Senza Jenka
komentáře u knih
(SPOILER) Todd je rozvedený, má 14letou dceru Cherry, která jezdí rodeo, ale moc jí to nejde. Na závodech vyslechne kritiku jakési blondýny na Cherryinu jízdu a neváhá jí dát najevo svou nelibost. Vzápětí zjistí, že je to hvězda stejné disciplíny, jakou jezdí jeho dcera a navíc její nedostižný idol. A že po závažné autonehodě nejen že sotva chodí, ale její ranč skomírá.
Kvůli sobě, kvůli Cherry i kvůli Jane zamlčí, že je milionář s vlastní prosperující firmou a začne se starat o účetnictví ranče...
Vývoj jejich vztahu je rychlý a málo uvěřitelný. Obvyklé rekvizity série - tedy o hodně mladší žena-panna a starší zkušený muž, který se brání sňatku - jsou do knihy naroubovány poněkud na sílu.
Ve zrychleném ději je samozřejmě mnoho různých nelogičností a rozporů.
A hloupostí. Například mě dojala hláška: "...já v sobě opatruji takovou malou zvrácenou touhu po horách špinavého nádobí, pokakaných plínek a menželových košil." - to je velmi zásadní prohlášení od někoho, kdo má hospodyni!
Celkově trochu nuda. V sérii jsou lepší.
Přehnané, zrychlené a kostrbaté. Plus za její humor a vtipnou, byť průhlednou scénku s hadem.
Recept na tuhle knihu by asi zněl nějak takhle: Pro hlavní postavy sáhni nějaké to století zpátky, ne později, než na začátek devatenáctého století. Trochu je vymáchej ve dvacátých a třicátých letech století dvacátého a mázni barvou z padesátek... A máme tu Quinna a Amandu.
Oni totiž nejsou jen staromódní, jsou rovnou předpotopní. Nemám nic proti tomu, když někdo chce počkat, až po svatbě, je to každého věc a i takoví stále ještě existují. Jen ty kecy okolo mě uváděly do komatu. Také Quinnova snaha vychovat z Elliota stejnou snadnou kořist, jakou byl on sám - tedy beznadějného venkovského balíka - byla dost tristní.
Jinak to ale bylo překvapivě čtivé.
(SPOILER) Ne, že by podobné trauma bylo nereálné. Podupaná ženskost, sebevědomí na cáry a těžké problémy s důvěrou, které brání navazování vztahů... A ne a ne ten kruh prolomit. Jako z učebnice psychologie. Coby čtení ovšem trochu frustrující.
Tyler byl ale místy na zabití. Ty jeho kecy o dorostenkách a podobně si mohl nechat od cesty. Stejně tak žárlivé výlevy. Jeho první reakce na informaci, že Darren a Nell jsou dávní "přátelé" ho neopravňovala k takovému chování - obzvlášť když za ním přišla a chtěla, aby ho vyhodil.
Nejdřív ji shazuje, pak jí řekne, že nechce vztah a pak jí nadává, že se domýšlí, když sám dělá totéž...
Nell konfrontace s násilníkem pomohla, ale nemyslím si, že já bych ho snesla ve své blízkosti. Sexuální útok žádnou omluvu nemá. I kdyby ho provokovala sebevíc! Navrch když on byl dospělý a ona sotva zletilá.
Nebyla to špatně vymyšlená zápletka. Místy zdlouhavé, ale lepší, než předchozí díl.
No, je to takové nemoderní. A není to tím přístupem k sexu. Panen hodně nad dvacet let a mužů, kteří neberou ženy jako sušenky ("co bych si nevzal, když se nabízí") je dost. Ale i když je člověk bez osobních zkušeností, informací je okolo nepřeberně. Američani jsou ovšem údajně o dost prudérnější, než Evropané a také to bylo napsáno minimálně před 40 lety.
Vývoj jejich vztahu byl ovšem dost divný a celé to působí poněkud pubertálně.
Myslím, že jsem to kdysi už jednou četla. Je to prostě HQ. Trochu přehnané, místy nedomyšlené (určitě si do nového domu přestěhovala i zcela prázdnou lahvičku od léků, která se jí tam již několik let válí). Ale na odreagování, proč ne.
Upřímně? Čekala jsem to akčnější, záhadnější a popravdě i erotičtější. Tohle je - až na kulisy - vlastně celkem krotká romanťárna na jedno odpoledne :)
Ale čte se to hezky.
Předchozí dva díly mě bavily více. Ačkoliv je zápletka zajímavá, celé je to zbytečně natažené.
Ne špatné, ale zkrátila bych to.
Autorčino osvědčené schéma nezklamalo ani tentokrát. V tomto případě je ovšem pro změnu mnohem větším podivínem on. Záporák je trochu upozaděn. Je to hezké a romantické, vtipné a moc dobře se to čte.
(SPOILER) Je to napínavé a romantické až na půdu. Ovšem převážně nikoliv zásluhou Belle. Byly okamžiky, kdy jsem si z ní měla chuť rvát vlasy. Devon - na to, že odmítal manželství, byl od začátku vlastně připraven do něj vstoupit. A jeho postava se mi neskutečně zamlouvala.
Jeho rodina ukázala novou úroveň zvrácenosti. Jen některé věci neměly úplně logiku. Například proč jeho matka přiznala, že otci s tím utopením pomáhala? To jí přece žádné body nahnat nemohlo. A proč to vlastně udělala? Nebo ten jed na krysy v pivu pro pana učitele... Při pitvě ho mohli odhalit a pak by to rozhodně za nehodu nepovažovali.
Jinak ale... za mě nejlepší díl v sérii :)
Samův morální kredit je poněkud pochybný. Fitzpatrikovic rodinka je dokonalá případová studie pro psychiatra. Čte se to dobře, i když je jejich vzat místy vyložené patologický.
Zoufalé a bolestné. Pochroumaný produkt Fitzpatrikovské "výchovy" číslo dvě (respektive spíš jedna). Nakonec se zamiloval a dokázal uvolnit.
Srdcovka - raší v dubnu, kvete v květnu a červnu a po odkvětu se zatahuje. Nevím, jak ochotně se který kultivar množí, ale znám jednu zahrádku, kde je už léta jedna jediná rostlina... Nejsem si jistá, v které části roku vzal Kill Persy k fontáně, ale zákoutí plné srdcovek a s náznakem, že to takhle vypadá celé ty roky, je zkrátka autorská licence.
Je to vlastně docela doják. Měkotině, jako jsem já, se svírá srdce nad šestiletým klukem, kterého rodiče vykopli z domova. Jasně, kdyby ho nevykopli, možná by na tom byl ještě hůř, vzhledem k tomu, že matka byla pohodlný slaboch a otec necitelný despota. To ovšem nic nemění na faktu, že mu z dětství udělali peklo.
Ten sladký závěr s jejich otci mi přišel hooodně nevěrohodný.
Do jisté míry se dá předvídat, jak se bude děj vyvíjet. Nečekaná výpověď, nečekaná "brigáda" ve Francii. Přitažlivý vdovec, jeho úžasná dcera. Žhavé jiskření, kterému nakonec podlehnou. Drama. Rozchod. Happy end.
Detaily jsou ovšem zcela originální a celé je to těžká romantika. Místy hotový doják.
Je to takové zvláštní. Čtenář se ocitá přímo v přípravě na svatbu Sparrow a Troye. Ten svou nevěstu v podstatě unesl, po několika dnech jí oznámil, že budou mít svatbu a její názor ho vlastně nezajímá.
Důvody i myšlenkové pochody obou jsou odhalovány postupně. Jen škoda těch skoků v ději. Ale není to úplně nečtivé.
Wilowina matka předstírala smrt, aby Sabatu unikla. Wilowina teta ukradla svého malého bratra a poslala ho pryč. Wilow je plod zakázaného spojení dvou magií. Otec jí vycvičil, aby zničila Úmluvu (dva z původních čarodějů) i Nádoby (jakési upíry) a tím možná i celý Sabat.
Jenže nic nejde, jak by jít mělo. Rozuzlení je krvavé, děsivé a demoralizující.
Trochu mi vadil zmatený, neuspořádaný děj a značně podivné kolísavé chování postav. Ale četlo se to dobře.
Safra - kde se rodí podobní muži?
Je to hezké, romantické. Záporákovi to zase nandali zbytečně rychle, ale zbytek je pastva pro romantickou duši.