Zámek
kniha od: Franz Kafka
KoupitKoupit eknihu
Hlavní roli v románu hraje zeměměřič K., který je zámkem povolán do vesnice, aby zde provedl úřední měření. Už při svém příchodu se setkává se zvláštnostmi zdejšího prostředí, především pak samotných obyvatel, kteří z něj mají strach, straní se ho a bojí. Kvůli úředním nesrovnalostem mu starosta obce nechce dát zeměměřičskou práci a přiděluje k němu dva otravné pomocníky. Po románku se zdejší vysoce postavenou servírkou Frídou z Panského hostince, která je údajnou milenkou váženého a obávaného zámeckého úředníka Klamma, se K. dostává do nemilosti hostinské, je vyhozen z Hospody u mostu a je mu nabídnuto místo školníka. Zde nalezne útočiště i se svou snoubenkou. Jejich vztah však netrvá dlouho. Po návštěvě zámeckého posla Barnabáše, jehož rodina je ve vesnici nechvalně proslulá kvůli skandálu sestry Amálie, se po debatě s mladší ze sester – Olgou – dovídá mnoho o hierarchii na zámku, o postavení úředníků a pravidlech ve vesnici......celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1213/zamek-1213.jpg 4.11174Literatura světová, Romány
Vydáno: 1997, Nakladatelství Franze Kafky
Originální název:
Das Schloss, 1926
více info...
Komentáře (149)
Kniha Zámek


Když jsem asi před 3 lety navštívila Prahu a šli jsme klasika okruh Václavák, Staromák, Hrad... tak jsme zabloudili i k té točící a rozkládací hlavě Franze Kafky. Ze školy jsem si matně vzpomněla na Proměnu, ale řekla jsem si , že mrknu na jeho další díla....
Zámek - poslouchání jako audio , skoro celé se to jeví jako úplná blbost, trochu o ničem, jak zeměměřič K. chce na zámek a i když se nachází před zámkem nemá šanci se tam dostat .
I když mě to moc nebavilo, hodnotím plným počtem. Je to nadčasové dílo o marném boji s úřední byrokracií


Děkuji zdejším čtenářům, kteří již vše podstatné pověděli. Já, milovník surrealismu, jsem v dobrém slova smyslu Zámkem rozložen. Je to prostě šílenost, absurdnost, bezvýchodnost, marast a skepse, stavěná (zdánlivě) zbytečnými větnými konstrukcemi, prázdnými kulisami a dalším nestabilním, avšak pevně hermeticky uzavřeným materiálem. Rozkuřovači páně Greye ale asi nebudou nadšení.
Viděl jsem Zámek v relativně dobré filmové adaptaci (http://www.csfd.cz/film/48381-zamek/ ), která se sice nedrží 100% fabule, ale prostředí a takový ten "feeling" se mi docela líbil (samozřejmě kniha je kniha - lepší) a pak v adaptaci dost hrozné, brněnského divadelního souboru V HaDivadle, která byla, laicky řečeno, "dost mimo".
Ze Zámku ještě zešílí spousta lidí.


Knihu sem četla poprvé,ale budu si ji muset přečíst znova abych pochopila celý děj.


Temný a těžký román deptající hlavního hrdinu a navozující v čtenáři pocit bezmocnosti. Kavkův svět v tomto románu je zúžen na malou vesnici a přesto mám pocit, že jeho vesnice je náš současný svět. Tolik pokynů, nařízení a problémů - včetně mediálního humbuku přináší obyčejnému současnému smrtelníkovi tolik překážek k pohodlnému žití - pokud si to nechá líbit - že si svůj život může přirovnat k životu pana K. A asi tehdy před sto lety si to autor vzal k srdci a vyjádřil stísněnost své duše.


Nedávno poslouchaná rozhlasová inscenace Zámku ukázala, že mám z tohoto díla velmi podobné pocity, jako když jsem román četl někdy před dvaceti lety. (To zase není taková samozřejmost: mám zrovna rozečteného Idiota a připadám si, jako by to byl úplně jiný příběh než při mém prvním, „náctiletém“ čtení).
Asi to není nejvíc zásadní téma, ale na mě v Zámku nejmocněji působil pocit ztráty možnosti intimity, prolomení hranic mezi soukromým a veřejným. Byla to nejen otázka vnější, prostorová (K. neměl kam se schovat, nikde nebyl sám, nikde se nemohl cítit v bezpečí – nejsilněji tohle bylo patrné ve scéně v tělocvičně, kde byla v jeden moment ložnice „novomanželů“, útulek pomocníků i začínající výuka), ale i mentální (různí lidé vědí o K. věci, které si nepřeje sdílet a různí lidé také neustále intervenují do osobních vztahů, které K. vytváří). Zdálo se mi, že právě tahle absence bezpečného místa nutí K. k trvalému neuroticky neklidnému pohybu, vnitřnímu i vnějšímu.
Je to zvláštní paradox: K. je plný vyčerpávající aktivity, neustále se o něco pokouší, zkouší různé cesty a metody ... a přitom se nehne z místa, nepřibližuje se k Zámku ani o krok. V tomto je Zámek odlišný od Procesu (se kterým má jinak mnoho prvků společných), tam je hrdina bezvládně posouván dějem jako list v pádícím dravém proudu potoka, není sice pánem nad událostmi, ale události se dějí. V Zámku je spíš jako klacek pod splavem, který se motá a mele, ale přitom se nehne z místa. Jako myš v běhacím kole...
Z mého pohledu není zásadní hádankou příběhu identita zámku, ale identita zeměměřiče. Netoužil jsem zdaleka tolik, dozvědět se, co je zač zámek, ale dozvědět se, kdo je zač K. A zejména: jaké jsou jeho motivace? Celou dobu se totiž v jeho vztahu k zámku řeší „jak?“, ale moje otázka zní „proč?“. Proč je pro něj zámek tak důležitý, v čem je síla a kouzlo přitažlivosti zámku? Přitom nejde o to, jestli čtenáři vědí, co je zámek. Klíčové je, jestli to ví K.? Protože se zdá, že ne. A taky není jisté, jestli vůbec ví, kdo je on sám (ani to jeho zeměměřičství ho nijak nedefinuje). A to možná bude podstata jeho tragédie, ne? Tragédie člověka, který nemá oporu ve vědomí vlastní identity a zoufale se tedy upíná k nějaké externí autoritě, o které ale nic netuší, a tak logicky neví, jak k ní najít cestu. V tomto smyslu by Zámek mohl být náboženským podobenstvím (v takové její nezdravé, církevně identitární podobě) nebo alegorií na touhu po moci a rozplynutí vlastní osobnosti ve skupinové identitě mocenského soukolí.
Co K. jistě nedefinuje, je jeho lidství. Zámek rozhodně nenabízí obvyklý model „sympatický statečný jedinec vs. odlidštěná krutá byrokracie“. Se zeměměřičem je totiž možné soucítit, ale nezdá se mi možné s ním nějak sympatizovat, protože je to člověk neempatický a bezohledně sebestředný, který ve své touze po dosažení zámku ztrácí vnímavost pro kohokoli jiného. Lidé ve vesnici pro něj nejsou bytosti s vlastní hodnotou, ale stávají se pouze prostředky k dosažení jeho cíle, které bez váhání bezostyšně používá. (Ne že by teda zrovna podzámečtí vesničané byli nějak zvlášť láskyhodní, no, nalézt v celém románu nějakou aspoň trochu sympatickou postavu by byl docela oříšek)
Právě nejasná motivace K. a absence informací o zámku mi zpochybňuje ten obvyklý výklad, tedy že se jedná o metaforu byrokracie – protože v obvyklých konfrontacích mezi jedincem a byrokracií jde o to, že se člověk pokouší žít po svém svůj vlastní život a byrokratický aparát mu v tom brání. To ale není situace v Zámku popsaná, ne? K. se nepokouší si na zámku něco vybojovat, touží ho dosáhnout, splynout s ním. On proti zámku nebojuje, on se snaží zámkem stát, zdá se mi.
Ze stejného důvodu (naše neznalost motivace aktérů) nesedí ani přirovnání k 1984. Srovnávat tyhle dva romány je strašná hloupost, protože Orwell dělá přece pravý opak toho, co Kafka: věnuje mimořádné úsilí tomu, abychom my čtenáři velmi přesně věděli, proč se totalitní moc chová jak se chová, proč na to Winston musí reagovat tak, jak na to reaguje, a proč to nemůže dopadnout jinak, než jak to dopadlo - v tomto smyslu je Orwell autor vyloženě anti-kafkovský.
Ale je to těžké říct, no, s tou interpretací. Vzhledem k tomu, jak málo srozumitelných indicií nám Kafka poskytuje, výklad může být prakticky libovolný (já bych nakonec nejspíš váhavě hlasoval pro to, že jde o boj člověka o domovské právo v cizím prostředí). A výrazně lepší vyhlídky na nezpochybnitelné rozklíčování bychom nejspíš neměli ani kdyby byl román dokončen, vždyť Proces dopsán byl a jednoznačný výklad stejně nenabízí.
Ale to nevadí! Kouzlo Zámku (a Kafkovy tvorby obecně) je v tom, že provokuje k přemýšlení, to je vždycky dobře! A navíc je jeho styl psaní nějak neodolatelně přitažlivý. Ta temně mysteriózní atmosféra, kterou se mu daří vyvolávat; ty pocity, které ve čtenáři ještě dlouho po dočtení zůstávají...

Asi bych neřekl, že knihu dávám stranou, ale dávám. Po skoro třetině mi přijde, že se tam na mě dějí až moc velké nahodilosti. A jasně, to je Kafka. Beru, ale nic moc s tím za sebe neudělá. V něčem mě kniha poutala a proto věřím, že se k ní někdy vrátím, ale teď na to není bohužel tolik času. Navíc beru, že zde byl i docela rušivý element přímé řeči, který se moc neřešil jako přímá řeč.
Štítky
byrokracie psychologické romány zfilmováno absurdno středoevropská literatura
Autor a jeho další knihy
2008 | ![]() |
2007 | ![]() |
2005 | ![]() |
1989 | ![]() |
2001 | ![]() |
1990 | ![]() |
Kniha Zámek je v
Právě čtených | 37x |
Přečtených | 1814x |
Čtenářské výzvě | 90x |
Doporučených | 101x |
Knihotéce | 712x |
Chystám se číst | 373x |
Chci si koupit | 58x |
dalších seznamech | 14x |