Simi komentáře u knih

Pro mne velké zklamání. Sheldon napsal pár moc povedených románů, ale tenhle si mezi ně nezařadím. Asi od 25% jsem čekala, že na další stránce se hlavní hrdina probudí z děsně blbého snu a dobrá detektivka začne. Bohužel. Nechci prozrazovat děj, ale jestli uvažuje nejlepší psychoanalitik v USA tak nelogicky, paranoidně, důvěřivě jako dítě a neanalyticky jako hlavní hrdina, tak je mi líto pacientů.

Je mi ctí představit knihu, kterou jsem na databázi nenašla, ale kterou jsem objevila při hledání díla od slovenského autora do výzvy 2018. O autorovi se mi nepodařilo zjistit jinou informaci, než od prodejců, tedy jen jméno, příjmení a vydavatele. Krátký soubor čtyř povídek ve slovenštině zaujme svou svěžestí a spádem. Stylově pro mne nejblíže k Jakubu Arbesovi. Anotace celkem vystihuje obsah, není důvod se rozepisovat. Opravdu jsem si početla a doslova jedním dechem. Doporučuji.

05.11.2018

Kniha o hledání vzpomínek, setkávání lidí, kteří se dříve znali a pamatují si sebe jen matně, nebo vůbec, plná zvláštních přízraků a démonů, odehrávající se v poartušovské době. Příběh není o ději a když, tak není takřka postatný. Každopádně v zavěrečném doslovu je tento, pro mne více než zvláštní příběh, trochu rozebrán a vysvětlen. Nedocenila jsem Kafku, pochopení záměrů tohoto autora je mi bohužel také odepřeno.

3 19.08.2018

AM prostě pěkně píše. Příběh začíná stručným koncem, aby pak teprve skutečně začal a plynule a nenuceně dospěl tam, kam už od první stránky víme, že směřuje. Pro mne nemusí mít kniha akční děj, naopak stále více oceňuji, když se podobá životu a prostě plyne.

4 26.07.2018

Můj první “román ve verších”, po němž jsem sáhla v rámci výzvy. A jsem příjemně překvapená, jak se mi četl dobře, i když básně nikdy nebyly můj šálek čaje. Úžasně napsaný příběh znuděného šlechtice Oněgina a naivní, později dozrávající Taťány. Láska Táni k Oněginovi, trvá po celý čas, kdy ho zná. Nejprve je neopětovaná a později nemůže dojít naplnění. Oněgin představuje šlechtice své doby, který bez cíle přežívá a takřka ničím svému okolí nepřispívá. Oba vzbuzují soucit. Děj se odehrává mezi dvěma milostnými dopisy, které jsou mistrovským dílem. Mně byly obzvláště milé veršované komentáře autora, který v roli vypravěče takto oslovoval přímo čtenáře.

9 01.07.2018

Knihu oceňuji nejvyšším počtem hvězdiček a děkuji kamarádce za doporučení. V odlehčeném pohledu na dobu porevolučního teroru v Sovětském svazu autor popisuje příběh bývalého člověka, hraběte Alexandra Iljiče Rostova, který byl za svou příslušnost ke šlechtickému stavu potrestán domácím vězením v prvotřídním hotelu Metropol v Moskvě. Neobvyklý trest je důsledek několika polehčujících okolností. Příběh obsahuje řadu ověřených historických faktů, ale jeho ambicí, podlé mého názoru, není popisovat dobu, ale okolnosti. Každá ze stěžejních postav je obdivuhodně vykreslená a mezinárodní hotel je malým světem, ve kterém se odehrávají desetiletí života hraběte Rostova, jeho blízkých, přátel, spolupracovníků .... a těch ostatních. Kniha je plná obdivuhodných úvah, myšlenek a poučení. A mouder, např. pokud se nevypořádáme s okolnostmi, vypořádají se ony s námi. Takže hlavu vzhůru, i když se musíme nechtěně podřídit, je jen na nás, po jaké cestě a kam nás život zavede.

15 17.06.2018

Dětsky psaná fantazy pro dospělé. Ale tak nějak napůl cesty. Nedokážu si představit, že příběh děti pochopí. Luna když dosáhla 13 let, tak dospěla a přestala být dítětem. To by bylo tak smutné, kdyby to byla pravda. Námět velmi zajímavý. Jak asi chutnají hvězdy? Ne, lepší nepoznat ....

3 23.04.2018

Tímto jsem dočetla všechny knihy, které zatím ze série vyšly. Jelikož na Slovensku vydali 9. a 10. díl, nezbylo než překonat mezeru 7. a 8. dílu, který dosud není, ale dalo se to. Milí Gamacheovi se na důchod odstěhovali do Three Pines, kde si koupili dům po zemřelé paničce ovčáka Henryho. Armand se hojí z otřesných zážitků z předešlého dílu, kdy při odvracení separatistického puče málem přišel o vše. I o život. Přesto však se rozhodne s ostatními přáteli pomoci Clare hledat jejího odloučeného manžela Petra. Příběh je však daleko složitější, neboť na povrch nečekaně vyplouvá zlo a umělecká zášť ze školy, kde oba Morroowi studovali. Při hledání skupinka navštíví řadu tajmných a také osamnělých míst v Quebecku, až dorazí na samotný kraj, kde je čeká smrt. Ač jsem do Three Pines zamilovaná, tak tyto dvě poslední knihy byly na mne moc překombinované s extrémně vyhroceným dějem plným až nervy drásajícího napětí, na které nejsem z dřívějších poklidných vyšetřování zvyklá. Zatím mi tento zvrat spíš vadí. Dlhá cesta domov je plná mystiky, hledání múzy a také neustálých vytváření děje toho, co Petr nebo někdo jiný dělal, ale od stolu, takže je to stále jinak a jinak. Prostě už to není profesionální vyšetřování Surete. No uvidíme za pár let, až k nám dorazí další díly.

1 11.03.2018

Ano, i já si vypěstovala závislost na světě inspektora Gamache. Dosud jsem každý díl pouze hodnotila pěti hvězdičkami, neboť jsem se honem pustila do dalšího dílu, abych už zase byla zpátky. Teď si musím počkat pár dnů na vydání sedmičky. Autorce se povedlo nejenom vytvořit v Quebecu svět, kam se nás tolik vrací, ale takřka v každém dílu se dovídáme nové informace o tomto, pro nás vzdáleném regionu. Kolikrát jsem během čtení na internetu hledala víc. Inspektor Gamache je velmi vzdělaný, laskavý vůdčí typ, který více poslouchá, než mluví sám. Ke zbrani sahá, až když není zbytí a zpravidla ji ani nenosí. Stylem vyšetřováni mi připomíná Maigreta a svou zálibou v poezii Dalglische. Nesmírně mi imponuje jeho klidné a chápavé jednání. Jeho tým, který tvoří jím vybraní a nesmirně schopní agenti, o které nikdo nestál, má takřka 100% úspěšnost při řešení vražd. Vrazi, kteří jsou vždy dopadeni, jsou typově jedni z nás a nejsou to žádné brutální psychopatické zrůdy. Vesnička Three Pines je místo, kde bych chtěla žít v důchodu nebo kam bych se nejraději schoulila, když mne tato hektická doba udolává. Žije tu komunita lidí, kteří hledali takové útočiště. Zamilovala jsem si je. Detektivky s inspektorem Gamachem nejsou pro vyhraněné milovníky akčních příběhů nebo severských detektivek. Myslím si, že je uvítají ti čtenáři, kteří hledají poklidně a popisně detektivky, které vtáhnou do děje tak, že byste si přáli v něm skutěcně být.

12 06.03.2018

(Audiokniha) Zajímavé a napínavé prolínání současnosti a minulosti. Genealog a detektiv v jednom odkrývá dávno pohřbená tajemství rodů, která se při tvorbě rodokmenu opět odhalují. A i když uplynula staletí, přesto je tu někdo, kdo si nepřeje, aby k odhalení došlo a neváhá vraždit. Těším se na další díl.

3 22.02.2018

Po přečtení Hypnotizéra jsem se LK vyhýbala. Takové množství psychopatie mne odradilo od dalších knih. Tato však je zcela odlišná, žadná sadistická monstra, ale spíše dobrodruzný příběh s kriminální zápletkou. Velmi se mi líbí, jak autoři dokáží vytvořit dějově odlišné a přitom brilantně napsané knihy.

15.01.2018

Kniha navazuje na Ostrov s vůní čerstvého chleba, na kterém Polly začala žít po bankrotu a rozpadu vztahu. Knížku jsem četla upoutaná na lůžko, takže otevřená knihám s dobrým koncem. Dokonce jsem později jako první počin upekla vlastní chleba, jako dozvuk “knižní vůně”. Byla jsem u pokračování připravena na životní komplikace, které vytvoří zápletku, ale takový a rozsáhlý obrat od dobrého ke špatnému mne nemile překvapil. I když vše dobře dopadlo, tak příběh v sobě obsahuje to, co nemám ráda u současných seriálů. Příliš mnoho umělý zvratů, aby děj byl akčnější, což je podle mého názoru této knize na škodu. Opakuje se téma bouře a zachraňování. Ale pro mne nejhorší je domácí papuchalk v závěru, i když tento ptáček rozněžňuje přímo pohádkově. Jedna hvězda za krásné prostředí.

15.01.2018

Naprosto skvělá česká detektivka. Mrtvol na českém venkově jak naseto, ale příběh měl švih, šmrnc, vtip ..... no prostě zhltla jsem knihu jedním dechem. Je vlastně jedno, v jaké době se odehrává, protože díky takřka uměleckým jménům postav by s drobnými změnami mohla být prvorepublikovou detektivkou. Škoda jen, že je poslední.

3 07.01.2018

Pěkně a neobvykle napsaná detektivka odehrávající se v ryze českých poměrech. I když je z 90. let, tak mi připadá stylem z doby dřívější. Knížka odpovídá přesně tomu, jaký Kapitán Kid byl a hlavně tomu, jaké měl písničky. Čtivé, napínavé, milé, vtipné. A chce to další díl.

1 05.01.2018

Pro mne prostě senzační viktoriánská detektivka založená na mnoha reálných postavách a pravdivých skutečnostech. Nikdy jsem nečetla od DM jiné knihy než z této série, a proto jsem nečekala odlišný žánr. Rozhodně doporučuji všem milovníkům historické krimi.

02.01.2018

Mám moc ráda detektivky, a toto je opravdu detektivka jak má být. Žádny krvavý úchylný thriller, ale brilantní vyšetřování zkušeného a chytrého kriminalisty.

6 27.12.2017

Od této tlusté knihy jsem se nemohla odtrhnout. Pociťovala jsem směs smutku, bolesti, občasné radosti, napětí a soucitu. Autorka v knize nevyjadřuje radost ze života, ale spíše nutnost přežít za každou cenu, i když je hodně, hodně zle. Dobrá zpráva: nakonec to nedopadlo tak úplně nejhůř. Rozhodně kniha stojí za přečtení.

3 27.11.2017

Tedy to byla síla. Dost děsivé "pohádky" na dobrou noc. Stejně, jako se mi jevily pohádky od Andersena, když jsem byla malá. Ale přečetla jsem jedním dechem.

12.11.2017

Pro mne z Krupky to bylo velmi zajimavé čtení o každodenním životě přímo v místech, kde žiju. Tam měl měšťan MS vinici. Kniha je tlustá a těžká, avšak dvoujazyčná, takže se čte vlastně jen polovina stránek samotných pamětí. Autor si dal nesmírnou práci s oživením deníku měšťana a také se shromážděním informací, které pomohly čtenáři se zorientovat. Velmi toto dílo oceňuji a jsem ráda, že jsem jej přečetla celé a nevzdala, když se záznamy omezovaly na nákupy, prodeje a lání faráři:-). Měšťan nepsal knihu pro čtenáře, ale formou deníku si zaznamenával jednotlivé, pro něj zajímavé a potřebné události. Při četbě jsem byla v Krupce, ale skoro o 400 let dříve. No není to úžasné???

15.10.2017

Tak, a jsem na rozpacích při psaní komentáře, stejně, jako jsem byla často zmatená při čtení knihy. Takže toto bude velmi subjektivní komentář. Nepochybně dobře napsaná kniha, jako každá od tohoto skvělého autora. Jsem však buď příliš nevyspělá, nebo je příběh "čarodějky" skutečně příliš šílený .... že na něj nějak nemůžu přestat myslet, i když jsem fakt ráda, že jsem knihu dočetla a chvílemi jsem váhala, jestli to nevzdám. Mé milované Portobello je okrajová záležitost, takže nevybírejte proto, že se dle názvu týká této fascinující částí Londýna. Příběh se mohl odehrát kdekoliv jinde. Jako každá autorova kniha je o hledání. I hlavní hrdinka hledá svou životní cestu, ale i to, jak dát svou víru a to, co z ní získává, ostatním. Jenže se to nějak zvrtne a ona z toho všeho vlastně utíká. V jiných, duchovněji zaměřených knihách se zamýšlím nad tím, jestli to duchovno je existující či možné, ale tady mám pocit, že nalezená víra je spíše plodem opojného plynu. A omlouvám se všem věřícím ve Velkou matku, že to tak vnímám.

01.09.2017