Šárka_D komentáře u knih

Mám ráda pohádky, fantasy, magický realismus a ruskou kulturu, takže jsem si tohle dílo náležitě užila. Marija Morevna i Kostěj jsou silně přitažlivé postavy, které vás budou bavit, Marija se navíc jako osobnost časově vyvíjí. Příběh skvěle graduje a v závěru se symbolicky uzavře, nic nevyšumí, vše dává smysl. Nepamatuju si, že bych si z nějaké knihy vypsala tolik citátů. Prostě pecka.

8 30.08.2016

Po přečtení a několikadenním odležení ve mně přetrvává nadšení z propracovaného díla, které se místy blíží detektivce, nepostrádá však sladkobol příběhů velkých lásek, protože všech pět, nebo šest? vykreslených milostných vztahů v knize mělo parametry, které by vydaly na samostatné romány. Jazyk lehký, poetický, čtivý. Stejně tak zdrařilý je i film. Nádhera.

1 30.08.2016

Nejsem si úplně jistá... místy mě knížka bavila hodně, místy klopýtala, a to hlavně v pasážích s Perditou a Zelem. Mám dojem, že autorka se mnohem lépe vžila do dospělých mužských postav, Xeno a Leo propracovaní, MiMi opět jen načrtnutá. Převyprávění Shakespearových děl ale vítám, určitě si počkám na další.

30.08.2016

Celkem zajímavá věc, zejména po jazykové stránce, autorka teda umí psát, že se vám až sbíhají sliny na všechny ty popisované pochoutky. Konec možná maličko zklamal, ale i tak dobrý.

11.08.2016

Ruská literatura mě baví a nezklamala ani tahle tenká knížečka. Ve výběru snad nebyla jediná slabší povídka, autorka se zaměřuje na ženy a jejich sílu procházet nástrahami života. Obraz totalitního Ruska poskládaný ze střípků životů "běžných" lidí působí civilně, nikoli tragicky. Autorka píše lehce a čtivě.

1 23.07.2016

Bohužel jen průměr, ani mi nepřišlo, že by byla kniha nějak zvlášť čtivá, jak bylo avizováno, ale to je možná subjektivní pocit, protože tento žánr úplně nevyhledávám. Rozhodně ale může působit jako dobrý strašák před alkoholismem, hlavní postava byla až odpudivá.

4 23.07.2016

Smutné a dojemné, jak jen knihy o válce bývají. Velice sympatické hlavní postavy, důkaz, že nic není černobílé, a že obyčejní lidé jsou všichni společně válečné oběti, nehledě na strany, na kterých stojí. Autor píše čtivě a malebně, radost číst. Pobrečela jsem si.

7 03.07.2016

Tak tohle bylo něco. Výborný psychologický román, na jehož konci jsem napětím a zděšením ani nedýchala a několikrát jsem knihu musela odložit, abych si "odpočinula". Divnej týpek unese inteligentní mladou holku a drží ji ve sklepě, přičemž doufá, že v ní vzbudí lásku. Děsivé na tom je, kolik podobnejch podivínů mezi náma asi žije, a kolik by se jich projevilo podobně, kdyby, slovy Fredericka, měli prostředky. Miranda touží po svobodě a nejprve se jí daří svým věznitelem manipulovat, časem jí dochází, že jí nestačí intelektuálně, lidsky, ani jako muž. Obdivovala jsem její vůli k životu a to, že se navzdory vší hrůze nevzdala, proto mě konec hodně zasáhl.
A taky si nepamatuju, že bych někdy nějakého záporáka nenáviděla tolik, jako Fredericka.

3 03.07.2016

Mrzí mě, že jsem si jako první knihu od Dahla v knihovně náhodně vybrala zrovna tuto (má z jeho děl jedno z nejnižších hodnocení zde). Nijak mě nezaujala, humor mi nesedl, vyprávění o gremlinech bylo rozvleklé až nudné. Vzhledem k roku vydání jsou fascinující dost reálné úvahy o fungování komunismu a jiných zlorežimů. Toť vše, jinak slabé.

27.06.2016

Tahle kniha má pro mě podobnou atmosféru, jako díla Gabriela Garcíi Márqueze, a to i přes to, že geograficky se příběhy odehrávají úplně jinde. Baví mě snovost, mísení vzpomínek, snů a představ. Konflikt mezi Armény a Ázerbájdžánci je silné a u nás nepříliš známé téma, autor se mu ale věnuje pouze z jednoho úhlu pohledu - ač sám Ázerbájdžánec, obhajuje Armény a stydí se za útlak a násilí, které se na nich jeho národ dopouštěl. Autorův doslov pro české vydání je výborný, hodně vysvětluje. Kniha chudá počtem stran, ovšem bohatá dojmy.

2 15.06.2016

Poslední dobou mám štěstí na dobré knihy (nebo si prostě jen pečlivěji vybírám). Příspěvek k dějinám radosti totiž patří k tomu nejlepšímu, co se mi v poslední době dostalo pod ruku. Autorka dokázala čtivě zpracovat velmi těžké téma. Jednotlivé epizody se pospojovaly v ucelený příběh, který popisuje odvěké křivdy (válečným polem je tělo slabšího), bolest, utrpení, ponížení, ale i lásku a blízkost. Hlavním postavám navíc nelze nefandit, i když je jejich počínání eticky diskutabilní.

5 01.06.2016

Velmi dobré čtení, nápad stejný jako v Život za životem, zpracování ovšem lepší u Patnácti životů (druhá zmiňovaná kniha byla místy nudná kvůli častému opakování). Super pointa a překvapující závěr, hodně zajímavých myšlenek (například o přátelství/nepřátelství hlavní dvojice), čtivé.

2 01.06.2016

Knížka nebyla špatná, autor používá svěží čtivý jazyk, někdy mi ovšem nebylo zcela jasné jednání hlavní postavy či jak přišla na určité vyšetřovací závěry. Městská mytologie řek, upírů a dalších postaviček ale velmi zajímavá, na další díl se těším :)

01.06.2016

Krásný, tady nelze jinak, než pět z pěti. Příběh nutí k smíchu i k pláči, emotivní knížka se vším všudy. Pokud je vám na nic a máte depku, přečtěte si Oveho, umí pohladit po duši. Jo a taky mi připomíná mýho tátu :)

8 07.05.2016

Od knížky jsem požadovala humor a toho se mi dostalo, tudíž jsem spokojená. Je pravda, že ke konci už byly vtípky trochu předvídatelné, na druhou stranu čistě humoristických knih moc není, za mě plný počet.

10 07.05.2016

Parádní jízda mapuje britskou hudební scénu, pro mě je to především kniha o přátelství a síle hudby. Je vidět, že se autor měl kde inspirovat, jeho popisy fungování kapely a vztahů uvnitř jsou velmi uvěřitelné, to, jak se partě mladých lidí sláva přihodila spíše náhodou (jak už to tak obecně bývá) a co to s nimi udělalo, je popsáno čtivě, s emocemi a s příjemnou nostalgií, s níž se vzpomíná na mládí. Scéna s Patti Smith - strop. Must have čtenářů-muzikantů.

1 07.05.2016

Souhlasím s Artiem. Místy vtipná kniha o odhodlání a touze po přežití, bohužel pro množství fyzických, chemických, matematických a kdovíjakých dalších vědeckých údajů pro mě absolutně nečtivá.

4 28.02.2016

Páni, Pamuk je teda spisovatel. Po první dočtené knize od něj jsem zůstala v tichém úžasu :) Příběh není příliš košatý, to hlavní, o co jde, je psychologie postav, vykreslená přes jejich niterné úvahy a vzpomínky. Metin a Hasan pocházejí z jiných vrstev, a přitom jsou si v určitých rysech tak podobní: oba se snaží dokázat okolí svou hodnotu a oba jsou tragicky neschopní při komunikaci s dívkami. Faruk opakuje životní příběh svého otce a dědečka (se stejnou marností), Recep se nikdy nepostavil svému osudu (což autor odůvodňuje typickou tureckou povahou) a zapšklá a zlá Fatma si nepřipouští chyby ani na smrtelné posteli. Na pozadí pozorujeme politické tahanice v Turecku 80. let. Skvělé.

2 28.02.2016

Předválečnej americkej jih muselo bejt pěkně drsný místo a Marion Sylder je rozhodně typ chlapa, kterýho chcete mít doma. Neskutečně jsem si užívala popisy nádherný krajiny, strohé dialogy a skvěle napsané postavy. Doslov Anny Dvořákové pro mě byl velmi přínosnou nadstavbou. Na knize není znát, že se jedná o autorovu prvotinu.

2 22.02.2016

Z popisu zimní Moskvy mrazí a dýchá podivná nostalgie. Kniha má silnou atmosféru, krásné hořkosladké momenty a silný závěr.

1 16.01.2016