petrnovic
komentáře u knih
Listopád
Alena Mornštajnová
Hlavně nezapomínat! A i dnes existují lidé, kteří by to chtěli vrátit zpátky, nemít odpovědnost za svůj život. Srabi!
Hana
Alena Mornštajnová
Je to nádherně napsaná kniha se silným příběhem. Určitě stojí za přečtení!
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Nemohl jsem se od knihy odtrhnout... Mám rád tajemno a zvláštní pocity, které to ve mně probouzí. Po celou dobu jsem byl napjatý... Navíc je kniha napsána nádhernou češtinou!
Návrat Krále Šumavy
David Jan Žák
Tak tohle bylo hodně silný! Bohužel komouši byli silnější. Celé vyprávění bylo neuvěřitelně napínavé právě proto, že se to opravdu událo. Pro mě byl asi nejsilnější moment přijetí od lidí po návratu po revoluci. Tam je "hezky" vidět a cítit, jak se těm komunistikým švábům podařilo za těch 40 let změnit a znásilnit myšlení lidí.
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Díky knize jsem konečně pochopil, že jsem demokrat! Zjistil jsem, že mám velké mezery ve vzdělání, co se naší historie týká, a právě proto obdivuju autora za to, že se o to všechno zajímá, a dokáže to srozumitelně předávat dál. Bohužel lidé (a v mém okolí je jich mnoho), kteří by si knihu měli přečíst, nejsou tak otevření k jiným názorům a těžko se vžívají do pohledu druhé strany. Proto mi ta kniha přišla jako, pokud je to možno tvrdit, objektivní vysvětlení fungování světa a hlavně ucelený popis české povahy se všemi klady i zápory. Rozhodně povinná četba!
To
Stephen King
K této legendě jsem se chystal už dlouho. Bohužel jsem zklamaný a nějak nerozumím opěvování tohoto díla (možná před 30 lety,když to vyšlo, tak to byla bomba). Je to má čtvrtá, nejhorší a taky poslední kniha od Kinga. Je to neúměrně dlouhé, kde se dozvídáme osudy snad všech vedlejších nezajímavých postav, co se tam jen mihnou. Místo toho by mě třeba zajímalo, jak dopadla Beverly, když se vrátila domů po té honičce s tátou. (Anebo jsem to zapomněl?). Nevím. Vždy, když to konečně začlo být zajímavé a napínavé, přišel střih do jiné časové úrovně. Hlavně v první polovině knihy jsem dost často ztrácel přehled o tom, ve které časové lince se nacházím. Jsou tam snad čtyři vrstvy, a sice je to promyšlené jako celek, říkám si, že "méně je někdy více".
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Silný příběh. Jen stěží si uvědomuji, jak hrozné to bylo. A málo si uvědomuji, jak se dneska máme skvěle.
Modlitba za Černobyl – kronika budoucnosti
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Je to opravdu nepopsatelná a nepředstavitelná hrůza. Nejenom ta tragédie, ale i ta ruská, komunistická mentalita.
Hlava XXII
Joseph Heller
Skvělá kniha se silným obsahem. Z počátku jsem se smál a přišlo mi to vtipné a jak jsem knihou procházel, začal jsem si uvědomovat, že to je spíš smutné a k zlosti (Milo). Kolik hlouposti a blbosti je v lidech....
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
Je mi líto, ale nějak nerozumím všeobecnému nadšení, jak je to skvělá knížka. Těšil jsem se, až si jí přečtu, je to první knížka, kterou čtu od tohoto autora, ale zklamalo mě to. Zřejmě mi chybí životní nadhled a zkušenost (jsem svobodný a bezdětný), ale celé mi to přišlo jako nějaký nepovedný seriál typu Ulice a Vyprávěj dohromady. Nepřišlo mi to ani smutné, ani veselé, ani moc vtipné, prostě takový normální obyčejný život, až na to, že všichni byli téměr nejlepší na světě. SPOILER: Jediná situace, kdy ve mně vařila krev, byla Táni zkušenost s STB. Přiznám se, že na tohle téma jsem vysazenej (jsem ročník 1980) Dodnes nechápu, co to bylo za režim, kdy někdo na základě ideologie rozhoduje o životě ostatních (studium, práce). Co to bylo mezi námi za hajzly... Navíc jsem to četl teď kolem výročí revoluce, tak to vnímaní bylo ještě o trochu silnější. Mám připravenou další knížku (Prvoka), tu ještě zkusím a pak uvidím.
Švábi
Jo Nesbø
Tohle je moje druhá knížka (první byla Netopýr) a budu se hodně přemáhat, jestli ještě nějakou od tohoto autora číst budu. Vůbec mě to nebaví a celé mi to přijde jako nějaký film B až C kategorie. Lámu si hlavu nad tím, proč je autor tak celosvětově úspěšný a opravdu nevím. Nyní jsem na nějakých 70%, knižku dočtu, protože nerad odcházím od rozdělané práce, ale čekal jsem to mnohem lepší dle všech recenzí a doporučení od přátel. Příště nebudu ztrácet čas těmito příběhy a zase vrátím ke klasické maturitní četbě, kde mám velké rezervy...
Titanic
Miloš Hubáček
Zajímavá a napínavá kniha o nepředstavitelné tragédii. Při čtení si člověk uvědomuje, jak se za 100 let změnily různé technologie. Počátky telegramů a s tím související bytí "offline" (nedostatečné výkony vysílačů) a nutnost být trpělivý. Společnost mi přijde stále stejná lačnící po senzacích a bulváru (noviny a falešné depeše radioamatérů). Už při popisu potápění se Titanicu jsem přemýšlel, jak by nastupování do člunů dopadlo dneska, jestli by opravdu ženy dostaly při záchraně přednost. Pak přišla zmínka o feministkách a já si uvědomil, že já bych jim přednost dal, i když jsme si rovni. Prostě žena nikdy nebude muž, rozdíly mezi námi byly, jsou a budou a to je právě to zajímavé na lidech. To ovšem neznamená že bychom neměli mít stejná práva a povinnosti. Má první knížka od autora a už se těším na další, hlavně na pacific.
Pět jazyků lásky
Gary Chapman
Je na tom určitě kus pravdy! Knížka se dobře čte a některé věci jsou jakoby autor psal přímo o mně. A přitom je to primárně o Americe. Tady je hezky vidět, že vztahy fungují všude stejně.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Já nevím, no... Je to taková pohádka. Ale chystám se na Pána prstenů, tak prý je lepší si napřed přečíst toto.
Memento
Radek John
Ne, ne a ne, není mi jich líto. Stačí, že oni sami se utápí v sebelítosti, jinak to jsou trosky a srabi (chce se mi říct sráči) neschopní překonat sebemenší problém. Vlastně ani ne problém, jen nějakou povinnost, obyčejnou denní činnost. A hlavně za všechny komplikace v jejich životě může někdo jiný. Nikdy ne oni sami. Jsou absolutně bez sebereflexe. Obdivuji všechny, co se jim snaží pomoct. A zároveň se i divím, že mají tu trpělivost. Já bych jim druhou šanci rozhodně nedal.
Ranhojič
Noah Gordon
Pro mě to nebyla taková "bomba", jak jsem očekával, vzhledem k tomu, že kniha má 93%. Další číst určitě nebudu, můj oblíbený Egypťan Sinuhet mě mnohem více vtáhnul do děje (i napodruhé). Možná i Řeka bohů byla poutavější. Přišlo mi že 2/3 knihy byly hodně detailní a pak najednou střih, kdy poslední třetina neodpovídá rychlosti předchozího vyprávění. Je to již několikátý historický román, co jsem četl, a musím tedy uznat, že v porovnání naší "vyspělé" Evropy s jakoukoli jinou východní civilizací vždy dostaneme na frak v otázkách hygieny a celkově přístupu ke člověku. A dá se říct, že nesnáším jakékoliv náboženství. Přijdou mi to jako neskutečná lidská omezenost. Jo a abych nezapomněl, očekával jsem více "nadpřirozena" ohledně zázračného daru Roberta, ale nemělo to v ději valného významu.
Cesta za štěstím
Markéta Peggy Marvanová
Takhle to má vypadat. Neposlouchat okolí a nenechat se odradit od plnění svých snů. Jakmile člověk cítí, že to je jeho životní cesta, nikdo a nic ho nezastaví. Obdivuju tu nesmírnou odvahu!