Karneval zvířat
Zuzana Dostálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506196/bmid_karneval-zvirat-CY5-506196.jpg
4
130
41
Ponožky, pyžamo, smokink, rum. To všechno si musí zabalit houslista českého symfonického orchestru, když vyrazí na zahraniční zájezd po koncertních síních. A přidat k tomu notnou dávku trpělivosti, aby se dovedl tísnit v autobusu i v hotelových pokojích, přežil všechny zastávky na benzinkách rádoby vtipné požadavky kolegů. Houslista Evžen je navíc dobrák od kosti a svým spoluhráčům vychází vstříc prakticky ve všem: ať už potřebují uvolnit hotelový pokoj pro milostná dostaveníčka, nebo chtějí půjčit peníze. K tomu se zamiloval do flétnistky a netuší, jak jí své city vyjevit. Zuzana Dostálová ve svém novém románu dává čtenářům nahlédnout do zákulisí orchestru a odhaluje, že poslové výsostného umění často nemají na růžích ustláno. Živit se kulturou není žádný med.... celý text
Přidat komentář
Začátek knihy mě neoslovil, ale pak mě to nějak chytlo a dost se mi to líbilo. Sledujeme turné pravděpodobně České filharmonie po Německu. K tomuto souboru a jeho hudebníkům jsem vždy přistupovala s úctou, respektem a obdivem. A oni to jsou samozřejmě úplně normální lidé, kteří kouří, docela dost pijou a úmorné přesuny autobusem si zpestřují stokrát opakovanými vtípky. Překvapily mě jejich finanční problémy, protože jsem si vždy myslela, že tito umělci jsou těžce za vodou. Velmi se mi líbil ten kontrast - ráno si balím sváču ze švédských stolů, pak do sebe klopím jednoho lahváče za druhým, ale když nastane večer, stane se zázrak. Ve chvíli, kdy se hudebníci převléknou do smokingů, stanou se disciplinovanými a úctyhodnými a svými hudebními výkony otvírají nebesa. Mě se to líbilo moc.
Autorka nás seznamuje s životem symfonického orchestru během dlouhé štace Německem. Zažijeme humorné scénky, u kterých se zasmějeme, ale i ty smutné, které vyvolají opačné emoce.
Nejvíc času je věnováno Evženovi, který se zamiluje do Štěpánky a nemá odvahu ji to říct. Promítne si i covid a to, jak je tato profese tímto virem ovlivněna.
Mě se kniha líbila, styl psaní mě bavil. Nikdo si na nic nehrál a bral život takový, jaký je - se všemi starostmi a strastmi. Musím ale říct, že takový kočovný život bych fakt nechtěla. Je to spíš odpočinkové čtení.
Hudebníci (aka účastníci zájezdu) na turné po Německu, aneb konečně jsem pochopila, proč se tak aktuálně řeší "status umělce". Tragikomedie, která se dobře čte, ale taky otvírá oči...
(SPOILER)
Výborné čtení, já jsem si knihu užila. Tak autentické vyprávění se vším, co k němu patří, jsem dávno nečetla. Je smutné, v jakých podmínkách musí pracovat koncertní umělci, na které není tak vidět. Ale právě proto jsou parta, společně hrají, společně večeří, vyprávějí vtipy - a u těch jsem se opravdu bavila. Jó, Míra, ten je nezapomenutelný..
A covidový konec má taky něco do sebe. Svědectví, až jednou lidé zapomenou.
Žádné velké drama, je to takový popis jednoho zájezdu orchestru s jeho problémy i drobnými radostmi. Příběh nám umožní nakouknout do světa profíků. Ti jsou taky jenom lidi a jako každý z nás mají i tito géniové svoje vrtochy, starosti i touhy.
Jako oddechovka pro zasmání i poučení.
Hlavní postavou románu je houslista EVŽEN (49 let), který jezdí s Českým symfonickým orchestrem po různých koncertech v Německu. Zamiluje se do flétnistky ŠTĚPÁNKY, která je od něj mnohem mladší. Evžen je rozvedený, bezdětný, má dobré srdce, poněvadž pomáhá ostatním lidem, kteří mají nějaký problém.
Od autorky jsem už četl knihu SOBĚSTAČNÝ, která se mi líbila a očekával jsem, že kniha KARNEVAL ZVÍŘAT bude na stejné úrovni, ale bohužel jsem byl z knihy zklamaný. Myslím si, že nápad na zpracování knihy není špatný. Autorka patrně vycházela z vlastních zkušeností a zakomponovala je do románu. Myslím si, že podobnou knihu s tímto námětem jsem ještě nečetl. Bohužel jsem měl problém se do knihy začíst a s knihou jsem docela bojoval.
Sledujeme skupinu hudebníků, kteří jsou součástí Českého symfonického orchestru a jejich cesty do různých míst. Vidíme cesty autobusem, ubytování na jednotlivých pokojích a samozřejmě vystoupení na jejich koncertech. Kromě Evžena jsem si k žádné postavě nevytvořil vztah, a navíc mezi hlavními postavami kolovalo mnoho alkoholu. Dialogy se mi zdály kostrbaté. Postupem času jsem se začínal nudit, a nepomohly ani vtipy o hudebnících, které si hlavní hrdinové vyprávěli.
Líbilo se mi, že autorka na některých místech píše informace o jednotlivých objektech, ve kterých naši hrdinové vystupovali. Tyto informace jsou zvýrazněny kurzívou.
Myslím si, že jsem pochopil myšlenky, které chtěla autorka v této knize vyjádřit, akorát je škoda, že jsem se do knihy nedokázal začíst. Lidé v této branži nemají na růžích ustláno, jak si někteří lidé myslí a mají se co ohánět, aby se uživili. Nicméně láska k hudbě je tak silná, že hudbu milují z celého srdce a nedokážou se jí vzdát.
V závěru autorka zařadila také tématiku COVIDU a o tomto tématu mě už vůbec nebavilo číst. Možná by bylo lépe, kdyby toto téma vypustila a místo toho více rozvinula linku Evžena a Štěpánky, anebo ještě více rozvinula atmosféru na koncertech. Z knihy je patrné, jaké politické názory autorka zastává.
Kniha má pěknou obálku.
Celkové hodnocení: 2,5*
Ach jo. Já byla tak moc natěšená, kdo četl od autorky knihu Soběstačný, určitě pochopí. A tak očekávání byla poměrně vysoká. Ne, že by se Karneval zvířat špatně četl, to určitě ne, také je vidět, že autorka píše ze svého prostředí, které jí dělá radost, dokonale ho zná a psaní si jistě užívala. Ale já v knize, bohužel, nemohla najít to hlavní, a to příběh. Navíc žádná postava mě příliš nezaujala, počítaje v to i hodného Evžena. Bylo to trochu jako Účastníci zájezdu říznutí Dědinou od Petry Dvořákové, ač prostředí bylo zcela rozdílné. Asi rozumím tomu, co Zuzana Dostálová chtěla knihou sdělit, na co chtěla poukázat, ale mě se to nějak nedotklo, co víc, putování po jednotlivých koncertních sálech a cestování v autobuse se mi zdálo, po čase, trochu stereotypní a začínala jsem se nudit. Jedno velké plus však kniha určitě má, poslechla jsem si Karneval zvířat a to bylo skvělé. A tak konečný pocit, který si z knížky odnáším je ten, že si člověk nemá stěžovat, protože může být ještě hůř a umělci, v té naší krásné zemičce , rozhodně nemají na růžích ustláno. Zároveň mám ale neodbytný pocit, že to není to hlavní, co jsem si z knihy měla odnést. Škoda, ale tuto talentovanou autorku do budoucna určitě neopustím a budu se na její novinku zase moc těšit:-).
Takže prosím vás. Bylo mi hned jasné, že se mi nový román Zuzany Dostálové svým tématem bude líbit. A že jsem od autorky do teď nic nečetla - musím rychle napravit. Píše totiž skvěle!
Evžen je houslista symfonického orchestru. Evžen je hodnej. Někdy až moc. Orchestr vyráží na zahraniční turné a jako správná hudebnická parta se cestou pěkně druží a ani zde nechybí posilňující popíjení cestou v autobuse, kuřácké zastávky, nerudný řidič a hlavně muzikantské historky. Třeba takový u muzikantů proslulý Hugo Dunaj a te jeho hlašky mě bavily nesmírně.
Hudebníci se dostanou na zajímavá místa po světě, hrají v koncertních sálech s bohatou historií (všechny zmíněné jsem si pečlivě vyhledala, to byly moc zajímavé informace a jsem ráda, že bylo toto architektonické okénko součástí příběhu), ale o té odvrácené straně - jako že přespávají v levných hotelech nebo si sami vaří na pokojích aby ušetřili, to už se málo ví. Téé zajímavý.
Nečekejte ale žádné velké drama, jedná se o takovou road movie jednoho orchestru s jeho patáliemi i drobnými radostmi. Příběh nám dává nakouknout do světa profíků, kteří jsou taky jenom lidi a jako každý z nás mají i tito muzikální géniové svoje vrtochy, starosti i touhy.
Moc doporučuji, jako oddechovka pro zasmání byla pro mě tato kniha perfektní. A kdo se chcete dozvědět něco o životě muzikanta, doporučuji ještě víc!
(SPOILER)
MŮŽE OBSAHOVAT LEHKÝ SPOILER
Vydejte se na zahraniční zájezd s českým symfonickým orchestrem. Budou Vám stačit ponožky, pyžamo, smoking a rum. Autobus, hotely, koncertní síně a hlavně muzikanti. Ti se nám představí nejen při hudebních výkonech, ale hlavně jako obyčejní lidé se svými problémy.
Tedy musím říci, že mě kniha překvapila. Po předchozích dílech Zuzany Dostálové jsem čekala asi trochu něco jiného, ale po pár stránkách jsem se začetla a brzy jsem již byla v autobuse společně s Evženem, Fandou i se Štěpánkou.
Když už jsme u těch jmen, za začátku jsem se v nich trochu ztrácela, jména, příjmení, označení podle nástrojů, chvilku mi trvalo se zorientovat.
Autorka nám předkládá road movie, kdy se dostaneme do Německa, ze kterého však uvidíme hlavně hotelové pokoje nevalné kvality, obchodní centra a koncertní sály. Pohled do zákulisí orchestru, místo, které autorka moc dobře zná a předkládá nám ho ve své skutečné podobě.
Jsou tu lidské osudy, mnohdy nelehké, je tu láska k hudbě. Je to vážné i humorné, jsou tu smutné pravdy ze života. Je tu ukázáno, jak je kultura vnímána u nás a v zahraničí a není to zrovna obrázek, který by se nám líbil. Celá kniha byla zvláštní, zajímavá a každý si z ní odnese to své. Konec byl pro mě nečekaný, najednou jiný a to, jak se opakoval osud Evžena a jeho otce v jistém slova smyslu, bylo skvělé.
Rozhodně si pusťte Karneval zvířat do sluchátek a do toho se ponořte do příběhů muzikantů, kteří hudbu milují nade vše.
Skvělá kniha.
O malosti, kam je vůbec člověk ochoten zajít. Co ho k tomu donutilo. Co udělá s člověkem nedocenění.
O to víc, že se jedná o popis reality, autorka je hudebnice.
Tak tohle mi nesedlo. Bohužel. Kontrolovala jsem, jestli čtu správnou knihu, bo jinak mám Zuzanu Dostálovou moc ráda. Vím, že je za branže a pokud čerpala ze svých zkušeností... No, připomnělo mi to nějaký výlety v devítce. Samej alkohol, žrádlo, Lidl, dospělí lidi, co neumí mluvit o (po)citech. Dočetla jsem horko těžko.
vyprávění podobně nudné, ploché a schematické jako Vieweghovy Účastníci zájezdu (tyhle variace charakterových podobenství českého buranství už jsou přece jen trochu pasé), potěší patrně jen lidi z branže a konkrétně pak ty, kteří se v postavách přímo poznají; poslední kapitoly náhle mění žánr i téma, jako by autorka zprvu nevěděla, jak román zakončit, a teprve dodatečně se pokusila plytké tragikomedii dodat hloubku a vážnost beletrizovanou reflexí života v covidové době
Český filharmonický orchestr on the road. Přes den vystupují ve velkých koncertních halách, večer perou a vaří na hotelovém pokoji nebo pijí a hodují.Hlavní postava,Evžen Knobloch mi k srdci nepřirostla, chyběla mi jeho životní historie.Takový hodný blbec.
Prostředí orchestrů a zájezdů znám na vlastní kůži až moc dobře. To, jak se to pořád dokola opakuje (cesta, koncert, party, cesta, koncert, party) je syrová realita tohohle "cigánského" života, kdy část lidí propije vše, co má, část lidí šetří a vaří na hotelových pokojích a část lidí zvládne oboje. Zábavné pro mě je, že několik kolegů jsem v knize poznala (sama sebe jsem tam naštěstí nenašla :D).
Jako popis dobré, ale postrádala jsem v tom nějaký děj - linka hlavní postavy Evžena mi 3/4 knihy přišla slabá (možná kdyby mu bylo 20, ne 50). Až v poslední části knihy, po návratu z turné, se začalo něco dít Evžen se cítí v pohodě, že budou kšefty, ale přijde srážka s realitou, kterou tehdy nikdo nečekal... A tak, jak je to v knize, tak to skutečně v roce 2020 bylo...
Karneval zvířat je něco jako taková trochu netradiční česká umělecká road movie. Nebo spíše road movie českých výkonných umělců. Já jsem se bavila. Bylo to vtipné, místy smutné a taky nostalgické.
Musím autorku ocenit hlavně za odvahu, protože je jasné, že čerpala z vlastních zkušeností a neváhala do příběhu vtáhnout skutečné existující postavy. Myslím, že by byla hodně zajímavá reakce těch, kteří se musí v příběhu určitě poznat. I když, jak jsem slyšela, Zuzana Dostálová upravila nejen jména hrdinů, ale "prohodila" mezi nimi i nástroje, na které hrají.
Je hodně smutné zjistit, jak málo si česká veřejnost a hlavně politici našich špičkových umělců váží. Je smutné, v jakých podmínkách mnozí z nich žijí, a přitom jsou to hudebníci, které nám mnohde mohou závidět. A je otázka, jestli jejich nelichotivý lidský obraz, který mnohdy úplně bourá jejich obraz umělecký, neplyne ze vší té marnosti...
Vůbec to není špatná kniha. Naopak, mně se moc líbila a mohu ji doporučit hlavně těm, kteří chtějí nakouknout pod pokličku života českých špičkových interpretů klasické hudby.
Á propos: doporučuji poslechnout si celý Saint Saensův Karneval zvířat, většinou známe jen část Labuť a to je škoda...
Štítky knihy
ze života mezilidské vztahy klasická hudba hudebníci, muzikanti nešťastná láska cesta, roadtrip české romány orchestr
Autorovy další knížky
| 2020 |  Soběstačný |
| 2018 |  Johana |
| 2018 | Hodinky od Ašera |
| 2023 | Karneval zvířat |
| 2016 | Proč všichni odcházejí |
Pobavilo a dozvěděla jsem se, jak to funguje na zájezdech "hudebních těles" :-))
Osudy jednotlivých aktérů a jejich osobní životy mne též zaujaly.