ondra295
komentáře u knih
Vlci z Cally
Stephen King
Možná jsem byl prostě jenom rozmazlený po dokonalém Čarodějovi a skle, ale tenhle díl se mi tolik nelíbil. V podstatě se 600 stran připravujeme na bitvu, která reálně trvala pět minut. Ale ano, i tahle kniha měla svoje - spoustu skvělých postav z Cally, pokračující parádní chemii mezi Rolandem a Eddiem, příběh Callahana (kdy King až egoisticky referuje na svoje předchozí dílo). Co se mi ale nelíbilo, byla dějová linka kolem těhotenství Susannah...
Čaroděj a sklo
Stephen King
Když začínal celý Rolandův "flashback", tak jsem kroutil očima, protože málokdy takové dějové odbočky za něco stojí. Ale... Neskutečně jsem se mýlil. Čaroděj a sklo je pro mě jednoznačně nejlepší kniha z celé série. A právě tady najdeme největší důvody a svědectví o tom, proč je Roland takový, jaký je. Proč se z něj stal pragmatik a člověk, který zdánlivě nemá žádné city. Většinu jich ztratil společně se Susan Delgadovou, které mi bylo líto snad jako žádné jiné postavy před ní (a asi ani po ní). Neskutečně smutný příběh, který dává celému putování za Temnou věží nový rozměr...
Pustiny
Stephen King
Napíšu to takhle - nebýt Blainea Mona, tak knize asi dávám o hvězdičku méně, hlavně za její první polovinu. Ta se totiž opravdu táhla a i na Kingovy poměry tu bylo té vaty opravdu hodně. Na druhou stranu, čím víc se blížíme Ludu, tím více to nabírá grády. No a od té doby, co se na scéně objeví sadistický vlak jménem Blaine Mono, kterému nezáleží ani tak na vlastním životě, ale spíš na tom, aby umřel chytřejší než všichni ostatní, je to skvělé. Zároveň Eddie a Roland mezi sebou mají takovou chemii, která je v knižním světě opravdu neobvyklá.
Tři vyvolení
Stephen King
Za mě jeden z top tří dílů celé série - v porovnání s prvním dílem je to snad až neporovnatelně lepší. Jasně, už máme za sebou úvodní seznamovačku, takže děj může mít o něco větší spád - ale King se s tím opravdu nemaže a na jeho poměry je tenhle díl opravdu hodně napěchovaný dějem, protože té vaty okolo tam skutečně moc není. Eddie je skvělá postava, což se projevuje už tady. Naopak Susannah (respektive dvě ženy, kterými je ze začátku) mi k srdci nikdy nepřirostla. S dalšími díly jsem ji začal mít celkem rád, ale ze všech postav se mi dohromady líbila asi nejméně.
Pistolník
Stephen King
Pomalý začátek a jedna z nejhorších dílů Temné věže. Přesto to byla skvělá knížka, která mě bavila - a i to něco svědčí o celkové kvalitě této série. Je to díl, který asi napsán být musel, protože takové "seznámení" s pistolníkem bylo nutné. Děje tam bylo relativně málo a po dočtení vlastně vůbec nevíte, co čekat od dalších dílů - až další díly ukazují, jak důležité byly nějaké maličkosti, které byly zmíněny zde.
Misery
Stephen King
Po Zelené Míli moje nejoblíbenější "Kingovka" (Temnou věž dávám do jiné kategorie, protože ta si vlastní kategorii zaslouží). To prolínání fikce a reality a fakt, že celá kniha je vlastně dialogem dvou lidí na velice omezeném prostoru, tomu dává snad ještě další hvězdu (která už ale dát nejde). Kniha sice má přes 300 stran, ale musel jsem ji přečíst najednou, protože když člověk jednou začne, nedá se přestat. A není právě to známkou skvělé knihy?
Zelená míle
Stephen King
Je lepší knížka nebo film? Těžko říct. Spousta lidí řekne, že film, který je opravdový kult - mně se ale snad o něco víc líbila kniha. Je pravda, že po shlédnutí filmu uvidíte i při čtení knihy před očima dokonalého Toma Hankse, ale King tomu dává ještě další rozměr. Kniha je dokonalá, skvěle se pohybuje na hraně nereálna, ačkoliv stále zůstává v realitě. Ačkoliv má King asi známější díla, je právě tohle moje nejoblíbenější kniha od něj (a možná i jedna z nejoblíbenějších vůbec).
To
Stephen King
Opravdu klasická "kingovka". Minimálně 100 stran by se dalo vynechat, protože to jsou buď popisy něčeho, co ve výsledku není důležité, nebo odbočky od hlavního děje. Konec se mi moc nelíbil, respektive byl jsem trochu zklamaný tím, čím "To" nakonec bylo - ale hádám, že v kontextu knihy asi ani nešlo vymyslet závěr, který by trochu zklamáním nebyl. Celá kniha totiž buduje auru záhadnosti kolem toho, proti čemu parta dětí (a později dospělých) vlastně bojuje - ve chvíli, kdy to je odhaleno, to tak logicky trochu ztrácí svoje kouzlo. Je to ale moje srdcovka a kniha, kterou MUSÍ každý fanoušek Kinga přečíst.
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Musím se přiznat, že knihy s podobnou tématikou mně nikdy tolik nebavily - nepopírám jejich kvalitu, ale asi nejsem tak romanticky založený člověk, abych si užíval jejich čtení. Každopádně kniha Romeo, Julie a tma se mi četla velice dobře. Otčenášek dobře, jakoby na pozadí, zachycuje tehdejší situaci očima běžných lidí, kteří se k informacím dostávali velice složitě. Příběh je to smutný, s tragickým koncem a ač říkám, že nejsem romantik, tak i mně z toho další dny bylo tak nějak... prázdno.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Stojí za to si přečíst. Pokud nechcete dlouhé romány z ruského prostředí a přesto chcete vědět, jaké poměry panovaly v gulagu, poskytuje tohle dílo od Solženicyna velice dobrý vhled. Celkem se mi líbí, že to není vyloženě tesklivé - hlavní postava, Šuchov, svůj osud bere tak, jak je a poměrně suše a objektivně popisuje to, co se v gulagu děje.
Dějiny zemí Koruny české I.
Vratislav Vaníček
Skvělá kniha, která na relativně malém prostoru zachycuje všechny důležité události v historii českého národa. Rozhodně doporučuji každému, koho baví historie a kdo si třeba jen chce připomenout naši historii - což je dle mého věc, jejíž základy by měl ovládat každý Čech.
Zabiják
Émile Zola
Asi nejsmutnější je se dostat v knize do fáze, kde Gervaisa dosáhne na svůj vrchol a pak už jen sledovat postupný pád jak její, tak celé její rodiny. Alkohol nezabíjí hned, ale systematicky a spodina francouzské společnosti ukazuje, že každý, kdo si s ním začne, je takřka nenávratně ztracen. Je to depresivní četba, plná syrové reality - při určitě parafrázi bohužel aktuální i dnes. Kromě alkoholu je tu i zajímavá kritika pokrytecké společnosti, která s vámi vychází dobře, dokud jste úspěšní, ale obrátí se k vám zády, jakmile své postavení ztratíte.
Cizinec
Albert Camus
Tuto knihu opravdu doporučuji - na to, jak je krátká, skrývá opravdu hluboké myšlenky. Hlavní postavu Mersaulta sice je třeba brát trochu s rezervou, protože jeho povaha je v rámci příběhu vyhnána až do extrému - ale právě díky tomu je kniha schopna umně poukazovat na určité společenské absurdity, které jsou bohužel aktuální i dnes.