-Nikola- komentáře u knih

Tak takoví jsme!
Guy de Maupassant patří k mým oblíbeným autorům. Jeho pohled na svět je kritický, ale na druhou stranu je také velmi empatický. Všímá si společností, lidí kolem sebe a jejich chování. Kdo by tímhle ztrácel čas?
Někdo by si mohl pomyslet, že to jsou obyčejné příběhy, obyčejných lidí z obyčejného života. Taky jsou některé příběhy naprosto absurdní. Ale dějou se v životě i divnější věci.
Je příjemné se na chvíli zastavit a zauvažovat nad tím, co se děje. Možná si toho všimnete, ale s kým se o takových věcech můžete v dnešní době bavit, když všichni mají svých problémů nad hlavu?
Od toho je tady Guy de Maupassant!

06.01.2016

Když mě postupný děj uklidnil, že se nejedná o praštěné sci-fi, tak mě kniha neuvěřitelně pohltila. Bylo zde skloubeno vše. Od akce, dobrodružství, historie, náboženství,... Přišlo mi to spíše jako jedna úžasná úvaha, která byla jenom převlečena za sci-fi, aby získala atraktivnosti. Děj mě donutil hodně přemýšlet. Už jen ta představa, že by někdo vlastnil tak silný důkaz o existenci Ježíšově je nepředstavitelná. Ano, informace v dnešní době znamenají moc. A abych dodala ještě citaci: "Církev je multinacionální koncern produkující smysl života pro miliardu lidí."
Jsem prostě unešená tím myšlenkovým proudem, který autor v knize rozvinul. Co jsou peníze oproti víře a vědomostem? Co má pro lidí větší smysl?
Největším paradoxem ovšem zůstává, že i kdyby se nějaké podobné video pomateným způsobem vyskytlo (jakože tomu nevěřím!!!), tak lidský druh je natolik podezíravý a nedůvěřivý, že by stejně ničemu z toho nerozuměl.
Jestli rádi dumete, jak by se lidská společnost zachovala v urřitých situacích, v knize najdete určitě super námět ;)

4 22.10.2015

S Maryšou jsem se seznámila ve škole, když nám učitel pustil záznam z divadla (http://www.csfd.cz/film/278791-marysa/). Bylo to něco neuvěřitelného. Po celou dobu mi běhal mráz po zádech z těch skvělých hereckých výkonů. Dokázali zobrazit veškeré emoce i atmosféru. Týká se to především toho srdcebolu, který celou knihu provází. Co musím také ocenit, bylo natrénované nářečí.

Některé pasáže jsem musela přečíst hned několikrát. Ne že bych jim nerozuměla, prostě jsem se jimi chtěla chvíli kochat.

Doporučuji všem! Ne jako knížku k maturitě, i když je pravda, že je tenká a jenom rozborem jazykových prostředků by jste zabrali notný čas probíhající zkoušky. Ale Maryša představuje klenot české literatury a kultury. Každý Čech by se s ní měl seznámit a pochopit, co se dělo ještě před několika lety na této půdě a jaký ks cesty český národ urazil. Možná bychom si htaky konečně uvědomili, že bychom měli být vděční za to, co máme!

2 01.09.2015

Přečteno jedním dechem.

A co je vlastně na téhle knize tak zvláštní? Výjevy z každodenního života, které může zažít každý z nás. Ano, ten rozdíl je, že je autor zvěčnil a okořenil svým sarkasmem hezky do hořkosladka.

Každá povídka je neuvěřitelně osobitá, i když jde o příběh z tramvaje či pornoherce Henryho. Je to svěží, humorné, naprosto ujeté, upřímné a často až dojemné.

Autor mi ukázal společnost tak, jak jsem ji ještě neviděla.

...
"Nebo snad věděli, že do lásky se chodí
tak jako na vojnu a nic nám nezaručí,
jestli se vrátíme. A když, tak jestli celí."

7 07.08.2015

Paráda. Pomohlo mi to v lepší orientaci (pro mě tak) nepochopitelného člověka. Vždycky jsem si říkala, že kdybych se někdy setkala s Ch. B., tak bych mu vlepila jednu facku. Teď si ovšem nejsem jistá, jak bych se zachovala. Má právo být naštvaný na celký svět, když se celý svět spikne proti němu. Je to brilantní autor a obdivuji jeho tvorbu!

2 28.06.2015

Paráda! Příběh se zápletkou a rozuzlením jak má být. K tomu ještě ten styl psaní! Tak ten je jedinečný. Střídající se příběh, verše, rýmy, zážitky z cest nebo proud asociací.
Takové dílo žádného čtenáře neurazí! Jak už kvalitou příběhu, stylem tak i neotřelými názory.

Tohle nebyl zrovna můj šálek kávy. Ale rozhodně jsem si i zde přišla na své. Předevšímbáseň Infekce byla kouzelná a ode dneška patří k jednim z mých oblíbených.

Miluji klasiky. Miluji je, protože věřím, že nám můžou přenechat moudré rady do života, zabránit v opakování chyb, které sami udělali, ale především nabízí pohled na věc z jiného úhlu. Jak už ze společenského hlediska, nebo dobového, národnostního, sociálního, atd.
Ale možná se nemusím obracet jenom ke klasikům. Naprosto jedinečný pohled na věc nabízí i Irovský. Rozdíl je v tom, že to člověka možná chytne ještě víc za srdce. Stejná doba, stejní lidé, stejná země... Člověk se potom přece jen zamyslí. Možná je lepší vyhledávat pesimisty nebo spíše realisty drcené osudem. Možná je lepší nadávat, ale jít stále proti davu.
Zárověň kdybych měla srovnat Irovského s Bukowskim, tak dodávám, že autor umí napodobit atmosféru skoro identicky. Taky mě mile překvapilo, že v díle stále zaznívá naděje na lepší život. Přece jen autor může ještě něco změnit. Bukowski už byl většinou smířený se svým osudem a myšlením "udělal jsem, co jsem udělal a klidně si mě za to snězte".

Hrdinové byli až moc vyumělkování. Ale nemám nic proti. Tyhle doby prostě potřebují pořádně "chlácholivou náplast".
Povídky vyžadovaly mou velkou pozornost. Nedokážu pochopit, jak se na pár stránek vešla tak ohromná myšlenka soudružnosti. Rozhodně toto dílo patří k stěžejším dílům české literatury, neboť zaznamenává, co naší předci byli ochotni podstoupit a obětovat pro národ příští a pro stát jako takový, který známe dnes!

2 19.06.2015

Taky si dovolím citovat kousek básně Borovice:
Co byl tvůj život? Opouštěl jsi známé pro neznámé.
A osud tvůj? Usmál se na tebe jen jednou
a tys při tom nebyl...

Silné verše, ne všechny mě zaujaly, ale tak už to bývá. Škoda, že z autora vyplývá taková skleslost, člověk by skoro propadl depresím.

2 18.06.2015

Jak prohodila moje profesorka literatury: "Kdyby se jednalo o dívky a ne o chlapce, tak by všechny přežily." Úvaha to je dobrá.
Osobně si myslím, že autor na skupině nevinných chlapců ukázal víc, než jen zvíčecí chuť zabíjet a touhu po moci. Ukázal nám vyčlenění neslabších - mrňousi, i nejchytřejších - Čuňas. Takhle funguje ta nezdravá společnost, jejíž jsme součásti.
Ano, chce to hodně přemýšlet. Být na tom ostrově, dokázali byste zranit svého vrstevníka? Ne? Jste totiž asi lidští tvorové se srdcem na správném místě. Ale co když jsou ti špatní oni? To by bylo na pravém místě použít místo slov raději oštěp...

1 17.06.2015

Skvělá kniha. Člověk si hned uvědomí hodnotu obyčejných věcí a především lidí a jejích vlastností. Snad se nad sebou zamyslíme a nenecháme to dojít tak daleko.
Líbilo se mi, že si autorka nebrala s hrdiny žádné servítky. Život je krutý!
Na druhou stranu mi některé části přišly až příliš. Například řečtí bohové. Takové mutace jsou celkem fajn, jen už to příběhu ubírá vážnosti a sune ho to do sféry sci-fi a fantasy s jednorožci.
Jinak vřele doporučuji.

1 12.06.2015

Tuto povídku jsem 6x odložila nedočtenou a pak se vrátila mopět na začátek. Byla pro mě naprostým oříškem. Nevěděla jsem, jak na ni. Pak jsem četla s poznámkovým blokem a tužkou v ruce. Pomohlo to!
Jak se může stát z kluka, který je zklamán ze zjištění, že ještě není připraven být mužem, hrdina?
Je to tak smysluplné dílo, až mi z toho běhá mráz po zádech. Na konci knihy se teprve dozvídáme o opravdové povaze hlavního hrdiny. O tom že je zralý a na dostatečné psychické úrovni. Že je připravený na velké věci. Bohužel, ve svém životě stihne už jenom jeden takový skutek...

1 10.06.2015

I genialita praštěných lidí se musí cenit.
Básně Charlese Bukowského jsou pro mě naprosto rozporuplnou záležitostí. Ale co je důležité, naprosto jsem jim propadla. Nedokážu odolat té pointě, kterou ledabyle nahodí na konci básně.
Ovšem tato sbírka byla jiná než všechny ostatní. Dokážu tady nahlédnout pod tu zkaženou kůži Bukowského. Naprostý ignorant se bojí. Bojí se smrti, bojí se, že bude zapomenut. Ano, vše je sarkasticky laděno a má to samozřejmě šmrnc.
Je to prostě až nepříjemně upřímná kniha z pohledu sarkastického pesimisty.
Nakonec bych si dovolila citovat část anotace ke knize Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení:
"Bukowski - profesionální narušitel klidu, básník losangelského podsvětí píšící s bláznivou romantickou naléhavostí ..."
Právě nad tímhle popisem Bukowského jsem se musela pousmát - dokonale sedí.

7 10.06.2015

Po celou dobu četby této knihy jsem se nemohla vžít do role hlavní hrdinky. Nějak jsem ji prostě nerozuměla. Možná to bylo i opačnými názory vedlejších postav.
Zápletka i vyvrcholení bylo úžasné. Ovšem zdálo se mi, že na tak malé ploše vystupovalo až příliš moc postav a děj se odehrává příliš rychle.
Autorka nezacházela moc do detailů, jak by se u detekitvního románu dalo očekávat. Naopak jsem byla znuděna neustálými stereotypy hlavní hrdinky. A to, že neustále navštěvovala kdejakou restauraci či penzion, objednávala si čaj nebo kafé.
Taky bych asi čekala větší vykreslení postav pomocí psychiky a emocí.
Kniha byla pro mě oddychovou záležitostí u kávy, přečetla jsem ji během 2 dnů. Bavila mě, ale vyhledávat znova ji už nebudu.

1 08.06.2015

Tuhle knihu mi dal do ruky kamarád. Jsem neskutečně ráda, že mi představil právě Bukowského. Nedá se souhlasit se všemi jeho názory na společnost, neboť Bukowski je člověk naprosto atypický a dalo by se říci že i vyjímečný. Už jsem se mnohokrát setkala s kritikou, ale ne tak upřímnou a uspořádáných ve verších. Bukowski si dělá, co se mu zlíbí. A tím mě naprosto dostal.
Myslí si, co chce. Píše si, jak se mu zachce. Nač se otravovat s interpunkcí, gramatikou a spisovnými výrazy?
Autobiografičnost díla je velmi podstatná. Vše zažil na svou kůži a nebojí se o tom napsat. Nebojí se říct, jak zkažený je. Jak je škaredý. Jak je znuděný společností, která neustále něco předstírá.
Nezávidím autorivi veškerou tíhu a zkaženost jeho života, ale zdá se mi, že on si ji užívá!

5 07.06.2015

Kombajn.
Dokonalá mašinérie.
Mašinérie co zbavuje společnost cvoků a nebezpečných lidí.
Jenže lze definovat normálního člověka? Kdo to je? Velká Sestra?
Ta se přece ve společnosti pohybuje, dokonce stojí v čele Kombajnu. Ale je opravdu normální?
Je smutné, že tak slepě věříme systému. Systému, kterému svěříme naše nejbližší a s klidným srdcem sedíme doma a myslíme si, jak skvěle se tam musí mít.
Ale jak skončí jedinec, který se postaví Kombajnu? Lze s ním vůbec bojovat?
"Poněvadž McMurphy ví, že se člověk musí vysmát všemu, co ho bolí, protože jenom tak si může zachovat svoji rovnováhu, jenom tak může předejít tomu, aby ho svět nedohnal k šílenství. Ví, že všechno má svou bolestivou stránku;..."

Kniha se mi velice líbila. Mrzelo mě, že jsem prvně viděla film. Příběh pro mě znamenal sled událostí naprosto nevyhnutelných, předvídatelných a správných. Tak to prostě mělo být. Každý hrdina v knize byl definován a omezován svou "chorobou", ale tvořili tak dokonale sehraný a fungující celek, který svobodně uvažoval, měl své plány, sny, touhy, potřeby; prostě by se dalo říct, že šlo o obyčejné lidi, kteří jsou zvyklí na pohled skrz prsty.

2 06.06.2015

Obávala jsem se, že nemám dostatečné politické znalosti pro tuto knihu. Ale mýlila jsem se. Příběh chlapce, mladíka a potom muže. Ale prezidenta USA? To jsem si musela po dobu četby připomínat. Otázky, kterými se zabýval, byli tak všední, aktuální. Těžko uvěřit, čím vším si musí člověk projít, když chce žít svůj "American dream". Barack Obama představuje pro mě silnou osobnost, citlivou pro okolní dění i dění které probíhalo v něm samém.

V polovině jsem si ještě stále říkala, proč to čtu. Pak ale přišel zvrat a poslední čtvrtinu jsem četla s očekáváním, jak se děj vyvine. Umberto Eco vylíčil tehdejší dobu tak přesvědčivě, že jsem si párkrát musela ověřit fakt, že ještě žije. I když mi tato tématika středověké filozhofie a teologie není blízká, tak jsem se musela obdivovat rozhovorůmn mezi mnichy. To jak Umberto Eco vyjadřovalů své myšlenky, které plynuly i přes několik stránek, jak si dokázal oponovat ve svých názorech a přitom tam nechat místo pro utvoření vlastního názoru, to je znak opravdu velkého a velmi vzdělaného spisovatele.
Závěrem chvi říct, že taková literatura, i když místy zdlouhavá a nudná, vede lidstvo k samostatnému myšlení a kulturně ho obohacuje. Škoda, že takového cíle nechce dosáhnout více autorů.

6 18.01.2015