Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka přehled

Všichni znají mnohokrát zfilmované Alamo, kdy se poněkud nesourodá skupinka dobrovolníků a dobrodruhů pustila do boje proti "celé" (ve skutečnosti zhruba čtyřtisícové) mexické armádě pod vedením diktátora Santa Anny. A po slavném boji, kdy bránili pevnost, která vlastně ani tak pevností nebyla, všichni padli.

Jenže celá záležitost byla mnohem barvitější a hlavně časově i prostorově mnohem zajímavější. Dnešní stát Texas má rozlohu skoro 700 tisíc čtverečních kilometrů a je větší než Velká Británie s Německem dohromady. A na takovéhle ploše (i když původní republika Texas měla rozlohu oproti dnešku tak třetinovou) se honily jednotky texaské domobrany se Santa Anovým vojskem v počtech pár tisíců lidí, koncentrace sil, jako u Alama už nikdy mexická armáda nedosáhla. V rozhodující bitvě u San Jacinta se střetla pod Houstonovým vedením necelá tisícovka Tesasanů se čtrnácti stovkami Mexičanů. Takhle malé armády bojovaly o území velikosti dnešní Británie.

Z knihy ovšem taky zjistíme, že na straně texaských povstalců bojovalo i dost místních Mexičanů, kteří se rozhodně nechtěli stát "poddanými" nabubřelého diktátora, který se po porážce u San Jacinta zbaběle svlékl z honosné uniformy a snažil se skrýt jako obyčejný zajatec mezi ostatními Mexičany. Texasany na něj upozornili sami jeho vojáci. Jinak Sam Houston byl pozoruhodná osobnost, v bitvě u San Jacinta byl raněn a museli ho převést (tisíce kilometrů po cestách i necestách a nakonec parníkem do USA), kde se ho nakonec podařilo dát zase dohromady.

Nejzajímavější je, že Texas vytvořený přistěhovalci z USA se chtěl stát jejich součástí, ale s ohledem na vývoj (už tehdy) vztahů mezi Severem a Jihem byl odmítán až do nástupu prezidenta Polka. Celých deset let byl po vítězství nad Santa Annou a uznáním nezávislosti z jeho strany samostatným a nezávislým státem, který uznaly kromě Spojených Států i například i Británie a Francie. A samotný Houston byl natolik loajální k USA, že když se Texas chtěl připojit na počátku občanské války ke Konfederaci, museli před Samem místní secesionisté svoje jednání úzkostlivě tajit. A povedlo se jim to tak dobře, že se dodnes vlastně ani přesně neví, kde se odštěpenci sešli...

Kniha je jako ostatně vše od pana Opatrného skvělá, a přes řadu perliček a zajímavostí není ani manipulativní, ani bulvární, jak se to zejména v poslední době u řady knih "faktu", nebo i těch, které se za ně vydávají, dost často stává. Je psaná čtivým jazykem a snad jediná maličká výtka je k délce kapitol, ale to je u pana Opatrného nějak tak běžné.