Šárka_D
komentáře u knih
Oceán na konci uličky
Neil Gaiman
S každou další přečtenou knihou miluju Gaimana víc a víc. Oceán opět nezklamal, jednoduchý, ale nesmírně čtivý příběh, uvěřitelná dětská optika, navíc je hodně příjemné, jak je to civilní, "malé", nemusí jít hned o záchranu světa, aby vznikla pěkná a zajímavá fantasy.
Obléknu si půlnoc
Terry Pratchett
Miluju, miluju sérii o Toničce! I přesto, a nebo právě proto, že je trošku jiná než ostatní zeměplošské kousky, a u posledního dílu to platí ještě víc. Hlavní rozdíl je v tom, že tahle knížka je vážnější, není to vlastně taková sranda, jako ostatní Zeměplochy, a není ani tak ztřeštěná. Oceňuju krásně popsanou osobnost dospívající holky, která to nemá lehký a vlastně někdy neví, co se sebou (i když by to nikdy nepřiznala). Jo, a tím koncem si u mě pan Pratchett hodně šplhnul, protože zbořil klišé o tom, jak mají vypadat happy endy (to ale naznačoval už ve Svobodnym národu). Podle mě nejlepší Zeměplocha.
Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer
Jestli jsou další Mawerovy knížky o tolik lepší než Dívka, která spadla z nebe (jak tu většina čtenářů píše), vážně se na ně těším, protože tahle se mi líbila moc. Jak tématem, tak zpracováním, autor je dobrý vypravěč, knížka měla spád a člověk se i něco dozvěděl.
Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Robin Sloan
Moc hezké pohodové čtení, líbila se mi atmosféra i nápad - propojení digitálního světa i světa knih, taktéž pointa s nesmrtelností byla pěkná. Čtivě napsaný příběh, uvěřitelné postavy.
Zmizet
Petra Soukupová
Tahle knížka byla těžká depka. Máme dobré rodinné vztahy, proto mě až zaskočilo, kolik nenávisti může být mezi sourozenci, a jak se k sobě taky můžou příbuzní chovat. A taky to, jak je to většinou nechtěně způsobeno právě rodiči. Moc dobře popsané pocity, chování, psychologie dětí.
Kaligrafie snů
Juan Marsé
Příběh je psaný poměrně náročným, až trochu básnickým jazykem, takže se knížka čte pomaleji, ale stojí za to se prokousat až k závěru. Zajímavý styl vyprávění - "hlavní hrdina" je vlastně jen pozorovatel ústředního příběhu. Konec překvapí.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Stoletý stařík rozhodně pobavil, ale ne tak, že bych se u něj přímo řezala smíchy. Autor vsadil spíš na sarkasmus a ironii, analogie s Forestem Gumpem je opravdu trefná - Alan prochází životem na pozadí velkých událostí světových dějin, a netušeně je ovlivňuje dost zásadním způsobem. Největší plus: knížka mě donutila dohledat si informace o historických postavách a událostech.
To nejlepší z nás
Nicholas Sparks
Filmy podle knih Nicholase Sparkse jsou asi lepší, než knihy Nicholase Sparkse. To nejlepší z nás byl ve stručnosti hodně slaboučký zamilovaný příběh (plus závěr ve stylu Kýč jak bič). Vadila mi povrchni psychologie postav, nelogické chování a špatně ztvárněné vsuvky s vedlejšími postavami, ačkoliv celkem uvěřitelné bylo rozhodnutí Amandy Dawsona opustit (mám dojem, že takhle by se matka od dětí opravdu zachovala). Mizerné dialogy, jednoduchý jazyk, povrchni psychologie postav. Má první kniha od Sparkse asi zůstane tou poslední.
Svíce dohořívají
Sándor Márai
Skvělý, skvělý... Z téhle knížky úplně dýchá atmosféra doby a místa, což považuji za její nejsilnější stránku. Přidejte k tomu klasický přiběh přátelství a zrady a máte nezapomenutelné dílo.
Soumrak
Dmitry Glukhovsky
I když se četlo dobře, srovnání s D. Brownem fakt nesedí. Nedotažený příběh, místy nelogické příhody, u spousty věcí jsem čekala, že se na konci nějak rozuzlí, což se bohužel jaksi nestalo. Mayská tematika má skvělý potenicál, autor ale bohužel vše "proběhl" pouze povrchně. Slabší tři hvězdičky.
Tři mocné ženy
Marie NDiaye
Moc zajímavý pohled na osudy tří původem afrických žen, které žijí nebo se snaží žít v odlišné kultuře. Hodně se mi líbil hlavně příběh a pomalu odhalované rodinné tajemství.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Tak bohužel, Dorian Gray mě nenadchl. A to mám tak ráda Wildeovy pohádky... Možná za to může trochu archaický jazyk, ale nemohla jsem se pořádně začíst, takže jsem knížku (ač tenkou) kouskovala a "crcala" se s ní snad čtrnáct dní. Ale možná je to tím, že jsem příběh vlastně znala předem, a nic mě už nepřekvapilo...
Dárek
Cecelia Ahern
Přečteno za nedělní odpoledne, fajn oddechovka, na konci ovšem trochu přehnané mačkání slziček.
Čarodějka z Florencie
Salman Rushdie
I když jsem měla trochu problém se začíst (začátek mě moc neoslovil, asi proto, že hlavní hrdina byl docela prevít), nakonec příjemné překvapení. Vložený "vyprávěný" příběh princezny Karaköz byl ve správném poměru pohádkový, kouzelný a romantický, naprosto mě dostalo její loučení s Turkem Argaliou (ano, trošku si libuju v patosu a velkých slovech). Víc než Indie mě oslovily příběhy z Florencie a Itálie, hlavně zakomponování Niccola Machiavelliho jako jedné z hlavních postav.
Pamatuj, že tě mám rád
Luis Leante
Tahle kniha se čte moc dobře, a přes to, že je celkem útlá, se do ní vešel poměrně rozvětvený a barvitý příběh :) Je tam asi všechno, co potřebuje správný "trhák" - dobrodružství, láska, napětí, přátelství, hrdinství, exotika. Pro mě osobně první seznámení s problematikou Západní Sahary, o které jsem neměla ani tušení, navíc mě nutí dohledat si další informace.
Oceňuji skvělý český doslov.
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Knížka, která přesně zapadla do mého vkusu. Moc se mi líbí kulisy cirkusu, secese, přelomu 19. a 20. století, celkové proměny světa a společnosti. Autorka tuto atmosféru skvěle vystihla, navíc příběh milenců je moc hezký (žádný přehnaně romantický kýč). Trochu chybí hlubší rozkreslení postav, ale to je asi jediná chyba. Děj plyne spíš pozvolna, nečetla jsem jedním dechem, ale užívala si každou stránku a malebnost jazyka.
Divergence
Veronica Roth
Nepříliš náročný, avšak čtivě napsaný příběh. Přirovnání k Hunger Games mi moc nesedí, Divergence mi připadala mnohem méně propracovaná, i svět v knize je poměrně nelogický, i z pohledu antiutopie. V podstatě je to spíš románek ve fantasy obalu. Dám šanci dalším dílům.