Snílek1980
komentáře u knih
Svědectví uloupené dýky
Martina Novotná
Knížka se mi líbila stejně jako první díl. Znovu mě uhranula propracovaná detektivní linka i zajímavé reálie středověkých Čech. Šlechtic Tadeáš mě sice chvílemi svojí přehnanou pánovitostí štval, ale ke konci si mě opět spolehlivě získal. Musela jsem se totiž smát, jak rychle se mu rozrůstá sbírka zachráněných „štěňat".
Žena filmového kritika
neznámý - neuveden
Útlá jednohubka o životě matky a manželky je okořeněná humorem i řízným sarkasmem. I když mám s autorčiným světem jen málo společného, potěšila a pobavila.
Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva
Zuzana Hubeňáková
Knížku jsem už sice před lety četla, ale teď jsem si ji dala znovu v audio verzi. Smála jsem se úplně stejně jako poprvé, možná ještě víc, protože je moc hezky načtená. Určitě ji doporučuji jako lék na smutky a špatnou náladu.
Bez bontonu, bez konvencí
Marcela Mlynářová
Už druhá knížka autorky, kterou jsem zhltla jako jednohubku. Přinesla přesně to, co jsem od ní čekala – tedy popisy krásných míst nejen naší republiky a autorčiny rázné i svérázné názory na kde co.
Dvakrát dole, jednou nahoře
Marcela Mlynářová
Cestopisy mě baví, takže tuhle knížku jsem si vyloženě užila. Znovu ve mně probudila chuť toulat se po Česku i dál. Navíc mi sama autorka přijde sympatická. Rázná, svérázná ženská do nepohody, která se jen tak něčeho nezalekne.
Záhada zmizelého šlechtice
Martina Novotná
Málokdy mě detektivka tak nadchne, i když má to plus, že je historická. Často mi připadá, že ačkoli jsou historické reálie skvěle vykreslené, detektivní linka výrazně pokulhává. To však není tento případ.
Paní autorka vymyslela brilantní detektivní linku. Není se co divit, má k tomu potřebné znalosti i zkušenosti. Příběh byl napínavý až do poslední chvíle a jak lákala anotace, nic v něm skutečně nebylo tak, jak se na první pohled zdálo.
Pan Tadeáš, hlavní postava knihy, je sice tak trochu nepřístupný přísný šlechtic, ale má potřebnou dávku lidskosti a trochu toho tajemství, aby si ho člověk oblíbil. To jeho pomocník Vítek je sympaťák na první dobrou.
Celkově jsem z knížky opravdu nadšená a s chutí se pustím do dalších dílů, protože ačkoli v ní o mrtvé i jiné zločiny nebylo nouze, přece jen z ní čišela lidskost a soucit s trpícími.
Na konci vesmíru
Kristýna Sněgoňová
Tenhle díl mě z celé série bavil asi úplně nejvíc. Nejdřív mě šokoval začátek. Pak jsem se bavila nečekaně milou až rodinou atmosférou na Kraksně, putující na druhý konec Vesmíru. Ten malý odpočinek byl nutný, protože od druhé třetiny knížky už mi autorka nedala ani chvíli vydechnout. Akce střídala akci, leckdy i zatraceně brutální. Původ obyvatel neznámé planety mě překvapil, ale rozhodně nebyl nemožný, což je sice smutné, ale bohužel je to tak. Každopádně jsem se skvěle bavila a určitě k tomu přispěla i skutečnost, že jsem Legii, jako všechny předešlé díly, poslouchala ve formě audioknihy, která je tak skvěle načtená, že to bezpochyby výrazně pozvedá hodnotu díla.
Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou
Peter Wohlleben
Knížka trochu míň o stromech a zvířatech a trochu víc o ekologii, ale pořád je to zajímavé. Nebo spíš smutné, vzhledem k tomu, jak rychle podle jeho zkušeností poslední ostrůvky nedotčené přírody mizí. Nečte se to lehce, ale člověk by asi měl takové informace vědět.
Král Karel IV. - Osudový turnaj
Veronika Válková
Protože jsem se k této knize dostala hned po přečtení Únosu v Paříži, kde je Karlovi IV. čtrnáct a chová se skoro jako normální zamilovaný puberťák, bavila mě Bářina návštěva u něj o dvacet let později o to víc. Sice měl ještě tu a tam telecí nápady, viz tajnou účast na turnaji, ale už rozhodně připomínal Otce vlasti. Bylo milé, že si Báru pamatoval a choval se k ní jako k přítelkyni. To se jen tak někomu nepoštěstí.
Příběh mě opět moc bavil, stejně jako všechny předešlé. Obzvlášť školákům bych je nabízela jako skoro povinnou četbu.
Všechno, co napsala
Josh Lanyon
K druhému dílu jsem se stejně jako k prvnímu vrátila po čase ve formě audioknížky. Opět musím vyzdvihnout, jak skvěle byla načtená.
Oproti předchozímu dílu se mi detektivní linka zdála mnohem propracovanější a zajímavější. Taky se mi moc líbil směr, jakým se vydal vztah obou hlavních postav. JX je pořád stejně dokonalý milenec a skvělý parťák, jakého by si určitě přála většina mužů i žen. Jenom pořád nemůžu pochopit, co na tom Kitu Holmesovi vlastně vidí :) Ale tak, jestli jsem správně pochopila, tak Christopher byl Moriarityho první láska a ta je prý obzvlášť slepá.
Navzdory tomu mi knížka i po druhém přečtení, nebo vlastně poslechu, přijde skvělá a můžu ji doporučit jako příjemnou oddechovou literaturu.
Karel IV. - únos v Paříži
Veronika Válková
Konečně jsem se přes mnoho pozdějších dílů dostala k Bářinu prvnímu dobrodružství a jsem nadšená jako vždycky. Malá cestovatelka časem nezklamala ani tentokrát. Příběh ve stylu Romea a Julie byl náležitě dojemný i napínavý, obohacený zajímavými historickými skutečnostmi.
Případ mrtvého redaktora
Josh Lanyon
Ačkoli jsem tuhle knížku už četla, opravdu jsem si ji vychutnala až jako audioknihu. Jde o pohodovou detektivku ve stylu Agathy Christie, ačkoli kvalit děl královny tohoto žánru bohužel nedosahuje. Mě ovšem nejvíc bavilo jiskření mezi oběma hlavními mužskými postavami. Hlavně Jx Moriarity je velký sympaťák. Otevřené sexuální gay scény mi vůbec nevadily, ale to asi spíš proto, že takový typ literatury vyhledávám. Celkově mě knížka vyloženě bavila, i když svůj díl na tom určitě měl i skvělý výkon interpreta, který ji načetl.
Slyšíš, jak mluví stromy?
Peter Wohlleben
Skvělá knížka pro každé dítě. Díky tomu, že autor vidí stromy jako skutečné živé bytosti a ne jen zásobárnu dřeva, odhaluje malým čtenářům tajemství soukromého života stromů. Proto má knížka hodnotu i pro dospělé. Podobné informace se jen těžko dočtete někde jinde, kromě dalších knih tohoto autora. Jako bonus kniha odnaučí děti bát se v lese a alespoň v základech porozumět jeho obyvatelům.
Víš, kde bydlí zvířata? - Poznáváme život na loukách a v lesích
Peter Wohlleben
Moc krásná knížka pro děti, která jim může ukázat soukromý život zvířat a tím je učí lásce k přírodě.
Čepel azylu
Lucie Lukačovičová
Tento díl mě bavil úplně stejně jako první. Opět jsem ocenila dobrodružnou duchařinu spojenou s poznáváním cizích zemí. Ještě víc mě však baví různorodí hrdinové. Hlavně Golemka a lovec monster Benedikt, který má navzdory své profesi obdivuhodnou empatii k nejrůznějším entitám. Moc se mi líbí, že navzdory temnějším tématům čiší z knížky smysl pro spravedlnost bez chladné necitelnosti a síla přátelství.
Blízko
Kevin Panetta
Komiksy už jsem dlouho nečetla a tohle byla sladká jednohubka na kousek odpoledne. Příběh sice jednoduchý, ale milý a plný příjemného tepla nejen z voňavé pekárny. Oba kluci, hlavní hrdinové, byli sladcí, přesně jak jsem od takového komiksu čekala. Takže za mě spokojenost.
Lásky čas
Adéla Rosípalová
Jako první musím pochválit nádhernou obálku. Sálá z ní pohoda a podařilo se jí věrně zachytit ducha příběhu. Ten je úžasný sám o sobě. Moc mě bavili oba hlavní hrdinové. Jsou to sympaťáci každý po svém, a skvěle se k sobě hodí. Stmelující prvek jejich vztahu – kocour Tuňák, zajišťoval dobrou náladu. Z příběhu vyzařuje milá atmosféra a láskyplná pohoda, přestože ani jeden z hlavních hrdinů to v životě nemá lehké. Rozhodně doporučuji číst milovníkům knihy Červená, bílá a královsky modrá. Lásky čas má podle mě velmi podobnou atmosféru a taky ve vás po dočtení zanechá sladce hřejivý pocit, že svět je přece jenom krásné místo, když kolem sebe máte ty správné lidi.
Svatý Václav - Vraždou to nekončí
Veronika Válková
Tenhle díl mě bavil skoro nejvíc ze všech, i když jsem to vůbec nečekala. Vybrala jsem si ho jen tak, protože co se asi člověk může o svatém Václavu dozvědět, než že byl svatý? Jenže ouha. Autorka ho vykreslila jako chytrého a odvážného chlapa, sympaťáka, který se nebojí vzít do ruky zbraň ani číši vína. Ani Boleslav není popisován jako záludný bratrovrah, i když právě u něj čtenář do poslední chvíle neví, jak se vybarví. Tím spíš, že hlavní hrdinka Bára tuší, že den zavraždění svatého Václava se blíží. A právě to je na tom tak skvělé. Ona to ví, Václav taky, dokonce i sám Boleslav a teď se jenom čeká, jak to ve skutečnosti dopadne.
Nudné to čekání není ani trochu. Příběh je akční, dobrodružný a jako vždy plný zajímavých historických informací. Od knížky jsem se nemohla odtrhnout a bavila mě každá stránka.
Husité - Ve znamení kalicha
Veronika Válková
Další dobrodružství Báry, které jsem si velmi užila. Je pravda, že jsem zpočátku pochybovala, jestli mi zrovna tahle knížka může dát něco nového. Přece jenom jsem o husitech viděla dost filmů. Navzdory tomu mě popis života v husitském Táboře vysloveně bavil, i když se tam toho zase tolik nedělo. Ono mi běžný život obyčejných lidí v historii připadá leckdy minimálně stejně zajímavý jako slavné bitvy. Moc se mi líbilo, že se autorka nebála ukázat i odvrácenou stranu kališníků. Tedy to, jak moc byli uvnitř rozdělení do jednotlivých frakcí, a že jejich činy byly leckdy stejně strašlivé a nespravedlivé jako jejich protivníků. Viz napadení ženského kláštera, o kterém Báře Borek naštěstí jenom zběžně vyprávěl, protože detaily by se pro dětskou knížku zcela určitě nehodily. Vida, i tentokrát jsem se dozvěděla pár zajímavostí, které mi snad pomohou doplnit mozaiku tehdejší doby.
V životech loutek
TJ Klune (p)
(SPOILER) Na tuhle knížku jsem se hodně těšila. Od autora jsem už něco četla a obzvlášť Dům v blankytně modrém moři se mi moc líbil. Stejně jako v něm, i tady je hlavním konceptem rodina, kterou si najdeme sami, což mě moc baví. Hlavně, když je poskládaná z co největších podivínů. Oba stroje, Rambo i sestra Ratched, si mě naprosto získaly. Jejich společným interakcím jsem se smála jako blázen a obzvlášť maličkého Ramba jsem si zamilovala. Vic byl taky sympaťák a jeho osud mu vůbec nezávidím. Být posledním člověkem na Zemi, to je zatraceně velké břímě. Hap jako jeho partner se mi k němu docela hezky hodil, i když je to takový bručoun.
Příběh jako takový byl podle očekávání milý a náležitě hořkosladký. Hrozivá pohádka o tom, jak lidstvo dost možná skončí. Jen mi připadal takový krotký. Jako by mu ještě něco chybělo. Možná víc jiskry a razance. Možného důvodu jsem se dopátrala, když jsem si četla poděkování autora. Klune v něm zmiňuje, že do této knihy byl přinucený zasahovat jako do žádné jiné. Předpokládám, že na nátlak redaktora. Lidé prý ještě nejsou připraveni na podobu knížky v její původní podobě. Nevím, jaká ta původní podoba byla, ale tuším, že příběh by v ní byl mnohem lepší. Dost mě to mrzí. Nemyslím si, že by někdo měl zasahovat do duševního vlastnictví autora. Zajímalo by mě, o čem tam psal, co by mohlo dnešního čtenáře šokovat, ale jak nám ukazuje historie, pokud by román svět nepřijal dnes, nejspíš by to udělal o pár desetiletí později a s velkými ovacemi. To ovšem není autorova chyba. Vím, jaké tlaky nakladatelství leckdy vytváří, aby se knížky co nejvíc prodávaly. Samozřejmě chápu, že je to jejich obživa, ale my, čtenáři, jsme tím nejspíš o hodně ochuzení.
Ale to bylo jenom takové povzdechnutí. Knížka jako taková je určitě skvělé počtení, které čtenáře zahřeje a potěší, navzdory některým děsivým předpovědím.