Senza Jenka komentáře u knih

Příjemně zamotané. Pachatele jsem neodhalila. Jen mi trochu vadí to neustálé lovení ve vlastním rybníčku - zřejmě nakonec úplně všichni kolem Dallasové budou postupně podezřelí z vraždy.

2 09.02.2024

(SPOILER) Samozřejmě, že z dnešního hlediska se mohou elektronky a fax dohromady s plně funkčními satelity na okolních planetách jevit trochu legračně. Ale je potřeba vzít v úvahu skoro 30letý odstup od doby, kdy byla kniha napsána. Futuristické rozdíly jsou malé, ale rozšiřují možnosti scén ohledně komunikace (hologramy...), stříleček (laser...), honiček poldů se zločinci (vzdušná doprava, kolmý start auta...), rutiny u počítače atp. Mě to docela baví.
Na Evě mi vadí ta vzteklá a odtažitá povaha, většinou mě unavuje se takovými lidmi zaobírat. Roark je zase tak dokonalý, že prostě není reálný. Ale funguje to.
Příběh o staré, dobře uleželé pomstě v kombinaci s náboženským fanatismem a osobní angažovaností hlavních hrdinů není sice možná dokonale originální, ale má spád a logiku.

3 08.02.2024

(SPOILER) Je to sepsané velmi zajímavým stylem. Člověk střídavě nahlíží do hlavy hned několika různým postavám. "Romance" neprobíhá pouze mezi hlavními hrdiny, ale souběžně i mezi jejich nejbližšími přáteli. Svět takzvané "smetánky" ani vysokých financí mě sice moc neoslovuje, ale vytváří osobitý rámec příběhu. Na můj vkus byly některé pasáže zbytečně dlouhé a jiné zase nepřiměřeně rychlé (vztahy), ale autorce se povedlo čtenáři celkem dovedně předestřít propletenec viny, pomsty, vztahů, prolomených "tradic" a překvapivých zvratů.
Asa a Michel - trochu plytké a rychlé, ale šlo přece jen o vedlejší linii.
Gustaf a Ebba - hnus, někteří lidé by prostě neměli mít děti.
Carl-Erik - zajímavé.
Peter - smutné, trochu děsivé a těžko pochopitelné, ale nakonec se vzchopil a udělal, co mohl.
Carolina - zdá se, že roky terapie zabraly. Nevím, jestli bych odpustila. Asi bych dokázala žít bez výčitek a nenávisti, ale odpustit...?
Občas si postavy trochu protiřečí a sem tam pro mě nejsou dost uvěřitelné. Celkově pěkné počtení, které není cele podřízené té romantice. Pěkné erotické scény. Líbilo.

2 07.02.2024

Moc se to vleklo. Spousta točení v kruhu. Spousta přehlédnutých očividností. Za to, jak byla hnusná na Chase Fortea ubírám *.
Jinak je to slušný průměr.

05.02.2024

(SPOILER) Je to... nedotažené, málo propracované a některé části působí, jako pěst na oko - prostě k tomu zbytku moc nesedí.
Nadržená holka v klubu a velký drsný hoch si to rozdávají orálně. Odvolají ho těsně před tím, než jí to udělá, takže děvče zuří. Jde tancovat. Pak na záchody a v chodbě před nimi jakýsi ranař terorizuje s pistolí v ruce holku. Lucy zavolá policii. Pak se jí to najednou rozleží, vyndá z mobilu baterii, mobil propláchne vodou, obojí letí do koše. SIMka do záchodu, ale protože na sebe nechce upozorňovat, nespláchne...
Už tady jsou nehorázné blbosti. Spoléhat na to, že voda zničí paměť telefonu a SIM? Proč se bála, že si jí všimnou, když ji stejně viděli jít na záchod? A proč tu holku prohledával v chodbě u záchodů, do které je odevšad vidět, když to mohl udělat ve VIP zóně, nebo někde v zázemí klubu?
Přivolaná policie nikoho nezadrží, dokonce si ani nevezme kontakty, prostě návštěvníky klubu vyžene ven...
Pak ta nadržená dívčina, která proti náhodnému sexu vůbec nic nemá, žije se sexy chlápkem a nic? A když jí vyzná lásku a ona po něm skočí, najednou je z toho málem DS (dominant/submisiv) a to bez jakýchkoliv předchozích náznaků, že by něco takového preferoval/i.
Důvod, proč potřeboval snoubenku, byl hodně vykonstruovaný. René byl úplný magor, přivést jejího bývalého pěstouna, který ji šmíroval a honil si u toho, mu nemohlo nic přinést - každý, kdo má nějaké rozumné EQ se musí při takové konfrontaci postavit na stranu oběti.
Nečte se to špatně, ale kdyby autorka vynechala ty "mafiánské" prvky, udělala by lépe.

2 05.02.2024

(SPOILER) Tohle bylo asi lepší než dvojka, ale až druhá polovina knihy. Ta první je trochu nezáživná a dost se táhne.
Musím říct, že zrzek, Ellie i Derek mě vzali. Hrdinka nejspíš skončí s vlkodlakem, ale já mám slabost pro laskavé muže, takže u mě by to asi vyhrál Derek. I když se vyspal s první buchtou, na kterou narazil jen co z tábora vytáhl paty.
Zajímalo by mě, co jeli Summersovi hledat do Irska. Koneckonců o Danielovi a jeho adoptivních rodičích museli vědět, i když není jasné, jak se vlastně vetřeli na jejich místo při návštěvě Kylie.
Asi bude objasněno v následujících dílech.

03.02.2024

(SPOILER) Kylie se mění. Nejdřív jí zachutná krev... Pak to vypadá, že by se mohla o úplňku proměnit... Dokáže uzdravovat... Probourat betonovou zeď, když je někdo v ohrožení... Zajímají se o ni špatní chlápci. Snaží se najít adoptivní rodiče svého biologického otce. A mezitím se plácá v obvyklém pubescentním marastu emocí, dojmů a citů.
Divím se, že ji Derek už dávno neposlal do háje. Chápu, že vystavovat na odiv svoje zblázněné hormony, když je okolo spousta jedinců, kteří to poznají, ať se přetvařujete sebelépe, nemusí každému vyhovovat. Ale když se mu beze slova vysvětlení vyhýbá, pak ho vyhledá, aby se mu zase vyhýbala... Na druhou stranu, chodit s někým, kdo umí vaše myšlenky, pocity a emoce nejen číst, ale také ovlivňovat a dokonce mazat, může být trochu problematické z hlediska důvěry.
Pořád se to čte dobře, ale je to zbytečně natažené.

03.02.2024

Je to pro puberťáky, ale je to moc fajn. Trochu natažené. Americké poměry a zvyklosti v rodinách a školách mě sice do žádné extáze neuvádí, ale odhlédnu-li od toho, kniha je uvěřitelná, sentimentální jen tak akorát a dobře se to čte.

02.02.2024

Vzhledem k období, ve kterém se to má odehrávat, silně pochybuji o reálnosti chování a vztahů jednotlivých postav. Nicméně duo Avery-Gyllianna bylo nesmírně zábavné :D.
V první části - putování skrz Francii - děj docela běží a nepostrádá dramatické momenty. Pobyt na Cairnmooru je pak už zcela předvídatelný a zbytečně natažený, stejně jako epilog.
Ocenila bych trochu hlubší vody - tedy lépe prokreslené postavy, méně předvídatelný děj a ty zmíněné dramatické momenty dramatičtější. Je to ale - zejména ze začátku - slušně vyváženo právě vtipem.
Je to sice čistokrevná pohádka, ale bavilo.

02.02.2024

(SPOILER) Bylo to akční a napínavé. Místy brutální. Pracovní erotika tentokrát přebila tu osobní a byla spíš děsivá, než erotická. Přesto mi příběh o přivolání "démonů" do tohoto světa přišel neucelený, nedomyšlený a příliš rychle vyřešený. A na to, jak R a R tají svoje příbuzenské pouto, používá Rhoan až příliš často slovo sestra.
Quinn - ač jako potenciální partner je spíše adeptem na pomalou a bolestivou smrt - jako osobnost je rozhodně velmi zajímavý. Jeho složitá povaha, tajnůstkářství, vůle i neobvyklé schopnosti a dlouhý ne/život jej činí (minimálně pro mě) velmi atraktivní knižní postavou.
Líbí se mi, možná ani ne to, jak se Riely mění, ale hlavně jak to prožívá a jak se s tím vyrovnává.

29.01.2024

(SPOILER) Začátek mě tak strašně nebavil, že jsem rozečtenou knihu na dlouhou dobu odložila. Zbytek byl téměř čiré utrpení. Mám pocit, že autorka cítila povinnost dopsat příběh i pro čtvrtého bratra, ale vůbec jí to nešlo.
Neříkám, že je to úplně bez myšlenky a nápadu. Několik krásných, dojemných i nesmírně vtipných scén jsem si opravdu užila. Třeba tu scénku na jachtě, nebo tu s "vlkem" v křoví, závěr... Ale zbytek je balast.
Člověk na takovéhle cestě žije zcela mimo realitu a nabalit si při ní někoho je risk, protože návrat může být stejně bolestný a ničivý, jako náraz rychlíkem do skály. Bublina jejich dočasného bytí, která je spojovala, je pryč a svět se mezi tím rozhodně nepřestal točit.
Jeho důvody jsou celkem pochopitelné, ale nechat pravdu na minuty před odjezdem bylo hloupé, sobecké a nebezpečné. Nechce se mi věřit, že by za dvanáct měsíců ani jednou nemluvili o svých profesích, snech a plánech do budoucna. Obzvlášť když jeho (domnělé) zaměstnání naznačovalo, že by bylo snazší, kdyby se on přestěhoval za ní, než naopak.
Dynamika i kvalita příběhu je kolísavá. A celé je to zbytečně dlouhé. Zajímalo by mě, jak si při životním stylu - o víkendu pracuju, přes týden se válím na pláži, jím nezdravě a v noci pařím - udržoval ty svoje často zmiňované břišáky. Občasné sobecké výlevy také příliš nekorespondovaly s celkovým charakterem hlavního hrdiny. Například při jejich poprvé byl dost sobecký a neohleduplný.

2 26.01.2024

(SPOILER) Celé je to spíchnuté horkou jehlou. Příběh se rozbíhá nálezem bedny se znakem, který Virginia kdysi vyšila Camovi na kapesník. Rodina se dozvídá o místě, ze kterého bedna pochází a kapitán, který ji dovezl míří zpět do Ameriky, aby informoval majitele plantáže. Následuje příjezd Cama a Agnes, jenže Virginia se tak stydí za svůj osud, že radši předstírá ztrátu paměti. Cam se ale všechno dozví ještě na plantáži a čeká, kdy se Virginia přizná. Jediný další, komu Cam svěří pravdu, je její otec, Lachlan Ross.
Cestou do Skotska se s Virginií sblíží fyzicky a po několika zcela bezvýznamných drobnostech a spoustě váhání na obou stranách si vyznají lásku, vezmou se a vyrazí na plavbu po světě. Následuje ještě zcela zbytečný neboť naprosto bezobsažný epilog.
Za celou knihu se vlastně neodehraje nic vyloženě zajímavého - autorka všechno jen naznačí a jde od toho. Nestaneme se tedy svědky spravedlivé odplaty na zlotřilém kapitánu MacGowanovi nebo hnusákovi Morelandovi, Virginia se nepokusí vyplatit ani jednoho ze svých přátel otroků, Redding unikne ne/spravedlnosti jen tak mezi řečí a záležitost s milenkou je odmávnuta bez jakýchkoliv dramat. Ani z Virginiina únosu, prodeje a života v otroctví se toho čtenář příliš nedozví. Myslím, že podobné téma by se dalo zpracovat daleko zajímavějším způsobem.
Tradičně text obsahuje češtinářská zvěrstva včetně hrubek. Autorka má trochu hokej v tom, jak vypadá strážní koš a jak se do něj leze - sex bych tam mít tedy nechtěla a pod záchranným člunem asi taky ne. Dále je zmatek v údaji, která ze sester je vlastně prvorozená. A zarazilo mě, že Cam složil slib, že ji nesvede a ještě téhož večera ji zatáhl do postele. Už jsem četla lepší.

23.01.2024

(SPOILER) Začíná to - ne hezky, ale zajímavě. Intrikánská babička se rozhodne, že titul prostě potřebuje dědice, a když ho má zajistit nemanželský vnuk, kterého její syn zplodil s cikánskou milenkou - tak ať. Rodová linie nade vše.
Ivan je produktem příšerného dětství - otec se o něj nezajímal, matka ho prodala babičce a ta ho šoupla do internátní školy, stěží lepší než vězení s mučírnou. Titul nakonec přijímá jen pro to, aby mohl okázale pohrdat smetánkou, které předtím nebyl dost dobrý a vykonal pomstu na babče.
Ta prahne pouze po dědici, nic jiného ji nezajímá a tak rozehraje partii ve které se mu zdánlivě snaží podstrčit svou praneteř tím, že mu ji zakazuje. Ve skutečnosti ale doufá, že vnuk zabere spíše na společnici, kterou dívce najala.
Intriku prohlédnou, ale intriku v intrice už ne.
A zdá se, že bábi se trefila do jeho vkusu. Poté - co je pečlivě vykalkulovaně přistihne v kompromitující situaci (pro jistotu i s pár svědky) - jsou oba nuceni do svatby. Až potud fajn.
Pak se bohužel začne příběh trochu točit dokolečka. Babička se snaží dál manipulovat. Lucy je nešťastná, že ji vlastně nechtěl a plácá se mezi soucitem, láskou a beznadějí. Ivan se bojí cokoliv cítit, protože poznal v životě jen spoustu odmítnutí a opovržení.
Nakonec se všichni nějak smíří, ale je to poněkud bolestné. A zdlouhavé.
Jako obvykle mě drtí ošklivé zacházení s dětmi, které obzvlášť nesnáším.

23.01.2024

(SPOILER) Zajímavá myšlenka. Žena, v 18. století, v Číně se naučila bojovému umění, zachránila císaře a teď běhá po světě a dělá něco jako bezpečnostního poradce kříženého s bodyguardem - nepříliš reálné, ale přimhouřím oko.
Vývoj vztahu s Edwardem byl na mě příliš skokově rychlý a celé je to takové... málo propracované.

1 22.01.2024

Čekala jsem romanci ve stylu kráska a zvíře, trocha tajemna, trocha nebezpečí, trocha mezilidských vztahů a na konci velká láska. Ó, jak jsem se zmýlila :D
Chvílemi jsem si nebyla jistá, zda čtu červenou knihovnu, nebo humoristický román. Kulisy známé pohádky jsou víceméně zachovány, stejně jako třeba v oblíbeném vánočním filmu Tři oříšky pro popelku, ovšem v obou případech jsou hrdinové... sví.
Kráska je kyprá, inteligentní a hubatá. Její sarkastické poznámky nenechají Netvora chvíli v klidu. Nemá jednu, či dvě sestry, ale rovnou tři. Jedna by mohla být profesionální vdova (už pochovala dva starší manžely a poohlíží se po třetím). Druhá by mohla být profesionální... je veselá a štědrá děva (potvrdí všichni muži z vesnice). Třetí se začala ubírat ve stopách té druhé. Jejich otec není hodný a obětavý, ale pomatený. A lidé ze vsi jsou pověrčiví nevzdělanci ve stylu - vidle a pochodně, upalte ho.
Hrad není zakletý, jen pobořený a kouzelný je maximálně Netvorův přítel Tupper, ten je prostě roztomilý.
Příběh tvoří směs pohádky, mumoru až parodie, vášně, banalit, inteligence, hlouposti, utrpení, gentlemanství, křivdy, odpuštění, neotesanosti i lásky.
Hezké a pobavilo.

3 21.01.2024

Ač jsem, co školou povinná dívka, četla vášnivě a (ve srovnání se spolužáky) ve velkých objemech, spousta "klasiky" a dokonce i povinné četby mě vlastně minula. Proč se taky otravovat s Babičkou, když knihovna rodičů ukrývala Mayovky, sci-fi, detektivky, Angeliku... A nedošlo ani na tak profláknutá díla, jakým je bezesporu Pýcha a předsudek.
A třebaže jako čtenář miluji, když děj uhání, jako splašená herka, kteroužto vlastností kniha nijak neoplývá - líbilo se mi to. Stoický pan Bennet, nepopsatelná paní Bennetová, příšerná Lydia, tragický pan Collins, úzkoprsé poměry venkova, klepy, zvyky...
Skláním se před ženou, která se - sice pod pseudonymem - přesto dala v té době na spisovatelskou dráhu.

12 20.01.2024

Tak tohle bylo dobré. Některé prvky jsou přímo geniální. Některé na hlavu. Třeba ty nesmysly o lásce v prostředí domluvených ekonomických sňatků. Nebo její neustálé prchání do zahrady, či skleníku poté, co byla několikrát upozorněna, že nemá nikam chodit sama. A řeč o finanční výpomoci muži, který mu unesl snoubenku... hámoty!
Ale celkově je to hezky vystavěný a slušně, i když v závěru už celkem předvídatelně, vygradovaný detektivní příběh. Romantická linka se odvíjí na pozadí, jako jemný refrén.
Hlavní hrdinové jsou oba svým osobitým způsobem bystří, inteligentní, předvídaví, pragmatičtí a laskaví. Přítel a gardedáma vytváří spíše užitečné křoví.
Bavilo mě to.

1 20.01.2024

Začátek je docela zajímavý. Autorka ovšem - zřejmě ve snaze prodlužovat napětí a odhalovat tajemství všech zúčastněných postupně - svou snahu trochu přehnala. Děj je neúměrně natažený a celé se to rozplizle a pateticky vleče. Konec je od jistého bodu celkem jednoznačný.
Hlavní postavy se chovají dost nelogicky, zejména Mary. Poté, co se tváří nehnutě, jak gibraltarská skála, mu najednou z ničeho nic skočí do postele (doslova). A ty rubíny mi přišly nepraktické a jejich umístění poněkud laciné, ale vkus je samozřejmě individuální.
Jako plus oceňuji zápletku i tajemství, která jednotlivé postavy (snad až na Marka) skrývají i některé pro červenou lehce neobvyklé prvky. Dokážu si představit, že po úpravě by z toho mohl být moc pěkný film. Chtělo by to mrazivou atmosféru, trochu víc hříchů a nějaké náznaky, že by mohl být ohrožen další život - klidně by se z toho mohl vyklubat i velmi slušný thriller.
Takhle je to dost průměrná romanťárna.

18.01.2024

(SPOILER) Jako obvykle má příběh několik částí. Na večírku v pevnosti se objeví Reynaud - syn hraběte a indiánky a varuje velitele před útokem indiánů. Ten následuje hned druhý den ráno. Elise se podaří uniknout a schová se v lese. Postupně se k ní přidají další. Reynaud, který ji od předchozího večera nespustil ze zřetele, jim nabídce, že je dostane do bezpečí. Podle zvyku indiánů požaduje, aby mu po cestě poskytli ženu, která by se starala o jeho potřeby. Elise se podvolí nátlaku ostatních. Reynaud, který pochopí, že Elise má strach, protože ji manžel týral a zneužíval, se chová velmi hezky a moc na ni netlačí.
Aby získal víc času, odbočí z cesty a zavede je k sobě domů. Nakonec se mu ji samozřejmě povede svést.
Načezové si pro něj přijedou, aby se stal válečným náčelníkem a on v naději ve smírné řešení odjíždí ke kmeni své matky. Elise bere i přes její nesouhlas s sebou.
Následuje část popisující život mezi indiány. Jejich zvyky, tradice, neshody, stavba opevnění vesnice, čekání na útok, vyjednávání, propuštění francouzských žen a dětí z otroctví indiánů, zrada francouzů a útěk obléhaných. Reynaud, jeho přítel Pierre, Elise a Malá Křepelka míří do pevnosti Saint Jean Baptisté. Reynaud je okolnostmi nucen, připojit se znovu k indiánům a Elise opouští.
Zbytek - až na posledních pár stránek je čistě popis, čím si Elise vyplnila dlouhé měsíce a zprávy o novém tažení proti Načezům, které je bohužel úspěšné. Reynauda se Elise podaří lstí získat jako otroka pro sebe, ale všichni ostatní skončí na plantážích.
Knize škodí nestejnoměrné tempo a jistá "nataženost". Romanci pak špatný konec indiánů. Žít s pocitem, že moje matka a sourozenci umírají v otroctví...

17.01.2024

(SPOILER) Kniha má v podstatě dvě části. Ta první se týká cesty (NO - Londýn - Sv. Helena - Rio - Atlantik) a Napoleona. Behem cesty je přepaden a na zranění zemře Juliin otec. Dívka se dozvídá, že kvůli financování Napoleonova osvobození se otec tak zadlužil, že se vlastně nemá kam vrátit. Nakonec jí nezbývá, než se provdat za kapitána Rudyarda Thorpa. Na Sv. Heleně se jejich plán zdaří, v Riu přesednou znovu na Thorpovu loď a cestou na Bahamy se z padoucha vyklube agent Bourbonů a z kapitána zástupce Anglie. Jejich vzácný pasažér je zraněn a na následky umírá. Loď zasáhne silná bouře, potopí se - na člunu se zachrání Julie, kapitán a druhý důstojník. Po třech dnech trosečníky vyloví loď.
Tím začíná druhá část - loď patří Alžírskému dejovi a trosečníci míří do otroctví. Následuje popis pobytu v harému, palácové intriky, boj o moc po smrti starého deje, Rudyardův vzestup z otroka na přítele nového deje a nakonec Juliin útěk z harému.
Julie je trochu naivní - bezpečný a privilegovaný život i velká svoboda, kterou její otec svému miláčkovi dopřával, ji stěží mohla připravit na drsné nástrahy života. K tomu neméně naivní nadšení a věrnost Bonapartovi.
Rudyard je další z nejednoznačných "hrdinů" této autorky. Nad manželstvím sice nejásá, ale cítí k dívce jisté závazky a přece jen by ji rád ochránil a zabezpečil. A samozřejmě ji chce. To mu ovšem nebrání jí lhát, manipulovat, omezovat a dotlačit do svatby i do postele.
Jako obvykle by to mělo kompenzovat, že se Julii postelové hrátky líbí a že on se do ní nakonec zamiluje. Ovšem znásilnění znamená, že oběť nemá možnost říct ne, třeba i jen ze strachu nebo závislosti na násilníkovi - a na tom orgasmus (autorka promine) nic nemění.

16.01.2024