RyonMathrin komentáře u knih

Naprosto zásadní dílo. Budu se opakovat po mnoho komentářích přede mnou, ale: ano, tento titul by měl stát na prvních místech povinné četby. Jak mohl autor přesně odhadnout chování totalitních režimů... a to je nezažil. Vše je překrucováno, význam slov se uměle mění, aby se lidi zblbli (Ministerstvo lásky,... ).
Jak aktuální i dnes, kdy se ve jménu lidských práv a takzvané korektnosti neříkají věci tak, jak jsou, ale překrucují se a jsou nám vnucovány lži. Kdo nevyhovuje oficiálně propagandou protlačované pravdě, je onálepkován a je s ním hotovo. A navíc, dnes máme opravdu kamery na každém kroku, takže... Velký bratr nás vidí.

56 20.05.2018

Tenhle skvost jsem naordinoval dětem schválně. Říkal jsem si: tohle prostě musíte znát, to je pecka, jeden z top večerníčků a zároveň knižních pohádek. Kdo tohle nezná, ten jakoby nebyl... prostě tak. No řekněte, z kolika pohádek zlidovělo tolik hlášek jako z Macha a Šebestové: Doba ledová je doba ledová... Haló, haló, proč je koček málo... Napij se pořádně, takové cucání nemá smysl... atd.
A víte co? Dobré zboží se chválí samo, ani jsem je nemusel moc přesvědčovat. A podle komentáře Metly zjišťuji, že nejsem sám, kdo instinktivně při čtení napodobuje dikci pana Nárožného, protože to k tomu prostě sedí jako máslo ke chlebu nebo skořice ke štrůdlu (nebo zvolte podobnou neoddělitelnou libou kombinaci). Rozhodně kvalitě dost přispívají i nádherné obrázky pana Borna. Díly jako Kropáček má angínu nebo M. a Š. mezi piráty jsou samozřejmě nejoblíbenější, ale překvapilo mě, že si potomstvo oblíbilo i příběh o slušném chování, a to právě díky dvoustránkové ilustraci, kde je zobrazeno co je správně a co ne.
A teď se to vše pokusím shrnout dvěma slovy: Národní poklad.
Takže za mě plná palba, tehdy i dnes.
PS: a z večerníčku bych ještě vypíchl Žlababu a její nepřekonatelné: "Ahoj"...

50 16.05.2019

Krátké a opravdu krásné. Co všechno zmůže nesobeckost a píle... Nedalo mi to a hledal jsem v gůgl mapách. Sisteron i Mirabeau existují a mezi nimi se opravdu nacházejí zalesněné plochy. Chci věřit tomu, že se to skutečně stalo...
Doporučuji!

50 13.02.2019

Tuto knihu zná podle názvu určitě hodně lidí, aniž by ji četli a díky její světoznámosti ví zhruba, o čem je. I já jsem k nim donedávna patřil. Mohu zařadit mezi přečtené shodou okolností "jen" díky tomu, že jsem zrovna neměl žádnou jinou audioknihu do auta :D. Musím ale říct, že čtenářský zážitek to byl velmi dobrý. Překvapil mě hlavně styl, kterým kniha začíná - "slepená" z dopisů a uryvků deníků. Přestože jsem věděl, co zhruba čekat (upíří hrabě si pochutnává na krvi, zejména mladých žen), styl vyprávění, linky více postav, které se později spojí i vyvrcholení děje se mi líbily.  Zasloužené čtyři z pěti za kvalitu, legendárnost i atmosféru. Jen to, jak je Seaward natvrdlý a VanHelsing mu musí předkládat několik důkazů ohledně Lucy, mi přišlo trochu šroubované.
Doporučuji všem s tím, že kniha v podstatě nepřekvapí: dostanete přesně, co čekáte. A někdy je to zrovna to, co chceme.

49 25.02.2020

Úžasně zábavná směs protikladů a nepravděpodobných náhod (nepravděpodobnější věci viděl snad jen Arthur Dent při cestě galaxií). Navíc kniha průběžně propírá světovou politiku druhé poloviny 20.století a některé postavy příběhu evidentně ztělesňují výsměch různým politickým směrům, hlavně však fanatismu obecně. Při poslechu jsem se neskutečně bavil. Několikrát obelstění tajní agenti, revolucionářka, Holger... Vůbec, nápad s dvojčaty je maximálně vytěžený, tak říkajíc vyždímaný do poslední kapičky. Stoletého staříka jsem četl jako prvního a obě knihy mi přijdou stejně zábavné.
Rozhodně doporučuji!

Neodpustím si něco ocitovat, mělo by to však být bez spoilerů. (jako vždy lákadlo pro ty, kdož nečetli, připomenutí těm, kdož četli)

"... v důsledku toho se musel přestěhovat do nápravného zařízení. Stát předpokládal, že na jeho nápravu bude třeba 18 měsíců. "

"Nenávidět Američany musí být s ohledem na jejich počet pěkná fuška."

"... co se týče certifikátů pravosti, strýčkovi se nikdo nevyrovná. Jednou si sice v Anglii odseděl čtyři roky, to je pravda, ale za to může ten packal z Londýna, který certifikát pravosti tak odbyl, že strýčkův falzifikát vypadal vedle originálu příliš dobře. "

47 20.11.2019

Jeden z pilířů fantasy. Ať už se v jakýchkoli fantasy knihách nebo počítačových hrách setkáte s elfy nebo trpaslíky, jejich archetyp má původ v Tolkienově díle.
Není to snadné čtení, mistr Tolkien používá bohatý jazyk a pro některé mladší čtenáře může být obtížnější (vím to sám, četl jsem v patnácti a i když se mi líbilo a byla to jedna z mých prvních fantasy, tehdy jsem dílo zcela nedocenil) Přesto a právě proto se jedná vskutku o legendu (původní význam slova legenda = to, co má být čteno). Promyšlené a dokonale zpracované.

Avšak doporučuji všem přečíst si také Tolkienův Silmarillion. Jazyk je ještě složitější, ale příběhy v sobě mají takovou hloubku, svět je tak úžasně promyšlený... A pak si znovu přečtěte Pána prstenů, který je vlastně jen krátkou epizodkou z bohaté hrdinské historie Středozemě. Budete knihu vnímat úplně jinak. Pochopíte v širších souvislostech, proč v nejvíc vypjatých chvílích přiletěli obrovští orli a co byli zač; proč obludnou Odulu mohl zahnat Samvěd Křepelka světlem z lahvičky. A konflikt světla a temnoty dostane nový rozměr, když budete vědět, co všechno Sauron napáchal a že byl vlastně jen sluha ještě strašnějšího a mocnějšího boha.

47 19.02.2018

Jsem to ale hlava zapomnětlivá... návod na skvělou medicínu, a když je mi ouvej, nikdy si na to nevzpomenu, a to to znám samozřejmě nazpaměť. No nic, příště 3x denně prášek cukru vyzkouším :-)
A to jste věděli, že na počet slabik říkanka přesně pasuje do sloky písně Paranoid od Black Sabbath?
Pravda, není to potom už moc pro děti. I když... možná pro ty starší :-)

46 03.06.2019

Věčné téma, o kterém nikdy nebude dost napsáno, podávané netradičním vypravěčem a velmi originálním jazykem. Příběh je strhující a neskutečně smutný. S Liesel se rychle ztotožníte a brzy i s ostatními lidmi, kteří žijí v její ulici. Prožijete s nimi naplno jejich osud... a na konci budete lapat po dechu.

Jestli ještě není, mělo by být ve školní povinné četbě.

Citace z knihy:

Byl jednou jeden zvláštní malý muž. Ohledně svého života se usnesl na třech důležitých detailech:
– Bude si česat pěšinku na opačné straně než všichni ostatní.
– Pořídí si malý, zvláštní knírek.
– Jednoho dne bude vládnout světu.

Ten mladý muž se nějakou dobu jen tak potuloval, přemýšlel, plánoval a vymýšlel, jak přesně by si svět přisvojil. Pak mu to jednoho dne došlo – byl to dokonalý plán. Viděl matku, která se procházela s dítětem. Dlouho svému chlapečkovi domlouvala, až nakonec začal plakat. Několik minut mu něco velmi tiše říkala, až se uklidnil a dokonce se usmál.
Mladík běžel k ženě a objal ji. „Slova!“ zachechtal se.
„Cože?“
Ale odpověď nepřišla.
Byl už pryč.

Ano, Führer se rozhodl, že bude světu vládnout slovy. „Nikdy nevystřelím z pušky,“ řekl. „Nebudu muset.“ Ale neukvapoval se. Aspoň tolik mu musíme přiznat. Nebyl to žádný hlupák. Jeho první útočný plán byl rozsít slova pokud možno po všech územích své vlasti.
Sil je dnem i nocí a staral se o ně.
Sledoval, jak rostou, až nakonec povstaly po celém Německu rozsáhlé lesy slov… Byl to stát vypěstovaných myšlenek.

45 29.01.2019

Předně jeden detail - hodí se do letošní čtenářské výzvy (kniha s názvem na obálce červenou barvou). A i kdyby jste již měli tuto položku výzvy odškrtnutou, stojí za to přečíst i "jen tak".
Bylo to vynikající. Napínavé, vtipné, drsné. Dospělé a jako ze života. Opravdu se mi líbil ten styl. A vtipná přirovnání... Už jsem psal o napínavosti? Některé situace byly jako struny kytary, autor je postupným utahováním kolíčku napínal k hranici, kdy už musí rupnout... Policejní hrdina má světlejší i temnější stránky, osobní šrámy a okolnosti ho stahují hlouběji, než by si uměl představit. Postupné pozvolné odkrývání uzavřeného případu se rozjíždí jako auto na rychlostní stupeň 1, ale nakonec to frčí jako po dálnici, když rozkryje neskutečné špinavosti pod hrozbou zničení své kariéry. Pražské reálie působily perfektně. Autor má navíc skvěle zmáknutou znalost policejního prostředí a hantýrku . Opravdu klobouk dolů. Moc se mi líbilo konstantní nahořklé, nebo snad hořkosladké vyznění, které působilo velice realisticky, uvěřitelně. Úspěch za cenu mnoha jizev, letitá špína, kterou někdo nechtěl kydat a možná věděli proč...
Skvělý zážitek (posloucháno jako audiokniha). A mám nového oblíbeného českého autora.

44 09.12.2020

Tak tohle bylo vědecké, pak ještě vědecké, pak dlouho nic a pak ještě vědecké, ale hlavně totálně strhující! Téměř všechny termíny však byly laikům dostatečně vysvětleny - klobouk dolů před autorem, zasáhl do mnoha oborů . Vše je skvěle zpracováno, postavy byly krátce, přesto zcela výstižně popsány včetně charakteru, velmi, opravdu velmi uvěřitelně.
Vysoce hodnotím též kvůli nadmíru zajímavým myšlenkám týkajícím se možných mimozemských organismů.
Posloucháno jako audiokniha. Vynikající, vřele doporučuji.

44 15.08.2019

Tuhle knihu si troufnu označit jako "pro děti od 5 do 90 let". Čteno zároveň předškolnímu a školnímu potomstvu a líbilo se oběma třem (to jako i mně). Zápletka vypadá zpočátku poměrně jednoduchá... ale díky objevování tajemství skupinkou kluků a veselým scénkám, vzniklým z konfrontace s různými, naprosto unikátními postavami si určitě získají většinu dětí. Já jakožto tvor úspěšně se maskující za dospěláka jsem zase chrochtal blahem nad nádhernými dialogy, fantastickými nápady
a parádní hrou se slovy. Za mě byly nej části s mouchu, co četla a pak velrybí moudra.
Prostě kouzelné. Podle mne jedna z top 10 knih v každé dětské knihovničce.

44 17.06.2019

Jak udělat z "obyčejného" vyrůstání malého pejska milou pohádku - obdivuhodné. Tradičně krásný jazyk Karla Čapka. Ještě geniálnější jsou ovšem kresby štěněte. Jakoby jednoduchá čára definuje základní tvar, který je však tak dokonale přesný a výstižný... někdy vyjadřuje téměř štěněcí mimiku, prostě paráda.

Perfektní titul pro povinnou četbu! Nebudete litovat!
Jen tak pro prostřídání žánrů a tak trochu ze zvědavosti jsem sáhl po velmi profláklém titulu... a jsem velmi příjemně překvapen. Troufnu si knihu zaškatulkovat více než kamkoli jinam do úvah o morálce. Ovšem (nejen maturanti), nedejte se tímto strohým prohlášením odradit, jedná se o napínavý, vynikající čenářský zážitek. Trochu starší jazyk vůbec nevadí, naopak by to bez něj nebylo ono. Téma úvahy nad sobeckostí a bezohledností je stále aktuální.
Doporučuji!

41 23.04.2019

Originální zápletka, pečlivě teoreticky podchyceno, napínavé do posledních stránek... Zasloužených 95%. Jen některé pasáže (záchrana vždy na poslední chvíli) už mi přišly klišovité, ale celkový kladný dojem přetrvává. Kromě neskutečného dobrodružství kniha ukazuje na slabiny podobných záležitostí a projektů, jako by byl Jurský park ve skutečnosti a autor v dialozích rozpracovává zajímavé morální úvahy.
Film jsem neviděl, ale naprosto chápu, že takto kvalitní materiál byl zpracován. Ale předpokládám, že uvedené úvahy nemohly být na plátno přeneseny v takovém rozsahu, jako v knize.
Doporučuji, napříč žánry vynikající věc.

40 20.07.2020

Znovu čteno po 20 letech :-)
Městská hlídka vyšetřuje záhadnou vraždu, do toho v rámci rovnoprávnosti a prevence tvarismu (na Zemi bychom řekli rasismu) jsou v hlídce i trpaslík, troll a žena. Jako vždy humorné, plné nápadů (ručnice,...) a jazykových obratů, přitom však napínavé. Už jsem zapomněl, jak to skončilo, a tak jsem skoro oplakal Anguu. Nejoblíbenější postavou se však stal Navážka.
Několik málo úryvků:

"Na tomhle světě žijí ještě podivnější lidé než desátník Nóblhóch, desátníku Karotko."
Na Karotkově obličeji se objevil výraz nesmírné a neskrývané hrůzy.

Řeka Ankh je pravděpodobně jediná řeka, na kterou mohou vyšetřovatelé nakreslit obrys těla.

"Já jsem tedy za svého života vypil celé litry mizerné kávy, ale tahle mi připadala, jako když mi někdo po jazyku tahá sem a tam pilu. Jak dlouho jsi ji vařil?"
"Kolikátého je dnes?", zeptal se Harga.
"15. srpna."
"A rok?"
...
Šám Harga vedl podnik veřejného stravování už mnoho let a to díky tomu, že se dokázal neustále usmívat, nikdy nedával na úvěr a uvědomoval si, že jeho hosté požadují jídlo, které má 4
vyvážené ingredience : cukr, škrob, tuk a opečenou kůrčičku.

Navážkova nově nabytá dovednost:
Navážka se otočil k příchozím trollům a pohrozil jim prstem: "Jediný troll jeden se pohne, a já začnu počítat."

A Elánius počítající nezbytný počet strážníků v nové hlídce: "... takže vy máte k dispozici 65 mužů, že ano, jenže vy přebíráte i denní hlídku a taky musíte počítat s nějakým tím volnem, dva pohřby babičky na muže a rok, bozi vědí, co si na tohle téma vymyslí ti vaši nemrtví, možná budou chtít volno na svůj vlastní pohřeb..."

Samozřejmě doporučuji.

Všechna chvála už zde asi byla napsána, tak to trošku zkrátím.
Je to naprosto vynikající. Popis katastrofy popsaný do posledního detailu, vše do sebe perfektně zapadá. Napínavé. Strhující. Nemohl jsem přestat číst.
Zasloužených pět hvězdiček. Všem doporučuji.

40 25.02.2018

Tohle byla jízda. Tajní mezi tajnými, příprava důkazů i příprava falešných obvinění, hackerská republika... Moc se mi to líbilo, krásně do sebe vše zapadlo, vlákna se rozpletla. Závěr s Bidermannem byl famózní, nápad s vyřízením účtů mezi záporáky velmi pobavil. Trilogie se mi zapsala výrazným písmem mezi řekněme dvacítku nejlepších knižních zážitků. Doporučuji!
PS: holčičkám se prostě neubližuje!

39 06.09.2021

Posloucháno, vynikající záležitost. Postupné odhalování bylo velice napínavé. Děsuplné tajemství v rodině, nemožnost úniku... Vyšetřující M. B. mi přišel jako průměrný klaďas, nebyl špatný, Liz jsem si však vyloženě zamiloval. O boji za správnou věc čtu vždy rád, Bjormanovo potrestání bylo pořád málo. V závěru zveřejnit/nezveřejnit (rozhodnutí mezi morálkou a city) - nečernobílost je fajn, i když zločiny takového kalibru...
Líbil se mi taky malicherný detail - zmínka, co si hrdinové kdy dávali k jídlu. A taky slovo káva bylo v knize určitě jedno z 10 nejpoužívanějších slov :)

39 05.08.2021

„Jménem Nočního klubu vás odsuzuji...“ Miluji příběhy o boji za spravedlivou věc. V této knize je ho přehršel. A je to mazec. Řežba. Jak si sáhnout na dno a pak zjistit, kde je to skutečné dno, a teprve pak se od něj odrazit. Pokud získáte unikátní schopnosti jako Tobiáš.
Samozřejmě jsem opět nemohl přestat číst. Je to jízda. Obdivuji autorovu fantazii (pozor, mírné spoilery!), jaké dokáže vymyslet věci, aby děj odsýpal. Únos letadla, panenka s kečupem... paráda. A i když jsou některé scény opravdu drastické, na druhou stranu ten humor...

...“Kdybys viděla těch dopisů, jak škemrali, kde se upíři v Praze scházejí, kde bydlí…!“ Naklonila se nad mne a zaryla mi loket doprostřed hrudníku: „Přiznej to! Kde se scházejí?! Kde bydlí?! Taky nechci stárnout a chci být na věky mladá a krásná!“ „Dej se nabalzamovat.“ „Tyyy!!!“

soutěž v páce: „...pan Ji měl na člověka skutečně titánskou sílu – zřejmě nějak speciálně trénuje (a není divu, živí-li se páčením peněz z turistů)...“

Kývl jsem hlavní, aby přihlížející Číňané ustoupili. Tiše se pošklebovali, protože si mysleli, že námořníka jen straším.
Beng.
Měli ustoupit trochu víc, takhle měli mozek mezi prsty u nohou.

39 12.11.2018

Tohle mě dostalo. Báječná kniha. Sebekritická, vtipná, lidská. Skoro každá kapitola mě rozesmála. Logistika hovínek, co tě fotbal může všechno naučit... Neustálé narážky na IKEA byly taky zábavné, nevím, co proti tomu obchodu autor má :-).
Převažují historky a vtipné povídání, sem tam se objeví i nějaké skutečné ponaučení. To je pak jednoduché, hezky podané... pod většinu z nich bych se podepsal. Tohle mi utkvělo:
„...na dvě věci v životě není nikdy pozdě. Na omluvu a na přidání majonézy.“
„... najdi si takovou dívku, která tě má ráda ne proto, jaký jsi, ale navzdory tomu, jaký jsi. A až s ní budeš stát ve Skříních a úložných prostorách (IKEA), nemysli tolik na nábytek. Mysli na to, že sis našel někoho, kdo je ochotný ukládat svůj bordel s tvým bordelem...“
„...takže si hraj, uč se, hoň se za svými vášněmi, najdi si někoho, koho budeš milovat, snaž se, jak nejlíp umíš, buď slušný kdykoli budeš moct a tvrdý kdykoli budeš muset...“
V některých situacích jsem se viděl (jako jeden z mnoha rodičů, kteří tápeme, ale přitom se snažíme dělat vše co možná nejlépe...) Z textu výslovně i mezi řádky neustále dýchá tolik lásky. Tak krásně a přitom tak nějak normálně, mile.
A ještě:
"Když chystá snídani manželka, v kuchyni to vypadá jako v reklamě. Když chystám snídani já, vypadá to tam jako v DOOMu 3. Tady mi někdo něco tají."

Jednoznačně *****. Všem doporučuji !

P.S.: A vysvětlení synovi, proč jsou na světě války, jak s tím souvisí Bůh a letiště... no to prostě nevymyslíte. A přitom je to tak přesné!

39 31.10.2018