To nemyslíte vážně, pane Feynmane!

od:

To nemyslíte vážně, pane Feynmane!

Sbírka humorných historek z Feynmanova života, ilustrující jeho chuť poznávat zákonitosti světa kolem nás.

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29004/to-nemyslite-vazne-pane-feynmane-29004.jpg 4.6326
Originální název:

Surely You're Joking, Mr. Feynman! (1985)

Žánr:
Literatura světová, Biografie a memoáry
Vydáno:, Aurora
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (53)

Přidat komentář
petaSk
13. června

Dočteno asi do třetiny a vzdala jsem. Zábavné příběhy se neustále opakují a je to totéž dokola v duchu "Jsem geniální rošťák, nic mi není svaté a každého převezu, protože jsou hloupější než já." Fyzika sice není můj obor, ale čekala jsem, že mě kniha zaujme aspoň po komediální stránce, ale nestalo se.

pindo
07. května

Obávam sa, že budem precedensom trošku inej perspektívy hodnotenia. Úplne súhlasím, že kniha nie je výhradne zábavná len pre fyzikov/matematikov, pretože v nej nájde čitateľ naozaj všetko možné - dokonca psychoanalýzu sna či odhaľovanie kúzelníckych trikov. Avšak musím sa priznať, že ma neuveriteľne rušila vystatovačnosť aktéra počas celého rozsahu. V 11 opravil prvé rádio, v 13 už bol erárnym opravárom celého okresu - vychýreným! Všade ho chceli, všade bol, všetko vedel. Písal najlepšie práce, dokázal prednášať biológiu rovnako dobre ako fyziku a to v nej nemal vysokoškolské vzdelanie. Potrpel si na chválu a rád nechával ľudí odhaľovať jeho úspechy - napr. rozhovor o tom, kto viedol spoločnosť Metaplast. Teda, vnímal som nie len teoretického génia, ktorým Feynman bez dohadov je, ale aj človeka spupného a suverénneho čo bol práve veľký protiklad, nakoľko géniovia a múdri ľudia sú zvyčajne pokorní, pretože si uvedomujú ako málo toho vedia (Descartés: vymenil by som všetko čo viem, za polovicu toho čo neviem). Smutne na mňa tiež pôsobila kapitola, kde opisoval, ako využil čas návštevy chorej manželky v nemocnici na experiment s čuchom a knihami v kontexte nadšenia, ktorý sotva môžem ospravedlniť poznaním, že čím vyššie kognitívne kompetencie - tým nižšie sociálne. Mám z toho všetkého pocit, že pán Feynman až príliš vedel o svojej genialite. Dávam tri hviezdy. Štyri som dal napr. Saganovi či Schopenhauerovi a dve by boli neprimerané!

Tozbee
26. února

Kdo by nechtěl být jedničkou ve svém oboru, uspět v mnoha dalších odvětvích, být oblíbeným mezi přáteli, uznávaný veřejností, věčně zvídavý, zapálený pro učení se novým věcem a obdařený talentem vypravěče? My, co se nám to asi nepoštěstí, bereme zavděk alespoň touhle poutavou a zábavnou knihou životních příběhů protkaných fyzikálními tématy. O druh dosaženého vzdělání tady vůbec nejde, milí humanisti.

"Nenesete odpovědnost za to, že dosáhnete toho, co si ostatní lidé myslí, že byste měli dosáhnout. Nejsem povinen být takový, jaký bych podle nich měl být. Je to jejich omyl, a ne moje selhání."

kap66
26. února

Mám humanitní vzdělání a humanitní mozek, čímž trochu vznešeněji říkám, že jsem fyzikální blbka. Nechci říct "fyzikou nepolíbená" - pokus o polibek jsme s fyzikou na gymnáziu měly - ale hned bylo jasné, že vztah to nebude. Přesto (proto?) pro mě byla tato knížka zajímavá - z mnoha hledisek, např. psychologických či pedagogických.
Byl to génius, ve kterém se mísily dva protichůdné pocity: nebyl schopen pochopit, že někdo nesdílí jeho vhled do vědeckého problému, ale zároveň si se svými rostoucími znalostmi uvědomoval, kolik toho k poznání zbývá. To druhé je vlastnost moudrých géniů.
Nebyl si úplně jistý, zda má city nastavené jako "normální" lidé - např. po smrti ženy pozoroval sám sebe a popsal to; to není úplně obvyklé, v takových situacích se neodkrýváme rádi.
Smysl pro vědeckou pravdu stál u něho výš než úcta k autoritám - byl schopen blbost nazvat blbostí, i když ji vyslovil někdo významný. Smekám.
Odmítal "vědu pro vědu" a žádal spojení vědy s životem. Kritizoval učebnice, které se jen tvářily, že spojené se životem jsou: matematický příklad založený na sčítání teplot dvou hvězd (čili nesmysl, jen zdánlivě splňující požadavek na spojení učiva a vědy) mi připomněl věty na rozbor v hodinách češtiny v 70. a 80. letech, které zase musely plnit jiné cíle (Určete počet vět v tomto souvětí: Na XVI. sjezdu KSČ, který se konal v roce 1981 v Paláci kultury, se stal generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruh Gustav Husák.)
Géniové nemají lehký život - příroda někde přidá, někde ubere - většinou v sociální oblasti. Géniové také nejsou často dobří učitelé. Feynman se s tou sociální stránkou úspěšně popral a v té učitelské byl zřejmě výjimkou z pravidla.
Jeden maličký bod dolů: jeho vyprávění, milé a zajímavé, mohlo být trochu uspořádané, nejen chronologicky (věc vydavatele). Některá fakta a věty se opakují, některé části jsou silnější, některé slabší.
Stejně je to ale výborná knížka - a humaniťáci, nebojte, bude vás bavit jako mě, zaručeně.

Eldar80
26. ledna

Super! Ikdyž jsem částečně věděl co čekat, i tak mě kniha překvapila. Zejména první polovina knihy, která byla výrazně živější a rozvernější. Snad každý druhý příběh z první poloviny mě rozesmál. Nejspíš proto, že nebyly psány prvotně s úmyslem pobavit, ale že komická situace vznikla sama sebou. Některé knihy snažící se o humor jsou slabé. Někdy spíš balancují na hraně trapnosti. Zde bylo znát, že život někdy přináší tak kuriózní situace, že by žádného spisovatele nikdy nenapadly.
O vědcích panuje představa trochu zvláštních lidí. Tyhle předsudky Feynman úspěšně boří. Ukazuje, že fyzik, špičkový vědec a držitel Nobelovy ceny nemusí být žádný suchar nebo odměřený člověk. Feynmanova osobnost je naopak překvapivě živelná.
Kniha obsahuje 40 různě dlouhých kapitol seřazených chronologicky. Ty jsou rozděleny do 5 oddílů podle toho, kde Feynman zrovna působil. Věnují se všemu možnému. Feynman popisuje svoje pokusy s mravenci a sny. Vypráví jaké to bylo, když pracoval na vývoji atomové bomby. Popisuje svou dráhu kasaře a nadějného malíře. Naučí se portugalsky a přednáší fyziku v Brazílii. Chová se jako suverén, kterého nic ho nemůže překvapit. :) Prostě paráda. Z knihy je částečně znát Feynmanovo ojedinělé myšlení a jeho přístup k životu.
Druhá polovina knihy je už popisnější a Feynman se u některých věcí rozepisuje. Bohužel i tak je nevýhodou poměrně velká roztříštěnost. Feynman se věnuje skutečně všemu možnému. Hraje v kapele. Kontroluje kvalitu učebnic. Zkoumá halucinace ve smyslově deprivační nádobě. Hraje na bubny.
Koho zajímá Feynmanova osobnost, rozhodně doporučuji. Nevýhodu tak je ta spousta témat, protože občas by mě zajímalo něco víc a některé věci jsou pouze zmíněny. Škoda. Některé kapitoly zkrátka mohly mít lepší zpracování. 85%

slapyd
20. ledna

Naprosto dokonalé.

druzickaster
06. ledna

Moc pěkná kniha. Pan profesor Feynman byl skutečný génius, ale také "normální" člověk se selským rozumem a sociální inteligencí, což není zcela obvyklé u některých géniů. Jeho názory a úvahy mne zaujaly natoli, že jsem knihu přečetl jedním dechem. Doporučuji.

Sobolosh
01. ledna

Jediná kniha R.F., kterou jsem četl. Nelituji a doporučuji. Významný vědec, génius a zároveň popularizátor, to je ve své vzácnosti vždy veliký přínos a radost. Ve smršti pozitivních komentářů, se ketrými se povětšinou ztotožňuji, si dovolím přeci jen dva lehce kritické postřehy. I genialitě a možná právě jí sluší skromnost a pokora. Ženy, chtěly byste R.F. za manžela či milence?

tlllk
22.12.2017

existuje priama úmera medzi týmto učebným štýlom a počtom ľudí majúcich radi fyziku. Mal som šťastie na pár profesorov, ktorý si z Pána Feynmana zobrali príklad. Týmto chcem poďakovať prof. Polecovi a doc.RNDr pánovi Markovi.

boxas
02.12.2017

Skvělá kniha skvělého člověka.

Whobey
20.11.2017

K této knize jsem přistupovala velmi skepticky. Já sama jsem člověk spíše humanitního zaměření a s fyzikou jsem skončila někde u ebonitové tyče a liščího ocasu, nicméně můj kamarád (překvapivě - fyzik) mituto knihu vnutil s tím, že se mi zaručeně bude líbit.

Jaké bylo překvapení, že měl pravdu! Kniha příhod ze života pana Feynmana mě rozesmívala a opravdu dokonale jsem si dokázala představit jeho počínání v každé ze situací. A to nemění nic na věci, že pán byl génius a nad jeho počiny zůstává rozum stát (alespoň ten můj, humanitní, zcela určitě) :))

Knihu rozhodně doporučuji, pobavte se u ní a dejte fyzice šanci! :))

Johhanka79
12.08.2017

Velice milá, nadčasová a krásně napsaná kniha. Inteligentní humor, který vykouzlil úsměv na mé tváři. Není co dodat.

myelka
29.07.2017

"Myšlení je pro mě zdrojem takové zábavy, že nechci poškodit ten nejhezčí stroj, který dělá život tak vzrušující." (ve vztahu k alkoholu)
Zajímavá kniha, normálně si dokážete představit Feynmana, jak se mu rozzáří oči nad těžší rovnicí. :) Co všechno zažil, co se naučil, co vyzkoušel jen proto, že byl dost tvrdohlavý, cílevědomý, zaujatý, že prostě chtěl...Trochu mi vadil jazyk a způsob napsání, možná to bylo jen překladem (osobně si myslím, že místo slova "rozčílený", pravděpodobně z anglického excited, by bylo lepší "vzrušený"...a pod. drobnosti), ale jinak krása.

bouncer
19.07.2017

Geniální vypravěč Dick a jeho příhody. Ideální čtení do vlaku a zajímavý pohled na vědu trochu jinak.

KosťaLevin
22.05.2017

V jednom nejmenovaném studentském časopise Bágl Biskupského gymnázia ve Žďáru nad Sázavou jsem narazil na rozhovor s panem ředitelem Cočevem:

Jaký máte vztah ke studentům na této škole?
Já musím za sebe říct, že na Bigy máme bezvadné lidi. Jsem moc rád, když vidím, že studenti vyvíjí nové aktivity. Úplně nejtěžší případ je vztah pasivního pozorování. Když někdo sedí a kouká, do ničeho se nezapojí – zde je obtížné na cokoli navázat. Určitě je lepší, když student provede nějakou rošťárnu, hlavně když je vidět, že se v  něm probudil život. (pozn. red.: podtrženo na přání pana ředitele).

Pokud taky jen tak sedíte a koukáte, stojíte a koukáte, případně chodíte a koukáte, po přečtení tohoto budete sedět a vymýšlet lumpárny a chodit a dělat rošťárny. Zkrátka, probudí se ve vás život. A kdo ví, třeba se taky prozlobíte až k Nobelovce. :-)

Lector
15.05.2017

Osobně se domnívám, že kvůli Feynmanovi měli ve Švédsku zavést ještě jednu kategorii pro Nobelovy ceny – Nobelovu cenu za popularizaci vědy. Feynman, ačkoliv část svého života strávil po barech, večírcích a výukou všeho možného, byl především vynikající vědec, který svým nadšením a zaujetím dokázal nakazit lidi kolem sebe.
Tato kniha je nejpestřejší a nejrozvernější autorovou knihou. Fyziky v ní moc není, zato je v ní spousta Feynmana v jeho téměř až živočišné podobě.
Kdyby lidé více četli podobné knihy, pochopili by k čemu je užitečná věda a přestali by věřit nesmyslům.
Více postřehů naleznete v mé recenzi - http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/na-pouti-7988 .

Vesmich
24.04.2017

Zlatá éra teoretické fyziky, svobodné a tvůrčí prostředí univerzit, zvídavá mysl, chuť objevovat a učit se, podnětné rodinné prostředí. Tak vypadají kulisy, ve kterých se odehrává dechberoucí představení, kterým čtenáře provází okouzlující vypravěč a velký mentor. A ty vhledy do státem regulovaných oblastí! Ty postřehy ze školství! To bylo počteníčko!

esma
21.03.2017

Ano, tato knížka je skutečný klenot, je úsměvná, radostná, vtipná, spolu s ostatními čtenáři ji mohu pouze doporučit těm, kdo ji ještě nečetli (pokud takový jedinec existuje).

Jonny
08.03.2017

Richard P. Feynman byl jedinečný člověk! Nejenže dosáhl skvělých úspěchů v akademické dráze coby Fyzik, navíc se skvěle prosadil v umění a aby toho nebylo málo - taky skvěle píše. A přitom působí dojmem uvolněného, vstřícného člověka. Jsem rád, že jsem se s ním mohl potkat alespoň skrze knížku.

alef
21.02.2017

Knížka vyprávějící milý, vtipný a až poetický příběh o tom, jak se z jednoho zvídavého chlapce opravujícího stará rozbitá rádia stal uznávaný fyzik. Z příběhu téměř fyzicky cítíte jeho chuť do života ... a taky jeho touhu život poznat ... a až do těch nejmenších detailů ... životu a světu porozumět :-) ... a to je sympatická "vlastnost" nemyslíte? ... mně tedy rozhodně ano :-)

... při čtení pak zjistíte, že byl v hledání odpovědí na své otázky vždy dost důkladný, ... ať už se jednalo o jakýkoli problém :-).

" Jak to vypadá, když usínáte? Co se děje, když usínáte? Zastaví se vaše myšlenky najednou, nebo se pohybují pomalleejjii aaa ppooommmmmmaaalllllllllleeeejjjjiiiimiiin? Jak vlastně dochází k tomu vypnutí mysli?"
To mě zaujalo. Teď jsem musel odpovědět na otázku: Jak proud vědomí zaniká, když člověk usíná? Takže následující čtyři týdny jsem každé odpoledne pracoval na své kompozici. Stáhl jsem v pokoji žaluzie, zhasl světla a šel spát. A sledoval jsem, co se děje, když usínám."

Toffee
30.12.2016

Vtipné a zábavné čtení. Skvěle jsem se bavila, když jsem si představovala ty scénky z dětství, když jako kluk opravoval rádia, na střední škole si, aby nerušil, sám studoval vysokoškolskou učebnici.... V jeho podání je věda zábavná.

Gi-Gi
05.12.2016

zajímavá a vtipně psaná knížka, autorovy vzpomínky na začátky jeho vědecké kariéry, ke konci již trochu poznamenané slávou (mám ji v češtině :-)

aleskrmela
06.06.2016

Zvídavost,to je ta úžasná vlastnost,o kterou mnozí přichází s koncem dětství.A tímto děkuji Richardu Feynmanovi,že si ji uchoval.

gunaroid
25.02.2016

Docela dlouho jsem odolával, když mi táta tuhle knížku cpal. Nakonec jsem podlehl, přečetl si ji a našel tak svůj životní vzor. "We love you, Dick" :-)

qwill
25.01.2016

Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. V naší domácí knihovně byla jeden čas třikrát - každý měl tu svou....

Richard Feynman v biologické knihovně:

Článek, který pro mě vybrali, pocházel od Adriana a Bronka, kteří prokázali, že nervové impulsy jsou tvořeny jediným, ostrým pulsem. Dělali pokusy s kočkami, při nichž měřili elektrická napětí v nervech.
Začal jsem článek číst. V jednom kuse se tam mluvilo o extenzorech, flexorech, gastrocnemiálním svalu atd. Sem tam nějaké svaly byly sice pojmenovány, ale neměl jsem ponětí, kde se nacházejí vzhledem k nervům a ke kočce samotné. Šel jsem tedy do biologické knihovny a požádal knihovnici, jestli by tam neměla mapu kočky.
„Mapu kočky, pane?“ opakovala zděšeně. „Patrně myslíte anatomický obraz!“ Od té doby koluje pověst o jednom postgraduálním studentovi biologie mdlého rozumu, který sháněl „mapu kočky“.

JosefW
20.01.2016

Dle komentářů a vysokého hodnocení jsem docela natěčeně otevřel tuto knihu. Prostě skvělé! Krátké povídky, ze života, technika, zvídavý člověk,... Pana Feynmana po přečtení nevnímám jako "dalšího výborného vědce" ale jako "výborného člověka". Jednoduše, kasař z Los Alamos... Za mě rozhodně plný počet. :-)

pavel6614
06.01.2016

Naprosto úžasná kniha, jedna z nejlepších, co jsem kdy četl. Člověk ani nemůže uvěřit, že ji napsal jeden, z největších fyziků naší doby. Těžko se dá uvěřit i tomu, že se takové příběhy staly jedné jediné osobě. Feynman prožil plný život, do všeho se pouštěl s chutí a s vrozenou zvědavostí. Chtěl přijít věcem na kloub, chtěl se vše naučit. Inspirující, zábavná a poučná knížka od někoho, kdo byl "populární jako daně z příjmu".

Meybe-
05.11.2015

Kniha o autorovi z vyprávění autora :). Velmi čtivá, sem tam vtipná a sebe ironická kniha o jednom z nejlepších fyziků všech dob.

FifrQzypf
24.10.2015

Richard Feynman nebyl jen skvělý vědec, ale také pozoruhodný člověk, s kterým trávit čas by bylo jistě velmi obohacující. A tato kniha nám to zprostředkovává alespoň formou vyprávění jeho života. Na mě zní dýchla jeho velikost a moc jsem si to užíval. Již jsem ji v minulosti četl, nedávno opět a jistě se k ní zase za čas vrátím, protože vidět svět Feynmanovýma očima je pro mě nesmírně příjemný zážitek.

parxel
01.10.2015

Tato kniha pro mne byla takovým ohlédnutím za životem R. P. Feynmana. A musím dodat, že to bylo ohlédnutí velmi zajímavé. Z velké části to totiž bylo o více či méně běžných životních zážitcích a příhodách jednoho pána, který jen tak mimochodem dostal Nobelovu cenu.

Pokud se vám tato kniha líbila, tak doporučuji rovněž knihu "Feynmanova duha". Feynmana v ní můžete spatřit z pohledu mladého vědce, který tak trochu tápe, jakým směrem se má vydat a to jak v profesním, tak v osobním životě.