petr_
komentáře u knih
Dobrodružství milovníka knih
Charlie Lovett
Kniha se mi četla dobře. Při její četbě jsem si uvědomil, že knihy jsou vlastně takovým naším strojem času, protože nás v dovedou přenést do minulosti, nebo dokonce sledovat jeden časový moment z různých pohledů různých postav na různých místech. Tato kniha je toho dobrým příkladem, protože sleduje děj v různých časových obdobích a vlastně až na konci se spojují jednotlivé nitky.
Dalším zajímavým aspektem je svět knih tak jak je zde popsán. Svět jejich restaurování posuzování a hodnocení.
Vůbec mi nevadila romantická linka příběhu jak ji označila Alma-Nacida, protože je pak příběh uvěřitelnější o člověku, který žil ve svém světě se svými problémy a dostane se mezi lidi s kterými si dobře rozumí a kteří zásadně obohatí jeho život.
Konec civilisace
Aldous Huxley
Nevím, který název je výstižnější, jestli "Krásný nový svět", nebo "Konec civilizace", který je použit pro tento překlad. Svět který se snaží společnosti vnutit jakýsi pocit štěstí ve jménu stabilizace a neměnnosti i za cenu toho, že obyvatelstvo rozdělí do kast s jejími předem danými povinnostmi. V době, kdy autor toto dílo psal, dokázal předpovědět čeho všeho bude lidstvo schopno v oblasti reprodukce a eugeniky, ale i společenské debilizace (jak o ní dnes mluví pan profesor Koukolík) a tento vědecký vývoj je vlastně naší současností.
Konec civilizace vlastně začíná tím, že se lidé dobrovolně vzdají kritického myšlení a pro své pohodlí přestanou produkovat nové myšlenky, což nahradí spotřební společností. Myšlení je nahrazeno infantilními veršovánky, které radí jak konzumovat Somu, drogu, která má všechny udržet v určených mezích. Lidstvo lehkovážně odhodí to nejcennější co má a to jsou přátelské a rodinné vztahy, které jediné dávají lidskému životu smysl a nahradí je prázdnou sounáležitostí s celkem.
Jakmile se objeví jediný jedinec, který je ochoten se ptát a zajímat o své okolí, stává se zrníčkem písku, které je schopno narušit celou společnost.
Viděl jsem i zfilmovanou verzi, ale ta je odlišná od literární předlohy i když je také zajímavě zpracovaná.
Poslední Lucemburk
Hana Parkánová-Whitton
Nemohu si pomoci, ale román jako literární útvar si představuji jinak. Děj je zhuštěný a pouze popisuje co se dělo, postavy nějak ztrácí charakter.
Písařka ze Sieny
Melodie Rose Winawer
Příběh se mi líbil, protože neměl žádná nezajímavá místa a dobře se četl. Nechci rozebírat děj, ale vždy mě fascinuje, když se někde dočítám o historii v Itálii a jak složité byly vztahy mezi jednotlivými italskými městy, což dobře popisuje tento příběh. Proto v těchto místech byly znatelné zájmy okolních vládců, jako byli např. Lucenburkové, nebo Havsburkové, ale i jiní kteří využívali rivality, mezi jednotlivými italskými státy.
Ve znamení Lva
Jan Šmíd
Knihu jsem si vybral, protože se mi líbí autorův styl psaní a vyprávění. Ale v této knize se mi někam ztratil. V knize je mnoho zajímavých historických událostí, ale děj jako u románu se někam vytratil.
Rádce velkých rádžů
Alexej Pludek
Kniha se mi moc líbila, protože popisuje zrání jednoho člověka, který v době svého mládí dělá chyby, ale postupným stárnutím začíná chápat to co má v lidském životě nějakou cenu a svůj vliv uplatní ve prospěch správné věci.
Šedá eminence
Aldous Huxley
Sice jsem knihu nedočetl, ale myslím, že román to není. Kromě historických souvislostí obsahuje i mnoho teologie a popisy mystických vlivů na otce Josefa, což si myslím, že je dobré pro čtenáře, který vystudoval teologickou fakultu. Proto jsem také nebyl schopen knihu dočíst.
Asi se budu muset sám nad sebou zamyslet, protože mi přibývá stále více nedočtených knih.
Hrozba
Mats Söderlund
Děj má trochu spád až ke konci, ale rozuzlení nic moc. Zajímavou otázkou je, kdo jsou ti zlí, zda ti, co chtějí vodu pro všechny v rámci OSN a pak diktovat, jak se bude využívat a nebo ti co chtějí regulovat vodu tržními mechanismy. Ale asi to byli ti druzí, protože používali násilí. Trochu mě to připomnělo evropský problém, který se jmenuje Green Deal a kniha mi zaváněla propagandou. Jestli to má další pokračování, tak mě vůbec nelákají.
Vzpomínka na modrou planetu
Alastair Reynolds
Trochu jsem se ztrácel v pochopení různých virtuálních realit. Děj mi připadal, jako když si děti hrají na stopovací hru. Tolik k ději, a bylo to napsané tak, aby to čtenáře neodradilo.
Nemohu říci, jestli se jedná o klasického Reynoldse nebo ne, protože je to první kniha, kterou jsem od něj přečetl. Podívám se po dalších knížkách tohoto autora, abych si udělal představu o jeho díle.
Kralevic Karel (1334 - 1348)
Vlastimil Vondruška
Pro mě osobně byl zajímavý popis událostí v bitvě u Kresčaku. Věděl jsem o tom, že Karla museli odvézt z bitvy aby Jan zachránil následníka, ale neznal jsem podrobnosti. To jsou ty střípky dějin, které se v dějepisu nedozvíte a o to jsou zajímavější. Stejně tak zajímavý je vznik Nového Města, kde jsem se dozvěděl jak taková města vznikaly, což vlastně dává i obrázek o ekonomice království. V neposlední řadě se čtenář doví, že vlastně Karel byl nucen se vyrovnat s dluhy svého otce s poznámkou, že další dluhy vlastně přešly na Václava IV.
To mě nutí si najít další literaturu (třeba Vaňkovou) a o této době si přečíst více .
Planeta idiotů
Roman Bureš
Tato kniha se mi vůbec nelíbila, ačkoliv byla dobře napsaná, i téma bylo zajímavé. Mnozí lidé si myslí, že musíme chránit přírodu, ale sobecky si pod tímto termínem představují pouze prostředí, ve které jsme schopni žít a které si přesto ničíme. Ale příroda přetrvá i po zániku člověka, i když bude úplně jiná. Příroda bude existovat i bez člověka, ale opačně to nefunguje.
Navíc o ekosystémech toho víme tak málo, že scénář zániku lidské civilizace tak jak je popsaný v této knize je taky možný.
Strašlivá závrať
Benjamín Labatut
Když vidím nějaké umělecké dílo, nebo čtu dobrou knihu, tak mě napadá, jak na něco takového mohl autor přijít. Jaké myšlenkové pochody ho přiměly, aby umělecké dílo mělo právě takovou podobu, hraničící s genialitou, a ne jinou. Tato kniha vlastně poukazuje na to, že vědci při svých výzkumech a tvorby různých teorií mohou procházet různými peripetiemi a vymýšlet zvláštní věci. Dokonce se může stát, že někteří sami nevědí, jak ke svým poznatkům došli, ale vědí, že jsou správné.
Zajímavé také je, že jejich práce je může přivést na samotnou hranici šílenství, což dobře popisuje tato kniha.
Zajímavé je, do jakých podrobností autor popisuje některé události, ale předpokládám, že se našlo dostatek zdrojů a svědků, které tyto události popisují.
Dodatek na závěr: Pokud chcete alespoň rámcově pochopit, co to je kvantová mechanika, doporučuji si přečíst tuto knihu.
Kladivo Boží
Eric Schumacher
Opět se mi do ruky dostala zajímavý historický příběh ze severu a z Anglie. Příběh je čtivý a dobře napsaný. Dějiny Skandinávie jsou pro mě zajímavé právě proto, že jsou trochu jiné, než-li naše středoevropské. Několik historických příběhů jsem již z této oblasti přečetl a zaujaly mě jak historické souvislosti, tak i mentalita místních lidí. Těším se na další pokračování.
Krásné věci
Janelle Brown
Knihu nehodnotím, protože jsem ji nedočetl. Možná že má zajímavý konec, ale nebyl jsem schopen se k němu pročíst.
Chronolity
Robert Charles Wilson
Zajímavý příběh který narušuje kauzalitu času a studiem monolitů je vlastně studována budoucnost, která však musí mít nutně kořeny v přítomnosti. A je tu znova otázka zda bylo dříve vejce, nebo slepice.
Král cizinec (1309 – 1333)
Vlastimil Vondruška
Zajímavé a přehledné zpracování událostí, kdy Lucemburkové dosedli na český trůn. Řekl bych, že ,kniha dobře popisuje motivace Jana Lucemburského, které vedly k jeho problémům s českými stavy a Eliškou Přemyslovnou a přijde mi, že se díky těmto problémům dobře vyškolil kralevic Karel, který politiku vnímal trochu odlišně a více diplomaticky.
Zajímavými postavami, zde jsou kromě jiných i Eliška Rejčka a pan z Lipé.
Hrdinové
Stephen Fry
Mám rád řecké báje a hlavně jejich různé interpretace. Na každém hrdinovi je vždy něco bídáckého, a na každém bídákovi lze najít něco hrdinského. Proto Řekové vymysleli dramata, aby nenechali na žádném hrdinovi či bohovi niť suchou a to se mi líbí, protože hlavním soudcem hrdinství je nakonec čtenář, v tomto případě je to autor knihy.
Takovouto interpretaci v takové míře biblické příběhy neumožňují.
Stírací losy
Kerstin Ekman
Dávám méně hvězdiček ne proto, že by se jednalo o horší četbu, ale nejsem si jistý, jestli jsem plně pochopil její obsah. Možná je to i proto, že čtu sérii knih odprostředka, i když si myslím že se jedná o samostatný příběh a nemusím jednotlivé části číst chronologicky tak jak byly napsány.
Avšak některé části děje mě zaujaly. Například úvahy farářky o víře a zvláště to, kolik pochybností může mít věřící člověk, ačkoliv je věřící. Jak lidské.
Velmi by mě zajímal také vztah Švédů k norštině, což je problém s kterým jsem se setkal i v jiné severské literatuře a zřejmě je stále aktuální. S tím také souvisí vztah obyvatel k Laponcům (Sámům), což je věc v Evropě unikátní.
Velmi se mi líbila část, která popisuje jak se Ingerfrid stará o ovce a popisuje jejich bahnění.
Abych to shrnul, tak je tento příběh plný zajímavého severského prostředí.
Hvozd
Edward Rutherfurd (p)
Dovolil bych si oponovat tomu, že jsem četl román. Spíše bych řekl, že se jedná o soubor povídek z prostředí hvozdu, které reflektují vybrané historické události. Až teprve poslední kapitoly děj jednotlivých kapitol scelují, ale stejně bych řekl, že se o román nejedná.
Jednotlivé kapitoly jsou zajímavé, vystupují tam zajímavé postavy, mezi kterými vynikají hlavně ženy. Velmi pěknou rekvizitou více příběhů je také křížek z cedrového dřeva.