Ohněm a mečem

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Románová epopej polského klasika zpracovává historické události z doby lidového povstání v 1. pol. 17. století pod vedením Bohdana Chmelnického. Děj se odehrává v Polsku a na Ukrajině a líčí samé počátky krvavého povstání, které původně vypuklo jako vzpoura kozáků proti polským feudálům a posléze přerostlo ve všelidový odboj....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181599/ohnem-a-mecem.jpg 4.6276
Žánr:
Literatura světová, Romány, Historické romány

Vydáno: , Beta-Dobrovský
Originální název:

Ogniem i mieczem


více info...
Nahrávám...

Komentáře (44)

Kniha Ohněm a mečem

coquus
28. listopadu

Jedná se o čtivý historický román, v němž se jako červená nit proplétá milostný trojúhelník Skrzetuského, Bohuna a Heleny. Strhující popisy velkolepých bitev a obléhání jsou líčeny tak plasticky, jako by se jich autor sám účastnil. Na druhé straně jsou však tyto napínavé části prokládány poněkud rozvleklými popisy např. pátrání po Heleně. Rovněž postavy jsou popisovány většinou jako hrdinové bez bázně a hany, u nichž mně chyběly i nějaké ty lidské slabosti. Jen komická postava pana Zagloby působí v tomto směru velice osvěžujícím dojmem. Rozhodně se však jedná o dobře napsaný román, který určitě stojí za přečtení.

martin_aston
20. října

V rámci pokračovania môjho cyklu "Velikáni svetovej literatúry" som dostal naservírovaný epický príbeh z dôb kozáckeho povstania Bohdana Chmenického.
Na začiatku som sa na knihu musel trochu naladiť. Jednak sa v knihe používa veľa latinských, či dobových ukrajinských či poľských výrazov (zlatý slovníček na konci :), ale na začiatku to znížilo dynamiku čítania), jedna som si musel zvyknúť na (pre mňa) archaický spôsob vystupovania a komunikácie hrdinov.
Keď si tieto veci sadli, prišiel skvelý čitateľský zážitok, opisy bitiek, hrdinské skutky, silné priateľstvo, vernosť, odvaha, dynamický dej. Vynikajúce dielo, odporúčam.
Čital som "oranžovú" knihu od vydavateľstva Omega. Je škoda, že v slovenčine je Sienkiewicz prehliadaný. České vydanie je výborné.


AnselmaAlois
03. srpna

(+ SPOILER) Když sáhnu po Sienkiewiczovi, vím, že mě čeká kvalitní kniha.
Děj se odehrává v 17. století, což je pro polské dějiny dost významné časové období. V těchto letech vypukla velká kozácká povstání a pro Rzeczpospolitou (tj. polský překlad pro slovo ´republika´) nastaly krušné časy.
Hlavní hrdina románu, mladý šlechtic Jan Skrzetuski bojuje ve vojenských řadách proti těmto povstáním a zároveň bojuje svůj soukromý zápas s krutým Bohunem, neboť oba dva milují kněžnu Helenu Kurcewiczównu, ta má ráda Skrzetuského, ale dělí je od sebe mnoho překážek a nebezpečí...
A tak dále, kniha má několik dějových linek které do sebe krásně zapadají a tvoří napínavý, neopakovatelný příběh.

Ústřední čtveřice přátel - Skrzetuski a jeho přátelé Podbipięta, Zagłoba a Wolodyjowski - mi byla sympatická od samého začátku, proto také za nejsmutnější okamžik v knize považuji umučení právě pana Longinuse Podbipięty, když se snažil utéct z pevnosti obležené kozáky aby podal zprávu polskému králi, bohužel byl dopaden a po lítém boji zabit.

Každá z postav má něco do sebe a každá je něčím výjimečná - Zagłoba coby výřečný voják s hlavou plnou fortelů, Wolodyjowski a jeho malý vzrůst, který mu ale nijak nebrání být obávaným rytířem, či naopak Podbipięta a jeho nadměrná výška a síla...

Jednoduše řečeno: jde o dlouhé, kvalitní a nezapomenutelné čtení.
Výhoda (nebo snad nevýhoda?) dlouhých románů je, že k postavám tak přilnete, tak si na ně zvyknete, že pro vás je zatěžko opustit je po dočtení poslední strany.
A to je případ i této knihy.

Mindy
28. července

Vybrala jsem si polský historický román a - ach, to byla nádhera!
V knize je (přibližně) popsán průběh Chmelnického povstání v Polsku v polovině 17. století. Henryk Sienkiewicz mě dokázal naprosto vtáhnout do děje, úplně jsem tam byla- s rytíři na hradbách jsem viděla kozácká ležení a při poslechu Zaglobových historek jsem cítila na jazyku medovinu. Nikdy bych nevěřila, jak mě bude bavit číst podrobný popis bitev (a že jich bylo). Nechybí humor, láska, romantika. No prostě úchvatné.

gab72
01. června

V minulých komentářích je snad vše :). Výborná kniha, která je prvním dílem trilogie, jež musela v Polácích zažehnout vlastenectví a odvahu bránit svou vlast. Bravurně napsáno, popsány lidské charaktery, touhy, chtění, úzkosti atd. Nechybí milostná zápletka. Ta je vlastně ve všech třech dílech. To však k rytířským dobám patří.

BoredCop
30.11.2020

Před mnoha lety jsem viděl polský historický film Ohněm a mečem a už tehdy jsem si říkal, že literární předloha musí být geniální. A je! Lituji jenom toho, že jsem si knihu nepřečetl dřív...

...a teda taky toho, že jsem si koupil knihu z edice Omega od redaktora Pavla Tůmy s jazykovou korekturou od Ivany Jachkové (to je ta, kde je na obálce rytíř v plátové zbroji, ačkoliv se děj odehrává v 17. století). Ještě nikdy se mi nestalo, že by mě redakční úprava tak strašně štvala jako tady. Jasně, nemá to vliv na kvalitu knihy, ale tolik překlepů, špatně umístěných interpunkčních znamének a gramatických chyb, to se jen tak nevidí. Sorry, ale když se člověk živí jazykovou korekturou a nevidí rozdíl mezi my/mi, pak zřejmě někde udělal kariérní chybu. Takže pokud můžete, dejte na mě a zvolte jiné vydání.

Alíša236
01.11.2019

Sienkiewicz umí psát, umí vystavět příběh a má skvělé dialogy. Přesto se tato kniha čte hůře než například Quo vadis nebo Pouští a pralesem. Dnešního čtenáře zdlouhavější popisy bitev už tolik nebaví a také tato kniha je psaná opravu převážně pro poláky.

Set123
28.10.2020

Upřímně jsem byl knihou překvapen na všech frontách. Čekal jsem suché povídání o vojně, dostal jsem epický příběh. Čekal jsem krkolomný jazyk, dostal jsem text, který se četl sám a utíkal jedna báseň. Čekal jsem něžné vypravování o rytířské cti a dostal jsem zatraceně drsné vyprávění, ve kterém se autor s ničím nemaže a z knihy tak doslova cítíte pach tlejících mrtvol. A největším mým omylem bylo, že jsem čekal čistou fantazii a přitom jsem dostal lekci z Polských dějin. Ale k tomu později.

Kniha úctyhodných rozměrů mi nějaký ten měsíc ležela v knihovně, koukala na mě, já koukal na ní a oba jsme čekali, kdy se dáme do boje. Nakonec z toho dlouhého očekávání nebyl boj, ale pětidenní pijatika. Víte, kniha má příliš mnoho rozměrů, abych ji zde pojal celou, nejsa si jist, co vlastně za zmínku vůbec stojí a co nikoliv.

Nutné tedy podotknout, že jazyk panem Sienkiewiczem užívaný, byť ze začátku působil poněkud příliš archaicky a krkolomně, se po dvaceti stránkách proměnil v čistou jemnou smetanu, která plynula bez zaseknutí. A když už jsme u prvních dvaceti stran, musím zmínit ještě jednu věc. Právě lehoučká archaičnost slohu, i narativu umožňovala mimo perfektních dialogů, také neuvěřitelný popis. Dlouho, opravdu dlouho jsem už s takovou radostí v duši nečetl popisy krajin. Ale v Ohněm a mečem jsem si je mimořádně užíval.

U popisu bitev jsem shledal – i když ne pouze v nich – že se pan Sapkowski při psaní svého Zaklínače velice inspiroval u tohoto majestátního díla. Bitvy jsou dobrá čtvrtina knihy, počítám-li v ně i popisy bitevní krajiny, atmosféry, vojenského způsobu života. Obecně popis bídy válečné zabírá tím či oním způsobem možná více než polovinu knihy. Popisy bitev jako takových byly nejen dost rychlé, ale i přehledné a hlavně heroické. Člověku kolikrát až běhal mráz po zádech. Popis hrůz nejen Kozáky, ale i Poláky páchaných, byl naprosto mrazivý, jak už jsem ostatně psal výše.

Teď to hlavní. Historická autenticita. Víte, knihu bych možná přečetl ještě rychleji, kdybych si co chvíli neutíkal ověřovat podané informace. A musím konstatovat, že pan Sienkiewicz byl velice šikovný človíček a psycholog, který ty informace podával relativně přesně (až na nějaká ta číslíčka sem tam), ale velice si vyhrál s tím, kdy, jak a v jakém kontextu to či ono zmíní. Jestli to je napsané tak, že to zapadne do textu? Není problém. Kostra děje však přesně kopíruje první vlnu Chmelnického povstání. Nelze se však v knize vyhnout krutému nadržování Polákům a Polsko-Litevské unii. Ostatně byla kniha napsána pro povzbuzení národa, nikoliv jako dílo kronikářské.

Závěrem ještě podotknu, že se člověk u čtení nekřesťansky zasměje, hlavně vinou pana Zagloby a Podbipiety, avšak nejen jejich a jednou nebo dvakrát dokonce snad i slzička ukápne.

Kniha je prakticky dokonalá a musím konstatovat, že jsem se asi zamiloval. Snad nebude ještě delší Potopa v ničem horší.

P.s. V průběhu čtení jsem byl v kontaktu s jedním přítelem, rozeným "Ukrajincem". Bylo mimořádně zábavné s ním na toto téma konverzovat, zvláště pak, při zveličení všeho co udělali Poláci a hanění Kozáků. Další důvod proč jsem se velice bavil.

1