ondra295
komentáře u knih
Šmíca
David Hrbek
Není to nic geniálního, co by člověku utkvělo v paměti, ale pro lidi, kteří mají Šmicera rádi, je to fajn oddechové počtení. Čte se to poměrně jednoduše, Šmicer sám o sobě je celkem sympaťák a pro fotbalové fanoušky to určitě stojí za přečtení (pokud nejste Sparťan :)).
Já jsem Zlatan Ibrahimović
David Lagercrantz
Trochu tomu ubírá fakt, že sám Zlatan po letech řekl, že některé příhody nejsou pravdivé a v podstatě šlo jenom o to nějak beletrizovat jeho kariéru. I přesto se to ale dobře čte a i kdyby bylo podle skutečných událostí jenom něco, i tak to dává parádní vhled do poměrně uzavřeného prostředí některých velkoklubů.
Jasně, je to dost arogantní a pro někoho, kdo Zlatana nemá rád, se to asi budeš číst zle, ale Ibrahimovič prostě takový je. A s tím se (bohužel/bohudík) nedá vůbec nic dělat. Stojí za přečtení.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Obrovské zklamání. A také týdenní literární utrpení. Relativně nedávno jsem přečetl Hrozny hněvu od Steinbecka za 4 dny a teď jsem se s touhle relativně krátkou knížečkou lopotil víc než týden.
Chápu, že to má být parodie. Na to ale navazuje hned první otázka - nemá parodie být něčím vtipná? Trochu jsem se pousmál za celou knihu možná tak dvakrát.
Ale co je hlavní - děj fakt neměl smysl. Ale nebyl tak roztomile a vtipně absurdní. Byl prostě jenom... no, divný. Jednání postav nemělo smysl a postavy samotné neměly žádný charakter. Byly úplně ploché a to, co dělaly, nemělo zdánlivě žádnou motivaci. A kdykoliv se objevila nová postava, měla ještě absurdnější a zkomolenější jméno, než ta předtím. Vážně taková přehlídka bizáru, na které se marně snažím najít nějaká pozitiva.
Takže pardon, ale Adams pro mě nebude a tahle jeho klasika asi už vůbec ne...
Egyptské pověsti
Heda Bartíková
Takové oddechové čtení, ale velice zajímavé a jako bonus to bylo pěkně napsáno. Četlo se to jednoduše, což je asi pointa - a některé pověsti, i ty méně známé, byly vážně pěkné. Nečekat od toho nic složitého, ale za přečtení rozhodně stojí.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Vůbec jsem netušil do čeho jdu a možná i proto jsem byl v (pozitivním) šoku. Možná je to i tím, že jsem se s Tóruem v dost věcech dokázal ztotožnit - ani já nepotřebuji ke štěstí uznání ostatních a i mně je vlastně celkem jedno, co si o mně myslí ostatní. Samozřejmě, ne ve všem se s ním shodnu - ale i díky této shodě se mi kniha četla úplně sama. Mělo to silný a smutný příběh, bylo to velice uvěřitelné a postavy dokázaly vzít za srdce. Rozhodně to není moje poslední kniha od Murakamiho, jehož styl psaní mi dokonale sednul a opravdu mě zaujal.
Pep Guardiola - Mág moderního fotbalu
Daniel Martínez
Hodně jednostranně napsaná kniha. Je tu spousta zajímavých faktů o Guardiolovi, jeho životě a kariéře, ale rozhodně se to nedá brát jako nějaká mantra. Autor je evidentně velkým obdivovatelem Guardioly a bohužel se to promítá i do textu - je to zcela nekritické a tím pádem i nezajímavé. Koneckonců, já jako fanoušek Bayernu bych na Pepovi rozhodně zvládl najít nějaká ta negativa (třeba jeho neschopnost vyhrát LM jinde, než v Barce). Rozebírány vůbec nejsou ani jeho negativní vztahy k některých slavným hráčům jeho týmů (Touré, Kroos, Ibrahimovič, Eto´o),
Dějiny Dánska
Steen Busck
O Dánsko jsem se dlouho zajímal a následně tam i tři roky žil - je to zajímavá země a tato kniha mi rozhodně pomohla s tím, abych ji o něco lépe pochopil. Je to rozhodně nejkomplexnější přehled dějin Dánska, na který jsem zatím narazil. Kapitoly jsou přehledné, logicky uspořádané a jsem rád, že jsem si tuto knihu přečetl.
Kniha tří zjevení
Lloyd Alexander
Je to o poznání horší než zbylé dvě knihy a je to tak trochu "navíc", ovšem pro fanoušky původní série je to pořád zajímavé. Napsáno je to dobře, jenom děj nemá takový spád a tím, že jde o vedlejší linku, je poměrně těžké to nějak víc prožívat. Celkově to ale rozhodně špatné není.
Kroniky Prydainu – kniha druhá
Lloyd Alexander
Skvělé. Mně se druhý díl líbil možná ještě o něco více, než ten první. V hlavě mi utkvěla hlavně Taranova cesta, kde poznával sebe sama a snažil se přijít na to, co je jeho posláním. Celkově mě to ale hodně bavilo, mělo to silný děj, postavy nebyly ploché a dost se vyvíjely. Rozhodně tato série stojí za přečtení a jsem neskutečně rád za to, že jsem na ni narazil.
Kroniky Prydainu – kniha první
Lloyd Alexander
Jedna z těch nejlepších fantasy, které jsem kdy četl. Já vím, že Pán prstenů je brán jako absolutní klasika, ale toho jsem dočíst nedokázal - s Kronikami Prydainu jsem problém neměl, možná i proto, že vycházejí z reálné velšské mytologie a tím pádem pro mě byly zajímavější.
Je v tom i více vtipu - ten humor je sice takový jemný a neškodný, ale do děje se to takhle hodí. Postavy jsou sympatické, děj je celkem nepředvídatelný a propracovaný. Celkově mě to velice bavilo. Takto hodně mi sedne opravdu málokteré fantasy a i proto dávám tak vysoké hodnocení. Dovedu si představit, že k těmto knihám se pro odlehčení ještě někdy vrátím...
Jméno růže
Umberto Eco
Skvělá kniha, která rozhodně není lehká na čtení, protože má skutečně hodně vrstev, ale stojí to za to.
I detektivní linka sama o sobě je kvalitní a rozhodně se nedá říct, že by to bylo předvídatelné. Vraha jsem sice cca od půlky knihy dokázal tipnout správně, ale jeho motiv jsem neznal až do samotného konce. Kromě toho jsou ale v knize hluboké úvahy (většinou od Viléma), ať už náboženské nebo i celospolečenské. A některé myšlenky jsou skutečně zajímavé. Eco do knihy hodně promítnul, že se sám zabýval sémiotikou a jedním z jejích hlavních moderních představitelů - ačkoliv sémiotika jako taková ve středověku neexistovala, dá se Vilém svým způsobem považovat na Ecovo zrcadlení sebe sama, minimálně co se těchto názorů týče.
Kromě toho je kniha napsána krásným jazykem a ani nevadí, že je trochu delší. Rozhodně stojí za to přečíst.
Nadvláda démonů
Henry H. Neff
Tato série si udržela svůj vysoký standard i ve třetím dílu a já byl skutečně nadšený. Už je to nějaký ten pátek, co jsem knihu dočetl, ale Neff ten svůj malý svět vymyslel skutečně do detailu a dovedl ho do dokonalosti. Hlavní postavy jsou sympatické, děj má spád a nutí člověka číst neustále dál. Tuhle sérii rozhodně doporučuji!
Na pokraji zkázy
Henry H. Neff
Tahle série je úplné zjevení. Čte se to opravdu skvěle, má to spád a ačkoliv jsem to četl jako teenager, dovedu si představit, že ani dospělý by se nenudil. Vážně skvěle napsaná kniha, napínavá, se sympatickými postavami a parádně propracovaným světem.
Probuzení Astarotha
Henry H. Neff
Takový modernější Harry Potter. Tím ani tak nemyslím to, že by to bylo okopírované, spíš že je to pro mladší generaci možná ještě čtivější. Jako teenagerovi, který moc nemá rád fantasy, se mi to četlo překvapivě skvěle a bylo to opravdu extrémně napínavé. Celý ten svět byl opravdu velice promyšlený a rozhodně doporučuji ho také začít objevovat.
Přísaha orků
Michael Peinkofer
Pokračuje to ve standardu nastoleném v prvním dílu - pokud někdo hledá nějaké intelektuální dílo, tohle to rozhodně není, ale fantasy oddechovka je to fajn. Děj utíká rychle, postavy jsou vtipné a není to předvídatelné. Opravdu se to četlo velice dobře a ačkoliv nejsem fanoušek fantasy, tohle mě bavilo.
Návrat orků
Michael Peinkofer
Není to nic inovativního, není to ani moc chytré a humor je místy celkem jednoduchý - ale zcela upřímně, já se u toho docela bavil. Ona ta kombinace prostředí, postav a humoru ladila docela dobře a byla to fajn fantasy oddechovka, která se četla opravdu dobře. Mělo to fajn zápletku, postavy byly vtipné a dobře napsané. Ačkoliv si to znovu nepřečtu, tak to hodnotím veskrze pozitivně.
TMBOOK
TMBK (p)
TMBK je asi tím nejlepším a hlavně nejkonzistentnějším, co česká politická satira nabídla (možná v textové formě ještě Paralelní listy). Ano, pravděpodobně to není pro voliče ANO a SPD - i když tedy ta druhá skupina asi do knihkupectví moc často nechodí (pokud si zrovna nejdou koupit zjednodušenou verzi Mein Kampf). Ano, některé memes nejsou tak povedené, ale u 90 % se člověk fakt zasměje a udivuje mě, jak to jednoho člověka může napadnout. Za mě super.
Někdo mě má rád
Dominik Landsman
Ta myšlenka udělat z Jirky Ovčáčka českého Forresta Gumpa je poměrně originální a je to napsáno vtipně. Možná mi trochu vadí, že taková lidská špína je popsána tak, že s ním člověk začne poměrně sympatizovat, ovšem chápu, že je to myšleno hlavně v rámci satiry. Střídá to lepší momenty s horšími, najdou se slabší místa, ale jako oddechovka je to velice povedené a pro člověka, který chápe české politické reference, tohle dílo stojí za to.
Továrna na debilno
Dominik Landsman
Ve své době mi to přišlo vtipné a dobře se to trefilo do aktuální situace, proto tomu dávám vysoké hodnocení, i když to realisticky žádné veledílo nebylo. Z těch málo zkušeností mi ale Landsman ani nepřijde jako nějaký velký literát. Občas je vtipný, občas moc ne a celkově ta díla nemají moc velkou hodnotu, ale tahle kniha se povedla. I když za 10 let už nikdo nepochopí reference, které v ní jsou a proto ztratí většinu ze své hodnoty...
Vzpoura pražské kavárny
Dominik Landsman
No, rozhodně to není tak dobré, jako první kniha. Ty koláže jsou taky vtipnější v on-line podobě. Vtipné momenty to má, ale je to dost na sílu a Landsman se ne vždycky trefí do mého smyslu pro humor. Chápu, je to individuální. Kniha ale dost těží z aktuální situace a proto si myslím, že třeba za 10 let už ji moc lidí ani nepochopí a tím pádem jde opravdu o oddechovku, kterou si přečtete jednou a dost.