Oceán na konci uličky
kniha od: Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172347/bmid_ocean-na-konci-ulick-172347.jpg
4.2
1076
Svoje dětství si pamatuji živě… Věděl jsem strašlivé věci. Ale věděl jsem, že se rodiče nesmí dozvědět, že o nich vím. Vyděsilo by je to. Pro našeho vypravěče to všechno začalo před čtyřiceti lety, když byl sedmiletý chlapec. Tehdy ukradl podnájemník jeho rodičům auto a spáchal v něm sebevraždu, čímž probudil prastaré síly, které je lépe nechat na pokoji. Temné bytosti z míst za hranicemi reality se díky fatální chybě ocitly na svobodě, a když zlo proniklo až do chlapcovy rodiny, zjistil, že bude muset udělat všechno, co je v jeho silách, aby vůbec zůstal naživu. Jeho jedinou nadějí byly tři ženy, které žily na farmě na konci jejich uličky. Nejmladší z nich, Lettie, tvrdila, že jejich rybníček je oceán, přes který sem připluly za staré země. Její maminka říkala, že si to Lettie nepamatuje správně, protože to bylo dávno, a stará země se stejně potopila. A Lettiina babička tvrdila, že se mýlí obě, protože si starou zemi nemohou pomatovat. Taky říkala, že skutečná stará země se nepotopila, ale vybuchla.... celý text
Literatura světová , Horory , Fantasy
Vydáno: 2013 , Polaris
Originální název:
The Ocean at the End of the Lane , 2013
více info...
Komentáře (222)
Komentáře 222 Recenze 15
Neila Gaimana buďto miluješ nebo nenávidíš - v takovém případě raději uteč před mojí bačkorou! :D
Oceán na konci uličky je další krásná ukázka pro Gaimana typického prolínání se fantazičnosti s realitou. Dění sledujeme očima malého kluka, který si věci, kterým ne úplně rozumí interpretuje, jak mu to nabídne mysl. Je to tajuplné, místy až děsivé a nechutné (viz tahání červa z nohy :D), ale i kouzelné a pohádkové vyprávění.
Pokud byste se do Gaimana chtěli pustit, Oceán na konci uličky bych určitě doporučila jako startovní čáru.
Bylo to krásně ponuré, zvláštní, magické...a velmi autorské, díky bohu za to, jelikož většina knih těchto žánrů je dost rutinní a dominují jí průměrní autoři jako Darcy C. A Neal nezklamal, né vše v knize mi sedí a chápu, ale celá kniha má nezaměnitelný ksicht a zajímavý a silný příběh, který by neměl fanouškům žánru uniknout.
Naprosto přesně dle mého knihu charakterizovala čtenářka Veronika o něco níže: Je to jako když si napíšete sen, který se vám předchozí noci zdál.
Jako když se Vám zdá sen, o kterém víte, že je důležitý. Že máte blizoučko k tomu, abyste něco moc důležitého pochopili. Že je to nadosah. A pak se probudíte a máte ten pocit, že jste to už skoro měli.. Úplně stejně, jako když se on ponořil do OCEÁNU..
Na mě z knížky vykouklo i něco dalšího - něco o trojjedinosti Hempstockových, o sebeobětování, odchodech a návratech, poznání a přijmutí.. Už jsem to měla nadosah.. ;-)
A ty ilustrace - ty byly naprosto jedinečné a kouzelné - jedny z nejlepších, které jsem kdy v knížce viděla!
Jsem kočkomil, takže chápete, že mi na konci příběhu skanula slza po tváři...
Příběh byl těžký pro duši. Ta temná zákoutí se otvírala, smutek svíral hrdlo... Bez Hempstockových žen by se to nedalo přežít. Byly nadějí, že svět není tím, co prožíváme a jak si vše pamatujeme... Byly nadějí, že... díky bohu, že se objevila milovaná kočičí bytost. V tu chvíli dávaly slzy a stesk smysl...
Hororová pohádka pro dospělé, kde je velmi tenká čára mezi realitou a fantazií. Četla jsem jedním dechem a to nejsem fanouškem fantasy, přesto mě to moc bavilo. Ale zhruba ve třičtvrtině mi děj přišel už moc zamotaný a až příliš fantasmagoristický, i když to byl zřejmě účel. Někdo tu psal, že po přečtení si připadal, že ho někdo jemně pohladil, no já si spíš připadala, že mě někdo bacil palicí po hlavě. Ne proto, že by se mi to nelíbilo, ale zůstala ve mně viset spousta otázek a i temna, kdy si představujete malého chlapce, pro kterého byl život tak náročný až se dostal do říše temnoty a je jedno, jestli jen ve své fantazii nebo i v realitě. Konec mi přišel trochu slabší. Celou knihu nádherně doplňují ilustrace.
Přiznám se, že tohle není podle mého gusta.
Stalo se to v dětství. Věděl o hrozných věcech a věděl, že to musí před rodiči utajit. Prolog, nyní počínaje dospělostí vypravěče, je neméně případný k otázkám. Celý příběh je cestou dospělého za vzpomínkami.
Je to jiné. Možná trochu obecné, naivní očima a myslí chlapce, procítěné, ale očekávala jsem hloubku.
Chlapec byl dítětem nadaným bohatou obrazotvorností a náchylným k nočním můrám. Jako já.
Bylo to takové malebné a pohádkové v čase zpět. Jako ve snu, protože tohle byl snový příběh.
Ponuré ilustrace vyvedené tužkou, možná jde o perokresby, anebo suchou jehlu, mě jako čtenářku přivádí k očekávání, co za těmi chmury, za tou černotou kreseb bude. Proč to vyvolává pocit dálek, na jedné straně otevřenosti, na druhé straně nepřístupnosti.
Samotný příběh by si, podle mého úsudku, zasloužil tři hvězdy, s ilustracemi čtyři. Je to náhled chlapce, ale ten chlapec již vyrostl a domnívám se, že by ledacos zasloužilo vyspělejší úvahy. Jistě, pro některé je to reminiscence, i pro mě to byl návrat do dětství a melancholie. Možná, by to takhle mělo zůstat. Je to snové, za hranicí reality, dětské, ale není to horor, ani vyloženě mystické. Je to fantaskní, je to možná literární útvar, který nespočívá na žádném žánru. Je to jako když si napíšete sen, který se vám předchozí noci zdál.
,,Nikdo nevypadá tak, jaký je uvnitř ve skutečnosti. Ty tak nevypadáš. Ani já ne. Lidé jsou mnohem komplikovanější. Platí to o všech."
Jedna z nejhezčích knih, co jsem četla, ilustrace jsou krásné. Při čtení mi místy nebylo dobře, hlavní postava mi byla sympatická a Hemstockovy holky byly skvělé, člověk se s nimi skutečně cítil tak nějak v bezpečí. Rozhodne si od Neila Gaimana hodlám přečíst další knihy.
,,Netvoři jsou různí. Někteří z nich jsou tvorové, kterých se lidé bojí. Někteří jsou tvorové, kteří vypadají jako tvorové, jichž se lidé kdysi dávno báli. Někteří netvoři jsou tvorové, jichž by se lidé měli bát, ale nebojí se."
Úžasná kniha. Autor mistrně balancuje mezi realitou a dětskou představivostí. Fantasy prvky, které jsou zde spíš vyjádření psychologie postav. Čtení je velmi smutné a nepříjemné, autor zde ukryl mnoho témat, nad kterými můžete přemýšlet i dlouho po dočtení. Velmi silný několikavrstevný příběh. V knize jsou velmi neobvyklým způsobem zpracována těžká témata jako smrt, týrání dětí, problematická rodina. Pokud má člověk soucit, bude ho čtení velmi bolet, ale bude rád, že si příběh přečetl.
Taková melancholická vzpomínka na dětství. Ale jak je u Gaimana zvykem, je taková vzpomínka tak trošku hororová, trošku pohádková, hodně fantastická, kde se prolíná obyčejný svět se světem, který je pro obyčejné smrtelníky neviděný, netušený. A dokáže to podat stylem, že čtenáři takové prolínání světů přijde zcela přirozené. Sice ne vše, co jsem od Gaimana četl, mne nadchlo, ale rozhodně umí psát, dokáže navodit atmosféru, dokáže vymyslet origiální postavy a i z celkem normálních situací umí udělat zajímavý příběh. Jen ten konec byl pro mne takový nepřesvědčivý, úplně se mi nehodil k předchozí náladě, kterou jsem z knihy měl. Hodně se mi líbily doprovodné kresby, které jsou neoddělitenou součástí příběhu.
Temná pohádka s prvky hororu. Zajímavá jednohubka. Líbilo se mi, jak popis prostředí korespondoval s aktuálním děním v příběhu. Ilustrace jsou famózní, a i když jsem na začátku očekával trochu něco jiného (popravdě sám nevím, co jsem očekával), tak jsem byl mile překvapen. Nemusí sednout každému, ale mně to teda sedlo.
Útlá knížka, která se rychle přečte a na konci máte pocit, že vás někdo jemně pohladil.
Neil Gaiman, už název zní zajímavě, to přece nemůže být špatné! Bohužel, dočkal jsem se zklamaní. Ne a ne se začíst, je to nudné, nezáživné, temné tím nezábavným způsobem a mé myšlenky utíkají při četbě jinam. Ještě jsem to nedočetl, tak nehodnotím, ale jestli se donutím knihu dočíst, je ve hvězdách. Čeká na mě tolik zajímavějších a čtivějších knih.. Momentálně například Ready player two, kterého hltám a jeho čtivost je skvělá, příběh mě chytl od první stránky, dokonce od první věty! Oceán na konci cesty odkládám na neurčito.
Chci velmi ocenit ilustrace nicméně dej by za mě pochmurny a nezáživný ačkoliv ke konci pronikl do srdce. Bylo to velmi neobvyklé
Moc pěkný kraťoučký příběh, který si s chutí přečtete za jediný večer. Gaiman prostě ví, jak na to :)
Trochu zvláští kniha na pomezí fantasy a hororu. Čte se velice dobře, tajemno z knihy přímo sálá a hlavní postavy jsou dobře napsané. Jde o takovou dospělejší verzi Koraliny. Překlad Viktora Janiše je povedený. Kniha samotná je na čtyři hvězdy ale jednu přidávám za krásné ilustrované vydání (Elise Hurst) od nakladatelství Argo.
Dobrá, kraťounká fantasy pro kluky i holky.
K pozastavení nad životem, jak jsou důležití kamarádi a důvěra.
A to jsem si myslela, že mám alshajmra,
ale určitě jsem potkala paní Hempstockovou :-)
Hodně zvláštní kniha, vlastně ani nevím, jestli se mi líbila, každopádně jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne. Za příběh a pocity z knihy bych dala tři hvězdy, ale dám jednu navíc za styl psaní, který se mi velice líbil, čte se to v podstatě samo.
Tahle kniha mě mile překvapila hned dvakrát. Poprvé hned po otevření a prolistování, kdy jsem zůstala koukat na nádherné ilustrace a grafickou úpravu a řekla si wau... (vydání z roku 2020). A podruhé když jsem začala číst. Děj mě natolik vtáhnul, že jsem nemohla přestat, dokud jsem knihu ještě ten večer nedočetla až do konce. Je to takový zvláštní příběh sedmiletého kluka, napínavý, živě vykreslený, plný fantazie, strašidelný... a přece jsem ani na chvíli nepochybovala o tom, co čtu. Věřila jsem i tomu neobvyklému konci. Nádhera. Doporučuji.
Nepříliš rozsáhlá kniha (počtem stran i časovým rozpětím příběhu), ale s dokonale vykreslenou, lyrickou atmosférou. Vidění světa očima malého dítěte je tak přesvědčivé. Skoro uvěříte tomu, že je vcelku běžné něco takového zažít (dokud máte mysl otevřenou a nesnažíte se urputně za každou cenu všechno kolem sebe vysvětlit čistě racionálně)
Příběh, je vlastně obsáhlejší povídka, což v děkovačce i autor potvrzuje. Není v ní vlastně nic, u čeho bych si řekl, kam na ty nápady chodí, ale spíš jde o to, jak pracuje se slovy. Gaiman je zkušený (a "vypsaný") vypravěč a na malém prostoru, dokáže vytvořit dokonalou atmosféru, kde není ani jedno slovo navíc. Autor do příběhu promítl kus každého z nás a fantaskními výjevy a metaforami, popsal pocity z dětství a vývoj do dospělosti. Takové to klasické ohlédnutí za životem, jestli nebyl promarněný - prostě život, vesmír a vůbec. Celkově mě kniha nenadchla, ničím nevyrazila dech a postavy mi nestihly přirůst k srdci. Spíše mě jen tak lehce melancholicky naladila a pak skončila. Nicméně hodnotím knihu pozitivně, především díky autorovo umu, podat příběh s lehkostí sobě vlastní.
Prijemny melancholicky pribeh
"jednohubka" - 180 strán fantázie, mágie, dobrodružstva. Tak poľahky ma Neil Gaiman odniesol do detských čias, musím odporučiť... Skúsme, si zaspomínať aké to bolo, keď sme boli deti, keď sme aj v maličkom jazierku videli oceán.
Gaimanovic další krása! Jsem tou knihou naprosto unešená. Přečteno jedním dechem a určitě ještě někdy přečtu znovu. Mimo jiné jsem strašně ráda, že jsem sáhla po vydání s ilustracemi, protože byly opravdu snové a přesně ilustrovaly děj na daných stránkách. A samotný děj? Hororem říznutá pohádka pro všechny dospěláky, co mají pořád touhu žít trochu ve vlastní fantazii a na všechno kolem sebe koukají pořád dětskýma očima. Nemá cenu rozvádět víc, tohle si prostě musíte přečíst..
Velmi milá knížka. Poprvé, když jsem viděl velký text a ilustrace tak jsem si říkal, že to nebude nic pro mě, ale naopak pozitivně překvapila. Trošku mi připomínala malého prince. Oddychový čtení při špatným počasí s krásnými ilustracemi.
Než jsem se odhodlala napsat komentář, musela jsem si to nechat rozležet v hlavě. Kniha je rozhodně zajímavá. Líbily se mi Gaimanovy metafory. Některé jsem si musela dohledat, abych se přesvědčila, že jim rozumím. Je to tak krásně snově popsané, že si člověk připadá jako v jiné dimenzi. Bohužel si pořád myslím, že je na můj vkus kniha moc lyrická. Některé věci bych potřebovala přiblížit, na některé otázky odpovědět. Možná že to tak má být. Možná, že některé konce by měly zůstat otevřené.
(SPOILER)
Tento příběh byl pro mne dech beroucí. Byl poutavý a hlavně napínavý, musím říci, že se kniha četla velmi lehce. Byla psaná stylem malého kluka, který miluje knihy, což bylo dobře, jelikož příběh vypráví sedmiletý knihomol.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a pro mne byl to byl zážitek.
Knihu si v budoucnu přečtu ještě jednou, možná i víckrát, tím si jsem jistá.
Já jsem nadmíru spokojená a mohu jen doporučit.
Kamarád mi při jedný moc hezký příležitosti věnoval tuhle knihu se slovy, že si myslí, že by mne mohla oslovit. V tu dobu jsem netušil, kdo je to Neil Gaiman a ani jsem fantasy žánr nevyhledával.
A tak jsem to začal, trochu s nejistotou, zda se fakt trefil, číst. A po prvním odstavci jsem do té knihy vplul a s každým dalším jen fascinovaně přihlížel tomu světu, kde děti vidí leckdy víc než dospělí a mají svůj osud i osud dospělých ve svých rukou.
“Na dětsví si pamatuji živě. Věděl jsem o hrozných věcech. Ale věděl jsem, že to před dospělými musím utajit. Vyděsilo by je to. “ Tenhle citát Maurice Sendaka (autora třeba mý oblíbený knihy “Tam kde žijí divočiny”) celou knihu uvozuje. A vlastně velmi přesně.
Oceán na konci cesty je fascinující příběh, který prožívá sedmiletý knihomol a samotář bez kamarádů. Je psaný neuvěřitelně jednoduše a přirozeně, fakt jazykem malýho kluka a přitom nebo možná díky tomu otvírá spoustu otázek a pocitů, které člověk možná míval, ale v průběhu života je odložil.
Strhující a silnej dobrodružnej příběh, kterej se čte jedním dechem, hlubokej vnitřní svět a prožitek a nádherný ilustrace Elise Hurstové dělají z Oceánu na konci cesty fakt výjimečné dílo, ke kterýmu se budu vracet.
Urban, nebo chcete-li Village fantasy s prvky hororu alá Koralína, na poměrně malé ploše ukazuje Gaiman nekonečno. Velmi čtivé, velmi poutavé, velmi osvěžující. Škoda, že pro mnohé čtenáře je tento žánr dětinský nebo uzavřený několika málo kultovními knihami. Tohle je prostě skvělé.
Prostě mne to k sobě připoutalo. Fantazy bez klišé a čtenáři vyber si co chceš. Vezmi to jako fantazy a přijmi vše, nebo hledej jiný smysl. Je to na tobě. Ať tak nebo tak, počteš si.
Opět skvělý Gaiman. Úplně mě to nedostalo tak jako jeho jiné knihy, ale i tak to bylo skvělé. Těším se na další jeho knihu.
rychlé, trošku creepy, a nemůžu přijít na to, jak to, že to ve mně zanechalo tak podivnou atmosféru a střet dospělosti s neusměrněnou dětskou fantazií, přestože je to napsáno tak "jednoduše"
a líbí se mi slova jako malinovo anýzové bonbóny, auto mini apod:)
Vypadá to, že budu jedna z mála, které se to moc nelíbí. Ano jako povídku, která to původně měla být bych to brala, ale jako roman mi to nevyhovuje. Mám spoustu otázek, na které ksem nenašla odpověď a hlavně žádná z postav mi nepřirostla k srdci a tím mi bylo jedno co se s kým stane.
Tentokrát jsem nebyl tak na měkko, jak u některých jeho knih. Celkově je to moc příjemné čtení, kdy bych dal čistokrevnou 4. Ovšem ty ilustrace.. Ty jsou naprosto fantastické a já od nich nemohl oči odlepit. Proto přidám další bod.
Knížka má naprosto dokonalé ilustrace a vyprávění malého chlapce je velice jednoduché, ale zároveň moc pěkné. Opět krásná fantastická knížka, kterou mohu rozhodně doporučit a která se čte sama!
40/2021 Neil Gaiman tady trochu vykrádá sám sebe, ale pořád ještě píše s takovou lehkostí a tak suverénně, že mu to nemůžu mít za zlé. Perfektní výlet do dětství, které ještě vidí magii všude tam, kde nudní dospělí netuší nic zlého.
Strhující výlet do děsivé fantazie. Alespoň já se bála a bylo mi nepříjemně. Ale odtrhnout jsem se nemohla. Stephen King si dal dostaveníčko s J. K. Rowling a pořádně to spolu roztočili. Kolik takových traumat v sobě máme a v co je dokáže dětská mysl přetvořit? A ta kniha je vizuálně nádherná od obalu knihy přes černobílé ilustrace umocňující tajemné drama a napětí.
K mému neuvěření jsem se nemohla od příběhu odtrhnout..příjemný a krásný příběh.. akorát jako horor bych jej nenazývala..spíš moc pěkná fikce..
Tentokrát trochu kingovská novela. Pohybuje se na tenkém ledě, jelikož je tu spousta momentů, které by snadno vypadaly trapně. Není totiž o co se opřít, obyčejná logika a zkušenost jde zcela stranou - přijmeme to, nebo se celý příběh v našich očích rozpadne v beztvaré fantazírování? Naštěstí nás Gaiman po tomto tenkém ledě vede s jistotou zkušeného převaděče. Slupneme mu to jako nic a ještě to v nás cosi zanechá...
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti dětství horory městská (urban) fantasy příšery, monstra Locus Poll Award (ocenění) fantasy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Kniha Oceán na konci uličky je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 1 444x |
| Čtenářské výzvě | 242x |
| Doporučených | 100x |
| Knihotéce | 479x |
| Chystám se číst | 689x |
| Chci si koupit | 164x |
| dalších seznamech | 10x |