orson - Příspěvky

SkálaSkálaP. May

Čekal jsem detektivku, ale tady bylo vyšetřování vraždy spíše takovým vedlejším příběhem. Ten hlavní odkrývá minulost ústřední postavy a drsný život na ostrově Lewis. To je snad poprvé co mě popis přírody donutil sednout k počítači a vygooglit pár fotek, ostrov An Sgeir, Lewis a další. Autor moc šikovně propojil skutečnost s fikcí.

24.04.2014


Pilíře zeměPilíře zeměK. Follett

Úžasné čtení. Tahle kniha vás chytne hned po pár stránkách, sebere vám veškerý volný čas a po tisíci stránkách, které zhltnete za pár dní, s ní prožijete hned několik životů.

Opět to byla jedna z mála knih, která mě donutila zjišťovat si různá historická fakta (ač hlavní děj - stavba katedrály - je fikce, mnohé okolnosti jsou podle skutečnosti).

21.02.2016


GottlandGottlandM. Szczygieł

Po dlouhé době zase kniha, která mě hodně překvapila - hodně jsem o ní četl v Reflexu, ale nějak se mi do ní moc nechtělo, říkal jsem si, že to bude nudné jak učebnice dějepisu. Nakonec jsem se ale odhodlal a byl jsem mile překvapen - autor to napsal hodně čtivě a dost hutně - tolik informací v tak malé knize se jen tak nevidí a přitom to má pořád pěkný spád. O některých věcech, co se tu děly jsem neměl ani ponětí (likvidace knih žánrů scifi, fantasy, westernů). Celkem autor píše asi o deseti osobnostech/tématech, nejvíce mě zaujal Baťa, Stalinův pomník, Fabián).

10.10.2012


Ready player one – Hra začínáReady player one – Hra začínáE. Cline

Kniha mě velmi mile překvapila, nemohl jsem se od ní odtrhnout a dočítal pozdě v noci. Jasně, že má jednodušší děj, některé zvraty byly docela očekávatelné, něco trochu přehnané, něco příliš jednoduché... ale má to úžasný spád, nápad a hlavně ty reálie z osumdesátých let, detaily o prvních počítačových hrách, to ajťáka z pařanskou minulostí opravdu bere :) Doporučuji! Jdu zkusit nainstalovat Jousta nebo nějakou jinou gamesku z osmibitů :)

17.09.2013


Na vine sú hviezdyNa vine sú hviezdyJ. Green

Drsné, vtipné, sarkastické, dojemné, smutné... ale každopádně dobře napsané. Člověk si uvědomí, jaké má štěstí, když je zdravý. Jen mi trochu připadalo, že hlavní hrdinové jsou trochu moc vyspělí (způsob mluvy, myšlenek, jejich projev a rozhovory) na svůj věk.

19.09.2013


Muž z ostrova LewisMuž z ostrova LewisP. May

Zatím je to letos nejlepší kniha, jakou jsem četl, dokonce předčila předchozí díl, na který volně navazuje a to už je co říct. Asi bych to nenazval kalsickou detektivkou, protože detektivní zápletka je opět pouze jednou částí díla. Dalšími částmi je líčení drsné přírody (které většinou nensnáším, ale tento autor to umí napsat tak, že člověk začne googlit fotky z té lokality), popis krušného života obyvatel v minulosti a i v přítomnosti a konečně osudy hlavních postav. Nemůžu se dočkat, až vyjde třetí - závěrečný díl této série.

13.05.2014


PoselPoselM. Zusak

Po přečtení Zlodějky knih mě další tvorba autora moc nelákala, ale jsem rád, že jsem nakonec toho Posla zkusil. Bylo to moc milé čtení, na které jsem se vždy těšil a minimálně jen kvůli tomu si tuto knihu znovu rád v budoucnu přečtu. Závěr mě trochu zklamal, ale bral jsem to celou dobu s nadhledem. Nejsem žádný milovník jazyka, ale některá přirovnání, dialogy, myšlenky jsou tu skvěle vyjádřeny.

Jenom tak sedíme.
Audrey a já.
A nepohoda.
Vmáčknutá mezi nás.
Audrey zanedlouho řekne: „Jsi můj nejlepší kamarád, Ede.“
„Já vím.“
Těmahle slovama můžete chlapa klidně zabít.
Bez pistole.
Bez nábojů.
Stačej slova a jedna holka.

12.07.2015


Slepá mapaSlepá mapaA. Mornštajnová

Poutavý příběh tří generací v jedné rodině na pozadí světových válek a komunismu. Zpočátku trochu chaos v postavách, ale pak už to jelo. Každopádně román Hana je ještě o něco lepší.

22. února


Dobrý proti severákuDobrý proti severákuD. Glattauer

Smekám před autorem. Napsat takhle poutavý příběh jen pomocí emailů, to dokáže málokdo. Vše se točí kolem dvou postav a jejich postupně budovaného online vztahu. On je po rozchodu, ona vdaná, nikdy se pořádně neviděli ale díky emailům budují mezi sebou silnější a silnější pouto. Vše to postupně graduje až do finále. A při tom to vše začalo překlepem... Jsem zvědav o čem je pokračování.

28.08.2012


ZmizetZmizetP. Soukupová

První kniha od Petry Soukupové, kterou jsem četl a rozhodně nelituji. Chvílemi mi z ní běhal mráz po zádech, což se mi u knížek tak často nestává. Promyšlené postavy, které dokážou perfektně popsat vztahy v rodině (několikrát jsem se zamyslel, jak naši rodinu vnímají naše tři děti... no snad to nebude tak zlé, jako v autorčiných povídkách a taky jsem přemýšlel, jak jsem vnímal bráchu, když jsem byl malý, protože ty emoce tam byly).

27.09.2016


HanaHanaA. Mornštajnová

Čtivý román o utrpení a o tom, jak malé činy můžou ovlivnit budoucnost. Jsou to drobnosti, ale jejich důsledky jsou zásadní. A při tom za to člověk ani pořádně nemůže. Určitě zkusím nějakou další autorčinu knížku.

27.11.2017


Nejskrytější přáníNejskrytější přáníM. M. Whalen

Příjemné počtení, zajímavé postavy, trochu mi to připomínalo Prázdné místo od Rowlingové (ale ta to měla ještě trochu propracovanější a hlavně ten konec se mi u ní líbil více).

18.12.2017


VypravěčkaVypravěčkaJ. Picoult

Zpočátku mi dalo trochu zabrat, než jsem se zorientoval ve třech dějových liniích, ale pak se to vše rozjelo. Přiznávám, že některé pasáže o holocaustu rozhodně nejsou pro slabší povahy a měl jsem z nich noční můry (hodně čtu před spaním). Celkově to je hodně působivá a skvěle napsaná kniha, u které jsem až do konce nevěděl, jak dopadne.

26. ledna


MedvědínMedvědínF. Backman

Je to už pátá kniha, kterou čtu od tohoto autora a myslím, že jedna z jeho nejlepších. Lepší nebo stejná je Muž jménem Ove. Hodně pěkně vykreslený příběh, uvěřitelné zápletky a svižný spád s děsivým podtextem (díky lehkému napovídání vypravěče).

18. března


Prvok, Šampón, Tečka a KarelPrvok, Šampón, Tečka a KarelP. Hartl

Tahle knížka mě nadchla a skvěle pobavila a taky mi tak trochu nastavila zrcadlo a přinutila zamyslet se nad sebou (jsem ve věku hlavních postav). Každopádně super! Dokonce jsem se podíval i na autorův web a na to, jak sám přeběhl nahatý Staromák - tomu se říká překryv do skutečnosti :)

09. září


Svůj svět si musíme zasloužitSvůj svět si musíme zasloužitM. Žamboch

Povídky ze světa/světů cyklu JFK (ne vždy byl hlavní postavou Kovář). Musím ořiznat, že tento soubor povídek se mi líbil mnohem více než většina ucelených dílů JFK. Určitě si od několika autorů povídek dohledám jejich další tvorbu. Všechny povídky mi přišly nadprůměrné, snad jen s výjimkou té od Neffa (zpočátku vypada hodně zajímavě, ale ten její závěr byl prostě nedomyšlený a odbytý).

19.04.2013


Mé dětství v socialismuMé dětství v socialismuk. autorů

Povídky mají různou úroveň, některé bych klidně vyhodil, ale celkově se mi kniha líbila - zavzpomínal jsem na své mládí, srovnal své zážitky se zážitky známých osobností a hlavně se ujistil v tom, jak dobře se teď máme. Doporučuji všem, hlavně pak těm, co si myslí, že za komoušů jsme se měli líp.

04.12.2014


Ukaž, co děláš!Ukaž, co děláš!A. Kleon

Skvělá kniha, hodně podobná předchozí (Kraď jako umělec). Autor v podstatě neříká nic nového o tom, jak se jako tvůrce prosadit, ale pokaždé když si pár stránek přečtu, tak se ťuknu do čela a řeknu si "no jo to je ono". Samozřejmostí je skvělé zpracování (hravá grafika), jednoduchý styl a výborné citáty (ty si snad Kleon zám vymýšlí :))

10.12.2014


RychlopalbaRychlopalbaŠ. Kopřiva

Štěpán Kopřiva opět překvapil - čekal jsem akčňárnu se spoustou mrtvol a strhujícím dějem. Místo toho kniha nabízela pomalejší ale o to napínavější, místy temné, místy hodně vtipné čtení z místní Pražské lokality (což mi docela sedlo - spoustu míst jsem si dokázal naprosto přesně představit, protože je znám). V knize bylo spousta dobrých hlášek, které rozhodně nenudily. Už první věty románu stály za to:

Mrtvola ležela v kuchyni. Nebyla to pěkná kuchyně a mrtvola taky nebyla nic moc.

08.03.2015


Není začNení začD. Glattauer

Zpočátku takové nemastné neslané, pomalé a nudné... ale postupně, jak se člověk začíná v příběhu orientovat to začalo být čím dál lepší. Ke konci už jsem chtěl co nejrychleji vědět, jak to dopadne a kdo za vším stojí. Přiznávám, je to trochu nenáročná oddechovka, vše se hrdinovi daří, prostě žádné konflikty a problémy... ale jednou za čas si něco takového strašně rád přečtu.

22.05.2015


Vyhlídka na věčnostVyhlídka na věčnostJ. Kulhánek

I na druhé čtení je to podle mě jedna z nejpovedenějších Kulhánkových knih. Taková fajn oddechovka plná akce, pěkně provázaná s jednou z jeho starších knih. Prostě jedna z knih, po které šáhnu, když se chci odpoutat od reality a zavřít se někam do jiného světa...

26.08.2015


Úsměvy smutných mužůÚsměvy smutných mužůJ. Formánek

Nikdy jsem od Formánka nic nečetl, na jeho příběhy z protialkoholní léčebny jsem narazil v časopise Reflex a hodně mě zaujaly. Doporučuji každému s kladným vztahem k alkoholu, aby se mohl poučit, kam až to může zajít a jak těžká (nemožná) je cesta zpět. Kniha má také moc pěkné ilustrace!

27.10.2015


Tady byla Britt-MarieTady byla Britt-MarieF. Backman

Úsměvné odpočinkové čtivo, ale Ove se mi líbil mnohem více.

01.05.2016


K mořiK mořiP. Soukupová

Pro mě to byla netradičně napsaná kniha - autorka skáče z hlavy jedné postavy do druhé a čtenář se dozvídá, jak daný děj vnímá ta která postava. Když se to vezme kolem a kolem, tak se v celé knize nic moc vlastně nestalo, ale přesto tam je děj, má to spád a čtenář má obavy co se v následujících stránkách stane. Taky se mi líbil závěr, kde byly stručně popsány osudy všech postav. Je to už mé třetí setkání s autorkou a určitě si přečtu další (zatím nejvíce se mi líbila její povídka v knize Praha NOIR)

20.04.2017


Temná hmotaTemná hmotaB. Crouch

Zpočátku mi to přišlo takové průměrné, bylo dosti zřejmé, jak se bude příběh vyvíjet, ale závěr mě mile překvapil.

20.12.2017


Vánoční zázrakyVánoční zázrakyA. Stainforth (pseudonym)

Koupil jsem si ji na Palmknihách ve vánoční akci za dvacku, říkal jsem si, že podle komentářů to bude fajn oddechovka na svátky... no přečíst se to dalo, ale to je asi tak všechno. Představte si příběhy z časáku Chvilka pro tebe, Žena a život nebo Překvapení jen natažené na víc stránek, ale ten styl a vyjadřování stejné... :)

02. ledna


Kronika mého životaKronika mého životaJ. Lada

Příjemné nahlédnutí do života malíře Josefa Lady. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na jeho archaický styl a taky se na začátku trochu moc věnoval svému dětství. Nejzajímavější byla asi prostřední část, kde popisoval, jak se snažil prorazit coby kreslíř. Neměl to tenkrát nijak snadné.

20. června


Born to Run - Zrozeni k běhuBorn to Run - Zrozeni k běhuC. McDougall

Jedna z nejzajímavějších knih o běhání, co jsem kdy četl. Určitě se k ní někdy vrátím. Kdo aspoň trochu běhá a baví ho to, by si ji měl určitě přečíst. Kromě zajímavých zážitků ultramaratónců obsahuje spoustu poznatků o tom, co vyzkoumali vědci o běhání. Vše je postaveno na skutečných událostech. Dnes jsem narazil na Wikipedii na stránku věnovanou Caballu Blancu. Moc zajímavé počtení: http://en.wikipedia.org/wiki/Micah_True Vřele doporučuji všem, kdo knihu četli. Ani jsem nevěděl, že letos umřel.

28.08.2012


Jeden denJeden denD. Nicholls

Jednoznačně dobrá kniha - pokud máte rádi červenou knihovnu a knížky o vztazích tak vřele doporučuji. Velmi originální (fungující a fakt perfektní) je způsob, který autor použil pro vyprávění - popisuje co se stalo v jeden a ten samý den, po dobu dvaceti let. Občas se v ten den stane něco výrazného, mnohdy je to jen jeden z mnoha všedních dnů. Občas autor popíše, co se v uplynulém roce stalo, občas si to musí čtenář domyslet.

Zatím bych tuto knihu zařadil mezi ty nejlepší, co jsem letos četl.

28.08.2012


O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavuO krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavuW. Holzwarth

Nemohu s ostatními komentujícími souhlasit. Knížku jsem coby recesistický dárek dostal ještě za svobodna, pohlédl jsem si ji, zasmál jsem se, občas se zasmáli i ostatní, ale dál ležela zastrčená v polici. Pak přišel na svět můj syn a ve dvou letech si ji strašně oblíbil - museli jsme mu ji číst znovu a znovu, zejména v okamžiku, kdy seděl na nočníku - čtení knížky ho na něm udrželo a on se tak naučil jej řádně používat. S následující dcerou to bylo zrovna tak :)

Onehdá jsem viděl, že knihu vydali znovu, jako nějaké leporelo nebo co a našel jsem to dokonce jako video! Děti si to hnedle oblíbily: http://www.stream.cz/video/278180-o-krtkovi-ktery-chtel-vedet-kdo-se-mu-vykakal-na-hlavu

28.08.2012


1 2 3 4 5 6 ... 12