olma komentáře u knih
Nevím jak to napsat. Křesťanství přisuzuji zánik pohanů, bylinkářů, bohyní, všech jejich zvyků a tradic. Zde je popsán záčátek křesťanství, krásné víry v lásku. Jsou zde popsaní čistí láskyplní křesťané. Ale bohužel i tato kniha mě nejen nepřivedla k víře v boha, ale ještě umocnila můj negativní postoj k náboženství. Jen manipulace s lidmi. Protože pak ve jménu boha a prý lásky vyvraždí ty kteří, mají jinou víru, vědomosti a znalosti. Kniha je napsána pěkně a čtivě, jen můj postoj k náboženství pokazil mé hodnocení.
Slyšela jsem na tuto knihu dva názory. 1)úplná hrůza, 2)senzační. Až nyní jsem si přečetla i něco mezi. Půjčila jsem si knihu od kamarádky, která ji odsoudila zrovna jako její maminka (obě velké čtenářky). Ze začátku jsem čekala proč je kniha tak odsuzována. Po pár stránkách jsem přestala pátrat proč ji kamarádka nedočetla a začala se neskutečně bavit. Zřejmě jsem knihu dostala do ruky v pravý čas a tím, že jsem od ní nic neočekávala, jsem si ji užila a velmi dobře se bavila od začátku do konce. Už se těším na Anlfabetku.
Ano úžasná kniha. Četla jsem ji před lety a stále na ni vzpomínám.
Opět musím hodnotit tuto knihu jako vynikající. Já si ji velmi užila a vychutnala. Je to především pro lidi, kteří se rádi zamyslí nad tím jak žijeme a jak bychom žít chtěli.
Je to už druhá kniha této autorky. A jsem nadšená.Velmi se mi líbí styl jejího psaní.
Řekla bych: český stoletý stařík co vyskočil z okna. Vtip- někdy až moc vynucený. Zápletka -takova krkolomna. Sex-skoro moc. Ale otevírá témata o kterých se mluví málo. Přesto mě kniha bavila.
Deník kastelána jsem četla po aristokratkách. Proto jsem čekala něco jiného. I když jsem pochopila, že čtu zcela něco jiného, nepochopila jsem co pan Boček chtěl touto knihou sdělit.
Pane Lagercrantz, děkuji za další díl Milenia. Povedlo se vám velmi věrohodně napodobit pana Larsova. Jen mě mrzí že jsem si s Mikaelem vypila pouze jeden šálek kávy. A ještě jeden rozdíl jsem zaznamenala. Chyběli mi chvilky odpočinku třeba mezi Erikou a Mikaelem. Jinak super. Knihu jsem přečetla během jednoho dne.
Byla to má první kniha od pana Formánka. Asi jsem ho nepochopila. Alespoň podle komentářů níže. Příběh silný, ale styl psaní mě vůbec neoslovil. Určitě bych tuto knihu nechtěla ve své knihovně. Nicméně chci ještě zkusit "Mluviti pravdu".
Tuto knihu mám doma několik let a stále v ní nacházím odpovědi na své otázky.
Dostala jsem do ruky tuto knihu přesně ve správný čas. Zrovna řeším svou životní situaci a přemýšlím proč mi nic nevychází, kde se ztratilo moje sebevědomí. Jsem takový Alan. Tato kniha mi pomohla najít částečně odpovědi a snad i cestu jak dál. Určitě si přečtu i druhou knihu Muž, který chtěl být šťastný. Nejvíc mě zarazilo, že na druhých člověk vidí, kde je zakopaný pes, ale na sebe sama tak pohlížet neumí. A na rozdíl od ostatních komentářů, mě zajímala první polovina knihy a druhou polovinu jsem dočetla velmi rychle.
Na mě byla tato kniha plná krutosti. K dětem , zvířatům. Napínavý děj od začátku až do konce, to ano. Autorka umí udržet pozornost. Další její romány mě ovšem nelákaji.
Souhlasím, výjimečná kniha, téma těžké, ale pěkně uchopené, jednoduché ale výstižné. Určitě doporučuji přečíst.
chceš li pro své zdraví něco sám udělat, hledáš cest jak si sám pomoct ke zdraví, tak to je ta správná kniha. Našla jsem v ní další možnost.
Pěkná kniha. Různé osudy, různé charaktery. Lehce čtivá a stále se něco děje. Děkuji kamarádce za doporučení.
Je to zajímavé. Když tu knihu čtu tak se mi libí, ale do měsíce nevím o čem je. Schválně jsem si ji před 14 dny přečetla po půl roce znovu a zjišťuji, že výsledek je stejný. To Bůh...... a Fylozof...... je jiné kafe. Ty si obě pamatuji velmi dobře.
Kniha se mi moc líbila. Pohádkový styl mi sice moc nesedí, ale moudra jsou řečena příběhem a to se mi čte dobře. Každý, kdo chce si odnese do života něco nového.