Pochoutka přehled
Hrdinou příběhu je největší kulinářský kritik na světě, papež gastronomie, král velkolepých hodokvasů. Zítra zemře. Ví to a není mu pomoci. Na prahu smrti hledá chuť, která mu vězí hluboko v srdci, chuť pocházející z dob jeho dětství nebo dospívání, jakési osobité a úžasné jídlo, které — jak tuší — má mnohem větší cenu než všechny gurmánské hostiny, jichž se kdy účastnil. Proto vzpomíná. Tiše, občas ale i zběsile proplouvá cestami své chuťové paměti, noří se do hrnců svého dětství, kráčí po plážích a zahradách, prochází pláněmi vůní, aromat a esencí, znovu v představách okouší různé druhy zvěřiny, masa, ryb i prvních alkoholů svého života... Vzpomíná — a nenachází. Stále ještě ne.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pochoutka. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 26 komentářůSouvisející novinky - Pochoutka (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pochoutka v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 222x |
| ve Čtenářské výzvě | 38x |
| v Doporučených | 8x |
| v Mé knihovně | 123x |
| v Chystám se číst | 51x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
70 %
83 %
Štítky knihy
francouzská literaturaMuriel Barbery také napsal(a)
| 2008 |  S elegancí ježka |
| 2021 |  Růže sama |
| 2009 | Pochoutka |
| 2019 |  Život elfů |
| 2023 | Nesčetně hvězd |
Najväčší gurmánsky kritik Francúzska zomiera. Jediné, čo ho ešte drží pri živote, je pokrm, chuť, na ktorú si nevie spomenúť...
V mysli mu ožívajú veľkolepé kulinárske zážitky jeho života. A on zúfalo hľadá, pátra...
Kniha je detailne premyslená, skvostný literárny jazyk. Priam cítite, ako Vám delikátny pokrm skĺzava po jazyku, vôňu leta a mora, opulentné hostiny...
Nechytila ma však za srdce, pri jej čítaní som neprežívala dej do hĺbky.
Príbeh je písaný z pohľadu celého zástupu postáv, zvierat, vecí. Je to neprehľadné.
A záver je absurdný vo svojej jednoduchosti.
"Taková ironie! Po desítkách let žranic, po přemíře vína a alkoholu všeho druhu, po životě plném másla, smetany, omáček, fritovacího oleje, po ustavičných vědomě inscenovaných a svědomitě opečovávaných excesech se ctihodná Játra s úslužným Žaludkem nacházejí stále ve výtečné formě, ale zrazuje mne srdce. Jak hořké poznání!"
"Nyní už nic nemá cenu. Kromě té chuti, kterou pronásleduji v předpeklí své paměti a která mi odolává a umíněně se vzpírá, jsouc rozzuřená zradou, na niž se navíc ani nemohu upamatovat."
"Lidi si myslí, že děti nic nevědí. Až se člověk někdy musí ptát, jestli vůbec byli dospělí taky někdy dětmi."