Němá barikáda

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Soubor jedenácti povídek, v nichž autor zachytil boj našeho lidu s fašismem. V řadě drobných příběhů z různých období a různých způsobů tohoto boje, vylíčil historii šesti tíživých let nesvobody - od prvního veřejného vystoupení demonstrujícího lidu proti vetřelcům v říjnu roku 1939 přes hromadné popravy českých lidí v letech dalších, hlavně po atentátu na Heydricha v roce 1942, až ke dnům osvobození v slavném máji roku 1945. Ideovým spojovacím motivem je stále se upevňující jednota českých lidí v jejich odporu proti okupantům a v jejich tichém, nenápadném hrdinství, které z nich vytvoří třetí frontu, jež spolurozhoduje o konci války v českých zemích....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355/nema-barikada-355.jpg 3.9778
Nahrávám...

Komentáře (102)

Kniha Němá barikáda

VěraČamková
20. ledna

Když jsem procházela knihovnu, padla mi Němá barikáda přímo do ruky. A tak jsem si řekla, že si jí zkusím po mnoha letech přečíst "jinýma očima". A ano, i já plně souhlasím s boxasem, Jan Drda píše povídky v době a o době, kdy se ještě historie nepřekrucuje nalevo nebo napravo, na Západ nebo na Východ. Kniha si zaslouží nejvyšší ocenění, je to čtivé i plačtivé, ale hlavně výstižné vyprávění o naší historii, kterou tvořili i ti drobní hrdinové, co se byli schopni čelem postavit fašistickému řádění.

1Booklover
17.08.2021

Naprosto nádherná kniha krátkých povídek, které v pár stránkách dokáží zanechat ve člověku neskutečně silný pocit.
*recenze níže od boyas je za mě naprosto vystihující


georginaa
03.04.2021

Povinná četba která mi skončila ve školním čtenářském deníku. Tehdy byla jiná doba a tyto příběhy se braly zcela vážně. Je to dílo, které má svojí hloubku, co člověk je ochoten udělat pro svobodu a spojit síly proti fašismu.

boxas
15.02.2021

Podle mě je to hodně dobrá knížka a trochu mě překvapilo, že nemá na Databázi až tak dobré hodnocení. No prosím, je to věc názoru.
Tak já se vám pokusím vysvětlit ten svůj.
Proč se mi Němá barikáda opravdu líbí?
Předně proto, že ji Drda vydal ani ne rok po tom, když po šesti letech konečně končí protektorát Čechy a Morava a okupace. A k tomuto období se všechny povídky vracejí. Autorovy vzpomínky na tuto dobu byly tedy bezprostřední, autentické, nebyly ještě pokryty nánosem času. Neměl sklon si dobu nějak "upravovat", ať už s tendencí na Východ nebo na Západ. Psal o Češích a pro Čechy.
Všechny povídky jsou o obyčejných situacích a zachycují příběhy, které se v té době asi skutečně děly. Viz např. Vesnická historie o kolaborantech nebo Včelař o pomoci partyzánům.
Hrdiny povídek jsou obyčejní lidé. Teprve situace, v níž se ocitli, z nich dělá hrdiny. Ať už je to stará paní v povídce Hlídač dynamitu, která v bezvýchodné situaci zabije sebe, svého muže i pár gestapáků, kteří je přišli zatknout, nebo třeba pan účetní Babánek, který se za protektorátu učí ve střelnicích na poutích střílet, aby pak během pražského povstání v květnu 1945 pomstil svého syna.
Drda má v knize ještě jednu specialitu - rozlišuje dějový a etický vrchol povídek.
Vezměte si např. asi nejznámější povídku Vyšší princip.
Když tedy starý pan profesor s touto přezdívkou přijde jako třídní do třídy, ve které chybí několik studentů, den před tím popravených za údajné schvalování atentátu na Reinharda Heydricha, postaví se před třídu a těm mladým lidem řekne, že z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranovi není zločinem a že i on sám tento atentát schvaluje. Řekne to s plným vědomím toho, že ve třídě je možná udavač. To je bezesporu vrchol této povídky. Ale není to ještě její konec! Třída, která si po jeho příchodu sedla, celá vstane. Všichni se přihlásili k tomu, co řekl. Ke slovům, která v té době stanného práva znamenala okamžitou smrt. A to je ten zmiňovaný druhý, etický, vrchol povídky.

Neodpustím si ještě jednu poznámku k jednomu zde sepsanému komentáři:
Za nacistické okupace zemřely tisíce našich lidí a ano, skutečně si myslím, že jim, těm obyčejným bezejmenným, Drda touto knížkou vzdává čest! A ano, pro mě, tak jako pro tu třídu, atentátníci nebyli sprostými vrahy, ale HRDINY. Stejně tak jako všichni ti, kteří se jim snažili pomoci.
Myslím, že je to kniha když ne skvělá, tak aspoň velice nadprůměrná a mých pět bodů si bezpochyby zaslouží.

Kontryhelka
26.01.2021

Četla jsem jako holka na ZŠ a bylo to zajímavé čtení. Opravdu se mi kniha líbila a myslím si, že mohou číst jak starší děti tak dospěláci. Ale na druhou stranu Drda nemusí sednout každému.

Lejčís
03.01.2021

Česká poválečná klasika. Příběhy vyprávěné bez patosu, stroze, skoro nezaujatě, jednoduchým jazykem, přesto vyzní svou hloubkou. Drda vyzdvihuje hrdinnost obyčejných lidí, kteří se nebáli za svobodu nasadit život.

Devil-Ivet
18.12.2020

Velmi čtivá kniha o nelehké době. Krátké povídky z dob Protektorátu. Každá povídka má co říci a některá nahání husí kůži. Skvěle popsal pocity postav, ale i situace, které nebyly lehké.

Izi14
16.11.2020

Černobílé, propagandistické, patetické, ale... čtivé.
Ano, věděla jsem, do čeho jdu, když jsem sáhla po Drdovi a díle, které bylo napsáno v roce 1946. I přesto mi ale černobílé vybarvení postav (á la Němec = zlý, zbabělý vrah bez špetky svědomí; a Čech = hodný, heroický vlastenec) poměrně vadilo, snad tedy kromě povídky Vyšší princip, kdy mi při závěrečných slovech učitele přejel mráz po zádech.
Jak ale říkám, soubor byl napsán krátce po válce, takže ta čistá nenávist vůči všemu německému a škatulkování na "dobré" a "zlé" je pochopitelné.

1