pakoshka
komentáře u knih
Piko: Junkies' lives matter: Na životech feťáků záleží
Pavel Šplíchal
Jestli mě něco v raném mladí odrazovalo od drog, byla to právě literatura o drogově závislých. Tadyhle v Piku mě bavil ten pohled na jeho počátky v ČR, první vařiči a pikodacani.
Polévky ze Svatojánu
Eva Francová
Hodně receptů je opakujících se - jen s nějakou malinkou obměnou.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Asi by mě Holden víc bavil před 15 lety, když mi bylo taky 16, ale bohužel, tehdy jsem se k němu nedostala.
Teď to pro mě byla taková úsměvná skorojednohubka.
Srpny
Jakub Stanjura
Srpny v srpnu, moje srpny jsou naštěstí docela normální a průměrný, ty Danieliny o dost horší, ale stejně si někde hluboko říkám, co když mají všichni pravdu.
Lada u ledu
Ema Labudová
Jsem myslela, že Ladu ani nedočtu a odložím ji hned na začátku. Podivná splácanina.
Josefíně všichni lžou
Kateřina Pantovič
Anna se mi líbila, Josefína ne. Brala jsem ji s sebou na pláž jako příslib odpočinkovýho čtení, no spíš jsem se nervovala a nudila.
Všechen můj hněv
Sabaa Tahir
Všechen můj hněv jde vidět všude a já nemám ráda hnědou, okrovou, zrzavou, nebo jaká je to vlastně barva obálky. Ale jsem ráda, že jsem se překousla - koneckonců, moje čtečka je černobílá. A tenhle příběh pákistánských přistěhovalců mě dojal.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Narozdíl od většiny jsem neviděla žádnej Marešův seriál - ani Devadesátky, ani Případy 1. oddělení - takže pro mě byly historky novinkou. Fajn počtení a náhled do zákulisí mordparty.
Třešně v rumu
Michaela Janečková
Oddechovka, která je chytrá, vtipná, sarkastická i milá, zábavná a dokonale přirozená? Těch je, zdá se mi, pomálo. Ale tenhle příběh o vejletu moderní novinářky s komoušským dědou na Kubu, tak ten takovej je. Měla jsem jej na seznamu už nějakej ten měsíc, ale něco mě pořád odrazovalo. Nebylo proč. Třešně v rumu jsou výborný!
Slečny
Barbora Baronová
Po Intimitě jsem dostala nutkavou potřebu vrhnout se na další životní osudy žen a Slečny se nabídly prakticky samy. Osm neprovdaných bezdětných žen, ženy ve velmi vysokém i středním věku, ženy, které svého životního rozhodnutí litují i ty spokojené. Formu vyprávění jsem znala už z Intimity, ta mi sedla moc, s některými ženami jsem trávila čas moc ráda, s jinými méně. A to je život.
Jakožto svobodná jednatřicítka bez potomků jsem ráda, že si v dnešní nemusím procházet takovým společenským tlakem.
Karneval zvířat
Zuzana Dostálová
Tak tohle mi nesedlo. Bohužel. Kontrolovala jsem, jestli čtu správnou knihu, bo jinak mám Zuzanu Dostálovou moc ráda. Vím, že je za branže a pokud čerpala ze svých zkušeností... No, připomnělo mi to nějaký výlety v devítce. Samej alkohol, žrádlo, Lidl, dospělí lidi, co neumí mluvit o (po)citech. Dočetla jsem horko těžko.
Mami, vrať se! - Ponížená až na samé dno
Oxana Kalemi
Máme se dobře, moc dobře. :-)
Autentická zpověď ženy, která si od puberty prochází násilím. Znásilnění, nasilnický partner, opuštěné děti, cesta za lepším životem, obchod s lidmi, důstojnost.
Skleněný pokoj
Simon Mawer
O vile Tugendhat toho až tak moc nevím - asi jako všichni, mám matně povědomí, viděla jsem pár videí - a Skleněný pokoj, který má být inspirovaný osudem majitelů vily i vily samotné, mě lákal dlouho. Teď na dovolené přišel jeho čas, ale upřímně... Až tak moc mě to nebavilo. Nakonec jsem těch 400 stran asi za týden přelouskala, ale ke konci jsem byla za to pohádkový shledání vyloženě nasraná.
Máslem dolů
Petr Šabach
Jak mám Šabacha ráda, tak máslem dolů mi jen tak sklouzne v hlavě a za dva týdny si z něj nebudu nic pamatovat.
Doplněno o měsíc později: hooorko těžko jsem vydolovala jméno a příběh z poslední části hnihy.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Přišel čas platit účty za padesátá léta. Uf, tohle je síla. Padesátá léta v naší krásný zemi. Současnost a možnost vybrat si za ně daň.
Báječný zpracování strašně těžkýho tématu. Prolínání nechutných humusů (fakt) z minulosti a vyfabulovaná dějová linka ze současnosti, kdy si nepamatuju, že bych v poslední době nějakýmu knižními hrdinovi fandila víc.
Čtěte, všichni.
Símka
Lucie Hušková
Na Símku jsem se těšila a jsem... Zklamaná? Možná je to moc silný slovo, ale Símka mi přijde jako ždímání tématu, který táhne. Jo, všem těm Soukupovým, Hanišovým, Dostálovým a Mornštajnovým, těm to funguje a tyhle rodinný dramata jim žeru, ale tady mě autorka nepřesvědčila a je o pár tříd níž.
Intimita
Barbora Baronová
To bylo asi to nejlepší, co se mi letos dostalo do rukou. Jedna kniha textu - povídání o šesti ženách, spíše dokumentujícím, nezávislým, nehodnotícím stylem, proloženo jejich komentáři. Šest brožurek plných fotek, z archivu od žen či stylizovaných uměleckých. Tři plakáty. Spousta bolesti, trápení, života, mladosti, dětí, manželů, nepochopení, nemocí, zneužívání, handicapů. Každá z šesti hrdinek si nese to své a dělí se o to se světem.
Formát dokumentu je skvělej, však za to dostal Magnesii Literu. Pro mě je to něco novýho.
Bude dneska buchta?
Kristýna Bubeníková
Klasická sesbíraná sbírka receptů, žádná vlastní invence.
Muž pod černým deštníkem
Jiří Hájíček
Muž pod černým deštníkem na mě vyskočil v knihovně v novinkách a vzpomněla jsem si, jak o nové sbírce haiku mluvil pan Hájíček na besedě zrovna v době, kdy ji dával dohromady. Tak jsem neodolala a opět jsem se do jeho haiku ponořila.
