SadUnicorn komentáře u knih

Dánovky čtu již podruhé a tentokrát v chronologickém pořadí, takže jsem začala Uzlem. Vyšetřování vraždy je zde jen takové okrajové a nepříliš zajímavé, hlavní dějové linky se točí kolem praktik StB a celkově života za režimu. Přestože jsem tuto dobu nezažila, myslím, že jsou zde tyto praktiky popsány dost přesně bez nějakého přikrášlování nebo otupování hran. Prostě drsně a podle pravdy. Celkově z knihy čiší bezmoc a nemožnost jakkoliv ovlivnit vlastní osud, pokud jste se dostali do hledáčku tajných. Ale konec přeci jenom přinese nějakou naději, za což jsem ráda. I když to není start série od nejlepšího případu, tyto detektivky se více dotýkají reality a ne každá vražda je napínavá a zajímavá. Rozhodně dobrý odrazový můstek pro další knihy.

3 23.09.2021

(SPOILER) Za mě je tedy tahle nejslabší z prvních tří. Narážíme na opět stejný vzorec jako v předchozích dvou, který začíná být už ohraný. Kupí se mrtvoly, policie to odmítá řešit a i když Theo tvrdí, že za tím stojí sériový vrah, kterého odhalil pomocí statistiky a věděcké metody, nikdo mu nevěří. Řekla bych, že když už to tvrdil dvakrát a dvakrát měl pravdu, někdo mu už bude naslouchat. Přesto je policie opět diletantnská a nečinná.
Nápad se zabijáckým virem je zajímavý, ale trošku přitažený za vlasy. Netvrdím, že to není možné, ale jde o takovou urputnou snahu vymyslet něco originálního, až to působí křečovitě.
Theovi asi začíná slušně hrabat (Řeznický potok) a místo geniálního metodického vědce je z něj lovec zločinců.
Další knihu si přečtu, ale jenom kvůli otevřenému konci a protože se mi Hračkář a Šelma líbily a chci dát dérii ještě šanci. Ale za mě toto tedy není správný směr.

2 06.08.2021

(SPOILER) Za mě výborné spojení dvou věcí, které mě baví - vědy a detektivního příběhu. Pro někoho budou vědecké termíny a vysvětlování postupů, historie či genetiky možná zdlouhavé a nudné, ale protože je genetika můj obor, tato kniha je přesně pro mě. Hlavní hrdina coby výstřední profesor, který si vždy dělá věci po svém, je mi sympatický. Prvním mínusem je za mě neschopná až diletantnská policie, která se vlastně jen Theovi plete do cesty a zabraňuje mu vyšetřovat. Nevím, jak v reálu policejní vyšetřování funguje, ale přijde mi absurdní, že by nešli po horké stopě jen proto, aby neměli práci. Druhý mínus je rychlý konec Hračkáře bez jakéhokoliv vysvětlení jeho motivů či kontextu.
Každopádně tato kniha mě velmi bavila, děj rychle utíkal, ale na konci mi možná chybělo něco víc.

5 29.07.2021

(SPOILER) Konečně je zpátky keplerovka tak, jak je mám ráda. Popravdě jsem po poslední knize byla tak znechucená, že jsem do čtení téhle knihy šla s představou, že to nebude stát za nic. Jsem ráda, že jsem se zmýlila. Nechala jsem se naprosto hloupě nachytat na vějičku s Denisem a celou dobu si myslela, jak jsem knihu prokoukla a vím, kdo je vrah. Přesně takové knihy chci i dále - vyšetřování, nějaká akce (ale méně než třeba v Lovci králíků), logický děj a zničitelný padouch (ne jako Lazar), který není mistr všech možných i nemožných bojových umění a lidsky dělá chyby. Joona je opět inteligentním vyšetřovatelem a více než na jeho osobní život je tato kniha zaměřena na jeho způsob vyšetřování a tvrdohlavost. Přestože mám Joonu ráda, toto byl vítaný svěží závan. Plus starý známý Erik Maria Bark byl třešničkou na dortu. Jednu hvězdu strhávám pouze proto, že podle mě Svědkyně ohně a Stalker byly zkrátka lepší a čtivější knihy. Ale rozhodně to beru jako obrat správným směrem a doufám, že ta pohlednice v epilogu není odkazem na děj další knihy.
EDIT: Myslím, že v této knize autoři částečně čerpali inspiraci v případu Garyho Heidnika.

4 01.04.2021

(SPOILER) Tak tahle kniha mě vyloženě zklamala a to jsem velkým fanouškem všech knih s Joonou. Musím se přiznat, že když jsem ji začala prvně číst a zjistila jsem, že došlo pouze k zrecyklování už dobře známého záporáka, byla jsem tak zklamaná, že jsem knihu odložila. Vrátila jsem se k ní až po roce a konečně ji dočetla a za mě tedy velké zklamání. Hvězdy dávám pouze za skvěle popsanou atmosféru, napětí a charakteristiku postav, jako ostatně ve všech předchozích knihách, ale příběhově i rozuzlením tedy nic moc. Vlastně ani k žádnému pořádnému odhalení nedojde, protože hlavní zápornou postavu celou dobu známe. Opět se vrací na scénu naprosto nezničitelný terminátor, kterému vše perfektně vychází a i bez ruky je setkání s ním jistou smrtí (vážně naprosto bez problému přemohl zkušeného profesionálního vojáka a všechny jeho pasti?). Po přečtení této knihy se vlastně musím omluvit Lovci králíků, protože tohle bylo výrazně horší. Ano, chápu, že Jurek výrazně ovlivnil životy všech hlavních protagonistů a je nutné se mu hlouběji věnovat, ale myslím, že konec Písečného muže bohatě stačil a Jurek měl zkrátka zemřít už tehdy (protože starý muž s několika průstřely v hrudi a bez ruky v ledové vodě evidentně snadno přežije, že?). Možná hodnotím knihu příliš přísně, protože jsem se těšila na nového sériového vraha a nové vyšetřování a místo toho se mi dostalo pouze smrti mnoha hlavních postav a vyšetřování žádné, protože víme, kdo za tím stojí. Navíc Saga je moje oblíbená postava a takový konec si rozhodně nezasloužila. Možná pro čtenáře, kteří nejsou takovými milovníky série s Joonou tato kniha nebude připadat tak špatná (a když vidím hodnocení, dost se divím), ale za mě tedy ne, bohužel. Pokud měla vzniknout další kniha o Jurkovi, dala bych přednost spíše návratu do minulosti a vyšetřování mladého Joony a Samuela Mendela. Rozhodně nejhorší díl celé série.

3 09.03.2021

Tak nevím. Když se nad tím zamyslím zpětně, nevím, co přesně bych měla vytknout a přesto jsem se do čtení musela nutit. Asi to neustálé opakované hrabání se v pocitech ublíženosti a fňukání ve stylu "Moji kamarádi si se mnou už nechtějí hrát." Jinak po hororové stránce se mi kniha líbila, úplně jsem cítila tu zatuchlost prastarého lesa, kde jen prší. Stejně jako tíseň, únavu a bezvýchodnost situace hrdinů. Konec se mi vlastně líbil, protože to bylo nečekané a neobvyklé. Čekala jsem něco ve stylu velikého prastarého kultu, jako tomu bylo ve filmu (který jsem viděla až po přečtení knihy), takže knižní konec mě překvapil originalitou a nečekaností. I rozuzlení mi přišlo dobré. No, dávám 4* za dobrý námět a kvalitně popsané prostředí. Zkrátka nemůžu přijít na to, proč jsem se do čtení musela tak nutit.

3 07.01.2021

Považuji se za milovníka detektivní literatury a popravdě mám radši krvavější vraždy než třeba vyšetřování loupeží nebo mafie. Ale tohle je asi to nejkrvavější, co jsem kdy četla. Přestože identitu vraha zná čtenář hned od začátku, příběh je napínavý, mrazivý a někdy mi z detailních popisů vražd bylo lehce nevolno. Název Bestie přesně vystihuje pravou podstatu tohoto vraha a to, že je to napsáno dle skutečného případu tomu dodává jen další rozměr odpornosti. Rozhodně nejlepší kniha od Dominika Dána, jakou jsem zatím četla. Velmi oceňuji i zmínku o počátcích používání DNA jako důkazního materiálu v kriminalistice (tento obor je mi blízký, takže mě to potěšilo).
Určitě doporučují všem milovníkům kvalitních detektivek, kteří se nebojí podívat se skutečné lidské zrůdě do očí.
EDIT: Pokud chcete příběh v chronologickém pořadí, doporučuji po útoku na malířku Janku knihu odložit, přečíst si Ve stínu a pak se zase vrátit k Bestii.

12 30.07.2020

(SPOILER) Po knize Přízraky domu Carrowů jsem se okamžitě vrhla na další autorčin počin natěšená na další duchařinu ze strašidelného domu. Oproti předchozí knize jsem se však u tohoto díla téměř vůbec nebála. Autorka sice opět exceluje v budování atmosféry kolem opuštěného domu (v tomto je skutečně naprosto skvělá), jenomže zhruba od poloviny knihy je už hlavní hrdina se všemi místními strašidly vlastně v pohodě a tím pádem ho už tak úplně nepostraší. Tím kniha ztratila na tajemnosti. Druhá polovina knihy je vlastně jen šťourání se v rodinné minulosti a závěr by asi byl děsivý, kdyby nebyl tak předvídatelný (plus je to opět happy-end, i když tady mi vadil méně než v předchozí knize). A protože předtím jsem dala 4*, tak teď musím dát bohužel pouze 3*. Dle mého názoru promrhaný potenciál a kniha by byla mnohem strašidelnější, kdyby tajemství všech přízraků objevoval Daniel déle a odhalování rodinné historie bylo velké finále.

4 30.07.2020

(SPOILER) *Pozor spoilery!* Horor jako žánr miluji a hlavně duchařiny, proto jsem se na tuto knihu velmi těšila. Kniha je čtivá, napínavá, u některých pasáží mě mrazilo v zádech a naskakovala mi husí kůže. Rozhodně oceňuji, že kniha má od začátku spád. Autorka skvěle pracuje s prostředím strašidelného domu, dle mého názoru tento prvek využila na maximum. Postupné budování atmosféry bylo velmi promyšlené a protože je u tohoto typu hororu atmosféra hlavním hráčem, byla jsem nadšená.
Knihu bych určitě doporučila všem milovníkům strašidelného čtení, ale bohužel musím jednu hvězdičku strhnout za happy-end, který se vyloženě nehodil. Možná se mnou budete nesouhlasit, ale podle mě šťastné konce k hororovému žánru nepatří. Ne, že by někdy nebyly na místě (existují horory, kdy si šťastný konec vyloženě přejete a smrt hlavních hrdinů na konci by byl propadák jako třeba To od S. Kinga), ale u tohoto díla to bylo vyloženě násilné a na zbytek děje mi to přišlo uměle naroubované. Kdyby všichni mrtví zůstali mrtví, udělila bych plný počet, takhle bohužel jen 4*.

6 30.07.2020

Po dočtení této knihy ve mně převažují kladné pocity, i když koncem jsem byla trochu zklamaná. Jakožto milovníka detektivek mě první polovina uchvátila, ale přesné popisy brutální vraždy mi trochu nadzvedávaly žaludek (což ovšem neberu jako mínus). Kniha ukazuje, jak snadno může jeden příšerný čin zničit mnoho životů, jak se může jedno špatné rozhodnutí ošklivě zvrtnout, jak snadno se člověk nechá obrátit proti svým kolegům a známým, jak moc nám mohou sousedé znepříjemnit život, jak moc nám může pomoct si jenom obyčejně promluvit s manželkou a mnoho dalších situací, které jsou reálné ve skutečném světě. Na druhou stranu ukazuje i spoustu věcí a situací nereálných, ale od Kinga jsem ani nic jiného nečekala a toto míchání reality a fikce je vlastně důvod, proč patří k mým oblíbeným autorům.
Hlavní hrdina je sympatický a s jeho rozhodnutími se lze snadno ztotožnit. Kniha je čtivá, napínavá, není problém se začíst, děj má spád od začátku. Jednu hvězdu strhávám za závěr knihy, ze kterého mohl King vytřískat mnohem víc. Tohle mi zkrátka přislo příliš snadné.

6 15.10.2019

Tato kniha mě zaujala námětem a zvolila jsem ji také proto, že jsem měla v plánu seriál a chtěla jsem vědet, do čeho jdu. Seriál je po knize jasná volba. Antiutopická společnost Gileádu je popisována postupně a v průběhu knihy jsou odhalovány další zvrácenosti. Takže vždy, když jsem si myslela, že mě už kniha nepřekvapí, vyplula na povrch další hnusárna. Celý příběh doprovází pocit bezmoci a nespravedlnosti. Kniha věrně popisuje možný konec naší společnosti a zvěrstva, která jsou lidé schopni páchat ve jménu režimu. Nezanechá ve vás příjemné pocity, ale přesto stojí za to si ji přečíst, protože věřím tomu, že se nad ní každý zamyslí.
Otevřený konec mě nejdřív zklamal, ale když se mi kniha rozležela v hlavě, byla jsem za něj ráda. Ponechává prostor čtenářově fantazii, šťastný konec by v prostředí Gileádu nepůsobil reálně a hlavně umocňuje pocit bezmoci nad vlastním osudem.
Půl hvězdy (za jednu nepovedenou kapitolu si tato výborná kniha nezaslouží celou hvězdu dolů) strhávám za závěrečnou kapitolu o Veliteli a Fredově (v seriálu Offred), která kazí konečný dojem knihy. Takže za mě čtyři a půl hvězdy.

4 07.04.2019

Přečetla jsem to prakticky jedním dechem za den. V mnoha ohledech mi kniha připomínala Kingovo To. Hlavně dětskými postavami - příklad za všechny: chudá zrzavá holka s tyranským otcem, co se tahá s partou kluků. Také jsem si u čtení vzpomněla na Kingovu povídku Tělo. Ale kniha je velmi napínavá. V podstatě se první dvě třetiny knihy jenom nabalují záhady a hádanky jedna na druhou a ve třetí třetině se všechno postupně rozuzlí. Musím přiznat, že na řešení jsem přišla asi o padesát stran dříve než hlavní hrdina, ale všechny záhady jsem nerozslouskla (třeba kam se poděla hlava Kolotočenky). Přesto mě kniha skutečně bavila a nebránila bych se přečíst si ji znova. Líbilo se mi střídání dětských a dospělých kapitol. Přestože je kniha z poloviny o dětech, rozhodně není pro děti. Syrový popis nehody hned na začátku mi způsobil nevolnost.
Knihu hodnotím 5 hvězdičkami, protože byla skutečně čtivá, měla spád a tempo, příběh je spletitý a je zde nakousnuto několik zajímavých společenských témat (potraty, vztah staršího muže a mladé dívky, zneužití moci církevními činiteli,...).

4 07.02.2019

Opět to dokázal. Nesbo mě opět svou knihou posadil na zadek. I když se musím pochlubit, že tohle je jedna z mála jeho knih, kdy jsem zápletku prokoukla asi ve druhé třetině knihy, takže rozuzlení pro mě nebylo překvapením. Ale přesto je to kniha čtivá, mrazivá, napínavá a akční přesně jako správná nesbovka. Bellmana nenávidím s každým dalším dílem víc a víc. Kam se na něj hrabe Tom Waaler. A jestli někomu přeji skutečně dobrý konec, tak je to Truls Berntsen. i když je to parchant každým coulem, stejně s ním soucítím.
Ale plný počet hvězd neudělím. Přestože je Žízěň čtivá a má spád, neřadí se k vrcholovým nesbovkám jako je Policie nebo Sněhulák.

4 07.02.2019

POZOR SPOILERY!
Tak tahle kniha mi skutečně zlomila srdce. Ale skutečně mi ho přerazila napůl a já se brečící schoulila do klubíčka v posteli. Beáta byla moje nejoblíbenější v celé sérii. A když jsem knihu četla podruhé, rozplakala jsem se v kavárně, i když jsem věděla, co se stane. Policie patří rozhodně k nejlepším knihám série. Zařadila bych ji hned vedle Sněhuláka. Vraha jsem skutečně neodhalila, i když náznaků je v knize spousta. Závěr je tedy podobný Sněhulákovi, ale to mu neubralo na působivosti. Opět jsem knihu zvládla za pár dní.
Každopádně jsem dospěla k závěru (což byl pravděpodobně záměr autora), že vlastně nechci, aby byl Harry šťastný. Protože v okamžicích, kdy je nejšťastnější, tak někdo z jeho nejbližších zemře. Když Harry poznal Ráchel, tak ten večer umlátili Ellen. Když jeho vztah s Martinou začal nabírat na obrátkách a konečně se měl někam pohnout (rozuměj: vyspat se spolu), zemřel Halvorsen. A když požádá Ráchel o ruku, v tu chvíli je Beáta rozřezávána za živa na kusy. Harryho štěstí pak podědomě vyvolává ve čtenáři negativní asociace. A to je další důvod, proč je Harry tak rozporuplný hrdina a Nesbo tak výborný autor. Za mě plný počet.

6 05.11.2018

Přízrak se mi nejdříve vůbec nelíbil. Po dočtení jsem měla dost smíšené pocity, ale ve výsledku jsem vlastně s knihou spokojená. Rozhodně jsem se nenudila, přečetla jsem ji za pár dní a musím říct, že ve mně zanechala spoustu emocí. Je to zase něco jiného. Drogové prostředí je rozhodně zajímavým tématem a i když je zápletka ve výsledku vlastně jednoduchá, celou dobu jsem spolu s Harrym věřila v opak. Harryho emoce jsou zkrátka nakažlivé. Konec knihy jsem četla s otevřenými ústy a s mrazením v zádech. Nebudu lhát, i slza mi ukápla. Dalším zajímavým námětem byla korupce ve vedení města nebo drogová mafie. Nesbo se v téhle knize zaměřil na spoustu palčivých témat a rozdrásal to svědění do krve. Na příklad popis toho, co je schopný závislý člověk udělat kvůli svě droze, byl skutečně věrný. Nebere si s ničím servítky. Tahle kniha je zkrátka jiná než všechny předchozí. Ale za mě si zaslouží určitě nejvyšší hodnocení.

2 05.11.2018

Tak tenhle díl rozhodně nepatří k mým oblíbeným. Naopak. Popravdě, líbil se mi nejméně. Ne, že by Levhart nebyl dobře napsaný, ale když jsem knihu dočetla, byla jsem zklamaná. Samozřejmě vím, že Harry nemůže být vždy bezvýhradně kladný hrdina (to je jeden z důvodů, proč mám tuhle sérii tak ráda). Přesto jsem měla na konci vztek. Prostě vztek a nic jiného. Je mi jasné, že vše nemůže vždy dopadnout podle našich představ, ale už proto, že Kaju nemám vůbec ráda, byla jsem skutečně naštvaná. Kaja je rozhodně nejnesympatičtější protějšek pro Harryho, jaký kdy v sérii byl. A dost možná i nejnesympatičtější ženská postava vůbec. Prostě od začátku do konce jsem ji nemohla ani cítit. Kniha mi i přišla zbytečně dlouhá a myslím si, že např. v Pentagramu bylo více děje na méně stránkách.

1 05.11.2018

Nesbo to opět dokázal. Dostal čtenáře (mě) tam, kde ho chtěl mít. I když jsem si už zvykla, že v jeho knihách nikdy není nic tak, jak to na první pohled vypadá a jak se snaží autor naznačit. Popravdě jsem vrahovi celý jeho plán a to divadlo kolem spolkla i s navijákem. A závěr mi vyrazil dech. Za ten rozhodně bod navíc. Hlavní hrdina totiž nemusí vždy znamenat morální vzor a nezpochybnitelý klaďas. Spasitel se mi četl výborně a přesto, že jsem ho četla ve velice teplém září, cítila jsem všechen ten chlad a zimu kolem sebe. Dalším plusem je samozřejmě rozuzlení s Tomem Waalerem (taková satisfakce). Za mě jedna z nejlepších knih série.

9 05.11.2018

Myslím, že Švábi jsou o trochu lepší než předchozí Netopýr. Harry Hole je mi rozhodně sympatičtější. Ale když došlo na zvrat, musela jsem se trochu smát. Nedovedu si totiž představit, že by někdo byl schopný vymyslet tak spletitý plán, na kterém se ve výsledku nic nepokazí a vše mu dokonale vyjde. Přesto jsem byla ve výsledku se zápletkou spokojená. Ale nebyl by to Nesbo bez akční scény na konci. Pokud jde o mně, mám rozhodně radší Harryho - inteligentního vyšetřovatele s pozoruhodnou myslí než Harryho - nezničitelného akčníhu superhrdinu, který i několikrát vážně zraněný dopadne padoucha s vypjetím posledních sil. Ale právě protože je Harry většinu knihy (a většinu všech ostatních knih) spíše logických vyšetřovatelem, jsou pro mě knihy od Nesba tak lákavé.

01.08.2018

(SPOILER) Tak konečně dočteno a bohužel musím říct, že mě tato kniha hodně zklamala. Měla jsem velké problémy se začíst, děj se nudně vlekl a celá kniha je taková utahaná. I když je delší než předchozí dvě, nesahá jim ani po kotníky. V Mlčení jehňátek byla Clarice sympatickou postavou, ale tady zkrátka nemá tu jiskru, která se mi tolik líbila. Doktor Lecter nějak ztratil auru tajemného inteligentního zločince a stal se spíš nezničitelným terminátorem, kterému se vyhýbají i zvířata (to už bylo i na mě až příliš přitažené za vlasy). A konec této knihy mi způsobil skutečnou fyzickou nevolnost. Vztah agentky Starlingové a doktora Lectera byl založen na tom, že byli až magicky a neodolatelně fascinováni jeden druhým. Proč tedy přerostl v něco tak podivného a zvráceného? Drogové opojení není přijatelnou omluvou. Jenom si říkám, kam se poděla Starlingová z předchozího dílu.

Protože film naprosto miluju, přečíst si knižní předlohu je pro mě samozřejmost. A rozhodně jsem neudělala chybu. Mlčení jehňátek se mi líbilo ještě více než Červený drak. Zápletka je skvělá, postavy výborně vykreslené a rozhodně se mi nestalo, že by mě kniha nudila. Při scénách s Hannibalem mi naskakovala husí kůže. Příjemně mě překvapovaly detaily, které byly ve filmu vynechány. Například scéna, kdy se Jame dívá na kazetu se svou matkou. Líbí se mi, že je zde detailně vykreslována i postava vraha a jeho příběh. Už se nemůžu dočkat, až se vrhnu na další knihu s dr. Lecterem.

2 06.09.2017