Senza Jenka
komentáře u knih
Noc jako ta dnešní
Julia Quinn
Přišlo mi to trochu uspěchané a zmatené. George byl až moc šílený a Hugh až moc... nenacházím vhodný výraz.
Ale Daniel je roztomilý, a umět ženu rozesmát, považuji za velký klad. Je to taková milá, relaxační jednohubka.
Jsem zvědavá, jak si autorka poradila s Hughovým příběhem.
Nezkrotný horal
Suzanne Enoch
(SPOILER) Po přečtení série Lekcí lásky, která se mi celkem líbila - zejména druhý a třetí díl, jsem si řekla, že od autorky zkusím něco dalšího. Skotové mě docela baví, tak proč ne.
Nemohu říct, že by mě kniha nadchla. Začátek je trochu zvláštní, těžko uvěřitelný, až parodický. Vývoj vztahu byl rychlý, ale na druhou stranu - hrozba manželství s nechutným chlapem, by asi popohnala i mě. Jejich útěk a sbližování byly maličko pohádkové, ale hezké a předvídatelný závěr byl, pravda, trochu cukrátkový, ale romantické srdce potěší.
Líbilo se mi, jak Arran pod tlakem událostí postupně pochopil a změnil svůj pohled na svět. Charles byl jen taková figurka do počtu, ovšem Fendarow - odporný zmetek. Takhle zacházet s vlastní sestrou a dcerou...
Nejlepší ovšem byli Peter Gilling a Howard Howard :).
Pokušení Henrietty Cynsterové
Stephanie Laurens (p)
(SPOILER) Tři únosy stačily, tak teď jsme přešli na usilování o život...
Zkrocení markýze z Raventhorne
Stephanie Laurens (p)
Přečetla jsem ze série zatím jen 3 knihy, ale už začínám mít dojem, že jsou tak trochu "přes kopírák". Autorka umí vybudovat napětí, ale trestuhodně s ním šetří. Ta osudovost (zejména stále dokola opakovaná) je také trochu únavná.
Takže... fajn, ale asi raději po troškách.
Falešná manželka
Julia Quinn
(SPOILER) Ale jo, nakonec to bylo docela příjemné čtení. Začátek je docela slibný, dál už to bylo přece jen slabší.
Edward se probírá z bezvědomí, je trochu zmatený. Cecilii zná jen z miniatury, dopisů a vyprávění jejího bratra. Na svatbu se nepamatuje, ale je čím dál tím víc rád, že je jeho ženou. Cecilia se v té situaci ocitla spíš z nouze a touhy mu pomoci. Když nemohla najít bratra, ale narazila na jeho přítele a nechtěli ho k ní pustit, prohlásila se za jeho manželku a pak o něj v nemocnici pečovala.
Pak zjistí, že dveře, zavřené před slečnou Harcourtovou, jsou pro paní Rokesbyovou úslužně dokořán. A tak v předstírání pokračuje.
Ráno poté, co se sblíží i fyzicky, se Edwardovi paměť vrátí. Plukovník, který se tvářil, že nic neví, se přiznává. Na výzvědy, kde byl Edward zajat a vězněn a při návratu ho zřejmě převozník majznul po hlavě, aby ho mohl okrást, jeho i Ceciliina bratra Thomase vyslal on. Thomas je už několik měsíců mrtvý.
Cecilie je zdrcená, ale stále se nedokáže Edwardovi přiznat. Když si ověří, že není těhotná, koupí si na poslední chvíli lodní lístek, zanechá svému "manželovi" dopis na vysvětlenou a nastoupí na palubu. Je přesvědčená, že Edward miluje Billii Bridgertonovou a s ní by se oženil jen z povinnosti.
Na lodi se ještě nestihne ani pořádně pohádat se svou spolubydlící, když na dveře kajuty zabuší Edward...
Zbytek je celkem jasný - vyznají si lásku, vezmou se ještě na lodi a pak zamíří na panství Rokesbyů, kde (pro úplnost) zjistí, že Billie si zatím vzala George.
Škoda jen, že většina zajímavých a dramatických motivů je jen naznačená a... nic dalšího (prodavačka v pekárně, plukovník, kmotra). Samotná válka, důvod přítomnosti obou kapitánů v koloniích, je pouze kulisa na pozadí.
K anotaci bych dodala, že v bezvědomí byl Edward asi 2 týdny a z paměti mu vypadly přibližně 3 měsíce.
V zajetí hraběte z Glencrae
Stephanie Laurens (p)
(SPOILER) Na jednu stranu se mi Angeličina praktičnost, odvaha a cílevědomost líbily... Na druhou to bylo ale příliš hladké, příliš popisné. Jediné osoby, které trochu vyčnívaly z davu, se téměř nedostaly ke slovu - Mirabell jen málo a její tajemný milenec ještě méně.
Celé to spíše připomíná historku, kterou vám někdo odříká, co se stalo, než něco, co při čtení prožíváte. A to je škoda, protože autorka má dobré nápady a často myslí i na drobnosti. (Až na tu vázanku, kterou jí při únosu svázal nohy... jak po návratu na večírek asi vysvětloval, že ji najednou nemá??? ;))
Tenkrát ve Skotsku
Grace Burrowes
Je to divné. Spathfoy je divný, Hester je divná. Jejich vztah je divný. Quinwort je divný (hodně)... Na zajímavosti a logice nabude příběh až odjezdem Tiberia (Tiberia ne Teberiuse, milé nakladatelství!!!), Hester a Fiony ze Skotska. Závěr je zase tak sladkobolný, že je to až moc.
Češtinářská stránka opět tragická. Po překladu už očividně nenásledovala žádná redakční práce.
V rukou vikomta Breckenridge
Stephanie Laurens (p)
(SPOILER) Prvních zhruba 200 stránek příběh nepostrádá švih ani logiku. Únosci, ač neprokreslení nijak do hloubky, jsou celkem mazaní a dobře připravení. Heather se sice neubrání obavám a frustraci, ale chová se statečně a velmi pragmaticky - nejdříve v rukách únosců a pak na útěku. Stejně tak Breckenridge. Oba jsou navíc vynalézaví, bystří a houževnatí. Útěk samotný možná až tak dramatický není, ale autorka hezky udržuje napětí "prostřihy na chování objednatele únosu", který je jim v patách. Tohle bylo na 5*.
Pak ale - bohužel - pár dorazí do Údolí a následuje 100 stran naprosto otravného plácání obou hrdinů v citech, pocitech, dojmech, vzájemném nepochopení a neochotě se otevřít. Jestli znáte Patrika ze seriálu o Spongebobovi a jeho oblíbený tupý výraz se slinou v koutku = přesně to se mnou čtení této pasáže dělalo.
Nechápala jsem hlavně Heather. On se nechtěl vyznat, protože... Ona chápala, že jako chlapovi mu to neleze z pusy = fajn. Proč se ale nevyznala ona jemu? Proč musel být on první, kdo to řekne? A když už se nechtěla přiznat na plno, mohla říct, že by se do něj určitě zamilovala (v budoucnu), a to, že by její city neopětoval a dál se choval, jako doposud, by jí zlomilo srdce.
Příliš zdlouhavé, zbytečně komplikované, málo elegantní. Dávám 4*, i když je to spíš 3,5 ;)
Černý lev
Jude Deveraux (p)
Po přečtení čtyř "Sametů", které se mi líbily, jsem měla radost, když jsem v knihovně víceméně náhodou narazila na Černého lva. Bohužel to byla poslední radost, kterou mi tato kniha udělala.
Nebavil mě styl, kterým je napsaná, ani způsob, kterým je příběh vystavěn, neoslovily mě charaktery ani chování hlavních postav. Za mě - kdyby autorka odvyprávěla zhuštěnou verzi příběhu v Sametové písni, jako součást historie Alyxyna lvího pásu, udělala by lépe.
Věrnost
Stephanie Laurens (p)
(SPOILER) Moc mě nezaujal styl, kterým je kniha napsaná. Suchý, poněkud popisný. Povahy a logika také trochu kulhají. Sebastian zná Antonii od dětství, vlastně ji skoro nezná, už se dlouho nestýkají, vlastně ji zná tak dobře, že jí z očí vyčte sebemenší hnutí mysli. Poslání, se kterým na Pressingstoke Hall odjíždí, je tak tajné, že ho vykládá pomalu na potkání. Hrabě a hraběnka z Chillingworthu klidně pouští na cesty svou - sice devětadvacetiletou - ale neprovdanou dceru se svobodným mužem bez řádné gardedámy...
Ne vyloženě špatné, ale žádná perla.
Zahrada hříchu
Jennifer Blake (p)
(SPOILER) Tohle je velmi podivné dílo. Kniha byla napsána před více než 25 lety, ale obyvatelé Hilsboro se chovali jak před 100 lety. Pořád řeší, že je to asi namířené proti ní, ale jeden z prvních útoků byl na Aleca (naříznutý pás na šplhání). Duševní pochody, úvahy - ne zcela nereálné, ale prostě jsem se do nich nedokázala vžít.
Prudí mě autoři, kteří píší o věcech, jimž nerozumí a předpokládají, že čtenář je blb. Kdyby Laurel přes den uplácala něco z hlíny a večer to strčila vypálit do pece, výsledek by byl tristní. Pára, vznikající uvnitř hlíny, by dílo zničila. Každý střep musí nejdříve vyschnout!!!
V temnotě
Robyn Thurman
Pokud se člověk zrovna seznamuje s historií obou bratrů, docela to jde. Zbytek je spousta tlachů, úvah a popisů Nikova ledového klidu, připravenosti a stravovacích návyků. Kal se pokouší o suché hlášky - pokouší... za 160 stran jsem se zasmála asi 3x. Pak dojde k dramatickému zlomu a dalších cca 70 stránek je spousta tlachů, úvah a popisů pokřivených názorů, povahy a tužeb - tentokrát Temníkových. Hlášky nestojí vůbec za zmínku.
Celé se to neskutečně táhne. Jako úvod do série je to dost těžký kalibr. Jen o fous zábavnější a méně uspávací, než čtení směrnic mého zaměstnavatele.
Sametový anděl
Jude Deveraux (p)
Četla jsem to před mnoha lety a moc se mi to líbilo. Časem detaily vybledly a pravděpodobně mě také dnes na knihách zaujmou jiné věci, než tehdy, ale líbilo se mi to i teď podruhé.
Jen nevím, jestli bych dokázala někomu odpustit, že mi znásilnil sestru, obzvláště pokud by ji to dohnalo k sebevraždě. A u někoho, jako je Miles mi to přijde vyloženě nepravděpodobné. Ale budiž.
Tvůj slastný polibek
Teresa Medeiros
(SPOILER) Musím říct, že tvůrčí "rozptyl" této autorky mě nepřestává uvádět v úžas. Místy to připomíná pohádku, místy béčkovou dobrodružnou literaturu, místy parodii a pak do toho, jako pejsek s kočičkou do dortu, vrazí něco, co vám úplně vezme dech.
Většina knihy je sled "osvědčených" rekvizit a klišé historizující romantické literatury. Mezi ty nejprofláklejší bych zařadila harém s jeho nevraživými obyvatelkami a chytrým spřáteleným eunuchem, zlotřilého sultánova strýce, který ukládá o synovcův život i přehršel šťastných "náhod".
To, co vybočuje, je zvláštní vztah hlavních hrdinů, jehož plné rozuzlení na posledních několika stranách je (v kontrastu k trochu plytkému průběhu knihy) vpravdě šokující.
Hřích první noci
Jana Pronská
Je to takové... naivní, trochu banální. A dost pohádka, ale docela roztomilá.
Tajnosti sira Richarda
Julia Quinn
(SPOILER) Kromě scény procházky s Marie-Claire a pak s Fleur při stříhání růží je to takové neslané, nemastné.
Od začátku se autorka netají tím, že Richard má nějaký konkrétní důvod, proč se potřebuje tak rychle oženit. Po svatbě začíná být jasné, že to nějak souvisí s jeho sestrami a když se člověk trochu zamyslí, možností na výběr není nijak mnoho. Důvod je zřejmý nejpozději v okamžiku, kdy kočár s dívkami dorazí na Maycliff, i když autorka to ještě pár stránek natahuje.
Následuje celkem očekávaná reakce jednotlivých aktérů a v podstatě rychlé a bezbolestné rozuzlení. Jen si říkám, proč se Richard nesnažil o opak, dvojčata by byla obhajitelná a měl mnohem větší šanci - třeba zatajit, které "je prvorozené".
Něžná pomsta
Teresa Medeiros
Zdlouhavé, trochu temné, melancholické až smutné a svým způsobem dojemné. Kdyby to bylo trochu hlubší a méně natažené, byl by to velmi působivý příběh. Na červenou je to vlastně dost neobvyklý počin.
Kde se asi Rowena, při své nevzdělanosti, doslechla o Thorovi...?
Skandál ve Skotsku
Julia London (p)
Začíná to akčně i celkem vtipně. Carsonovo chování je těžko vysvětlitelné, Newton vypadá zajímavě. Pak se několik desítek stran všechno točí kolem nevychovanosti Charlotte, nesmyslných požadavků jejích i Lizziiných a nepochopitelného chování Jackových strážců.
Zbytek se tak nějak rozplizne a konec je nechutně patetický.
Magie změny
Ilona Andrews
(SPOILER) Má to spád, velmi dramatické i silné okamžiky - Kate v nemocnici po boji s obrem, to bylo velmi emotivní. Je to zamotané a začíná to působit až bezvýchodně. A najednou to vezme velmi rychlý konec. To je škoda.
Nicméně vývoj jejich mimosmečkového života se mi líbí (Curranova ulice, Cech...), i když pro Currana musí být náročné, pohlédnout na smečkovou politiku také z druhé strany.
Magie ničivá
Ilona Andrews
Anotace je tentokrát úplně na prd. Konkláve není sraz různých frakcí, ale setkání zástupců Lidu a Smečky, a Kate se ho účastní celkem pravidelně. Také se nejedná o stěžejní zápletku, pouze o jednu drobnou epizodu na začátek - byť z ní pojde spousta dalších potíží.
SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER:
Tentokrát dorazí také Hugh d´Ambray (který, světe div se, přežil zlomenou páteř i magický oheň) a přinese mrtvolu. Pachatelem je zcela očividně vlkodlak. Kate má velmi málo času, zakázaný vstup na území Lidu, neshody s Řádem a lidské pořádkové síly jsou podplacené. Hugh ji prostě chce a vyvolat válku mezi Lidem a Smečkou je cesta. Ve chvíli, kdy se podaří válku zažehnat, je vinou Jennifeřiny zrady unesena - nečekaně spolu s Ghastekem. Zabíječ je zlomený a Kate s Ghastekem pomalu umírají hladem a podchlazením na neznámém místě, v cele z větší části zatopené vodou.
Cela je v Rolandově vězeňské věži hlídané divokými upíry, záchranná výprava dorazí včas, ale průchod věží je jednolitá noční můra a nakonec nevyváznou všichni. Hned potom dostane Kate ultimátum - buď se dostaví na dvůr svého otce a dva, které ztratili cestou ven (a Roland je zachránil) si může odvést, nebo zemřou všichni.
Dobře to dopadne, ale drama nekončí - ihned po návratu do Atlanty na mimořádném Konkláve vznese Roland na celé město nárok a Kate se nejen podaří ho odrazit, ale navíc označí území za své.
Následuje další ultimátum - buď se vzdá svého postavení ve Smečce, nebo Roland Smečku i město vyhubí a území stejně zabere. Kate samozřejmě souhlasí a Curran jde s ní. Smečku má převzít Jim.
KONEC SPOILERU.
Je to napínavé, dramatické, vtipné i dojemné a děj má spád, jako snad zatím v žádném z předchozích dílů. Klidně bych ještě * přidala.
K autorům mám dvě poznámky. Králík nepatří mezi hlodavce, ale do řádu zajícovců. A Mazlík - 16 dlaní (16x8cm) není na osla zas tak moc. Pokud bych vycházela z údaje 2,5 metru, 60 cm uši a mezi kohoutkem a vrškem hlavy cca 50 cm - pak už je to docela vysoký osel, ale zase nic tak dramatického. Poitouský osel, užívaný dříve ve Francii k chovu mul, je větší.