orson komentáře u knih
Moc příjemná oddechovka se zajímavou záhadou, kterou autor poměrně dlouho napíná své čtenáře. Pěkně vymyšlené rozuzlení, jen je to občas až trochu moc přehnané a přímočaré/jednoduché. Ale i přesto si kniha zaslouží plný počet bodů.
Moc pěkné fejetony co napsal spolutvůrce atomové bomby. Krom jeho příhod mě hodně zaujaly informace o tom, jaké byly v jeho době technické vymoženosti, jak se vlastně počítalo (na všechno byly tabulky).
Zase jeden díl, který měl pořádný spád a velké zvraty. A samozřejmě hodně nečekaně mrtvých hrdinů. By mě zajímalo které z těch postav, co se vyskytly v prvním dílu ságy se dožije jejího konce. Myslím, že už jich moc nezbývá :)
Pomalejší rozjezd, ale i tak si autor stále drží hodně vysokou úroveň. Ač byla spousta postav zprovozena z příběhu, připadá mi, že mnohem více jich tam přibývá a já se v tom začínám trochu ztrácet. Ale tu poslední doposud vydanou knihu si ještě přečtu :)
Bouře mečů (nebo jak se jmenoval předchozí díl) byla nakonec lepší. V hostině se píše jen o některých hrdinech a lokalitách. Ty ostatní jsou popsány v dalším díle. Původně jsem si chtěl dát od Hry o trůny oraz, ale po dočtení jsem neodolal a hned sáhl po dalším "špalíku". Už jen dvě knihy a bude na nějaký ten rok pokoj :)
Přijde mi, že ta první kniha každého pokračování této ságy je o dost slabší, než ta druhá, ukončovací :) Tahle byla asi zatím nejslabší. V postavách už jsem se definitivně ztratil a občas mi na začátku kapitoly trvá dosti dlouho, než zjistím, kde se děj odehrává a kdo je tam ta hlavní postava...
Skvělá kniha od grafika z praxe, který popisuje své metody na převod ilustrace do vektorových křivek. Sice je občas trochu ukecaná a hodně se v ní opakuje, ale je plná výborné inspirace, nápadů a postupů. Určitě doporučuji.
Zatím asi jeden z nejlepších dílů ságy. Pořád mě udivuje, jak snadno a lehce autor nechává zemřít hlavní postavy (a pak některé ještě vrací do děje). Zároveň mě udivuje, že je všechno i po několika tisících stránkách hodně nepředvídatelné a stále čtivé.
Už se v těch postavách začínám mírně ztrácet (nejsou jich desítky ale stovky), ale kupodivu mě to pořád nutí číst dál a dál. Některé postavy jsou mnohem zajímavější než jiné a to pak nezbývá než se těšit, až se k nim člověk zase pročte (co kapitola, to jiná hlavní postava). Každopádně mě fascinuje, s jakou lehkostí autor dokáže i dosti důležité postavy zprovodit z příběhu.
Klasický Kulhánek - dobré hlášky, svižná akce, spousta mrtvol. Jen místo upírů tam jsou bozi a jejich potomci. Ale jinak by člověk nepoznal, zda to napsal Kulhánek nebo Kotleta. Trochu mě zklamalo, že příběh neobsahoval žádný velký zvrat ani nápad (na rozdíl od Hustejho nářezu) a že to bylo moc krátký. Uvidíme, jaký bude druhý díl.
Čekal jsem, že se na konci knihy něco uzavře, ukončí, ale kde nic, tu nic :( takže musím číst další a další díly. V postavách už začínám mít trochu zmatek, je jich na můj vkus až příliš. Uvidím, jak dlouho mě to bude bavit. Každopádně mě ještě pořád překvapuje, jak snadno se autor zbavuje mých oblíbených postav :)
Protože jsem předchozí díl četl před třemi lety, pustil jsem si pro připomenutí seriál - vůbec to nebylo špatné, jen těch postav a zápletek tam bylo asi trochu méně, protože když jsem pak přešel ze seriálu zpátky do knihy, tak jsem některé postavy nepoznával a některé se mi dosti špatně párovaly, Ale jinak pěkné oddechové čtení, jsem zvědav, zda se v druhé knize aspoň něco uzavře.
Ufff, neříká se mi to snadno, ale pro mě to bylo velké zklamání - zase jsem četl až příliš nadšených recenzí. Snad jen díky tomu, že jsem si knihu koupil na Kindla jsem ji nakonec dokázal přečíst (netušil jsem, že je tak tlustá). Nejprve jsem začal číst knihu (to kratší), ve třetině jsem se začal hodně nudit (samé úvahy), tak jsem zkusil příběh, ale ve třetině jsem byl na tom zase stejně. Nakonec jsem vytrval - chtěl jsem jen vědět, jak to dopadne a ze zvědavosti jsem dočetl i knihu, ale nadšen jsem z toho nebyl. Asi nepatřím do té správné cílové skupiny. Jako nápad kniha x příběh zajímavý, ale pro mě příliš nudný. Některé úvahy a historická pojednání super, ale postupně se to začne vše opakovat, prostě nuda.
Krimi až tak moc nemusím, zatím jsem přelouskal dvě Aghaty Christie a jednoho Nesba a do dalších se moc nehrnu. Když jsem ale zahlédl na Palmknihách tyhle krimi povídky, řekl jsem si proč ne. A nakonec nelituji - spousta povídek je průměrných, některé i podprůměrné, ale dobrá třetina má nečekanou pointu a jedna (hodně krátká) mě úplně dostala a to tak, že jsem si ji musel hned přečíst znovu - byla prostě taková divná, až poslední odstavec tomu dal nový smysl a vše do sebe zapadlo. Prostě úžasné.
Nesedla mi. Možná jsem ji přečetl moc rychle, možná jsem ji špatně pochopil. Možná nemám rád tyhle podobenství. Jak už tady v diskusi někdo psal, mnohem smysluplněji a stručněji je obsah celé knihy napsán v její anotaci.
Mno nápad dobrý, ale myslím, že Pilipiuk to umí lépe :) Zejména když to srovnám s Vandrovcem. Asi nejvíce mi tam chyběl nějaký celkový děj, směřování, byly to spíše povídky, které měly stejné postavy a místo. Jediné oživení bylo, když se v knize ukázal Vandrovec :)
King je prostě king! A umí skvěle vyprávět. Kniha obsahuje 4 povídky, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech, protože už od jejich začátku tušíte, že se něco pořádně pos... zvrtne a klidný život hlavní postavy skončí, jako když utne sekerou. Trochu mě mistr hororu překvapil, že ne všechny povídky končí špatně :)
Moc pěkné fejetony ze života :) V některých jsem se přímo viděl. Jen je potřeba je číst po jednom, po dvou - dobrého pomálu.
Tento díl JFK jsem si vybral jen kvůli autorovi (napsal pěknou military sci-fi Žoldnéři) a teda opět mile překvapil - mělo to hlavu, patu, myšlenky i nápady. Tomáš Bartoš vymyslel pro svůj příběh dosti pěkný svět budoucnosti, měl by se k psaní vrátit a napsat další scifárnu!
Drsné, vtipné, sarkastické, dojemné, smutné... ale každopádně dobře napsané. Člověk si uvědomí, jaké má štěstí, když je zdravý. Jen mi trochu připadalo, že hlavní hrdinové jsou trochu moc vyspělí (způsob mluvy, myšlenek, jejich projev a rozhovory) na svůj věk.