Ve znamení Lva

Ve znamení Lva https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21294/ve-znameni-lva-21294.jpg 5 40 6

Historický román o velké postavě českých dějin, Janu Lucemburském. Autor seznamuje se soudobým vývojem Evropy, s diplomatickým zákulisím tehdejší politiky i se složitými rodinnými vztahy. Podařil se tak psychologický portrét panovníka, který žil zvyklostmi své doby a i když mu Čechy nepřirostly k srdci, udělal pro ně vše, co jako panovník mohl. Román má převážně fotografický charakter a uvádí nás do problematiky 14. stol.... celý text

mirekvostry
mirekvostry
05.01.2024 5 z 5

Román je neskutečně čtivý a zajímavý, jakož i nabitý historickými skutečnostmi. Vždycky jsem si říkal, že to s králem Janem asi bylo trochu jinak, než do nás cpali a doposud cpou. Čemu by asi tak Karel vládl a co by zveleboval, kdyby to předtím nezachránil Jan? A jak by se stal římským králem nebýt geniální Janovy diplomacie? Kniha je v podstatě v souladu se Spěváčkovými pracemi, jenom je to román, takže se ty skutečnosti dozvíme příjemnou formou.

Ilona70
Ilona70
28.08.2023 5 z 5

Po té co jsem tento román, ihned po jeho vydání, přečetla se Jan Lucemburský stal mou nejoblíbenější historickou postavou a zůstalo to tak dodnes. A ano Rony70 má pravdu, každý spisovatel do knihy vloží i svůj náhled a když budu číst o téže době desátý román bude to pokaždé trochu jinak. Musím, ale říct, že když tento román porovnám s pracemi profesora Spěváčka, který je asi našim nejlepším odborníkem na Lucemburky, zdá se mi, že se román panu Šmidovi hodně povedl i co do historické věrnosti.


Rony70
Rony70
28.07.2020 5 z 5

Tuto knihu jsem četl již několikrát a vždy jsem s ní byl spokojený. Je to zajímavě a věrohodně podaná historie, navíc mě baví sledovat, jak každý spisovatel má na stejné osoby a stejné události jiný náhled a jak si je každý vykládá po svém. Např. Jan Šmíd popisuje, jak Jan Lucemburský hrdinně padl v bitvě u Kresčaku, zatímco Lion Feuchtwanger v knize Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá píše, že padl naprosto zbytečně a nesmyslně v bitvě, ve které neměl co dělat :-) Je to jen jeden příklad z mnoha a ti, co čtou historické knihy, určitě ví, o čem tady píšu. Víc se nebudu k této knize vyjadřovat, protože komentáře pode mnou jsou dostatečně výstižné.

a.k
a.k
19.08.2019 4 z 5

Historický román ne jen o Janu Lucemburském. Tato kniha zaujme především čtenáře, kteří hledají víc než jen biografii slavného panovníka. Autor se zaměřil na veškeré souvislosti evropských dějin tototo období, až někdy máte spíše pocit, že čtěte učebnici dějepisu. Doporučuji čtenářům, kteří nehledají jen příběh s historickým pozadím, ale mají rádi historii jako takovou.

soukroma
soukroma
11.02.2014 5 z 5

K předchozímu komentáři, s nímž se plně ztotožňuji, bych snad jen přidala ocenění knihy za kvalitu podání celkového kontextu - čtenář se rozhodně neutopí jen v šarvátkách a válkách samotného Jana Lucemburského, ale je mu nabídnut velmi komplexní pohled na další (související) dění v Evropě. Ideální četba pro všechny milovníky středověké historie (i politiky) české a pan-evropské. Nelze rychle přečíst jako román, spíše pozvolna pro poučení a zamyšlení. Něco málo se lze dozvědět i o jeho synu Václavovi (Karlu IV.), jeho dětství a mládí spadajícího do popisovaného období; jen jsem byla zaskočena informací, že jeho první ženou byla Markéta (nikoli všude uváděná Blanka) z Valois...Teprve později jsem se doslechla, že nám známé jméno královny byla vlastně přezdívka podle její velmi světlé barvy pleti - Blanche.

_Berry_
_Berry_
17.11.2012 5 z 5

Excelentní historický román, který by - jistě s trochou nadsázky - mohl být snadno díky autorově vynikajícímu nakládání s prameny prezentován jako naučná publikace. Jan Šmíd zde pomocí důkladné faktografické práce slepuje střípky ze života Jana Lucemburského a na zbylém prostoru, v nezmapovaném území nikoho, nám nabízí svůj vlastní pohled na jeho život a osobnost. Za zmínku jistě stojí i nemalé množství místa, jež věnuje vykreslení doby bezprostředně předcházející vstupu slepého krále na scénu, což jen podtrhuje hodnotu celého díla. Osobně se na knihu Ve znamení Lva dívám jako na pomyslný políček všem takzvaným spisovatelům, kteří tak rádi vydávají výplody čiré fantazie pod líbivou nálepkou historických románů, ačkoliv jim jako zdroj informací sloužily publikace, rovnající se co do obsáhlosti i úrovně středoškolským učebnicím dějepisu.

" ..Když Edward rozestavil vojsko, šel mezi ně a vyzval každého z nich, aby plnil svoji povinnost, a jak říká kronikář, „povzbudil je do takové míry, že i ze zbabělců se stali stateční muži“. Vydal rovněž příkaz, aby neokrádali raněné nepřátele, pokud on nedá výslovné svolení, a zůstávali na svých pozicích. Potom si zavolal svého syna. Princ před ním poklekl, král ho políbil a připomenul mu jeho povinnost jako syna královského. Stejně tak připo­mněl povinnost čtyřem rytířům, Johnu Chandosovi, Bartholomewovi Burghersovi, Jamesu Audleyovi a Williamu Pennielovi, kteří nad ním měli bdít.. "