ondra295
komentáře u knih
Babička
Božena Němcová
Napíšu to upřímně - kniha se mi nečetla dobře. Není to tím, že by byla špatná nebo že bych neměl rád klasiku, ale spíše šlo o to, že se v ní vůbec nic nedělo. A ačkoliv vím, že k té době to patřilo, neskutečně mi překáželo nekonečné a stále se opakující modlení se a různé další pobožnosti. Díky této knížce jsem rád, že jsem v té době nežil.
Babička samotná je až romanticky nerealistická postava, ovšem dnešní optikou bych ji jako babičku nechtěl - vždycky totiž musí být po jejím a je poměrně hodně přisná, v té době ale právě tohle bylo ideálem. Chápu tedy, že dnešní optikou se na to nelze dívat.
Faust
Johann Wolfgang Goethe
Rozhodně to není žádná jednoduchá četba, ale s podobným očekáváním jsem do toho i šel. První polovina se více odehrává v reálném světě a i přes nespočet metafor a odkazů na antiku se nijak složitě nečte, ovšem druhá část se odehrává z podstatné části v abstraktním světě, vystupují tu mytologické postavy a děj je pouhou metaforou, tudíž je občas nutné některou pasáž pro správné pochopení přečíst víckrát.
Každopádně Faust je klasika a Goethe do něho vložil nespočet hlubokých myšlenek, které jsou aktuální i dnes. Rozhodně je to kniha, kterou by si měl každý milovník klasické literatury přečíst.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Hrabal mi k srdci asi nikdy nepřiroste. Moc nechápu, proč je zrovna tato kniha vnímána jako jedna z největších novodobých českých klasik.
Děj je hodně jednoduchý a věci, které se dějí, jsou dost často až lacině vulgární. Nemám nic proti sexuálním scénám a koneckonců ani proti naturalistickým scénám (sám mám rád Zolu), ovšem Hrabalovi se to tam nějak...nehodí. Je to tam nacpané na sílu a proto to působí nevkusně a až vulgárně.
Možná je to jenom můj pocit. Když si tohle odmyslím, tak Hrabal nepíše zle - ovšem tedy ten děj samotný taky žádnou výhrou není. Takže se obecně není moc o co opřít.
Dějiny zemí Koruny české II.
Petr Čornej
Neméně kvalitní než první díl. Vše je velice čtivě popsáno, nechybí žádné důležité události a na daném prostoru je vše popsáno snad co nejvíce je to možné. Pro každého, kdo má rád historii, je to rozhodně kniha, kterou by si měl přečíst - vždyť české dějiny je přece tak důležité znát pro každého Čecha! :)
Eragon
Christopher Paolini
Jedna z (mnoha) knížek, na kterých jsem vyrůstal a které pomáhaly formovat moje literární preference. Musím říct, že i zpětně mi kniha přijde velice kvalitní a že i když je primárně asi cílena na "teen" skupinu lidí, i jako dospělý bych si ji klidně znovu přečetl. Postavy jsou realistické, dobře vykreslené, rozhodně nejsou ploché a Paolini navíc kromě toho zvládá opravdu krásně vykreslit i krajinu. Moc se mi také líbilo propracování vztahu drak-jezdec.
Vlci z Cally
Stephen King
Možná jsem byl prostě jenom rozmazlený po dokonalém Čarodějovi a skle, ale tenhle díl se mi tolik nelíbil. V podstatě se 600 stran připravujeme na bitvu, která reálně trvala pět minut. Ale ano, i tahle kniha měla svoje - spoustu skvělých postav z Cally, pokračující parádní chemii mezi Rolandem a Eddiem, příběh Callahana (kdy King až egoisticky referuje na svoje předchozí dílo). Co se mi ale nelíbilo, byla dějová linka kolem těhotenství Susannah...
Pistolník
Stephen King
Pomalý začátek a jedna z nejhorších dílů Temné věže. Přesto to byla skvělá knížka, která mě bavila - a i to něco svědčí o celkové kvalitě této série. Je to díl, který asi napsán být musel, protože takové "seznámení" s pistolníkem bylo nutné. Děje tam bylo relativně málo a po dočtení vlastně vůbec nevíte, co čekat od dalších dílů - až další díly ukazují, jak důležité byly nějaké maličkosti, které byly zmíněny zde.
Motýlek 2. díl
Henri Charrière
V podstatě totožný komentář jako k prvnímu dílu - i zde se autor tváří, jako by byl dokonalý, za nic nemohl a naopak všechno uměl, a proto se dokázal zachránit. Kniha byla zajímavě napsaná a i včetně finálního útěku velice napínavá, dobře a věrohodně byl popsán i samotný život na ostrovech, ovšem autor by mohl mít pro svou autobiografickou postavu více sebereflexe. I tak se to ale četlo velice dobře a mohu jen doporučit.
Motýlek 1. díl
Henri Charrière
Mně se kniha moc líbila a bylo zajímavé se s autobiografickými prvky dozvědět o tak pohnuté části francouzské historie, jako byla trestanecká kolonie v Guyaně. Ovšem co se mi nelíbilo, byla autorova přílišná heroizace sebe sama - z textu by si člověk myslel, že hlavní hrdina byl úplný andílek, kterého zavřeli omylem, ale on naštěstí všechno umí, se vším si poradí, a proto se zachrání. Tohle mi tam trochu vadilo... Jinak se ale kniha četla moc dobře a byla velice napínavá.
Život je jinde
Milan Kundera
Myslím, že tato Kunderova kniha je ještě více než jeho ostatní především o kráse jazyka a o tom, jak s ním umí pracovat ve svůj prospěch. Samotný děj je spíše absurdní a není nijak napínavý, ale to je ve výsledku jedno. Kundera vesměs nikdy nesází na sílu děje, ale spíše na autentičnost jazyka a svých postav, skrz které dokáže interpretovat své myšlenky. Jaromil je postavou veskrze směšnou a také na něj čeká směšný konec, není ale právě on dokonalým reprezentantem této pohnuté doby, kdy takřka všichni hráli role, ve kterých neměli co dělat?
Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského
František Kožík
Velice kvalitně napsaná kniha, která poskytuje ty známé i méně známé informace o největším panovníkovi naší historie. Oceňuji, že Kožík se snaží být objektivní a zbytečně Karla IV. neglorifikuje, naopak ho vykresluje jako obyčejnou lidskou bytost se všemi svými klady i zápory. Samozřejmě, dokázal toho pro naši zemi jako málokdo před ním i po něm, ale i on musel bojovat s intrikami a nezažíval jenom vzestupy, ale i pády. Čtivým způsobem je tu vše tohle popsáno a rozhodně doporučuji k přečtení.
Směšné lásky
Milan Kundera
Už kultovní soubor povídek od Kundery, který sice neříká tolik o jeho práci a myšlenkách jako některá ostatní díla, ovšem i tak stojí za přečtení a patří k těm významnějším dílům naší literární historie. Všechny povídky mají něco do sebe, asi tou nejznámější je Falešný autostop - ovšem i ty ostatní jsou zajímavé právě tím, že každá je napsána trochu odlišným stylem a dohromady tak v tomto souboru poskytují mnoho různých perspektiv. Dle mého osobního názoru jsou nejlepšími povídkami právě Falešný autostop, Eduard a Bůh a Nikdo se nebude smát.
Ptákovina
Milan Kundera
Kunderovi se v této klasice podařilo na pozadí naprosto absurdního námětu a směšných postav rozehrát román, který je ve svém nitru daleko hlubším, než by se mohlo zdát. Opravdu originálním způsobem rozebírá stinné stránky lidské povahy, především pak opojení mocí. V knize navíc nechybí humor a autor ukázal svoji genialitu, když dokázal čtivě na základě banálního námětu vytvořit takové dílo...
Souboj na Araluenu
John Flanagan
Přímo navazuje na předchozí díl a nutno říci, že minimálně mně už bylo od začátku naprosto jasné, jak to dopadne. Proto člověk celou knihu vlastně čekal na předem očekávatelnou zápletku, která dopadla přesně podle očekávání a to knize trochu ubralo na zábavnosti - opět to ale je čtivě a velice dobře napsáno, v kontextu série ovšem slabší průměr.
Klan Rudé lišky
John Flanagan
Dobře se to čte, postavy jsou sympatické, ale děj se stává trochu předvídatelným a šablonovitým. Stále musím mít na paměti, že jde o knihy pro jinou věkovou skupinu, než jsem já a moje 15 leté já by si je určitě užilo víc. Dobře odvedená rutina, Flanaganovi není moc co vytknout, protože po tolika dílech už snad ani nejde hledat úplně inovativní nápady.
Arazanini vlci
John Flanagan
Kniha se sice čte dobře, série má ale bohužel sestupnou tendenci. Nevím, jestli to je tím, že jsem ji začínal číst jako dítě a teď už jsem dospělý, ale mnoho věcí mě tu zkrátka nebaví. Autor se napříč díly stále opakuje, tentokrát navíc přidal čarodějnický prvek nadpřirozena, který se tu zkrátka nehodí - tato série vždy stavěla na racionalitě a tom, že antagonisté byli vynalézaví a vše se dalo vysvětlit. To zde neplatí, navíc tu absolutně chybí zápletka - hraničáři prostě přijdou, dostanou úkol, najdou viníka, vše vyřeší a zase odejdou.
Průvodce pro pasivní investování: Od Rozbitého prasátka
Jakub Dvořák
Opravdu skvělá kniha, která je ideální pro úplné začátečníky. Autor zde srozumitelně vysvětluje, jak fungují akciové trhy a také to, proč se vyplatí investovat především do ETF. Vše navíc doplňuje příklady, osobní zkušeností a také se nesnaží nikomu nic vnutit - nabízí alternativy, které můžete využít dle svých investičních preferencí a cílů. Jde opravdu o dobře zpracovanou knihu, díky které lépe pochopíte, jak celá problematika funguje a budete moci sami začít investovat.
Inteligentní investor
Benjamin Graham
Rozhodně ne úplně jednoduchá kniha o investování pro začátečníka a doporučuji začít spíše jinými, pokud ale máte nějaké základní vhled, tato kniha poskytne mnoho látky pro zamyšlení. Většina příkladů je zde staršího data, ovšem poučky obecně stále platí a i to ukazuje, jakým byl Graham vizionářem. Dost často se ale opakuje a hlavní poučky knihy by se daly shrnout do několika málo stránek a jednou větou vlastně jako: "Diverzifikujte, nakupujte pravidelně a nenechte se ovlivnit výkyvy trhu, protože v dlouhodobém horizontu budete vždy v plusu."
Hrabě Monte Christo
Alexandre Dumas, st.
První polovina za 5*, druhá tak za 1-2*, dohromady tedy 3. Pokud si chcete knihu užít a pamatovat z ní to nejlepší, přestaňte číst po první části...
V té je totiž všechno - příběh velké zrady, přátelství, vytrvalosti a také především pomsty. Edmond Dantes se vydává na epickou cestu pomstít ztracená léta života i ztrátu své lásky a využívá obrovského pokladu k tomu, aby důmyslným způsobem všem aktérům vrátil jejich činy i s úroky. Ale druhá polovina je naprosto absurdní... Nesmyslný přesun hlavního hrdiny do Ameriky, jeho intriky, která pozbývají jakékoliv logiky a obecně převládající pocit, že se Dumas jen neúspěšné snažil navázat na předchozí podařenou část. Je to jenom natahování a druhá část nepřinese vůbec nic - nedává smysl, není zajímavá a chybí jakékoliv sdělení.
Psohlavci
Alois Jirásek
Kniha se samozřejmě čte značně složitě kvůli těžkému nářečí, ale po chvíli si jde zvyknout i na to a poté jde o zajímavou četbu. Legendu o Kozinovi a Lomikarovi zná v Česku snad každý, Jirásek zde poskytuje kontext celého příběhu a podává svědectví o odvážných a nezávislých Chodech. Historická přesnost je na pováženou, ovšem je zajímavé se dozvědět o této okrajové části naší národní kultury - a v tom je Jirásek skutečně dobrý, že zvládne čtivým způsobem podat rozličné fragmenty naší historie.