soukroma soukroma komentáře u knih

☰ menu

Sněhurka musí zemřít Sněhurka musí zemřít Nele Neuhaus

Napínavé, čtivé, ale přeci jen autorka přidávala zejména ke konci zbytečně moc zápletek a dějových zvratů, jak na straně obyvatel vesnice, tak policie - méně je někdy více. Některé dějové konce pak vyzněly až příliš melodramaticky a nepravděpodobně.

14.11.2013 5 z 5


Drobné útěchy Drobné útěchy Ruth Bondyová

Povídky, drobné útržky, moc útěchy zrovna nepřinášejí (příliš mnoho odkazů na holokaust, tábory, stát Izrael a jeho politiku apod.), kromě snad jediné - "Hledání pročteného času", kterou vřele doporučuji všem na tomto foru...

11.11.2013 3 z 5


Záchranný člun Záchranný člun Charlotte Rogan

Líbila se mi. Nešlo o žádný akční příběh, potopení lodi se (v rámci knihy) nekonalo, zato se rozvíjela psychologie několika jednotlivců v nečekané situaci (natlačeni v záchranném člunu), která nakonec hraničila se strachem o vlastní život. V podstatě se drama odehrávalo v jakoby poklidném duchu patřícím k příběhům sto let starým, ale psychologie postav je povědomá i dnes.

09.11.2013 5 z 5


Horké peníze Horké peníze Dick Francis (p)

Pro mě nejhorší zážitek s Francisem - zatímco na ostatní jeho detektivky mohu pět samou chválu, tady jsem si připadala, že to nemohl napsat on (sám), nebo to napsal při nemoci (poněkud bez sebe), nebo (asi nejpřijatelnější varianta) si dělá z nás čtenářů švandu a paroduje snad díla Woodhouse křížená se Sayersovou... Nedalo se to číst (podivná zápletka související s podivnou rodinou z mnohačetných manželství nevěrohodného protagonisty, naprosto nesmyslné vztahy a názory všech, repliky bez hlavy a paty), ale vydržela jsem, abych se dozvěděla, "kdo za vše může", a vyústění ovšem také "nezklamalo"....

05.11.2013 2 z 5


Vzpoura oceánů Vzpoura oceánů Frank Schätzing

Mimořádné dílo, velice mě uchvátilo. Autor dokázal do textu zapojit velice nenásilnou formou tolik vědeckých (méně či více známých) faktů i filosofických myšlenek, že je to opravdu překvapující pro žánr "katastrofického thrilleru". Jeho postavy, kterých nepotřeboval mnoho, jsou všechno jiné než tuctové či supermanovské, jsou uvěřitelné a jejich osudy se v rámci několika měsíců vyvíjejí různorodě a neočekávaně, někdy až k hořkému konci (jak už níže v komentářích trefně zaznělo). Nejvíce si cením vyváženosti děje, žádný "americký" silový styl; prostě žádná pasáž nemůže být označena jako přebytečná, i když se jedná o 920 stran hutného (obsahem i formátem) textu... Takže stačí jen namasírovat svaly a děj dá na těžkou bichli rychle zapomenout.

14.10.2013 5 z 5


Ďáblova bible Ďáblova bible Richard Dübell

Zklamání. Od autora jsem četla pár dalších knih (historické krimi z Německa i Itálie) a celkem se mi líbily, takže zde jsem očekávala - vzhledem k námětu i objemu textu něco ještě výraznějšího. Nekonalo se...Na to, že autor chtěl původně psát o Rudolfu II. a pak se přesměroval spíše na jiné, časově a místně související téma, v knize bylo tak málo informací o císaři (napočítala jsem jen asi tři letmé zmínky na 500 stranách), jeho zálibách, dvoru a hlavně alchymistické hradní "kuchyni", že to bylo víc než zarážející. O ďáblově bibli jsem se ale také moc nedozvěděla. A příběh hlavních hrdinů mě nijak nezaujal. Navíc mě hned autor dopálil, když svoje dílo umístil do "německé říše", přitom tehdy to byla Svatá říše římská, vedle Němců v ní žilo hezkých pár dalších národností a Němci si mohli o nějaké vlastní - sjednocené - říši ještě nějakou dobu jen zdát. Autora v tomto směru ani neomlouvá, že je sám Němec...ale asi to vysvětluje svébytný přístup k věci.

14.10.2013 2 z 5


Poslední dítě Poslední dítě John Hart

Pomalý a depresivní rozjezd následuje čím dál rychlejší spád a rostoucí napětí, které nedovolí knihu odložit, neboť zvraty a konečné rozuzlení opravdu nelze předvídat.

28.09.2013 5 z 5


Uloupený ráj Uloupený ráj Peter Prange

První část knihy mě téměř odradila, protože té bohémy bylo na můj vkus až moc..., ale nakonec jsem byla ráda, že jsem knihu neodložila. Vývoj hlavních postav v důsledku historického tlaku nástupu nacismu v Evropě pak už totiž byl výrazně méně bohémsky laděný a spíše šlo o holý život, takže se věnovala pozornost praktickým problémům všeho druhu a umění šlo (jak jinak) stranou. Dvojice hlavních protagonistů mě až do samotného konce nepřestala překvapovat, dramat a zvratů bylo nepočítaně, takže rozhodně na celém příběhu původně velké lásky nebylo nic předvídatelného...(Moje druhá kniha od autora a musím připustit, že psát pro čtenáře opravdu umí, přitom zpracovává témata, za nimiž by člověk spíš předpokládal ženskou ruku).

27.09.2013 4 z 5


Útěk z pekla Opus Dei Útěk z pekla Opus Dei Véronique Duborgel

Kostrbaté vyjadřování a zmatečné vzpomínky skutečně výrazně ztěžují počtení, přesto se z toho něco málo lze dozvědět o zhůvěřilé katolické skupině O.D., jejíž dílo vskutku nelze ani vzdáleně chápat jako dílo boží. Osobní vyprávění není ucelené, postrádá snahu po objektivitě (budiž, to asi od někoho 13 let v organizaci zapojeného s celou rodinou ani nejde), ale i snahu přiblížit celou organizaci se vším všudy - zřejmě se ani samotné autorce nepodařilo proniknout do (popisu) základní struktury O.D., nebo (pravděpodobněji) se o to ani tehdy ani zpětně nyní nepokusila.

27.09.2013 3 z 5


Pravda Pravda Peter Temple

Moc řečí kolem, o minulosti osobní, rodinné i policejní, připomínky případů dávno minulých, příliš mnoho lidí a jmen, rozmělněné policejní vyšetřování, vše na úkor hlavní zápletky, takže zajímavá vražda z počátku knihy přijde ke slovu znovu až tak kolem strany 300...Po dvou spíš prolistovaných než přečtených knihách už musím připustit, že tohle není autor pro mě (i když příběhy z Austrálie mám obecně velmi ráda).

27.09.2013 2 z 5


Významný pacient Významný pacient Michael Palmer

Na mně příliš americké vrcholné politiky a málo lékařského napěti v úvodu, takže jsem záhy musela knihu odložit.

27.09.2013 1 z 5


Mikro Mikro Michael Crichton

Čtivé, napínavé a zajímavé, místy trochu drsné, něco málo pro technokraty, ale hlavně pro milovníky živé přírody. Příběh mi záhy připomněl oblíbenou knížku z dětství - V říši obrů. Mikrosvět, po kterém vlastně denně šlapeme, nemáme rozhodně zmapovaný, a máme (v něm) proto velký problém s porozuměním, orientací a přežitím. Hmyzí říše je fascinující, a ať se nám její zástupci líbí, či nikoli, s porozuměním roste úcta a úžas, co všechno s těmi mikromozečky a tzv. \"malými\" možnostmi vlastně dokážou. Celý příběh by asi samotný Crichton napsal ale jinak, některá místa jsou nedotažená až hluchá, trochu slepenec mezi mikrotechnologií (také ne moc propracované) a přírodním mikrosvětem, to vše zasazeno do atraktivní (ale zdaleka ne plně využité) kulisy Havaje.

24.09.2013 3 z 5


Ochránce Ochránce Robert Crais

Napínavé a čtivé, ale hlavní hrdinka mi byla velmi nesympatická, nesnesitelná zbohatlická holka, které se přesto podařilo omotat si hlavní hrdiny kolem prstu. Ale koneckonců byla oběť, takže i to se dá skousnout... Rozuzlení ale bylo takové našponované, nahrnulo se tam příliš mnoho současných zločinných prvků světa. Z dosud přečtených čtyř knih autora se mi tato líbila bezesporu nejméně.

16.09.2013 3 z 5


Temnota Temnota Robert Crais

Výtečné. Dá se přečíst na jeden zátah, protože napětí nepolevuje, zápletka se několikrát mění nečekaným směrem a hlavní hrdinové jsou príma.

16.09.2013 5 z 5


Sváteční víkend Sváteční víkend Joyce Maynard

Zvláštní kniha. Krátký popis by mohl znít "únos naruby", ale ono vlastně o únos až tak nejde. Děj není o napětí a děsu, ale o životě, pohodě, citech, lásce, i když za zcela nečekaných okolností. Vypadá to jako pohádka, ale kdo může říci s jistotou, že se to nemůže stát?

07.09.2013 4 z 5


Až za hrob Až za hrob Dick Francis (p)

Dle mého jiný Francis, překvapivě však velmi zajímavý až dojemný. Koně jsou jen okrajovou záležitostí a dostihy zcela chybí, zato knize vládne skotská krajina, hrady, dějiny a dudy (a malování) vedle lidských kvalit věrnosti a čestnosti. Silný sentiment, melancholie a nostalgie dýchají z celého příběhu.

06.09.2013 5 z 5


Smrtící záře Smrtící záře Stuart MacBride

Drsné a nepříjemné prostředí, pesimistické čtení. Napínavé a zajímavé ano, povzbuzující ani za mák. Hlavní postavy se vesměs chovají neurvale, hulvátsky, neustále nadávají (a to vulgárně - asi ten překlad) a vztekají se na věci i lidi kolem a dávají jim to pádně najevo, chybí jim jakákoli ohleduplnost a empatie, ...a to popisuji jen policisty...No prostě autor nedává čtenáři sebemenší šanci, aby si "zamiloval" skotský Aberdeen s jeho "milými" lidičkami ;-( A ještě poznámka k titulu: opět se nestačím divit, proč překladatel/vydavatel rozhodne o názvu knihy v češtině takovém, který nemá sebemenší vazbu na originální titul ani na obsah knihy. "Dying Light" i při doslovném překladu vyjde a sedí knize zcela přesně, na rozdíl od nic neříkající a značně zavádějící Smrtící záře...

04.09.2013 4 z 5


Oheň a bič Oheň a bič Dick Francis (p)

Jedna z mála Francisových detektivek, kde obětmi jsou především koně, a to dost drsným způsobem (jde o mučení spíš než o "prosté" dopování), takže toto čtivo není zrovna příjemně oddechové (jak překvapivě uvádějí ostatní komentátoři) pro milovníky němých tváří. Jinak hlavní hrdina je príma.

30.08.2013 3 z 5


Kroky v temnotě Kroky v temnotě Michelle Paver

Velmi mě příběh oslovil, děsivost samoty v odlehlém místě ve tmě polární noci a její vliv na psychiku člověka je ochromující. Není to severské krimi, není to ani horor, ale velmi povedený komorní psychothriller. Jen nevím, proč se překladatelka nedržela originálního názvu "Dark matter", a dokonce v knize při jediné zmínce tento pojem přeložila nesmyslně jako "temnou záležitost" namísto "temné hmoty", což je terminus technicus.

22.08.2013 5 z 5


Pravidlo dvou minut Pravidlo dvou minut Robert Crais

Velmi čtivé, svižné, napínavé a nesporně zajímavé.

22.08.2013 5 z 5