Nofar197
komentáře u knih
Lístky ve větru
Virginia Cleo Andrews
Nezdá se vám zvláštní, že Paul Sheffield adoptoval tři sirotky, nechal je vystudovat, aniž by po něm kdy někdo chtěl např. rodný list? Přece přinejmenším Cathy a Carrie ještě nebyly plnolete, takže by bylo jeho zákonnou povinnosti nahlásit něco takového na policii. Oznámení by muze zákona poté dovedlo až k jejich matce, ať už by Chris chtěl nebo ne. Takže sorry, ale vážně přitažené za vlasy. A když k tomu prictu Cathyin výběr životního partnera.....
Mazl tov
Margot Vanderstraeten
Autorce se poštěstilo strávit několik let v prostředí ultraortodoxní židovské rodiny v Antverpách. Své vzpomínky a zkušenosti zpracovala do velice čtivé a zajímavé podoby. Jsem moc ráda, že existuje kniha popisující život právě v židovské čtvrti v Antverpách, která mě velmi zajíma od doby, co jsem měla možnost vidět výborný film Jeroena Krabeho Left Luggage. Knihu i film doporučuji všem, koho tato tematika zajímá.
Stín banyánu
Vaddey Ratner
Malá Raami žije v kambodzskem Phnompenhu téměř idylický život, který prakticky že dne na den vystřídá dřevěná chatrč, nelidska dřina, pomalé umírání ducha, následuje otcova i sestrina smrt..... Vláda Rudých Khmerů v Kambodži trvala "pouhé" čtyři roky - a za tu dobu ji padlo ve jménu pokřivené ideologie za oběť přes tři miliony lidí. A strašný je fakt, že Pol Pot,ta zrůda v lidské podobě, nebyl nikdy postaven před soud, aby se za své činy zodpovídal, ale zemřel na sešlost věkem. Pokud vím, autorka vychází ze svých vlastních vzpomínek na hruzovladu Rudých Khmerů. Jsem ráda, že se o své zážitky s námi podělila. Je třeba neustále připomínat, aby se podobná zvěrstva už nikdy neopakovala, protože my lide jsme nepoučitelní.
Hodiny z olova
Radka Denemarková
Hodiny z olova mají nepochybně silný potenciál, který se bohužel ztrácí v neucelenosti a chaosu, což je docela škoda. Méně by bylo více.
Pusinky
Stanislav Rudolf
Trochu bych upravila anotaci : Budoucí cukrářka Lenka nemá žádné záliby, nebo se o nich autor nezmiňuje. Natož aby měla nějaké záliby společné s Danielem, do kterého se zamiluje koncem prázdnin. A pokud nějaké měla, ve chvíli, kdy se zamilovala, je hodila za hlavu podobně jako své přátele. Lenka je ve vztahu k Danovi velice majetnicka - sama zdůrazňuje, že ho chce mít pouze pro sebe, postupně mu začne zakazovat jeho zájmy jako závodní sport, stýkat se se spolužáky - nebo spíš spoluzackami - a vlastně ho od sebe začne odhánět. Jejich vztah se nijak nerozvíjí, žádné společné zážitky nebo podněty, snad s výjimkou těch sexuálních. Když se s ní Dan nakonec rozejde, nezůstává Lence téměř nic, na čem by mohla stavět. Kniha by tedy měla být i varováním, na co si dát i ve velké zamilovanosti pozor.
Léto s kovbojem
Jaromíra Kolárová
Opět jeden z mála případu, kdy film dalece předčil knížku - prázdninový příběh Honzy a Doubravky plynul lehce a usmevne, zatímco v knize se lehkost jaksi rozplynula.
Jen vítr to ví
Johannes Mario Simmel
Další skvělá simmelovka, výhrady bych snad měla k přílišnému množství emotivních scén. Autor trefně vykreslil skutečnost, jak koncentrované a zároveň pomíjivé je obyčejné lidské štěstí. Závěr knihy poukazuje na fakt, že člověk může věřit skutečně jen sám sobě a spoléhat jen sám na sebe.
Z morálního hlediska : Já vás nesoudím, pane Lucasi, na to nemám právo.
Carrie
Stephen King
Timkim : Filmy jsou dva. Doporučuji originální verzi se Sissy Spacek v hlavní roli.
Tančím tak rychle, jak dokážu
Barbara Gordon
Mrazivý příběh americké režisérky a scenáristky, o to děsivější, že nešlo o beletristickou fikci. Deprese, strach, manipulativní partner. Jedna moje kolegyně se zmínila, že když tuto knihu četla, byla právě v posteli s chřipkou a okamžitě ji znovu vylétla teplota. To se nedivím.
Bílá Masajka
Corinne Hofmann
Dva lide ze dvou naprosto odlišných světů - to prostě nemohlo fungovat.
Emma
Jane Austen
Mám ráda knihy Janě Austen, ale tato mě zklamala. Pokoušela jsem se ji přečíst asi dvakrát, ale pokaždé jsem to v první čtvrtině vzdala. Kniha je zbytečné rozvleklá, nevtahne do děje. I mistr tesař se někdy utne. Nebo že by bylo něco ztraceno v překladu?
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Četla jsem ho jako šestnáctiletá a dodnes mám husí kůži z té hrozné nenávisti. Být byla kniha napsána velmi ctive, už bych ji nevzala do ruky.
Milionová holka
Stanislav Rudolf
Další kniha mého dospívání, koncem osmdesátých let jsem se k ní mnohokrát vrátila. Pan Rudolf psal dobře, ale co se týče chlapeckých jmen, neměl právě mnoho fantazie, nezdá se vám?
Firma
John Grisham
Mladý právník Mitch považuje přijetí do významné právní firmy za životní úspěch a velkou výhru. Kdo by také nepovažoval. Ale postupem času zděšeně zjišťuje, že nad ním i jeho partnerkou se začínají stahovat mračna....
Celkem slušný thriller. Čtyři hvězdičky.
Když nastaly deště
Louis Bromfield
No nevím. Od knihy jsem si hodně slibovala, nakonec jsem ji dočetla asi s dvěma delšími přestávkami.
Život v Britské Indii plyne poklidně. V Rancipuru vedle sebe koexustuji dvě enklávy - britští kolonizátoři, kteří mají svůj uzavřený svět jakési malé Anglie s caji o páté, večírky, kde září úchvatné anglické lady v nádherných róbách.... Nesnaží se a ani nechtějí poznat svět za metaforickou zdí, kde žije původní indické obyvatelstvo,jeho mentalitu,tradice,kuchyni....Všechno se změní, když udeří přírodní katastrofa.......
Jak říkám, od knihy jsem si hodně slibovala, téma zajímavé a příběh zasazeny do atraktivního prostředí, bohužel se neskutečně vleče. Škoda.
Abeceda strachu
Jenny Berthelius
Spisovatelka Věra Kruusova prochází tvůrčí krizí. Posléze se rozhodne odjet do svého "venkovského sídla", což je bytelna chalupa ve skanskych lesích. Věří, že v plodné samotě se jí podaří vyčistit si hlavu a onu krizi překonat. Její klid však naruší listonos, který Věře doručí obálku obsahující autorský rukopis. A s každou přečtenou stránkou sílí i Verin strach spolu s jistotou, že se k ní přibližuje mlhavé nebezpečí......
" Cítila strach. Teď už nešlo o polomrtve mouchy, hukot vichřice nebo o jakési bouchání na domovní dveře. Strach tentokrát vyvěral přímo z jejího nitra. Vyděsilo ji, co četla na stránkách tohoto rukopisu.
Neboť teď si už klinicky chladně a s bolestnou jistotou uvědomovala, že autor rukopisu píše o ní samé. Stále jasněji vycházelo najevo, jak se všechno shoduje : Jméno Veronika připomínající její vlastní křestní jméno, portrét, onen ruský tanečník, román, který sama před dávnými lety začala psát. "
Moje první setkání se severskou kriminální literaturou. Přiznávám, měla jsem velký strach, zejména v pasáži, kdy kdosi vsunul do dveří nůž a s jeho pomocí odstranil zastrčku. Pět hvězdiček.