Nadvláda mužů
Pierre Bourdieu
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39389/mid_nadvlada-muzu-7Pv-39389.png
4
32
5
Na základě dlouholetých antropologických studií původního společenství kabylských kmenů hledá známý francouzský sociolog Pierre Bourdieu odpověď na otázku, v čem historicky spočívá mužská dominace nad ženou. Postupně analyzuje jednotlivé dějinné mechanismy, které způsobily, že se struktury dělení podle pohlaví a principy tohoto dělení vymkly z chodu dějin a staly se zdánlivě věčnými. Kniha je zajímavá jak okruhem pojednávaných témat, tak osobitostí zpracování.... celý text
Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 2000 , KarolinumOriginální název:
La Domination masculine , 1998
více info...
Přidat komentář
Krátká kniha s hutným jazykem. Ale při znalosti autora (zoufalá snaha vyhnout se skloňování jeho jména) nezabere mnoho času. A ta znalost je nutná, protože text předpokládá ponětí o symbolickém kapitálu, habitu... prostě o Pierrových pojmech. A taky schopnost nuancovaného uvažování.
Nic pro easily triggered lidi. Ono je to jasné už z názvu.
Člověk, co se hurónsky směje, že muži přeci žádnou moc nemají, protože jen plní rozkazy manželek, by po knize ani nesáhl. Ohrožený bílý třicetiletý muž by u ní nevydržel, protože její předpoklad uráží jeho neschopnost k... čemukoliv, k čemu je zrovna neschopný.
Ale ona to není nadvláda nějakého určitého muže, nějaké skupiny nejmocnějších, nebo testosteronu. It's complicated. Každopádně ovlivňuje také muže a vládne jim stejnou měrou jako ženám (s odlišnými důsledky).
Na druhou stranu... Pierre v jednu chvíli říká, že gender zdaleka není jen prostá role, kterou lze hrát podle libosti, což je vzhledem k současnému proudu internetového feminismu docela konzervativní, ale text toto stanovisko dokáže, myslím, dobře 'ospravedlnit'.
Přečetla jsem v rámci svého studia desítky sociologických knih, tato je jedna z těch, které na mě zanechaly "doživotní" následky - roz. zásadním způsobem mi pomohla zreformovat pohled na život. Žádné feministické žvásty ani dogmatická obrana mužství, celistvý pohled na problematiku genderové bipolarity. Škoda jen, že je kniha spíše odborná než populárně-naučná, laik, bez znalosti sociologických pojmů (habitus, pole, kapitál, soc. reprodukce, konformita atd.), se v ní bude jen těžko orientovat.
Navzdory feministickému názvu je kniha dost objektivní a podložena studiem a v žádném případě není jednostranná.
Jde o povzbuzení k uvědomění si, že výchova nás ovlivňuje více, než během života připouštíme a ti, kdo si myslí, že hraje v jejich prospěch, jsou sami oběťmi-společnost si je vede, kam chce. Kniha tedy vybízí k zamyšlení nad povahou svobodných voleb.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Teorie jednání |
| 2000 | Nadvláda mužů |
| 2002 |  O televizi |
| 2010 | Pravidla umění: Vznik a struktura literárního pole |
| 2012 | Sociologické hledání sebe sama |
Velmi zajímavá kniha, u které jsem však velmi brzy narazil na neznalost základního pojmosloví Pierra Burdieua (na což naráží uživatel "dedliipf" v komentáři níže). I přes místy velmi odborný styl psaní se kniha četla dobře.
A jedna věc, před kterou smekám nejvíce: opravdu jsem měl pocit, že se spisovateli (ač muži) podařilo vystoupit ze zažité struktury myšlení a z vrtulníku nezaujatě nahlížet na problematiku nadvlády mužů a tento fenomén popsat v celé své šíři.