NiNo komentáře u knih

Z nějakého důvodu se mi nechtělo Naruta začít číst. Přečetla jsem desítky mang různých žánrů a tahle mě prostě nelákala. Nakonec jsem se ale donutila i k této "klasice". Upřímně řečeno, četla jsem lepší, ale jedna kvalita se Narutovi upřít zcela jistě nedá, a to vtipnost - moje bránice je už po přečtení prvního dílu na tom špatně.

06.11.2016

Opravdu zvrácená "love story" v rouchu thrilleru. První půlka knihy nic moc, chvílemi i nudná a deníkovou Amy jsem měla chuť zabít i já, ale pak... Ne že bych byla úplně překvapená, ale zvrat byl skvěle popsaný a poté už to byla jen jedna velká jízda a až sarkasticky antiklimaktický závěr skvěle podtrhoval neortodoxnost příběhu.

1 05.11.2016

Zajímavá kniha, ale Coelho dokáže psát i lépe. I když jsem si představovala, že skončí jinak, ironický podtext byl příznačný. Pointou vlastně bylo, že nad dobrem i zlem (a tedy nad anděly i ďábly) v dnešní době zaručeně zvítězí byrokracie... Tři hvězdičky dávám na propracovanou sociální psychologii a prostředí, které mi až moc připomínalo vesnici, ve které jsem vyrůstala.

3 23.10.2016

Myslím, že můj mozek utrpěl nevratné poškození. Takovou nevkusnou a prostoduchou slátaninu jsem dlouho nečetla. Ploché postavy, dialogy o ničem, rádoby klimax s čajem a vývrtkou... Dobrý marketing opravdu dokáže zázraky.

Návrh alternativního konce: Rachel, Anna a Tom si společně vypijí čaj, poté Anna pohlídá malou, zatímco Tom zabije Rachel. Anna pomůže Tomovi zakopat Rachel, takže její tělo tentokrát nenajdou. Z Meganiny vraždy je díky Kamalově svědectví obviněn Scott, který se mezitím psychicky zhroutil a propadl alkoholu, k vraždě se pod tlakem přizná, ale v cele předběžného zadržení se mu podaří spáchat sebevraždu, takže k procesu nedojde. Tom nakonec zabije i Annu, ze které se díky výčitkám svědomí stala alkoholička, s dcerou se přestěhuje do Španělska a vychovává jí jako špatná napodobenina Dextera, ale ještě před její zletilostí umírá při železničním neštěstí. Takže konec dobrý, všichni mrtvý.

21 17.10.2016

Nenápadně se tvářící kniha, po jejímž dočtení mi však ještě dlouho běhal mráz po zádech.

2 01.10.2016

Zřejmě nejsem na absurdní drama stavěná. Nebo na prakticky jakékoli absurdno - já mám ráda logiku a v nesmyslném opakování, překřikování a klasickém "jeden o voze, druhý o koze" se nikdy vyžívat nebudu. Přelouskat těch pár stránek, co /literární perla/ Godot má mě stálo dvě hodiny života, které mi už nikdo nevrátí.

2 16.09.2016

Po dlouhé době kniha českého autora, která opravdu stála za to. V mnohých směrech není "dotažená", a tak musí čtenář zapojit notnou dávku fantazie - vzhledem k žánru i tématu je o to děsivější, vyvolává celou řadu otázek nejen "Co když?", ale hlavně "Co až?". Doporučuji.

2 16.09.2016

Text jsem četla v rámci studia antropologie náboženství a v tomto duchu jej i hodnotím. Brožura byla vydaná přímo pražskou muslimskou obcí, a tak by se k ní mělo přistupovat. Jde o text, který nemá za cíl obhajovat negativa, ale propagovat pozitiva islámu a muslimství. Přehlédneme-li obecnou omáčku okolo, můžeme shrnou zásadní myšlenku textu takto: Autor připouští, že existují lidé, kteří se hlásí k islámu a zároveň se radikalizují a tíhnou k násilí, ale zároveň zdůrazňuje, že takovíto lidé nejsou ve své podstatě muslimy, protože zásadním způsobem porušují nejzákladnější pravidla islámu mezi něž patří svoboda vyznání (podle Koránu k víře nesmí být nikdo k víře přinucen) nebo boj či násilí vůči komukoli (včetně bezvěrců nebo jinověrců) pouze v sebeobraně. Hezký text, bohužel absolutně nepřesvědčivý a dokážu si představit, že může být vnímán zcela opačně, než jak byl nejspíše zamýšlen - jako dogmatická habaďůra.

2 15.09.2016

Literární lahůdka. Trochu šílené, hodně ujeté, zajímavě ilustrované. Výrazná je také intertextualita, autor naráží nebo přímo odkazuje nejen na jiné literáty, ale všeobecně významné osobnosti a jejich díla (od malířů a sochařů, po architekty nebo politiky) - můžu jen odhadovat kolik náznaků mi ušlo, jiné mne dostaly do kolen (př. obrázek Mella z Death Note na str. 62). :-D A k tomu pochopitelně Praha... Doporučuju.

2 15.09.2016

Bohužel jsem zprvu ke knize přistupovala jako k sociologickému pojednání, jde však o filosofii. Kniha se nedá označit jako lehké čtení, ale rozhodně je zajímavá.
P.S.: Při čtení čtvrté kapitoly jsem si uvědomila, jak vznikají "vědecky" podložené konspirační teorie. Kdyby to takto fungovalo, žijeme v celosvětové totalitě.

15.09.2016

Jako agnostik se zájmem o antropologii náboženství jsem si knihu vychutnala. Autor nebrojí proti dogmatům dogmaty, ale argumentuje, ukazuje rozpory a upozorňuje na slabá místa nejen křesťanství, ale náboženství obecně. Kniha není přednostně určena anti-křesťanům, přínosnou jí shledají i lidé věřící, kteří jsou otevřeni i jiným názorům a slepě neodsuzují bezvěrce, jako příšery dobré jen na zátop v pekle.

5 15.09.2016

Byla to snad první kniha, kterou jsem dostala. Tisíckrát přečtená na dobrou noc. Srdcovka.

15.09.2016

Z této knihy mrazí v zádech. I člověk, který by o autorovi a jeho životě nic nevěděl, by poznal, že měl blízko k zármutku, lítosti a smrti. Je pochopitelné, že chtěl hledat "lepší zítřky", tak mu snad nejde ani vyčítat, že věřil v komunismus, který se halasil se silnými a hezky znějícími hesly - může jen být rád, že se nedožil trpkého vystřízlivění, že socialismus lidstvo nejen nespasí, ale ublíží mu víc než většina totalitních režimů dohromady.

2 15.09.2016

Přečetla jsem v rámci svého studia desítky sociologických knih, tato je jedna z těch, které na mě zanechaly "doživotní" následky - roz. zásadním způsobem mi pomohla zreformovat pohled na život. Žádné feministické žvásty ani dogmatická obrana mužství, celistvý pohled na problematiku genderové bipolarity. Škoda jen, že je kniha spíše odborná než populárně-naučná, laik, bez znalosti sociologických pojmů (habitus, pole, kapitál, soc. reprodukce, konformita atd.), se v ní bude jen těžko orientovat.

2 15.09.2016

Překvapivě dobrá kniha, čte se jedním dechem. Psychologie postav je výborná a prostředí reálné. A souhlasím s předchozími komentáři, že kniha není určená pro "děti a mládež". Přestože jsou chlapci náctiletí a řeší problémy dospívání, jejich introspekci pochopí spíše dospělí, kteří na toto období ve svém životě vzpomínají a neprožívají ho právě teď.

1 15.09.2016

Mnohým čtenářům se to nemusí zdát, ale kniha je krom alegorie socialismu a pravěku i výborným zdrojem erudovaných poznatků o samotných šamanech - žádní uctívaní čarodějové, kteří měli ve společnosti moc jen o málo menší než náčelník, ale vyvrhelové, kterých se všichni báli a trpěli je jen proto, že jejich schopnosti čas od času potřebovali.

15.09.2016

No páni, při čtení se dozvíte kdo, kdy, kde, s kým, co, jak byli příbuzní, proč se nesnášeli, proč jeden druhého chtěli podrazit nebo zabít, proč nakonec vlastně spolupracovali, pár prorockých snů a náboženských dogmat navrch a vyjde vám z toho Hra o trůny čtrnáctého století. Škoda jen, že se to četlo opravdu hodně špatně.

15.09.2016

Trvalo mi dlouho, než jsem knihu dočetla. Zvážím-li poměr záživných a nezáživných pasáží, řekla bych tak 30/70, což ve výsledku znamená že na dobrých 350 stran připadlo 800 nudných, a to je i na mě moc. Závěr byl předvídatelný a když si po více než tisíci stranách řeknete "To má být ono?" nemůžete to hodnotit jinak než jako zklamání.
P.S.: Kolik dvanáctiletých dětí uvažuje o Thomasově teorému a je si vědomo jeho důsledků? Protože tahle kniha o ničem jiném nebyla.

8 15.09.2016

Jednoduché, vtipné, oddychové. Moravec je výborný publicista a má břitké postřehy. Je jen dobře, že se jeho glosy takto dostanou do širšího povědomí.

4 15.09.2016

Na gymplu jsem vypadala jako exot, když jsem před spolužáky přiznala, že se mi Proměna nelíbila. Zkusila jsem tedy Kafku znovu - v něčem delším, propracovanějším. A svůj názor jsem si potvrdila. Ano, chápu, jde tu o absurdnost, ale i ta má své hranice a pravidla. Kafka se nedrží žádného směru a tak příběh létá sem a tam, což se odráží v celkovém vyznění - od asymetrií postav, po vyloženě si protiřečící pasáže (např. hned z kraje K tvrdí, že přišel do vsi pouze za prací a musel tak opustit ženu a dítě, o dvě stránky později se hrabe pod první sukni a zasnubuje se, přičemž o údajné rodině už nepadne ani slovo). Prostě ne, Kafka může být pokládán za klasika, ale já se stále divím, proč Max Brod vlastně nedopsaný Zámek nespálil.
P.S.: Postavu K ve svém osobním žebříčku nejpříšernějších a nejnesympatičtějších hrdinů stavím na čestné druhé místo jen těsně za pana Broučka.

5 15.09.2016