Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tato posmrtně vydaná sbírka básní a povídek kultovního amerického spisovatele Charlese Bukowského patří k jeho bezkonkurenčně nejlepším a nejreprezentativnějším souborům. Více než stovka básní a půltucet povídek mapuje jeho vývoj od surreálně laděné poezie po sevřené epické útvary, básně-historky s nezbytně vtipnou či provokativní pointou. Svou otevřeností mohou Bukowského práce šokovat, na druhé straně jsou však nepochybně i určitou kritickou sondou vyslanou do života americké společnosti. Autor nemoralizuje ani se nepokouší podat hlubší výklad o tom, jakým zůsobem existují a žijí vrstvy, navyklé na životní stereotyp, v němž hraje hlavní roli sex, drogy a alkohol. Přesto i v tomto jeho pohledu se objevuje i charakteristická poetika, která Bukowskému zajistila mnohem větší počet příznivců než odpůrců....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11252/kam-zmizela-ta-roztomila-rozesmata-holka-v-kvetovanych-satech-11252.jpg 4.3164
Žánr:
Literatura světová, Povídky, Poezie

Vydáno: , Pragma
Originální název:

Betting on the Muse, 1996


více info...
Nahrávám...

Komentáře (19)

Kniha Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech

ozzak
27. června

skvělý výběr básní a povídek od legendy Charles Bukowski kdo má rád autora doporučuji nejen přečíst ale vlastnit

hell8939
30. ledna

tohle je jedna z mejch srdcovek, Bukowski je dobrej tím že líše opravdově a nechutně ale zároveň tam vobčas zajebe tak pravdivou metaforu že to nechápete ještě osm měsíců potom, četla jsem to tak třikrát a mam dojem že se tam sice opakovaly jeho běžný motivy (šukání, alkohol, koňský dostihy, sraní) ale že si to přečtu počtvrtý, protože v něm vždycky najdu něco co si chci vytetovat na oční víčka abych to mohla číst znova a znova a znova


sick.boy
02.04.2020

Tuto knihu jsem sháněl dobré tři roky, beznadějně vyprodaná, schovávající se přede mnou, takže jsem si sám kolikrát říkal: Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech? Nakonec na mě v jakémsi antikvariátu přeci jen vykoukla, láska na první pohled.
Dlouho jsem teď Bukowského nečetl, přestože jednu dobu bývala snad každá má druhá čtená kniha od něj.
Během té delší pauzy, přečetl jsem mnoho jiného, a když jsem se k němu konečně vrátil, měl jsem v sobě trochu skepse. Myslel jsem si, že dojde k určitému vystřízlivění, že mi jeho pozérství začne trochu vadit, že jsem čtenářsky dospěl. Byť je to možné, touto knihou si mě ten parchant opět získal, posté mi ukázal, v čem tkví jeho kouzlo.
Ten, kdo se postaral o výběr básní si zaslouží velkou pochvalu. Logicky gradující básně od dětství až po smiřování se s odchodem. K tomu několik povídek. Nepotřebuješ nic víc. Bukowski napsal miliardu básní a je jasné, že každá nemůže být skvělá, každá ti v hlavě zůstat nemůže, ale ta silná část, jež v této knize je si zaslouží veškerý čtenářský obdiv, který dokážu vyplodit. Dost keců, protože poezie by se neměla pitvat, ta se musí číst a prožívat. Přidám už jen jednu báseň, kterou jsem četl asi třiapadesátkrát a pokaždé mě zdrtila, vnitřně rozplakala, absolutně rozesrala:

slova přicházejí a odcházejí,
já sedím doma a jsem nemocný.
telefon zvoní, kočky spí.
Linda luxuje.
čekám, jestli budu žít,
jestli umřu.

kéž bych tak mohl zvony rozeznít na počest
nějakého udatného činu.
to jsem ale v pěkné kaši,
ovšem strom před domem nic netuší:
koukám, jak s ním cloumá vítr
v pozdně odpoledním slunci.

teď už nemám, co bych dodal.
zbývá jen čekat.
každý se s tím musí vyrovnat sám.

ach, jak jsem byl kdysi mladý,
jak já byl neuvěřitelně
mladý!

ZuzziŠ
15.02.2020

Ze začátku v zásadě klasika - někdo, komu jeho zku... rodiče pos...život se v tom plácá a myslí si, že je to omluva pro jeho zku...život, který vede. Kdo se z toho dostal, nebo kdo měl větší štěstí do začátku, toho nenávidí. Život ve čtyřkových hospodách je jediný správný. Sázet na koně je cool, sledovat baseball bezbřehá nuda. (a co biatlon?)
Následuje vystřízlivění, stařecká zatrpklost, smíření se smrtí...
Bukowski se od jiných (pseudo)umělců tohoto ražení liší dvěma podstatnými věcmi - má obrovský talent a má rád kočky.
PS: Moje hodnocení 3,5 hvězdičky. Zaokrouhluji dolů proto, aby se víc lidí netvářilo jako umělec, když jsou prostě jenom zapšklí zadlužení alkoholici se záznamem v trestním rejstříku.

Alex_Jura
08.12.2018

Hank je prostě svůj. Nemám ráda sborníky, ale tuhle knížku miluju. Kdysi jsem ji dostala k narozeninám v práci, byla to trochu loterie, ale zafungovala skvěle. Některé ty básně (Lidi) nebo ten text o výtahu... vracím se k nim dodnes.

Hibashiri
23.01.2018

Roztomile šílené :)

Damato
16.07.2017

Tak tohle čtení se mnou zamávalo. Znáte ten pocit,když něco čtete,pak četbu odložíte,protože to není pro vás,celkem to i odsoudite,ale nedá vám to a ve finále to stejně dočtete a na konci jste rádi,že jste dodočetli,ale uvnitř vás hlodá malilinkatý červíček s myšlenkou...ty jo,to byla bomba...zatímco ten druhý vám našeptává...ale houbeles,to vůbec nebylo k čtení. Pár takových knih a jsem jasný případ pro Chocholouška ( pro mladší generaci - známý psychiatr z českého filmu).

puml
02.06.2016

Z těch desítek autorových knih mám tuhle nejraději a čas od času se k ní vracím. Zvlášť ty poslední básně jsou skvělé. Starý autor, který tak nějak tuší, že to má za pár a s lehkou nostalgií účtuje s uplynulým životem i se smrtí. Ale nebyl by to Buk, kdyby to účtování neopepřil nějakým tím ironickým šlehem. Na tom průřezu tvorbou je ale dobře vidět, že některé jeho věci jsou jen póza, a když pak dojde na smrt a odcházení, je i Buk tak trochu sentimentální a naměkko. Ale to jsou právě ty nejopravdovější a nejsilnější básně. Doporučuji.

1