Karneval zvířat
Zuzana Dostálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506196/bmid_karneval-zvirat-CY5-506196.jpg
4
129
41
Ponožky, pyžamo, smokink, rum. To všechno si musí zabalit houslista českého symfonického orchestru, když vyrazí na zahraniční zájezd po koncertních síních. A přidat k tomu notnou dávku trpělivosti, aby se dovedl tísnit v autobusu i v hotelových pokojích, přežil všechny zastávky na benzinkách rádoby vtipné požadavky kolegů. Houslista Evžen je navíc dobrák od kosti a svým spoluhráčům vychází vstříc prakticky ve všem: ať už potřebují uvolnit hotelový pokoj pro milostná dostaveníčka, nebo chtějí půjčit peníze. K tomu se zamiloval do flétnistky a netuší, jak jí své city vyjevit. Zuzana Dostálová ve svém novém románu dává čtenářům nahlédnout do zákulisí orchestru a odhaluje, že poslové výsostného umění často nemají na růžích ustláno. Živit se kulturou není žádný med.... celý text
Přidat komentář
Trošku mi to připomínalo Účastníky zájezdu.
Jinak to finanční ohodnocení našich hudebníků je opavdu tristní.
Soběstačný mě okouzlil, ale toto jsem vůbec nebyla sto číst. nepříběh se stále točí dokola, igelitky, lidl, pivo, koncertní sály, zapomenuté fusekle, boty nebo viola, přejezd, snídaně, igelitky, lidl, guláš... postavy jsou z větší části nezajímavé, a ten zbytek je nechutný.
Musím říct,že jsem se dost často smála nahlas. Historky Huga Dunaje byly výborný. Úplně si dovedu představit, že to tak reálně na podobných zájezdech funguje. Zároveň ale bylo smutné vidět realitu umělců a hudebníků v ČR. A díky závěru to bylo velmi uvěřitelné.
Moje první setkání s paní spisovatelkou Zuzanou Dostálovou a rozhodně ne poslední. Kniha mě bavila a často to byl smích přes zatrnutí. Těžký život hudebníků. Těžký. Zároveň mi vnukla pocit, že bych měla zase po čase navštívit koncert České filharmonie.
Jelikož vůbec nemám ponětí, jak tento hudební svět funguje a pokud to funguje takto, tak je to opravdu hodně smutné :-( Obdivuji všechny, kdo umí hrát na jakýkoliv hudební nástroj.. A věřím, že tito lidé jsou nedocenění a uživit se tím? Evžen je moc krásná postava, pro všechny by se rozdal, jak několikrát je zmíněno: "Ty jsi hodný, Evžene." Mám z této knihy takovou melancholickou náladu.. A závěr?! Smutný, ale bohužel velmi realistický :-/
Muzikanti jsou zvláštní skupina lidí. Celé mládí dřou, snaží se mistrovsky ovládnout svůj hudební nástroj, věnují tomu neuvěřitelné množství času, velké úsilí a neskutečnou píli. Pak ale přichází problém. Je třeba si vydělat na živobytí. Je to možné? Je to možné nějak důstojně?
Naše parta filharmoniků vyráží na zájezd do Německa a my můžeme sledovat kontrast mezi jejich oduševnělými a vzletnými hudebními výkony v porovnání s tím, jak se snaží přežít s co nejmenšími výdaji, aby jim v peněženkách po návratu domů nějaký výdělek zůstal. Nákupy v Lidlu, vařiče na pokoji, zásoby z domu, paštiky, rohlíky, čínské polévky...vše zalévané bohémským množstvím alkoholu. Večírky na pokojích se neobejdou bez vznikajících milostných vzplanutí, ale přece jen pánové už jsou středního věku (dámy spíše mladší) a životní zkušenosti, zklamání a jizvy se projeví i zde. Něco je stmeluje, něco rozděluje, občas se nepohodnou nebo dokonce pohádají, ale nakonec si stejně snaží vzájemně pomoci, když jde do tuhého a na pódiu dýchají a fungují jako jeden organismus.
Příběh je značně repetitivní, od koncertu ke koncertu se děje téměř to samé. Zkouška, koncert, večírek, kocovina, autobus, ubytovat se, odpočinout si, čekat, zkouška, koncert, večírek, kocovina, autobus... V celém tom kolotoči se nic moc nemění, jen pomalu roste napětí a únava, ale na druhou stranu i soudržnost a kamarádství. Když už je to všechno na hraně, tak se jede domů.
Tady by to klidně mohlo skončit. Poslední covidová část už s předchozím vyprávěním úplně neladí. Jiná tónina, jiné nástroje, jiné tempo, jiný rytmus. Outro bez výraznější souvislosti s hlavním motivem.
Zuzana Dostálová patří už několik let mezi mé nejoblíbenější autorky.
Každou její novinku vyhlížím s otevřenou náručí.
Karneval zvířat nebyl výjimkou... O to víc mě mrzí, že se musím přiznat, že mě kniha lehce zklamala. Ze všech, co jsem od autorky doposud četla, je tato nejslabší.
Jedná se o příběh houslisty, který prochází krizí kariérní i středního věku.
Nebylo to špatné čtení, to rozhodně ne, příběh plynul, byl reálný i čtivý. Jen se mě tolik nedotknul což vím, že jiné knihy autorky dokázaly.
Za sebe tedy více doporučuji Soběstačného, Hodiny od Ašera a taky autorčinu prvotinu Proč všichni odcházejí, která letos vyšla v novém vydání. Všechny byly 5* záležitostí.
Tééé zajímavý příběh vnášející pohled do společnosti vážených uměleckých hudebníků, kteří jsou na turné v Německu. Za humorné hlášky, především v úvodu knihy, dávám hvězdu navíc.
Závěr byl zase, jako z jiné knihy.
Jak výstižný název!
Vyrážíme na turné s prasátky, slípkami, kravička se také najde, přisedl též medvídek, jeleni v říji, i ten pes, co štěká, ale nekouše, a nezapomeňme na laňku a beránka.
Když však vezmou do ruky své hudební nástroje, stávají se pod taktovkou krotitele kouzelníky, kterým vestoje aplaudují vyprodané sály. Já se přidávám a tleskám autorce, jež mě pobavila, dojala a nechala soucítit s těmi, kteří jsou mnohdy vnějšími okolnostmi nuceni ztrácet svou lidskou i uměleckou hodnotu.
Děj se odehrává v hotelu, v autobuse nebo v obchodě. Stále čekáte co se stane, a stále se neděje nic. Nešlo se začíst, zmatek v postavách. Celkově hodnotím jako zklamání.
Často se mi stane, že mám od knihy velká očekávání, která se čtením nenaplní. Tady to bylo obráceně. Hodnocení v modré barvě mě příliš nelákalo, ale dala jsem na recenzi jedné z mých oblíbených uživatelek ddkk a knihu jsem si půjčila. Nelitovala jsem.
Ani na začátku jsem tomu moc nevěřila. Říkala jsem si: "To bude blbý, tolik stránek o tom, jak filharmonický orchestr cestuje od štace ke štaci, to bude samé vybalování, balení, přesuny, pořád dokolečka."
Ovšem stránky ubíhaly aniž bych měla pocit, že bych četla stále to samé a čtení mě stále bavilo.
Příběh ve mě vzbudil spoustu pocitů a otázek. Nedávno jsem byla na Rusalce ve Státní opeře a z lóže jsem koukala do orchestřiště. Sledovala jsem muzikanty a fascinoval mě hráč na triangl, který celou dobu znuděně seděl a sem tam cinkl. Oproti tomu hudebníci, kteří nesundali housle zpod brady skoro celou dobu. Jsou trianglista a houslistka odměňováni stejně? A pokud ano, není to nespravedlivé? A pokud ne, jak se proboha může uživit trianglista když houslisté mají problém vyjít?
Sledovala jsem ostatní muzikanty a představovali pro mě takovou esenci umění, noblesy ... toto se tedy paní Dostálové podařilo ve mě odbourat :-). Až budu sledovat muzikanty příště tak budu přemýšlet, kdo z nich vaří na hotelech v Německu v remosce roštěnou, jestli všichni tak škudlí diety, který z nich se opíjí a pak huláká před hotelem, kdo s kým spí, koho tlačí boty, kdo zapomněl lakýrky, kdo má půjčený smoking a kdo z nich při hraní přemýšlí nad tím, jestli bude mít tento měsíc z čeho zaplatit nájem.
Každopádně vzhledem k tomu, že autorka je z oboru, není důvod jí příběh nevěřit. Pokud většina umělců kategorie popisované v knize opravdu funguje tak, jak je popsáno, tak bychom se měli jako národ stydět. Slýcháme často, že v Česku se kultura nenosí. Při popisu návštěvnosti koncertů v knize vidíme rozdíl mezi námi a Německem.
Je to tím, že tu čtyřicet let vládla dělnická třída, pro kterou tolerance umění skončila u vesnického umcaca? A kolik generací nám bude trvat, než se změníme? Než přestaneme v umělcích vidět lehkoživky? Než přestaneme mít pocit, že oni nedělají pořádnou práci?
Poslední část knihy popisuje nástup Covidu v roce 2020 a za mě ho popisuje tak věrně a dopad na Evžena tak jasně, že mi z toho naskakovala husí kůže.
Občas je dobré zkusit se projít v mokasínech někoho jiného, abychom mohli pochopit a porozumět.
Takže na závěr - knížka bezvadná, příběh zajímavý, vtipný. Vzkaz vyslaný autorkou ve mně byl zanechán.
Tak normální a tak skvělé,jen na konci už jsem věděla,že mi všech těch hrdinů bude hrozně líto,protože vím co je čeká. Dozvěděla jsem se jak muzikanti v Čechách žijí a dívám se na ně už jinak, rozhodně se někdy na nějaký koncert vydám,abych naše kulturní bohatství podpořila. Těším se na další autorčinu tvorbu.
Od Zuzany Dostálové jsem již četla její předchozí knihu Soběstačný, která se mi velmi líbila a dost mne zasáhla. A tak jsem samozřejmě chtěla vyzkoušet i autorčinu novou knihu. Přestože nehodnotím naplno, i tak tohle bylo zajímavé čtení plné emocí, které jsem si užila.
Karneval zvířat je hořkosladkým, sladkobolným příběhem úspěšných talentovaných muzikantů, kteří spolu stráví 3 týdny na cestách po koncertech. Člověk se s nimi vydává na cestu plnou lidských emocí. Od kamarádství, přes laškování, po ponorkovou nemoc. Úsměvné situace, kdy se člověk upřímně baví nad situacemi a hláškami jednotlivých postav, se střídají se situacemi bolestivými - tak, jak to člověku servíruje sám život.
Tahle kniha je v tomto ohledu velmi lidská a zobrazuje život takový, jaký je a jaký může být. A i když člověk sám není muzikantem, v řadě momentů se v této knize stejně najde. Postavy tu zažívají radosti i strasti, které se mohou v nějaké míře přihodit každému z nás. V tom je ta kniha hodně autentická a tak moc reálná. Je to skvělé čtení, u kterého se člověk pobaví, zasměje, ale také mu občas bude trochu smutno, melancholicky, skoro až těžko.
Nakonec hodnotím 4 hvězdami. Kniha Soběstačný mne přeci jen zasáhla o fous víc. Ale i tak je Karneval zvířat knihou, kterou mohu jednoznačně doporučit. S tím, že pokud paní autorka vydá něco dalšího, velmi ráda to opět vyzkouším.
Je to takové hořkosladce zábavné, i když tak trochu pořád dokolečka. I tak dost poutavé, je vidět, že autorka ví, o čem píše. Trošku navíc mi přišly ty různé citované "veselé příhody z orchestrů", i citáty Hugo Dunaje. Celkově hodnotím velmi kladně.
Moje první knížka od autorky, takže jsem neměla s čím srovnávat a zklamaná jsem nebyla. Možná se tu vyskytuje trochu omílaní podobných situací a s chýlícím se koncem už to někomu může přijít zdlouhavé. Ale věřím, že je to trefná sonda do života orchestrálních hráčů. Hořkosladké. S důrazem spíše na první část toho slova.
Potěšily mě muzikantské vtípky, je poznat, že Z. Dostálová ví, o čem píše.
„Violy, jste příliš rychlé!“ rozčíleně vykřikl (* dirigent). Laštůvka se pyšně rozhlédl a pravil k orchestru: „Slyšeli jste to všichni?!“ :)
TROCHU SPOILER
Na konci s nástupem roku 2020 a covidu mě až trochu zamrazilo. Úplně jsem si vzpomněla, jaké to tehdy bylo a jak jsme netušili, do čeho vstupujeme.
(SPOILER)
Zuzana Dostálová mě tentokrát překvapila neobyčejným námětem nového románu KARNEVAL ZVÍŘAT.
V tragikomickém vyprávění nahlédneme do zákulisí života špičkových hudebníků Českého symfonického orchestru na zahraničním turné v Německu. Vyprodané koncertní sály a nadšené ovace publika i místního tisku střídají groteskní situace v levných hotelech, kde si hudebníci pokoutně vaří na pokojích, aby ušetřili a mohli zaplatit doma nájem. Nechybí moře levného alkoholu a milostné avantýrky....
Zuzana Dostálolová je profesionální hudebnice a tak se určitě inspirovala vlastními zážitky a zkušenostmi. Hořkosladký příběh mě pobavil, ale bylo mi z té nedůstojné situace finančně nedoceněných českých muzikantu vlastně smutno. A na konci přijde ještě covid.....K ZAMYŠLENÍ.
Autorky kniha Soběstačný je pro mě jedna z nejlepších, co jsem kdy četla, totálně mě odrovnala a mám ji v hlavě doteď. A tak mě maličko mrzí, že u KZ jsem se nedočkala podobných emocí.. Mám z knihy smíšené pocity, je napsaná velice dobře, krásně se čte a bavilo mě, jak se autorce podařilo přenést na čtenáře tu atmosféru a kulturu zájezdů, ten kontrast mezi slavnými koncertními sály, smokingy a životem v autobuse, po hotelích, vaření na pokojích, levných lahví alkoholu..
Ale měla jsem problém s těmi postavami, vůbec mi nesedly.. Pak ta romantická linka? Asi jsem ji nepochopila, navíc proč skončila tak, jak skončila..? Také mi moc nepasovala dohromady ta část odehrávající se na cestách po turné (ta mi přišla zbytečně dlouhá, repetitivního charakteru) s částí po návratu domů (u které by mi vůbec nevadilo, kdyby byla o dost delší:))
Co jsem ale pochopila moc dobře, tak tu message, co má kniha čtenářům předat - je mi naprosto jasné, že to umělci u nás v ČR nemají tak jednoduché, jak si veřejnost často myslí, jak mají představu, že vydělávají miliony a nic moc pro to nemusí dělat.. Pokud si to myslíš i ty, co čteš tuto recenzi - pak si knihu rozhodně přečti:))) Je mi líto, že ve mně příběh nevzbudil takové emoce, jaké nejspíš vzbudit zamýšlel.. Nicméně námět knihy je za mě dost originální a tuším, že autorce bude velmi blízký.
Štítky knihy
ze života mezilidské vztahy klasická hudba hudebníci, muzikanti nešťastná láska cesta, roadtrip české romány orchestr
Autorovy další knížky
| 2020 |  Soběstačný |
| 2018 |  Johana |
| 2018 | Hodinky od Ašera |
| 2023 | Karneval zvířat |
| 2016 | Proč všichni odcházejí |
Kniha Karneval zvířat je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 164x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 54x |
| Chystám se číst | 109x |
| Chci si koupit | 30x |
Pro mne nové prostředí děje knihy, nová autorka v mém přehledu .... oboje mne uspokojilo. Nenáročné, vtipné a nenásilně vážné, informativní a skutečné.