Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou
Peter Wohlleben
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425090/mid_tajemne-pouto-mezi-clovekem-a-priro-doP-425090.jpg
4
71
19
Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2019 , KazdaOriginální název:
Das geheime Band zwischen Mensch und Natur , 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha psaná v typickém Wohllebenově stylu, který vnímám jako příjemný a populárně naučný. Zaměřuje se na aktuální poznatky, problematiku, ale i širší témata související s přírodou.
OBSAH:
Rozdělení kapitol a jejich zaměření utváří oddechovou četbu, která i přesto obsahuje velké množství odborných poznatků. Autor popisuje vliv přírody na všechny naše smysly se zamyšlením nad dalšími možnými. Dostatečná část knihy se věnuje také existenci lidského druhu z pohledu evoluce, což je potřebné pro pochopení spojení člověka s přírodou z historického hlediska.
Značnou měrou uvádí autor i osobní zkušenosti na kterých lze aktuální problémy související s ochranou přírody spolehlivě demonstrovat.
ZPRACOVÁNÍ:
Tematicky na sebe kapitoly vhodně navazují a jazyk je srozumitelný díky tématům blízkým každému z nás.
Věnovat se této problematice není snadné, protože velmi často společnost rozděluje a o to více si vážím autorova přímého stylu. Další informace lze přehledně nalézt v uvedených (zpravidla odborných) zdrojích, ze kterých autor vycházel.
Celkové zpracování knihy na mě působí určitě kladně, protože vyznívá objektivně.
Musím říct, že "Tajný život stromů" měl pro mě mnohem větší wow-efekt. Tohle bylo taky dobré, spoustu nového jsem se dozvěděla - ale bylo to ně mě asi moc okecané, některé věci se opakovaly... No, nevadí mi, že jsem ji přečetla, ale zhruba od půlky mě to moc nebavilo.
Tentokráte byla pro mě první půlka taková slabší, ale druhá už dobrá. Jinak si to stále drží vysoký standard a styl Wohlebenových knih, který mi strašně vyhovuje a nedá se jinak, než doporučit. Budu konzumovat další a další jeho knihy s velkou radostí.
Tenhle člověk je šílenec. Ale v dobrém slova smyslu. Toho bych chtěl za politika. Hned by se lidé vrátili k přírodě.
Knihy od tohoto autora mě nepřestávají bavit, už nikdy se na strom, les a ekologii nebudu dívat tak jako dřív.
Knížku jsem si koupila v originále, takže se přiznám, že mi trvalo delší dobu, než jsem se začetla. Knížka se mi ale moc líbila, bylo pro mě strašně uklidňující/osvobozující po dlouhé době vidět někde názory na toto téma, se kterými souzním (např. ohledně způsobů těžby, nutnosti chránit celý ekosystém, apod.). V českém prostoru bohužel v poslední době ekologie a ochrana klimatu vzbuzují strašně moc emocí a vyvolávají nevoli napříč většinou politického spektra, u konzervativců i populistů. Hodně věcí je v knize k zamyšlení.
Na druhou stranu - nedokážu osobně posoudit věrohodnost všech citovaných výzkumů. Schválně jsem si o autorovi hledala další informace a někteří odborníci údajně na autora koukají trochu skrz prsty, viz např. tento článek: https://watershednotes.ca/2017/11/29/on-accuracy-in-science-storytelling/
Takže je knihu podle mě nutné brát radši i s určitou dávkou skepse/kritického myšlení - nemyslet si, že vše prezentované v knize je automaticky pravda.
Velmi krásná a důležitá kniha nabitá spoustou poučných informací o přírodě, o nás samotných, o tomhle systému, který jsme si tu vytvořili a který často nefunguje, ale málokoho to opravdu zajímá nebo spíše málokdo je ochotný vystoupit a začít dělat věci smysluplně a jinak. Autor se zde dotýká i ekologické otázky. Především pak spalováním dřeva. Pro mě bylo zajímavé i povídání o ekologických certifikátech. Je to prostě kniha o všem. Nic vám však nenutí a navíc je napsána tak uklidňující formou, že vás nabije energií a dobrou náladou.
Takže pokud se chcete uvolnit a u toho se bezděčně dozvědět něco nového, rozhodně si knihu přečtěte nebo si poslechněte její audiosestru v podání skvělého Aleše Procházky. Díky jeho krásnému hlasu je poslech opravdovou lahůdkou, vypnutím a zastavením se nad zajímavými a důležitými věcmi.
Informací je zde tolik, že si knihu poslechnu zase znovu, protože na první poslech jsem si je prostě všechny nebyla schopna zapamatovat.
Je to mega zajímavé, hlavně ty kapitoly o smyslech nebo třeba o tom, jaká nečekaná část našeho těla je aktivní několik ms předtím, než fixujeme pohledem určitý objekt. Na druhou stranu, druhá část knihy je spíše o lesích obecně, ochraně lesů, různým úvahám apod., což mi také nepřišlo na škodu. Těším se na autorovo další knížky, doufám, že u nakladatelství Kazda vyjdou i další (nebo přinejmenším podobné) jeho knížky.
Kniha začíná velmi poutavě a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, nicméně potom autor sklouzne (oproti podtitulu) do roviny ekologické a politické a stane se z toho lobování za záchranu lesů. Přes půlku knihy! Za mě je to škoda.
Opět skvělé informace a zajímavosti, psané se zápalem, který zbožňuji, zároveň vyjadřuje i neuvěřitelnou obětavost a lásku autora ke své celoživotní práci. Velice srozumitelně popsané.
Nebylo to špatné, spousta zajímavých informací. Jen speciálně ten konec působil jako slepení více starších článků než jako kniha psaná na jeden zátah.
Každá další kniha Petera Wohllebena je pro mě čím dál tím větším úžasem. Nejinak tomu bylo i s touhle. Byla čtivá a přitom plná nejen zajímavostí ale i vědecky podložených informací z říše stromů, bylin, zvířat i člověka. Naprosto mě dostal fakt o tom, jak čmeláci rozpoznávají podle elektrického napětí květů, zda tam na ně ještě čeká nějaký ten nektar, nebo ne. Stejně tak pro mě byl překvapující fakt o nočním spánku bříz i jiných stromů. A co teprve vědomí, zrak nebo sluch stromů? I ty už jsou několika výzkumy dokázány.
Vždycky jsem snila o tom, žít ve světě, který nám ukázal film Avatar. Teď nejen díky Wohllebenově knize vidím, že můj sen se splnil. A stačilo jen používat smysly, kterými mě Matka příroda obdařila.
Wohlleben opět nezklamal a předložil nám další knihu, která je nabitá láskou k přírodě, stromům, i jejich obyvatelům. Tentokrát jsem tam však cítila i jistou dávku pesimismu ohledně lidí a jejich chování vůči lesům a životnímu prostředí obecně. Pro mě osobně byla užitečná informace, že nemusíme být v lese extrémně potichu, protože z toho cítí zvířata výrazně větší ohrožení (lovci i predátoři se chovají neslyšně) než když jsme přirozeně hluční.
Opět perfektní, zajímavé, poutavé...
Kéž by si např. kapitolu o prořezu městských stromů přečetli odpovědní lidé. To, co vidím kolem sebe je tristní a smutné.
Krásná a poučná knížka. Miluju lesy a spoustu se o nich tady dozvíte. Kéž by nám nějaké zůstaly.
wow, opět další skvělá kniha od tohoto autora, líbí se mi, že vše krásně popíše, vysvětlí a také v knize nechybí vlastní zkušenosti, tuhle by si měl přečíst každý
Štítky knihy
příroda člověk a příroda rozvoj osobnosti, osobní rozvoj populárně-naučné publikace
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tajný život stromů |
| 2017 | Citový život zvířat |
| 2018 | Moudrost lesa |
| 2018 | Tajná síť přírody |
| 2017 |  Les - Návod k použití |
Kniha Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 93x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 54x |
| Chystám se číst | 73x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 1x |
Autor píše opět velmi čtivě, ale oproti předchozím knihám, kdy vycházel převážně ze své praxe a svých vlastních pozorování přírody, se tady bohužel příliš často pouští na tenký led neprokazatelných či již překonaných názorů, ať už se to týká globálního oteplování, demografického vývoje lidstva, ekologie či zdravotnictví. Velmi často cituje oficiální hospodářské a statistické údaje především německé vlády, které, mám zato, nelze považovat za seriózní vědecké podklady. Jsou-li to jeho osobní názory, v pořádku, ale příliš často tyto názory evokují oficiální stanoviska stávající politické nomenklatury, v jejíž hlásnou troubou se autor, ať již vědomě či nikoliv, úspěšně přerodil.