Příspěvek k dějinám radosti

kniha od:


Koupit

Sex, Edvard Beneš a nezávislost vlaštovek v novém groteskním románu jedné z nejvýraznějších autorek současné české literatury. Život čtyř hlavních postav v průběhu staletí určuje nenápadný dům pod Petřínem, dům se zakusuje do kopce. Lze najít pro skutečnost novou definici? Lze najít pro lásku a nenávist novou definici? Minulost se pozve před rozbřeskem na návštěvu. Vykopne dveře, odmrští plášť. Pod ním je nahá. Paměť těl je něco jiného než paměť mysli. Mysl je výběrová, tak ráda se líbá s fantazií. Pravdu umlčují hrdost a sebeláska a pýcha, pošlapávají ji jiné myšlenky, chřadne, protože si s ní nevíme rady. Ale paměť těla neklame. Paměť těla vede sem, do domu pod Petřínem, do tohoto nenápadného domu, který je výbušninou, který je minovým polem, který je napěchovaný třaskavinou of sklepa po půdu, všechny zápalné šňůry míří sem, pod tuto střechu malostranského domu, a hrozí, že s domem do vzduchu vyletí nejen kopec za ním. Naše životy jsou v jistém smyslu neřešitelné. Projít životem jako slušný člověk se zdá být nejtěžší zkouškou....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166111/big_prispevek-k-dejinam-radosti-Yop-166111.jpg 3.798
Nahrávám...

Komentáře (25)

Kniha Příspěvek k dějinám radosti

Katka2382
14. srpna

Mnooo,přiznam se že jsem to chtěla vzdát na 104 stránce a pak jsem se teda hecla a dočetla,ale nijak zvlášť jsem si to teda neužila.Po celé čtení jsem z toho měla takovou divnou náladu.
Téma je zajímavé a určitě by se o něm mělo více mluvit a více se řešit,to bezesporu.
Je to má druhá kniha od paní autorky a upřímně říkám,že asi poslední.

Parwana
08. června

(+ SPOILER) Začínalo to jako alternativně psaný thriller, nakonec z toho vyšel honosný román o čtyřech ženách, které se rozhodly vzít věci do vlastních rukou a pomstít násilí páchané na ženách. Trochu těžší na přečtení, nicméně zkusím i další knihy autorky.


lencin
27.09.2020

Román o ženách, které vykonávají rozsudky nad muži, kteří znásilnili ženy. Zajímavé.
(2015)

Marketti
27.07.2020

Autorka má velmi zvláštní styl, často jsem se v něm ztrácela, prvních sto stran jsem tápala. Dočítala jsem jen proto, abych věděla, jestli bude stát pointa za to. Zápletka byla zajímavá, ale konec mi přišel fádní. Ani v závěru jsem nevěděla ke komu některé obrazy patřily :-( Nic jiného jsem od autorky nečetla a nevím, jestli budu. Jestli takto píše všechno, tak to pro mě není.

Janadvorackova
15.09.2019

Druhá kniha od autorky. Byla jsem sice připravena na zvláštní styl, ale ten mi ze začátku trochu rušil čtení a místy i orientaci v čase a prostoru.
Ale chce to vydržet, naladit se a letět s vlaštovkami :).

Tzv: "ženský námět" nepovažuji za výkřik feministek, (trochu to tak vypadá).
Jenom se ptám: kdybych nebyla žena, viděla bych to stejně? A čímpak to je?

kofina
15.07.2019

Touto knihou jsem se chtěla seznámit s Radkou Denemarkovou. Asi jsem ale čekala víc než pár hezkých metafor a přirovnání. Celý styl psaní byl pro mě naprosto iritující, nepřišlo mi to poetické ani lehce plynoucí, ale spíš těžkopádné a snažící se jakousi hlubší náladu navodit.

Námět knihy je velice zajímavý, přesto mě zklamala část Policisty s Vdovou, což je taková červená knihovna (vložená v podstatě do knihy s nádechem feminismu) a nakonec v příběhu figuruje úplně zbytečně.

Knihou jsem se nakonec spíš prokousala, než že bych si jí užila, takže za mě jedno velké ne. :(

petrarka72
10.11.2018

Začíná to jako detektivka, pokračuje jako červená knihovna a thriller o násilí mstěném feminním komandem (jakousi ženskou verzí RED) a nakonec se překlápí do historického podobenství s melodramatickými rysy. Je to chytré - a je to ve své složitosti nesnesitelné. A marná sláva - ve chvíli, kdy tři hlavní hrdinky nejsou natolik individualizovány, abych je s přehledem rozeznávala, ztrácím se v ději... a zbývají slova, slova, slova... Pak není nic platné množství metafor (vlaštovky stokrát jinak bych klidně oželela, ale "rituál a rutina" a další jsou osvěžující), pozoruhodné pasáže o sexuálním násilí jako projevu a symbolu moci i závěrečný exkurs do myšlení nikoli hloupého, zato zbabělého státníka. Možná bych se při druhém čtení knihy orientovala lépe - ale na druhé čtení této knížky nemám sebemenší chuť.

petaSk
28.10.2018

Knize rozhodně nelze popřít ojedinělost a inspirativnost. Jedná se o lyrickou prózu, a při čtení je třeba být soustředěný. Líbila se mi linie ženského komanda, které se snaží sjednat spravedlnost. Oproti tomu linka s policistou mi přišla nedomyšlená červená knihovna tvářící se jako něco víc, úplně zbytečná, naivní a málo uvěřitelná.
Knize jako celku forma svědčí a dodává popisům drancovaní těl ještě tragičtější nádech.

1