Rodaw komentáře u knih

HANA
Těžko lze najít ta správná slova k popsání této knihy. I k vyjádření mých pocitů a emocí... Nadšené ohlasy a jásající recenze jsou vskutku oprávněné. Na knížku jsem se moc těšila a do čtení jsem šla s maximálním očekáváním- což je někdy na škodu, protože v podobných případech u mě často došlo ke zklamání, no to rozhodně není případ Hany :)
Miluji příběhy, které se odehrávají v průběhu více let, které mapují životy, generace rodin.. Nemůžu říct, že miluji, ale zajímají mě i všechny knihy,které se dotýkají 2.světové války(to už předpokládám víte:)) a to je taktéž případ Hany. Ovšem nenechte se zmást- ano, holokaust tu hraje velkou roli, ale Terezín a následně Birkenau je opravdu až na samém konci knihy (já si původně myslela, že z těchto míst bude větší část knihy). Paní autorka to měla geniálně promyšlené. Geniální -to je asi to správné slovo, to nejvýstižnější slovo. Jak silný, spletitý a velmi tragický román vymyslela.. Tak sugestivní a dobře napsaný, že člověk jen nečte-cítí to, dalo by se říci, že tím příběhem žije. Velmi mě tato kniha zasáhla.. Na obálce najdete "ironie osudu"- tohle jsou dvě slova, která jsem zprvu nechápala, ale teď je chápu tak dokonale, až je mi z toho skoro do pláče.. Každé rozhodnutí, které uděláme může mít fatální následky.. Je možná až trošku deprimující, jak tenká hranice to je.. jak banální rozhodnutí může skončit katastrofou...
Kniha s velkým K, nese v sobě velké poslání, velkou bolest a asi i tu naději- i když já cítila spíš hořkost ... Ale i když se dle mého jedná o velmi kvalitní čtivo, tak věc, kterou velmi oceňuji je to, že je neuvěřitelně čtivě napsaná - dobře se to čte.. výborně se to čte! Myslela jsem si, že horší už to být nemůže a pak přišla další rána.. Jedna věc na konci mě velmi překvapila.Konec celkově je asi nejvíce emotivní část knihy (Osvětim), ale to jedno prozření mě úplně položilo... nečekala jsem to.
Moc ráda bych se dočkala i filmové podoby (pokud by tedy byla věrná knize) - nevím proč, ale ráda bych ten příběh viděla "na vlastní oči" .
Často se mi to nestává, ale u čtení mi běhal fakt mráz po zádech..
Skvělá paní autorka, výjimečná kniha.
Doporučuji :-)
PS: Děkuji Databázi knih a všem nadšeným ohlasům na internetu - protože nebýt toho, knížku si asi nekoupím, takže děkuji, protože díky Vám jsem měla velmi silný čtecí zážitek:)

74 18.08.2017

PRAVDA, NEBO LEŽ
Hodnocení Knihánkova: 4,5 ⭐
Woow... výborná kniha! Skvěle vymyšlená :). Já miluju twistery, převraty, celkově hru se čtenářem, když nevíte, na čem jste... pak si myslíte, že víte, ale stejně nevíte:). Pravda, nebo lež je přesně taková... Měla jsem tolik variant a nakonec to bylo stejně všechno jinak! Tuto knížku rozhodně doporučuji všem, za přečtení dle mého rozhodně stojí. Bavila mě od začátku do konce a dala bych ji plný počet hvězd, kdyby nebylo jedno (velké, polovelké :P) ale, které mi knihu trochu kazilo... sex! ... erotické scény... nebo spíš porno scény. Řeknu to naprosto upřímně: kdyby v této knížce byly nahrazeny sexuální scény temnými scénami, dost možná bych knihu označila za dokonalou. Nějaké žhavé scény, samozřejmě, proč ne... ale tolik? ... velká škoda! Tato knížka měla skvěle vybudovanou atmosféru a prostředí, které si přímo říkalo o psycho scény! A ony tam nějaké byly (a byly výborné, něco jako z hororu...), ale.. málo! Respektive mohlo jich tam být víc. Má (hororová) duše by byla spokojená s rovnicí míň sexu a víc psycho scén. Škoda... ale jinak výborné čtení. Skvěle vymyšlené, mrazivé, napínavé... Konec je prostě jedno velké wow a věřím, že dostane každého čtenáře. Ještě nikdy jsem se nesetkala s takovým koncem... kdy je vlastně všechno na Vás... Autorka Vás odrovná závěrem, ale to nejdůležitější - a nejtěžší - rozhodnutí musíte stejně udělat Vy sami... Takže ano, za mě rozhodně doporučení :). A kdyby paní autorka do budoucna ubrala na sexu a přidala na napětí a psycho scénách, já osobně bych skákala do stropu. Pravda, nebo lež: běžte do ní, stojí za to. :)
Více na mém YouTube :)

46 27.06.2020

ZLODĚJKA KNIH
Tolik let mi ležela doma v knihovně a konečně jsem se k ní v roce 2019 dostala:). A bylo to skvělé! Romány z druhé světové války patří mezi mé oblíbené a i díky tomuto faktu jsem měla od Zlodějky vysoká očekávání. Kniha nám ukazuje válku zase trošku z jiného úhlu, jelikož se spolu s hlavní hrdinkou - Liesel - ocitáme přímo v nacistickém Německu. Liesel je malá holčička, která žije s adoptivními rodiči, neumí číst - ale učí se to a krade knihy:). Ovšem tou nejvýraznější vypravěčkou je samotná Smrt. Ano, ten styl psaní je zvláštní. Doteď si myslím, že některé pasáže jsem plně nepochopila (místy mi knížka přišla vyloženě filozofická a já neumím moc číst mezi řádky, tudíž si myslím, že některé myšlenky jsem "nerozkličkovala":)), ale je to napsáno nádherně, citlivě, poeticky. Konec je srdceryvný a zkrátka velice smutný... Já bohužel knížku četla s tím, že jsem o některých (velkých:() spoilerech věděla, ale i tak mě to zasáhlo. A hlavně, když sledujete film - na to se prostě nedá připravit..:)... když jsme u toho filmu: líbil se mi moc. Nějaké změny v něm byly (a některé mi i hodně vadily:D), ale jako celek hodnotím kladně a myslím si, že je to důstojné (a když přivřu očko, tak i věrné) zachycení knižní předlohy. Jak jsem již psala - některé pasáže v knize byly filozofické (nebo příliš poetické a tím pádem pro mě náročnější) - v tomto byl film "stravitelnější". Doporučuji jak knížku, tak film. Kdyby se někomu do knihy nechtělo, tak "aspoň" ten film:). I samotný Markus Zusak je mi velmi sympatický. Pořád přemýšlím nad tím, jak je možné, že muž dokáže TAKTO psát.. krom toho je mi milý i jako osoba, je to pejskař:)). Takže abych to shrnula: Zlodějka knih se mi líbila, místy to pro mě bylo náročnější čtení, ale zároveň to byl velký čtenářský zážitek. Ta knížka je prostě jiná a rozhodně ji doporučuji. S klidným svědomím bych ji zařadila do povinné četby na střední školy. A na závěr ještě poslední věc - ovšem důležitá, na tu nesmím zapomenout:) - Rudy a Hans. Dva úžasné charaktery. Zamilovala jsem si je...
Jsem moc vděčná za to, že jsem se ke Zlodějce konečně dostala. Myslím si, že se k ní během života ještě vrátím, jen tomu dám čas, pravděpodobně pár desítek let:), ale plánuji se k ní vrátit. A větu: "Loučila se s ním, a nevěděla o tom." si budu pamatovat ještě dlouho, pravděpodobně navždy. Tak pravdivá a vlastně i děsivá, protože život je TAK křehký....
Více na mém YouTube :-).

41 16.12.2019

GUMP – PES, KTERÝ NAUČIL LIDI ŽÍT
Po dočtení této nádherné a dokonalé knížky jsem jen tak seděla asi 30 minut u stolu a uvažovala nad životem. Tato kniha se dotkla té nejniternější části mého srdce a já ji miluji. Děkuji za úžasný zážitek. Za knížku, která reálně pomůže a (snad) otevře mnoha lidem oči. Popisuje laskavé a věrné duše pejsků a ukazuje pravdu. Knížka, která má poslání a kterou budu doporučovat (nejen) pejskařům do konce svých dnů. Cítím velkou pokoru a vděk za to, že vznikla tak láskyplná, důležitá a výjimečná kniha. Velké díky všem, kteří se na ni podíleli. Gump je úžasný hrdina, kterého si musíte oblíbit. Tím, že pejsky doma adoptujeme (aktuálně jich máme doma 9:)) a jsme v dlouhodobém kontaktu se psími útulky, jsem Gumpův příběh prožívala o to víc. Dotkl se mě. Promítali se mi do něho naši pejsci a nebo pejsci, které znám z útulků… Moc bych si přála, aby každý opuštěný pejsek našel domov a poznal, co je to láska. Bohužel realita je jiná, bolestivá, krutá a neférová. Šťastných konců se dočká jen málo z nich.. ale právě proto, že existují lidé, kteří to nevzdají a pomáhají (třeba i prostřednictvím této knížky) vidím naději a víru. Mohla bych o této knize mluvit /nebo psát:)/ hodiny a hodiny… Jak jsem již zmiňovala, je pravdivá. A je v ní krásně vidět, že i když pejskovi ublížíte, stejně za Vámi přijde a bude Vás milovat. Protože psí věrnost a odevzdanost je nekonečná a psí charakter je daleko lepší než ten lidský… Je tu skvěle zachyceno i prostředí útulku – mimochodem tady se mi moc líbilo ztvárnění „zlého bojového“ psa – kde se opět potvrdilo, že za vším je člověk a že ten „zlý bojový“ pes je vlastně neskutečným způsobem zlomená a zraněná psí duše…Bohužel kniha ukazuje i to, že ne každá adopce pejska je dobrá a skončí správně (zase zkušenost i z naší smečky: pejska Míšánka někdo vrátil do útulku 2x (!!!) s tím, že je agresivní.. přitom se jen počuraval. Ti lidé ani neřekli pravdu a tím mu razantně snížili šanci najít domov..).. jak je v samotné knížce napsáno: V útulku jsou zapomenuté psí životy… ach jo, je to pravda a to mě bolí. Co na této knížce miluju je ten nápad. Do příběhu Gumpa totiž byly zakomponovány skutečné osobnosti – jak psí, tak lidské. Jejich příběhy se dozvíte na konci… u některých si nejspíš popláčete:). Tato knížka ve mně vyvolala všechno… lásku, smutek, víru, naději… klobouk dolů před všemi pejsky a před všemi lidmi, kterým není lhostejný osud útulkáčků či jinak opuštěných pejsků.. jste pro mě hrdinové. Tato kniha se nedá popsat slovy, musí se prožít. Budu se k ní v průběhu celého svého života vracet. A mám další hrdiny za Duhou- vlastně hrdinky:) - čivavku a obrovskou bojovnici Líliji + statečnou fenečku pitbula Jenny...
I jako čtenář a i jako pejskař děkuji za tuto knihu.
PS: tuto knížku krom mě doporučuje i 8 psích frajerů z naší smečky a samozřejmě i jediná princezna Zarinka:).
Neváhejte a kupujte. Stojí to za to.
Více na mém YouTube :-).

40 19.09.2019

SKŘÍŇ PLNÁ DIORA
Hodnocení Knihánkova: 5,5 ⭐
Až doteď jsem měla hodnocení 1 až 5 hvězdiček a potom 6 hvězd pro ty největší srdcovky, u kterých šlo o něco víc než "jen" o vynikající knihy (Na smrt, Psí poslání...). Skříň plná Diora vytvořila nový hodnotící stupínek (i když jsem se tomu bránila, prostě nešlo jinak!) a to sice 5,5... Nevím, zda to slovy dokážu přesně popsat a nebo alespoň přiblížit, ale zkusím to :). Víc než dokonalá kniha, něco, co se mi naprosto a úplně dostalo do srdíčka a zcela mě to pohltilo, ale je tam nějaké malinké "ale", maličká část, která mi "nedovolí" nasolit šestku, ale zároveň pětka je málo. V tomto případě je tím malým atomkem konec. Samozřejmě tu nemůžu příliš prozrazovat, ale jednoduše řečeno na konci jsem nedokázala jedné postavě odpustit to, jak se zachovala a trošičku to "srazilo" to, čemu jsem v knížce tolik věřila (věřím tomu pořád, ale spíš z té jedné strany, no je to zamotanější). Nicméně 5,5 - to je výjimečná kniha. 5 = dokonalá, 5,5 = výjimečná, 6= osudová a srdcová. I tak bych to mohla shrnout :-).
Skříň plná Diora mě pohltila od první stránky a rozhodně jsem knížku nečetla naposledy. To je matematická jistota :-). Na další čtení se už teď maximálně moc těším - už budu vědět co a jak a možná si díky tomu knihu ještě více užiju! :-) Máme tu dvě linky - současnost a minulost. Minulost - jak už to u takových knížek bývá, mě bavila více - nejvíce :) . Současnost: oděvní restaurátorka Kat, která v domě své babičky objeví skříň plnou velmi drahých šatů. Pátrání odhalí příběh velké lásky a životního přátelství. Při svém pátrání se seznámí se spisovatelem Elliottem - u něj se mi moc líbil jeho přístup k historii, zajímal se především o každodenní život obyčejných lidí :-). Minulost: příběhy postav, které se mi navždy zapsaly do srdce - Skye, Catherine, Margaux, Nicholas, O´Farrell... ... váleční piloti a /nebo/ členi odboje... Kniha přinesla i velké množství nových informací: především z oblasti válečného letectva (skvěle popisuje např. fakt, jak těžké to ženy pilotky měly - pánové je většinou nebrali vážně). Skříň plná Diora v sobě ukrývá nádherně napsaný příběh. Neuvěřitelně čtivé - frčí to. Až moc rychle!! :) Víte, jak poznáte úžasnou knížku? Stránky ubíhají, Vy čtete jako o závod, ale zároveň se nechcete dostat na konec... nechcete se s knížkou ještě loučit. Jak jsem již psala - vždy jsem se těšila především na pasáže z minulosti, současnost mě bavila taky, ale míň (občas mi přišla pomalejší a taky mi to občas přišlo jako červená knihovna:D + ke Kat jsem si úplně cestu nenašla, vnímala jsem ji spíš tak nějak neutrálně). Asi bych byla ještě spokojenější, kdyby tu bylo ještě více minulosti (která by tím pádem byla ještě více rozvětvená). I když současnost hraje v příběhu svou důležitou roli - vysvětluje totiž minulost. Jako ano, tato knížka je svým způsobem vztahovka. Láska tu hraje velkou roli. A krom lásky i přátelství, vzájemná oddanost, hrdinství a loajalita. Bohužel tento příběh doprovází i ztráty, hrůzy a bolest. O některých se dozvídáme už v průběhu příběhu dříve, ale cca posledních 100 stran - to je slušná nálož :-(. Bude Vás to bolet spolu s hrdiny... Tato knížka je dle mého unikátní i tím, že obsahuje velké množství převratů, zvratů a twisterů :-). U napínáků jsem na to zvyklá a dá se říci, že to nejen vítám, ale i přímo očekávám... ale u takovéhle knihy - válečné pro ženy - jsem se s tím (v této míře) asi ještě nesetkala a bylo to super!!! Čtení bylo o to zábavnější a zajímavější. Paní autorka vše vymyslela naprosto perfektně :-). Škoda té jedné věci na konci... s tím se asi nikdy úplně nesmířím:D. Ach jo. O to víc mi bylo líto jedné postavy.... a když jsme u těch postav: v knížce jsou fakt úžasné lidské charaktery... a třeba Nicholas - snad každá holka by si přála takového kluka. Tuto knížku rozhodně všem doporučuji, je nádherná a pro mě nezapomenutelná. A dokázala ve mně vyvolat TOLIK emocí!
PS1: Doufám, že v ČR vyjde ještě hodně knížek od této paní autorky! Napsala jich hodně a všechny zní skvěle!!!
PS2: trošku škoda té naší české obálky :P... jako... rozhodně mohla být lepší! A nejen lepší, ale i výstižnější... třeba Nicholas a O ´Farrell na obálce? V uniformách a za nimi letadlo? To by bylo! Knížce by jiná obálka slušela více, no co se dá dělat, snad si i takto najde své (nadšené) čtenáře :).
Více na mém YouTube :-)

36 20.04.2021

NAPSÁNO KRVÍ
Hodnocení Knihánkova: 4,75 ⭐
Chris Carter je Chris Carter. Král, láska, unikát. ♥ Vynikající spisovatel, inteligentní (za mě přímo geniální) člověk a obrovský sympaťák, který si váží svých čtenářů. O to víc mě mrzí, čím si ve svém soukromém životě prošel a stále prochází, protože už to nikdy nebude jako dřív... :-( ... Myslím, že jako čtenáři jsme díky věnování (které prostě chytí za srdce, jinak to nejde) a poděkování vzadu pochopili, že se Chris změnil. Vnitřně. Nevzdal se, píše dál (chvíli jsem se bála - a to dost - že prostě se psaním skončí), ale jeho život už prostě je a bude jiný... Nikdy už to nebude jako dřív. Občas se v životě stanou události, které znemožní návrat do původního stavu. Chrise Cartera je mi moc líto, proč se takové věci dějí dobrým lidem? :-( ... Ale pojďme ke knize. Celou sérii, tedy předešlých 10 dílů :-), jsem četla v podstatě na jeden zátah v roce 2020. Bylo to dokonalé, číst a číst a číst. Jedna kniha dojde, beru novou a nastupuji na další šílenou jízdu ;). Teď poprvé zažívám, jaké to je, když na Cartera rok čekáte, pak ho (rychle, protože to bohužel strašně uteče, přímo rychlostí blesku) přečtete a... konec. Musíte čekat dál!! Upřímně je to naprosto šílené, tak moc bych si přála začíst se do dalšího příběhu. Mám smolíka :-(, ale už teď můžu napsat, že se na další díl neskutečně moc těším... kdyby Chris vydával novou knihu třeba každý měsíc, vůbec by mi to nevadilo - spíš naopak, maximálně by mi to vyhovovalo! (klidně i jednu týdně:P). Ale teď už opravdu zpátky k Napsáno krví, je šílené, jak v tomto komentáři neustále odbíhám :-). Carterovku jsem tedy četla po roce. A mám pocit, že tato byla trošku jiná. Tohle tedy můžeme říci i o Zlobě a Nenávisti, které také něčím vybočovaly, ale tahle byla ještě "jinak jiná" :). Míň brutální a více jako akční film. Tak nějak bych to shrnula, ale ještě se k tomu dostanu. Ale pořád platí: starý dobrý Chris Carter, (můj) král ♥, tedy: čtivé od první strany, krátké kapitoly, svižný děj, frčí to, neskutečně dobře se čte, výborně vymyšlené, naprosto skvělá dynamika a tempo... Je to jako *návrat domů*, ale fakt:) ; návrat k milovaným hrdinům: Robert ♥ Carlos ♥ - prostě tihle dva chlapci/spíš muži :D přirostou k srdci snad každému, vždyť jsme toho společně prožili už tolik... Příběh začíná 5.12. (takže ideální číst teď, + - stejná doba:)), Los Angeles (oproti nám o dost víc teplo:)), předvánoční doba - takže vrcholná sezóna pro Angelu Woodovou, kapsářku... Hodně lidí v ulicích, kteří u sebe nosí hotovost - hodně hotovosti, pro zloděje ráj... Angela je vážně *šikulka*, moc dobře ví, jak toto *řemeslo* vykonávat, je fakt dobrá. V baru spatří, jak se muž (prvotně hluboce se soustředící na svůj mobil) chová hrubě ke starému pánovi (v knize označen slůvkem stařec, přitom 65 let.. cože? :D no to je drobnost:)) a Angela se muži rozhodně *pomstít* a tak mu jako trest ukradne jeho koženou tašku, která vypadá velmi draze... Uvnitř najde deník vázaný v kůži, začne ho zkoumat a ... začíná noční můra... Pokud jste četli předchozí Carterovy knihy, tak ano, další deník - to stejné si pomyslel i Carlos ;-). Ale více k ději netřeba říkat, není nutné, aspoň budete více překvapeni. Každopádně znáte pana Cartera: všechno se to (dokonale) propojí a stane se z toho neskutečně napínavá jízda... a napínavá tato kniha opravdu je, jako kšandy. Však jsem kvůli ní nešla spát a musím říct, že ta probdělá nonstop noc byla naprosto skvělá :-). Napsáno krví jsem se snažila číst co nejpomaleji, abych s tou knížkou byla co nejdéle, ale bohužel to moc nešlo :D. Ten děj prostě jede, napětí a nervozita rostou, jedete, jedete, jedete... kniha se hltá a od čtení se velmi špatně odchází. Proč za mě tedy ne plný počet? Jen podotknu, že 4,75 hvězd je úžasné číslo... ale dala jsem se na frontu přísnějšího hodnocení, musím tedy aplikovat i na lásku, jako Carter :D. Asi takto: ta knížka je úžasná. Napínavá, mrazivá, výborně promyšlená... zpracovává mé velmi oblíbené téma - nebo ho aspoň tak naťukává... šílený psychopat... fakt boží děj... ale, hmm, jak definovat to ale. Méně násilí a brutality. Více jako akční film. Už jsem to zmiňovala a ono to v knize fungovalo. Napsáno krví je skvělý počin a já rozhodně doporučuji, k té knížce jsem byla doslova přikovaná a hltala ji - to se mnou dělají jen ty nejlepší knížky... ale ten psychopat... deník... mé oblíbené téma (nemůžu prozradit víc, možná bych trošku mohla, ale nechci) - to všechno mohlo být ještě trošku více "zlé". Ano, brutální scény tu byly, bylo tu popsáno mučení a krvavé vraždění, ale.. já bych klidně chtěla ještě víc a vlastně jsem i čekala, že to bude víc. Asi to zní psycho:-), to je jasný, ale dává to smysl? Takže tohle "něco" (ačkoli to tam bylo), co pan Carter právě tak umí... ještě víc... Ale i tak to bylo super :)). Opět se mi líbilo, že tu byla "psychologie zla" do hloubky, pečlivě a velmi dobře zpracována, jak to Chris umí. Na konci vše vysvětleno. Myslela jsem si, že si díky knize najdu novou oblíbenou postavu, to se potom teda úplně nepovedlo, ale to je vedlejší... Místy mi přišlo, že je Robert nerozbitný superhrdina:D - viz ten akční film + finále jako takové: nechci říct, že něco podobného už tu bylo, možná trošku... Každopádně knihu rozhodně DOPORUČUJI, všema deseti. Chris Carter je král thrillerů a i když jsem tu zmínila nějaká (malililinkatá:)) *ale*, stále platí, že Chris je pro mě mistr a jeho knihy budu doporučovat, dokud budu žít :). Napsáno krví je skvělá jízda. Napínavá, hodně napínavá. Nečetla jsem naposledy, to je matematická jistota. Už teď se těším, až si úplně celou sérii zase někdy přečtu. Hezky od začátku :). Chris je frajer, ve všech směrech a ohledech. Bojovník. Hluboký respekt a poklona z mé strany. Už aby tu byla další kniha ♥. Pokud milujete thrillery a Chrise jste nečetli (Vy jedny ostudy! :P Závidím Vám, že to máte všechno teprve před sebou),není co řešit - běžte do něj. A hezky od začátku do konce. Tato série - a Chris sám o sobě - LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.

36 02.12.2020

ÚTOČIŠTĚ
Hodnocení Knihánkova: 6 ⭐
Pokud se nepletu, toto je poprvé v životě, kdy dávám *šestku* thrilleru. A to samo o sobě je (pro mě) fascinující... ale snad ještě více mě dostává způsob, jakým na mě kniha působí. Ano, přítomný čas. Působí a nejspíše působit bude. V hlavě. Jako čtenář mám takové své trio: srdce, duše, mozek. To jsou části, kterých se dotýkají (některé) knihy. Moje *šestky* se mi obvykle zapíší do srdce a duše, ale ještě jsem se nesetkala s knihou, která by to stejné udělala s mozkem. Až Útočiště... hlavu mi infikovalo/provedlo invazi (asi to zní šíleně, ale fakt to tak je:)) a mně zůstává červík (asi?), který mou mysl už neopustí. Na knihu hodně myslím, ale i když na ni nemyslím, zůstává mi v podvědomí. Což se mi ještě v životě nestalo. A důkazem je sen, který se mi po dočtení zdál. Sen, který byl vlastně osobní. Masakr. Možná teď kroutíte hlavou a říkáte si: "co to je sakra za komentář?", rozumím :D, ale po dočtení vždy vypisuji své pocity, dojmy, postřehy, emoce... a tady se stalo fakt nevídané. Ten příběh, pointu, myšlenku, mám v hlavě. Hluboko. Zarytou. Děsí mě to? Možná trošku, nikdy jsem si nemyslela, že toto nějaká kniha dokáže. Zvlášť taková psycho kniha :-)). Ale teď už opustím své mozkové závity a pojďme se mrknout přímo na knihu... kdybych se měla vyjádřit 5 slovy: GENIÁLNÍ, PROSÍM, PŘEČTĚTE SI JI... a pak mi napište své pocity a dojmy :P. Tak, to by vlastně stačilo, ale ok, pokusím se vyjádřit své dojmy. Napřed krátce k ději ( :-) ): Sandrine je mladá novinářka, která přijíždí na malý ostrov, aby převzala majetek po své zesnulé babičce. Měly komplikovaný vztah, potažmo neměly žádný vztah, neznaly se. Maminka Sandrine jí řekla jen to, že babička byla šílená. Ostrov byl v roce 1971 prohlášený za přírodní rezervaci mořského ptactva, tudíž platí zákaz vstupu - Sandrine dostane výjimku skrz vyřízení dědictví po babičce. Ostrov je zvláštní, vypadá to, jako kdyby jeho obyvatelé střežili nějaké hrůzostrašné tajemství. Po několika dnech je Sandrine nalezena zmatená a bloumající po pláži, v zakrváceném oblečení. Kniha se vrací i do roku 1949, kdy poznáváme ostrov ještě z jiné stránky... Tak a tady bych asi s dějem skončila, stačí :-). Knihu jsem dočetla ve dvě hodiny ráno. Další dvě hodiny, tedy do čtvrté ranní jsem strávila tím, že buď jsem přemýšlela a dívala se do zdi (:D) a nebo se v knize vracela k různým scénám a znovu pročítala určité pasáže. Dneska, den po dočtení, nejsem schopna dělat nic. Nebyla jsem schopna rozečíst další knihu a v offline životě "funguju" prostě "na pilota". Ta knížka mě rozhodila, dostala se do hlavy - viz začátek komentáře. Dokonalá, perfektní, GENIÁLNÍ. Jak to ten pan autor mohl vymyslet??? Toto je ta nejlepší hra se čtenářem, kterou jsem kdy zažila. Temná a tíživá atmosféra, velmi dobrý a poutavý styl psaní. Výborně popsaný ostrov: věčně ve stínu, žije si svým vlastním životem, divoký a nespoutaný. Tajemství a záhady se postupně odkrývají, nejrůznější teorie Vás napadají hned od začátku (já jich ve výsledku měla snad více, než 20 a stejně jsem se nestrefila). Ta knížka je zábavná, ani chvíli jsem se nenudila. Zamotává se, neustále. Čte se (bohužel) velmi rychle, stránky mizí před očima... Při čtení se budete soustředit a budete se snažit všímat si těch nejmenších detailů. Ale ne proto, že musíte, ale proto, že chcete. Ta knížka je komplexní, vlastně strašně složitá (přitom jednoduchá:)), přitom se čte tak neskutečně dobře. Pan autor je génius. Výborně to vymyslel a výborně to napsal. Dostupně - všem, bez rozdílu. Doporučuji opravdu všem - ženám, mužům, věrným čtenářům, nečtenářům, VŠEM. Tohle stojí za to prožít a zažít. A třeba Vám to nakonec nesedne, i to se může stát, ale podle mě stojí za to tou knížkou projít. Pocítit všechny ty zvraty... které jsou fakt prostě.. DOKONALÉ. Myslím si, vím:P, že něco takového jste ještě nečetli. Tohle je jedinečné a výjimečné. Čtení bylo mega velkým zážitkem, který se moc nedá popsat slovy. Byla to vlna, která mě strhla a nepustila. Tvořila jsem z malých náznaků obrazce, které se následně různě přesouvaly (a pak zase přesouvaly:)) a tvořily dokonalou mozaiku. A až to zaklapne... komplexní, dokonalé, dechberoucí... Já miluju zvraty v knihách a ty zvraty tady nemají prostě konkurenci. Samotný konec: hej, úplně upřímně: napřed nevím, jestli jsem z něho byla nadšená. Byla jsem v šoku, to rozhodně, ale... podobně jsem to měla i u jednoho super hororu (který je teda oproti Útočišti slabota, to je jasný :P) - napřed možná lehoulinké rozčarování, ale časem to ve mně dozrálo. U hororu (mimochodem Follow me, z roku 2020), tak u Útočiště. Těch posledních pár stránek tu knížku posunulo úplně na jiný level a právě ty poslední stránky mi daly červíka do hlavy, který prostě nezmizí. Dostaly mou hlavu, mozek a vlastně tak trochu i psychiku. Má největší poklona před panem autorem, hluboký respekt a úcta a nezbývá než doufat, že u nás vyjdou i jeho další knihy. Moc bych si to přála. K Útočišti se budu vracet, to je matematická jistota. První čtení bylo jedinečné a už vždycky ta "další" čtení (přesně tak, plánuji více, než jedno :D) budou jiná, budu vědět, ale... těším se na to. Fakt. První kniha, která plně ovládla mou mysl. Sice mě to na jednu stranu trošku děsí, ale respekt. Po knize Na smrt (♥) od pana Kariky (mimochodem ta zase plně ovládla mé srdce - pořád se tam drží a držet bude♥), druhý nejlepší "kus", co jsem letos přečetla. A nejen letos, za celý život... nezapomenu, nikdy, i kdybych chtěla - nejde to. Více na mém YouTube :)

36 27.11.2020

NA SMRT
Hodnocení Knihánkova: 6 ⭐
Kniha mého života... ♥ ... Nejlepší a nejdokonalejší... V podstatě bych asi nemusela psát nic víc, snad jen: přečtěte si ji, prosím. Tohle by měl číst každý... pro pochopení historie (knížka mi dala celý holocaust do souvislostí, za mě je to nejlépe zpracovaná kniha z tohoto období) a uvědomění si lidství - charakteru a chování lidí (nejen) v extrémních podmínkách. V knize sledujeme vzájemně propletené osudy kamarádů z gymnázia: Karla, Viktora, Sáry, Laury, Izáka a Lea. Karel, jako jediný z nich, není žid. Legrace je, že mi Karel na začátku byl daleko více sympatický, než Viktor. Karel byl totiž gentleman, Viktor spíš lehkomyslný ranař :-) ... je mrazivé a znepokojující, jak křehký může být lidský charakter, jak se může změnit... I toto téma kniha velmi dobře zpracovává. Je dobro v lidech? Tato kniha mě přesvědčila o tom, že dobro ve VŠECH lidech zdaleka není. Člověk to tak nějak tuší a ví (já mám zkušenosti s tím, že doma zachraňujeme zlomené psí duše z útulku - všichni z nich byli lidmi týráni, takže prostě existují zlí lidi..), ale tahle kniha je jasným důkazem. Je šílené, že se toto všechno stalo před necelými 100 lety.. člověk přemýšlí nad tím, že každý den určitě potká lidi, kteří by se těmi tyrany zase stali a kdyby mohli, lidem by ubližovali.. jen jim to dnešní doba neumožňuje. Možná právě ti, kteří týrají zvířata, by byli i ti gestapáci, kdyby mohli... vše je propletené. Na smrt je neskutečně čtivá hned od první stránky. Výborně popsané pocity hrdinů. Kniha je brutální, samozřejmě.. je v ní i násilí na dětech.. ale proč před tím zavírat oči, když realita byla ještě tak 10000x horší?? Kniha výborně popisuje nejen holocaust a hrůzy koncentračního tábora, ale i situaci v Německu před propuknutím druhé světové války + Ameriku 30. let a mafiánské prostředí... Vše brilantně a věrně popsáno, smekám. V té knížce je prostě VŠECHNO. Nepopsatelný dík panu Karikovi (a to Trhlina se mi nelíbila!:D) a těším se, až knihu budu číst znova... a budu ji číst ještě mockrát, to je matematická jistota.
PS: Viktora miluju. Není to typický klaďas, vůbec ne, ale miluju ho... a v druhé části byl prostě hrdina a borec, to mi nikdo nevymluví...
Více v povídání na mém YouTube :)

35 24.09.2020

Nezapomenutelná a pro mě naprosto dokonalá - po všech stranách ♥♥♥
Děkuju paní autorko za perfektní čtenářský zážitek. Těším se už teď, až se k příběhu vrátím! Až ho prožiju znovu a znovu se setkám se svými hrdiny ♥♥♥

35 30.10.2017

Skvělá detektivka/thriller! Opravdu mě to hodně bavilo, knížka je neuvěřitelným způsobem čtivá a tak nějak Vás stále nutí číst dál a dál:)
Pointou jsem byla překvapená, měla jsem své jisté teorie a předpoklady, ale ty teda byly úplně mimo :D
Pokud jste ještě nečetli, napravte!:)

35 09.06.2017

Co k této knize napsat, je to zkrátka má srdcová záležitost.
Láska tu hraje svou roli a i když celým příběhem prostupuje, není jeho hlavní náplní, rozhodně se nejedná o love story!
Dobrodružné, kruté, fascinující. Odvaha, boj a neutuchající naděje. Miluju Bena, jeho myšlení a pohled na svět. Řešit hezky postupně problém za problémem... to je pro mě velká inspirace a něco, čím se řídím každý jeden jeden.. Díky, Bene! :)
No a Napoleon ... ♥♥♥♥

34 07.01.2018

Co k tomu říct ... :-)
Tenhle příběh je prostě silný a dostane Vás. Will a Luisa jsou mí oblíbení hrdinové, milovaná dvojice a oba dva mi dali hodně inspirace a "motoru" do života, takže díky Vám oběma!
Knížka je skvělá, film (pro mě) snad ještě lepší.
Díky za tento příběh! Ke knize (a hlavně k filmu) se budu pravidelně vracet a věřím, že to všechno bude ještě silnější a kouzelnější. K tomuto příběhu mě přivedla moje milovaná kamarádka Verunka, takže ho budu mít asi navždy spojený s ní :-)
Doporučuji!!
Do druhého dílu se nakonec pustím (napřed jsem s tím váhala) a moc se na něho těším!!!
Prostě žij ❤️

34 09.06.2017

Kniha mého srdce.. to se ani nedá popsat, to se musí prožít :-) Je na vrcholu mých nejmilejších knih společně s Nejtemnější hodinou - ale vlastně ještě nad ní, protože tohle je prostě TA srdeční záležitost, kousek mě.
Jsem vděčná a šťastná, že jsou pejsci součástí mého života. Bez nich nedokážu žít...Celý život se jim budu snažit pomáhat a brát si je z útulku. Pokud je člověk pejskař - srdcem pejskař - tahle knížka míří do srdce. Hluboku a už ji ven nedostanete.
Doporučuji. Moc doporučuji! Nejvíc doporučuji!!!
Ano, je smutná, ale je pravdivá... popisuje i noční můru všech pejskařů - smrt a to vždycky bolí - i když o tom čtete :) Popisuje však i úžasné, čisté a upřímné duše psů - vlastnosti,které lidem většinou chybí a proto jsou pro mě pejsci ty nejvíce šlechetné bytosti na světě...
Takhle knížka je plná života. Skláním se před našimi psími kamarády a ze srdce děkuji za to, že tu s námi jsou, věrní a po našem boku, až do smrti...

34 09.06.2017

PAŘÍŽSKÝ ARCHITEKT
Hodnocení Knihánkova: 4,75 ⭐
Před 2 lety četla tuto knihu moje maminka a moc se jí líbila, tudíž jsem už tak nějak dopředu počítala s tím, že budu nadšená a ano! :-) Dlouho jsem se na tuto knížku chystala a těšila a byla prostě SUPER. Doporučuji všem - i těm, kteří cítí už jisté přesycení tématem druhé světové války, tohle je totiž úplně jiný - a opravdu originální - příběh. A mohlo by takových rozhodně být ještě víc!!! Hodně současných knížek se soustředí na koncentrační tábory, já takovéto knihy ráda mám a aspoň má člověk záruku výběru, ale na jednu stranu je pravda, že jich je hodně. Ocenila bych, kdyby bylo více románů přímo z bojišť a front druhé světové války - tedy v popředí vojáci - a nebo právě prostředí gestapa a spol, jako je tomu u Pařížského architekta. Tento příběh byl vlastně i napínavý thriller. Navíc mi přinesl spoustu nových informací (např. 1.) barva uniformy: gestapo černá, wehrmacht hnědozelená, Wafen SS šedá, 2.) perfektní přiblížení a popsání atmosféry v okupované Paříži: těžká situace, nedostatek jídla, strach. Lidé se často udávali navzájem - někdo se na Vás smál, ale vzápětí Váš šel nahlásit a odsoudil na smrt, proti francouzským židům - tedy Francouzům - šli často vlastní lidi, stejná krev, francouzská policie páchala zvěrstva... byli však i Francouzi, kteří s židy soucítili a dávali to najevo třeba tím, že nosili žlutou květiny, žlutý kapesník, jedna paní dokonce přišla žlutou hvězdu svému pejskovi:))). Náš hlavní hrdina - Lucien - je postava velmi zajímavá, během knížky si prošla úžasným vývojem... 35, hezký a vysoký, šedomodré oči, vlnité hnědé vlasy... dochvilný, precizní, vše má rád naplánované... ze začátku mi rozhodně moc sympatický nebyl, přišel mi chladný - jel sám na svou kariéru, na peníze, se židy nesoucítil a navíc ještě podváděl manželku (mimochodem jeho milenka Adele - jak já jsem nesnášela tuto postavu, prostě chladná a jen na sebe zaměřená potvora!)!!!! Lucien je nadaný architekt (což je sám o sobě zajímavé, pan autor knížky - Charles Belfoure - je též architekt a ještě navíc historik, na knize je to znát - propojení historie /války/ a architektury bylo velmi zajímavé) a dostane lákavou nabídku: navrhnout skrýš pro žida. Nebezpečné, v případě prozrazení v podstatě sebevražda, ale vysoká finanční odměna, která Luciena velmi láká... Na přebálce je scéna s krbem, která mě teda dostala! A celkem mi rozdrásala srdce... Tahle knížka byla úžasná. Svým způsobem to byl napínavý a strhující thriller. Ani chvíli jsem se nenudila, knížka mě dokázala mnohokrát překvapit. V průběhu života bych se k ní rozhodně ještě chtěla vrátit. Myslela jsem si, že bude ještě drsnější (i když teda některé scény z gestapa byly velice brutální) a to je jedním z důvodů, proč nedávám 100 % pět hvězd - souvisí to především s koncem, což tu nemůžu a ani nechci nějak více rozebírat, ale čekala jsem ho trošku jiný + na mě byl uspěchaný. Klidně by knížka mohla být delší, podle mě by ji to velmi slušelo! :) Ještě více skrýší a životních příběhů... já bych byla spokojená. Také bych ocenila, kdyby na konci pan autor napsal pár větiček, které by vysvětlily, jak to bylo dál s některými postavami. Ale to jsou spíše drobnosti. Pařížského architekta plně doporučuji a kéž by bylo více takových knížek!
Svůj komentář zakončím větou ze strany 199, která je nádherná, pravdivá, lidská a knížku skvěle doplňuje a vlastně i vystihuje: "Riskoval život, protože to bylo správné". ❤️ ️Více na mém Youtube :-)

33 27.04.2021

TERAPIE
Hodnocení Knihánkova: 4,5 ⭐
Vážně bych si nemyslela, že ještě někdy budu v tomto... stavu :D. Že ve mně něco ještě někdy vyvolá takový pocit, prostě to něco konkrétního (to je věta, že;)). Ale pojďme na to tak nějak od začátku... Hlavní hrdina: Viktor Larenz. Pohledný 43letý lékař - psychiatr. Má nepopiratelné charisma a dar okouzlit lidi, umění mluvit (nejen) s pacienty - lidský a empatický přístup, okouzlující... Žije se svou manželkou a 12letou dcerou Josy pohodový a spokojený život - až do momentu, kdy jeho dcerka onemocní. Rodinu čeká náročné období a hlavně pak přijde úplně noční můra: Josy jde na rutinní vyšetření k lékaři a prostě zmizí. O 4 roky později zničený Viktor - neb zmizení jeho milované dcery nebylo nikdy vysvětleno - odchází trávit čas do víkendového domu. Tam ho vypátrá krásná žena, kterou pronásledují přeludy a Viktor má pocit, že by ta osoba mohla mít něco společného se zmizením jeho Josy... Tahle knížka má vlastně tři linky: 1) minulost (zmizení), 2) současnost, 3) minulost (ostrov Parkum). Přičemž 3) je až několik let po 1). Hlavní hrdina mi byl sympatický, strašně moc se mi líbil fakt, že na ostrově pobýval spolu se svým pejskem - nalezencem a zlatým retrívrem Sindbadem. No a když jsme u těch pejsků, musím upozornit pejskaře... bohužel... dvakrát. Mohlo to být i horší, ale i tak - trošku nechápu, zvlášť u pana Fitzeka. Ale v tomto případě - u této knihy - pro tu její nádhernou a skvostnou hororovou atmosféru a další důvody, které tu však nebudu rozvádět - dalo by se říci, že odpouštím.
Typický Fitzek: extrémně čtivé, dynamické, originální, strašidelné, výborně vymyšlené, inteligentní, jede to... jako čtenáři jste doslova vhozeni do vody a plavej... u toho vymýšlej své teorie, buď čím dál tím víc zmaten, klasika :). Člověk si občas u čtení připadá jako šílenec, protože se to místy zdá až neuvěřitelné a všechno se neustále (neskutečně chytře) zamotává. Jak však bývá u pana Fitzeka zvykem: konec vše vysvětlí. Prostě VŠECHNO a to na jeho knihách MILUJI (a nejen to). Ale předtím... předtím se to ještě mnohokrát zamotá, převrátí, zkomplikuje:)... pan Fitzek umí tak bravurně motat čtenářovu hlavičku. Dokáže vstoupit do Vaší mysli a hrát si s ní.
Studený ostrov s minimem obyvatel, horšící se počasí, neskutečně temná atmosféra. Občas mi i běhal mráz po zádech, což velmi cením. Místy jako horor, fakt hodně temné a vlastně i tak (pro mě trošku:D, ale ano) strašidelné. Špatně se od knížky odchází... musíte číst dál a dál :). Na druhou stranu se Terapie čte vážně neskutečně rychle, takže bych ji s klidným svědomím doporučila i nečtenářům. Podle mě to chytí každého.
Kdybych tuhle knihu četla dřív, pravděpodobně ji dám plný počet a jásám. V tomto případě mě konec trošku "zklamal". S něčím takovým jsem se totiž už setkala a upřímně jsem vážně nečekala, že se s tím ještě někdy setkám... už z tohoto samotného faktu jsem celkem v šoku. Asi bych osobně byla radši za jiné rozuzlení a pointu, ta "druhá" kniha byla lepší. Dokonalejší, působivější, detailnější. ALE ta "druhá" je zase mladší... Terapie vyšla dřív, i proto je mi líto, že jsem ji nečetla jako první. Kdybych tu "druhou" nečetla, určitě by mě Terapie dostala o mnoho víc. Na druhou stranu - když se od této skutečnosti oprostím, tak Terapie... i skrz to, že je starší... Možná, když příběh přečtete, řeknete si - co to sakra bylo... ale vše dává smysl a vede to i k zamyšlení.
Shrnutí: extrémně čtivá, s temnou - až hororovou atmosférou. S podobným koncem jsem se již (bohužel) setkala, možná bych byla radši za jiný, ale Terapie je rozhodně špičkový strhující thriller, který by byl hřích nedoporučit. Děkuji, pane Fitzeku... ♥
Více na mém YouTube :-).

32 13.03.2021

PACIENT
Hodnocení Knihánkova: 5 ⭐
D-O-K-O-N-A-L-Á kniha. Prosím, zda toto čte někdo, kdo uvažuje o tom, že pana Fitzeka zkusí, PROSÍM, UDĚLEJTE TO. Sebastian Fitzek je výjimečný autor a pro mě jeden z těch nejlepších!! Co se týká thrillerů, mistr... pro mě osobně srovnatelný s Chrisem Carterem, kterého naprosto miluji. Navíc je Sebastian i velký sympaťák jako člověk :-). Veškerou jeho tvorbu moc a moc doporučuji, prosím, dejte mu šanci. Zasloužil by si, aby ho u nás poznalo a četlo více lidí... přijde mi trošku "zapadnutý" a "v ústraní", přitom jeho thrillery jsou dokonalé!! Pacient mě bavil od začátku do konce... žádná hluchá místa, neuvěřitelně dynamická kniha. Odložit ji pro mě byl velký problém! Spíš naopak, přiznám se, že kvůli ní jsem odkládala své povinnosti :P. Ale nešlo jinak... chytilo mě to a nepustilo. Ta kniha pro mě byla drogou a to se mi zase tak moc často nestává. Prostředí, ve kterém se Pacient odehrává, pro mě bylo velmi atraktivní: psychiatrická léčebna s těmi nejhoršími a nejvíce nebezpečnými blázny.. Výborné, vynikající, klenot, diamant, briliant, zázrak :D. Proč takových knížek není víc? V dnešní době vychází velké množství thrillerů, ale pokud se bavíme o tom, že Pacient je thriller, drtivá většina ostatních thrillerů jsou spíše pohádky a nebo spíš pomalé detektivky. Nechci teď nic shazovat, to vůbec, ale Pacient... a celý Sebastian Fitzek... poklad. Pro mě dokonalá kniha. Už teď se těším, až se k ní jednou vrátím... to bude jiné čtení, užiju si ho jinak, ale moc se těším:))). Konec je tu VELMI překvapivý. Opět potvrdil, že má Sebastian Fitzek vždy a vše promyšleno do posledních detailů a tak to má být... Geniální autor, geniální kniha. Moc doufám v to, že budou v ČR vycházet i další knížky od Sebastiana... Pacient byl vlastně v něčem i hodně smutný, rozhodně vede k zamyšlení, není to "jen" thriller. Je mi líto, že už mám knížku dočtenou (ačkoli jsem byla ve fázi, že jsem nemohla přestat číst, nutně jsem potřebovala vědět, jaká je pointa a jak vše skončí), budu mít - už teď mám :) - absťák. Vynikající, doporučuji a prosím, pokud Vás tato knížka alespoň trošičku zaujala, dejte ji šanci....
Více na mém YouTube :)

32 27.06.2020

DVOJITÝ KŘÍŽ
Tak moc jsem se na čtení Chrise Cartera těšila. TAK MOC!!! A ve výsledku? Bylo to ještě lepší a úžasnější. Celá tato série je prostě DOKONALÁ. Nepřeháním, když řeknu, že ji MILUJU. A nejen já, ale i má mamina. Obě dvě ji maximálně doporučujeme. Opravdu, stojí to za to. Chris Carter je mistr a král, ve svém žánru podle mého nemá konkurenci (občas si říkám: kéž by ji měl:)). Vynikající. Jsem si jistá, že se budu k celé této sérii v průběhu života vracet a už teď se na to těším. Jinak k samotnému Dvojitému kříži: knížka má neuvěřitelné tempo a dynamiku, kapitoly krátké a čtivé, pořád musíte číst dál a dál a dál.. Konec šokující. Čekala jsem všechno možné, ale toto teda rozhodně ne.. Touto knížkou to vlastně všechno začalo. Robert a Garcia se poprvé setkali.♥ Sakryš... fakt se těším, až se k celé této sérii vrátím a prožiju to všechno znovu...
Více na mém YouTube :-).

32 23.10.2019

NENÍ ÚNIKU
Na tuto knihu jsem se maximálně těšila a měla jsem vysoká očekávání. Jak to dopadlo? Knížka byla ještě lepší, než jsem čekala! :-)
Tleskám a jsem nadšená, kéžby bylo takových knih více...
Miluju horory a mrazivé thrillery. Vyvražďovaček a fakt vynikajích napínavých příběhů je hodně ve filmech, v knížek jako šafránu. Proto se vždycky strašně moc raduju, když najdu knížku, která se k tomu přibližuje. Mám moc ráda aktuální "trendy knižní thrillery" (které jsou často psychologické, je v nich vyšetřování atd...), ale TAKOVÉHLE thrillery tak časté na našem knižním trhu nejsou. Není úniku rozhodně doporučuji všem, kteří stejně jako já mají rádi napětí (a hororové filmy, Není úniku se dá v podstatě považovat za vyvražďovačku a když knížku čtete, máte pocit, jakobyste se koukali na film:)).
Knížka má tempo hned od začátku. Což je skvělé. Žádné vycpávky, od začátku "to jede" a příběh je napínavý. Samozřejmě čím blíž jsme konci, tím napětí ještě roste a graduje.:-)
Darby je úžasná hrdinka. Chytrá, odvážná a BOJOVNICE. Opravdu skvělá holka a silná postava.
Kniha je plná překvapení a zvratů. Od čtení se fakt hodně těžko odtrhává, protože v příběhu právě nejsou žádná hluchá místa a čtenář je v neustálém očekávání, co přijde dál a jak to celé dopadne.
Na knížku je to poměrně kruté, což také oceňuji. Samozřejmě ale stále v decentní únosnosti a elegantně podané.:-)
Doslova se jedná o boj o přežití.
Pan autor celou knížku velice dobře vymyslel.
Poslední kapitola je možná svým způsobem zvláštní a já osobně bych byla raději za trošku jiné zakončení, ale dobré, fajn zakončení..:)
Tak trošku závidím všem, kteří tuto knihu mají teprve před sebou - čeká Vás opravdu rychlá a zběsilá jízda.:-)
K této knize se za svůj život určitě ještě vrátím, protože ji považuji za jeden z nejlepších thrillerů, který se mi kdy dostal do rukou.
Nyní mi nezbývá než knihu opravdu od srdce doporučovat a modlit se tam někam nahoru ke knižnímu andělíčkovi, ať v Česku vychází dál knížky od tohoto pana autora, protože on je prostě... úžasný :-) (a má rád zvířátka!!)
DOPORUČUJI, DOPORUČUJI, DOPORUČUJI!!
PS: knížka se odehrává v průběhu jedné noci a krásně vysvětluje děsivou ranní hodinu třetí (která je opravdu strašidelná, většina zlých věcí - ať už vraždy, krádeže, znásilněni či zpozorování nadpřirozených jevů se děje v tomto čase):
"Třetí hodina ranní. Údajně se tak Ďábel vysmívá svaté Trojici."
... a odpovídá to, i tento příběh nejvíc graduje kolem třetí hodiny ranní :)
Pokud se v noci probudíte v tomto čase "jen tak" (ne např. kvůli potřebě jít na záchod), je dost možné, že Vás vzbudil pohled NĚČEHO, co na Vás kouká... ale to je zase na jinou debatu a jiné povídání. Každopádně ano, je to děsivé. :-)

32 05.10.2018

NA SMRT - 2. čtení ️
Hodnocení Knihánkova: 6 ⭐️ (nekonečně hvězd!)
Tak jsem si po roce opět přečetla knihu Na smrt - je dost možné, že to bude má každoroční tradice :). DOKONALÉ. Svým způsobem ještě intenzivnější než poprvé... Prožívala jsem každou jednu stránku a konec četla několikrát - se zatajeným dechem, s mrazením v zádech. DĚKUJI, pane Kariko a těším se na další setkání s Karlem a Vikem - tato kniha mě neomrzí nikdy. Nejlepší z nejlepších. Navždy. Kniha mého života ️
Více na mém YouTube :).

31 15.01.2022

VELKÁ SAMOTA
Po dočtení Slavíka (miluju a milovat budu, navždy ♥) jsem si nepopsatelně moc přála, aby v Česku vyšla další knížka od Kristin Hannah. Když jsem se dozvěděla, že vyjde Velká samota, skákala jsem nadšením, opravdu.:D Kristin Hannah patří mezi mé nejmilejší - a srdcové - spisovatele, od ní si přečtu kdykoli cokoli - a moc ráda. Velká samota je jiná, než Slavík. To zjistíte již po přečtení anotace. Pro mě je Slavík (zatím) nepřekonatelný, ovšem Velká samota je také nádherná kniha, o tom není pochyb. Ovšem je to opravdu něco úplně jiného... Kristin umí psát, je úžasná vypravěčka, tato kniha to zase potvrdila. Asi to nedokážu popsat a ani správně definovat, ale její knihy jsou napsané s jistou noblesou, ale zároveň neuvěřitelně lidsky. Vtáhne Vás do děje, vše prožíváte spolu s postavami a máte pocit, jako byste i Vy byli součástí příběhu. Velká samota pro mě byla psychologickým románem, rodinným dramatem. Opravdu sonda do mezilidských vztahů a do (ne)fungování (ne)normální rodiny. Hlavní hrdinové - manželé Ernst a Cora + jejich dcera Leni - se stěhují do chaty na Aljašce a začíná jim tím úplně nový život... ovšem čím víc se blíží zima, tím více se zhoršuje Ernstův psychický stav.... Aljaška: drsná, krutá, nádherná a v knížce překrásně popsaná, popis přírody tu byl vážně moc hezký. V anotaci se dočtete, že tatínek Ernst bojoval jako voják ve válce ve Vietnamu a právě to ovlivnilo jeho psychiku. Čekala jsem, že v knížce budou "návraty" do války a že tu bude linka, která se bude věnovat této (strašlivé) části Ernstova života. Tyto pasáže tam nebyly. Neříkám, že to bylo špatně, to ne, spíš mě to překvapilo, protože jsem je čekala. Velká část knihy je věnována popisu "všedního" života na Aljašce. Posledních cca 200 stran mělo daleko víc akce a děj mě překvapoval... Celá knížka je vlastně hodně smutná. Já při čtení intenzivně pociťovala nespravedlnost a obrovskou ztrátu... a taky hodně často takový ten pocit, KDYBY to bývalo jinak, bylo by to všechno lepší... jak jeden člověk dokázal negativně ovlivnit životy druhých (a že jich bylo!) - přitom ale.. dá se vlastně považovat za negativní postavu? Z komplexního hlediska, když na to koukáme s odstupem a vnímáme i všechny okolnosti? Postavy tu nejsou černobílé... jsou rozmanité, o to věrohodněji to působí a dost pravděpodobně o to intenzivněji a silněji budete příběh vnímat.... Knížku určitě doporučuji, za mě sice slabší než Slavík, ale je to prostě jiné... ale i tak: úžasně napsané, citlivé, za srdce chytající... Doporučuji:).
Více na mém YouTube :-).

31 07.03.2020