Robodruh komentáře u knih

Příjemná knížka na jeden pošmourný večer. Oceňuji zejména grafickou úpravu a ilustrace. Užila jsem si i strohý styl, který mi opravdu sedí. Témata jednotlivých povídek jsou zajímavá a ne úplně obvyklá. Nicméně musím přiznat, že v půlce knížky jsem začala mít dojem jakési manýry. Asi by bylo příjemnější číst povídky s odstupem. Konec některých povídek překvapil, ale to překvapení bylo nasnadě a očekávatelné, takže vyznělo naprázdno.

16.08.2023

Takhle útlá knížka mě nadchla! Kateřina Tučková mě nepřestává udivovat. Nijak zvlášť se nezajímám o skladatele (natož dirigenty) z první republiky. A už vůbec nerada čtu divadelní hry, tenhle knižní formát mi fakt nesedí. Vitku jsem otevřela úplnou náhodou a hádejte co? Zavřela jsem ji až po poslední stránce s úsměvem na obličeji a výrazně pozvednutou náladou. Jak to paní Tučková dělá, nevím. Ale tohle čtení je plné jemné nadsázky, humoru a přitom faktografické. Klobouk dolů a děkuji, Kateřino!

7 16.08.2023

Jsem velký fanouškek DAvida Mitchella, ale tahle kniha byla trochu zklamáním. Nevadí mi velký objem stran, vždyť třeba Tisíc podzimů... jsem zhltla jako nic. Ale vyprávění Utopia Avenue se nekonečně a nezáživně táhlo.
V předchozích komentářích se objevuje hodně kritiky překladu. Ano, kniha se hemží otrockými překlady názvů do češtiny, ale to mi osobně nevadilo. Brala jsem to jako součást stylu překladatele. Ovšem (a teď se mi asi budete smát) musím přiznat, že souvislost "Utopia Avenue" a "Cesta do Tramtárie" mi během čtení vůbec nedošla. Tady dávám zapravdu všem kritikům, že je to fakt víc než divné!

2 16.08.2023

Úžasná knížka, od které se nejde odtrhnout. Doerr tady podle mě předvedl ještě vyšší vypravěčský level než v ostatnich knihách. Skvělé pracuje nejen s gradací příběhu samotného, ale i s frekvencí střídání vyprávění jednotlivých hrdinů.
Zajímavé přirovnání k Atlasu mraků od @slezmon - napadalo mě při čtení to samé :)

5 17.04.2023

Radost z ticha je radost číst a radost nad tématem rozjímat. Určitě jsem ovlivněna i svojí láskou k Norsku a extrémním počinům, kterých má autor v zásobě opravdu dost.
Podstatné jsou zde však úvahy o tichu a jeho roli v našich životech. A v tomto ohledu si zde každý najde svoje.

2 31.03.2023

Uznávám, že téma je skvělé. Obsah si svoje čtenáře určitě taky najde. I mě některé pasáže zaujaly. Bohužel jsem se ale nemohla ubránit dojmu, že je to celé takové nějaké "americké". Některé myšlenky se neustále opakovaly a autor je dokládá různými situacemi. Coby aktivní běžec i jogín jsem čekala něco jiného.

31.03.2023

Krásný důkaz toho, že i odborné téma může být pojato stravitelně, atraktivně a dokonce i s vtipem.

7 08.03.2023

No dobře, sice už v tomto druhém díle není to překvapení z objevování podivného světa a seznamování se s novými tvory apod., ale přesto je to pořád poutavé a napínavé čtení! Myslela jsem, že tímto dílem skončím, že to bude stačit. Ale poslední stránky mě přesvědčily, abych ani třetí díl nenechala v knihovně zajít prachem.

4 07.03.2023

Sice ne úplně originální nápad, ale skvělé zpracování! Žádné zbytečné vysvětlování. Náznaky a stručnost přesně tak, aby čtenář nezůstal na pochybách, ale aby se text nerozplyznul. Ona anomálie je přitom vyobrazena z nejrůznějších hledisek - osobního, politického, náboženského.

3 04.12.2022

Příjemné a inspirativní čtení, ideálně na víkend nebo dovolenou

2 23.11.2022

Fajn detektivka, krásný dojem z popisu ostrovní části Bretaně, ale podivný překlad do češtiny. Fakt by někdo řekl, že je to omniózní situace?!

2 23.11.2022

Chystám se napsat pár vět, když mě upoutala hned pod prázdným oknem pro můj komentář recenze @mirektrubak. To je přesně to, co jsem chtěla napsat! Taky jsem se ke knížce vrátila po poslechu z rádia a znovu mě udivilo, jak surové a vyzrálé čtení to je. Ano, i za mě je to prostě nejlepší knížka Petry Hůlové. Plná emocí, živočišna, vůní, a chutí.

8 12.11.2022

Myslím, že podtitul "dystopické povídky" tuto knížku přesně vystihují. Mistrná práce v každé z povídek mě strhla, přestože jsem se do každé pouštěla trochu se skepsí, co z toho vlastně vyleze. Přestože jde většinou o poměrně těžká témata a pesimistický náhled na budoucnost, dočkáte se i vtipných, nebo spíš důvnitpných momentů, které byly tolik typické např. v Lovcích hlav. Nosbo nezapře svůj skvělý styl :)

2 23.10.2022

Matně jsem si pamatovala, že se mi v dětství tato knížka líbila. Teď jsem po ní sáhla po 35 letech a vzala si ji na dovolenou do Norska. Chtěla jsem mít něco odpočinkového a tématického. Úplně mě to pohltilo. Myslím, že v dětství mi spousta věcí a souvislostí vůbec nemohla dojít. Tato knížka, byť vedená jako dívčí román, má svou cenu a stojí za to si ji přečíst i teď!

3 16.07.2022

Velmi příjemná četba na začátek dovolené. Sice románek, ale zajímavě zkombinovaný s nahlédnutím do událostí druhé světové války. Doporučila bych i jako chytrou Teens četbu.

3 16.07.2022

Knížka jasně a jednoduše vysvětluje vše podstatné z aromaterapie, jógy a tradiční čínské medicíny. Poslouží dobře jako stručná skripta pro přehled a připomenutí základních principů. Možná je to občas až na škodu, místy kniha působí jako sbírka ne úplně propojených střípků. Pokud se v této oblasti pohybujete, není to nijak na škodu. Ale být úplný začátečník v jedné ze tří zmíněných oblastí, obávám se, že by mi nějaká pojítka chyběla.

13.06.2022

Podobných knížek jsem už pár přečetla, ale tahle mě nadchla lehkým tónem, který jí dává na čtivosti. Zároveň je zde vypíchnuto všechno podstatné, abyste si mohli stát svými vlastními aromaterapeuty.

13.06.2022

Z knížky jsem byla nadšená, tak teď už se nemůžu dočkat filmového zpracování a doufám, že nebude zklamáním! https://www.csfd.cz/film/1043196-kde-zpivaji-raci/prehled/

7 06.06.2022

Super detektivka, žádné přehnané násilí ani příliš mnoho (a někdy až zbytečných) zvratů. Za mě poctivá klasika. Bretaňská atmosféra mě hodně bavila, při čtení jsem cítila vůni moře, ryb, vítr... prostě jak to má být.
Ubírám jen jednu hvězdičku kvůli chybám v překladu (dokonce ve jménech hlavních aktérů!)

4 06.06.2022

Životní příběh Jiřího Puše je bezesporu zajímavý a možná by vydal i na víc než na jednu útlou knihu. Ovšem musel by se ho chopit spisovatel. Tato kniha je bohužel důkazem, že do psaní se nemá pouštět každý, a to i když má co vyprávět.
Nejzajímavější částí byla pro mě první část knihy a autorovo líčení, jak fungovaly emigrační tábory ve Vídni. I u tohoto jsem ovšem těžko trávila styl a sloh vyprávnění. Samotná adaptace ve Švédsku, na kterou jsem se těšila, a kterou slibuje podtitul knihy, však byla velkým zklamáním. Ani avizovaného humoru jsem se nedočkala - ano, vtipné momenty tu byly, ale bohužel opět utrpěly díky literární formě.
Nemůžu se ubránit dojmu, že v celém vyprávění převážila jakási ješitnost. Škoda.
(Je ale možné, že se kniha jen nesetkala s mým osobním očekáváním, a proto si velmi ráda přečtu vaše osobní komentáře!)