštěnost zápletek (i když na konci umístěná bláznivá povídka se Santou se tomu už dost přibližuje). Začátek je pozvolný, sledujeme rozvíjející se vztah Harley a Ivy, což je možná hlavní důvod, proč tuto sérii sleduji. Doufám, že se časem dočkáme i odvážnějších scén (myšleno i romantičtějších). Po většinu knihy pak mou pozornost poutal Harleyin staronový ctitel, a ačkoli samotná pointa byla správně šokující, závěr už tolik zábavný nebyl. To si Harley nemohla vymyslet nějakou kreativní, legračně šílenou pomstu? Muselo se to takhle odbýt? Je to velká škoda, promarnit takhle suše závěr, jinak to mohlo být i o hvězdičku lepší.

3 15.05.2020

Nejspíš nesedne každému. Jedná se o překlady krátkých poučení a chválení božstev. Zvlášť mě zaujaly vzkazy živým, které si lidé před smrtí dávali psát na hrobky. Rady do života jsou velmi aktuální i v dnešní době a nejspíš budou mít co říct i za dalších 3.000 let. Pro mě krásná kniha, doporučuji všem zájemcům o duchovno, pohanství a mystiku.

3 23.06.2017

Knížka, jejíž stránky doslova přetékají dobrodružstvím. Už ani nevím, kolikrát jsem ji přečetl. Rád se k ní vracím i v dospěláckém věku.

První kniha od Kinga, kterou jsem před lety přečetl. Do té doby jsem se naivně domníval, že knížka prostě nedokáže člověka vystrašit, jelikož postrádá ten správný "vizuální efekt", a označení "hororová kniha" jsem se vysmíval, poněvadž něco takového jsem prostě neuznával. Jak jsem se mýlil! Samozřejmě, že kniha může být děsivá a to nejen přesto, že nic vlastně nevidíte, ale snad právě proto! No, a od té doby je King můj pravděpodobně nejoblíbenější spisovatel. Podrobněji se nerozepisuju, přeci jen je to už pár let a já jsem se pořád neodhodlal po této knize sáhnout znovu. Jednak se potřebuju v klidu vyspat :), druhak to prvotní hrůzné kouzlo děsu se, obávám, nebude při druhém čtení tak intenzivně opakovat a já si nechci zkazit krásné vzpomínky :D

3 18.03.2014

Na tuto knihu mám dost rozporuplný názor.

Začátek vyprávění byl nesmírně zajímavý a nutil hodně k zamyšlení. Soucítil jsem s hlavní hrdinkou, chápal jsem ji v rámci možností a považoval jsem ji za normální, docela chytrou holku. Postupně, jak začala hlouběji a hlouběji upadat do závislosti, se mi ale celý příběh začal stále více hnusit a měl jsem dokonce problém jej dočíst. Hlavní postava u mě totálně propadla a já měl chuť odstřelit ji alespoň na Sibiř, aby byla alespoň pár měsíců čistá. Číst si neustálý "boj" hrdinky s drogou, když bylo jasné, že ona vlastně ani nebojuje, a jen sledovat ten neustálý koloběh "beru-neberu-tak jo, ale poslední-beru-neberu-tak jo, ještě jednou-", to bylo utrpení. Jako odstrašující čtivo jistě víc než výborné! Ale mě tato kniha odstrašila natolik, že se jí pro příště vyhnu obloukem.

3 17.03.2014

Začátek knížky mě opravdu uchvátil. Dětství hlavních hrdinů bylo popsáno neuvěřitelně věrohodným způsobem, složeného z jednotlivých kousků událostí, které by samy o sobě nejspíš mnoho neřekly, ale dohromady vytvořily neobyčejně věrohodný obraz něčího dětství. Pokračovalo se dospíváním hlavních hrdinů, což byl pro mě osobně vrchol této knížky. Číst si o těch letech těsně po Woodstocku, o rock n rollu, a o drogách, a o mladých a poměrně divokých klucích té doby, kteří si byli bližší, než by se bylo bývalo "slušelo", do čehož se prolínaly jednotlivé písně a interpreti, na které autor odkazoval... to byla bomba. Atmosféra vybudovaná na 100 %. Další vymakaná věc, která se mi osobně líbila, bylo Alicino vyprávění. Jak se autor jako muž mohl tak věrohodně vžít do ženy a tak jednotně vybudovat ucelenou postavu, to je prostě úžasné. V tomto směru byla Alice možná moje nejoblíbenější postava - ne proto, jaká byla, nebo že by mi byla nějak extra moc sympatická, nebo že bych ji dokonce nějak extra moc chápal, ale právě v tom, jakým uceleným charakterem byla, mě její povídání tak neskutečně moc bavilo číst.

Bohužel musím říct, že další části knihy už mě tolik nebavily... tedy ty části, kde se kluci stali postupně dospělými a nakonec došli i do středních let. Autor to všechno podal moc definitivně, jako by celé jejich osudy byly a priori dané, jako by postavy ani neměly pořádnou vůli žít si po svém. Jejich soukromý svět byl děsně malý a uzavřený, téměř nic pořádného neprožili a nenavázali žádné pořádné vztahy (výjimkou jsou ty vztahy s Clare). To že má být popis téměř dvou desítek let něčího života? Taková děsná melancholie, prázdnota, dá se říct až nuda? Z těch míst vyloženě koukalo, že postavy žijí jen na papíře, že kdyby byly skutečné, prožily by mnohem, ale mnohem víc věcí, navázaly by mnohem víc vztahů, prostě by ŽILY. Je jasné, že to všechno autor obsáhnout nemůže a ani nám to vlastně vykládat nechce, přesto mi vadilo, že se o to alespoň trošku nepokusil. Pro mě prostě v těchto částech postavy hodně šustěly papírem...

Nicméně celkem se mi příběh hodně líbil, rozhodně je nadprůměrný a velmi čtivý! Vracím se k němu stále.

3 17.03.2014