niknikita komentáře u knih

Pár zajímavých myšlenek a na jednom se s autorem shodnu. Poslouchám svoje tělo - už léta.

14 08.06.2024

Nemůžu jinak a dávám plný počet.
Za silný příběh.
Za překvapivě vyzrálé zpracování textu.
Za nezadržitelný smutek...

15 07.06.2024

Nedoceněný autor a Medojedky, vydané až po jeho smrti.

Robert Ruark nepochybně čerpal ze svého bouřlivého života a přestože jeho román je obsáhlý, čte se skvěle, už proto, že obsahuje velké množství dialogů, které mu vdechují živočišnost.

Moje první vydání Medojedek je už hodně ohmatané a svědčí o tom, že patří do kategorie knih, ke kterým se často a ráda vracím.

20 18.05.2024

Příjemná vzpomínka na Zdeňka Šmída a jeho jemný humor.

21 17.04.2024

Jako historická freska je Bílá vlčice povedená kniha. Jde o román plný událostí a postav, ale čtenář se v nich orientuje docela přehledně. Autorka podává obraz doby od carského Ruska až po konec druhé světové války věrohodně a dotkne se snad všech skutečností, které ovlivňovaly chod dějin. Popisuje situaci v celé tehdejší Evropě a všechny události prožívají její knižní postavy ve svých příbězích a dramatech podle toho, jak silný a jedinečný charakter jednotlivé osoby nosí v sobě. Nejsou to pouhá jména, ale díky autorce jsou to různorodí lidé plní života, a podle toho se i každý po svém a různě vyrovnává se situacemi, do kterých se vlivem událostí dostane.


- Není to romantický, sladkobolný román ani náhodou, už proto, kolik historických informací poskytuje svým čtenářům.


- Pokud obálka knihy připodobňuje Xeňu, musím přiznat, že můj dojem vyjadřuje poměrně přesně: nepříjemná, nesympatická, sebestředná a arogantní.
Ale jsem ráda, že jsem se právě obálkou nenechala odradit.

18 23.02.2024

Ani po druhém přečtení nezměním názor, že Slavík je nevšední a skvěle sestavený příběh.

33 28.01.2024

Jedna z mých nejmilejších knih a vychutnávám si ji pokaždé stejně, jako když jsem ji četla poprvé. Je to pohlazení na duši, psané s humorem a nadhledem, jak to paní autorka tak skvěle a lidsky umí.

20 19.01.2024

Naprosto nevánoční, ale milé předvánoční setkání s mým oblíbeným Taitou. Vždycky se ráda vracím k vypravěčskému mistrovství autora WS.

Nedočteno, nehodnoceno...

Naprostá spokojenost, jako vždycky, takže za mne velký dík, Ladislave! Všechny výlety jsem si krásně užívala a vlastně bych si přála další, ale určitě se jich časem dočkáme.
Cestování po neobvyklých místech naší krásné země bylo zábavné, poučné a místy jsem se smála nahlas. Co víc si přát?

Mimochodem, příspěvky z cest na facebooku taky stojí za přečtení a navíc nepostrádají fotodokumentaci - paráda :)

31 09.11.2023

Vrány jsou taková jednohubka, ze které vám bude hodně špatně...

41 02.11.2023

Slepá ulička vás od začátku až do samého konce nepřestane bavit. Všechny postavy jsou jako vystřižené ze života, krátké kapitoly nabité událostmi a přesně jak to už napsala moje kamarádka hanča34: jediný problém je, že kniha končí a vy to nechcete...

24 01.11.2023

Skvělá kniha!
Našla jsem v ní všechno co v dobrém cestopisu nemůže scházet. Napětí a všechny nástrahy a nepohodlí spojené s obrovským úsilím při výstupu na Čo Oju autorka líčí s nadhledem a humorem sobě vlastním a nešetří ani poetickými pasážemi, kterými popisuje krajinu a obyvatele Himaláje.
Tyrkysová hora je především nádherný lidský příběh o přátelství, statečnosti a pokoře a v neposlední řadě o pochopení a podpoře těch nejbližších.

P.S.
Nesmírně jsem vděčná za Doslov, vydaný až v reedici. Jsou v něm místy až neuvěřitelná fakta...

23 24.10.2023

Nehodnotím a odkládám do nedočtených, protože kniha je na můj vkus psaná přinejmenším divně. Příběh i vyprávění na mne působilo chaoticky a zmateně, takže jsem ztratila trpělivost.

Zápisník Dory Maarové má moje nejvyšší hodnocení z několika dobrých důvodů.
Přestože může působit až chaoticky, ve všech bodech to bylo mimořádně informativní a bohaté čtení, kdy jsem si na internetu dohledávala fakta o jednotlivých osobnostech z okruhu Dory Maarové. Ovšem největší pozornost se soustředila přesně na Doru a Picassa, takže jsem si sama pro sebe poopravila svůj osobní pohled na oba umělce.
Líbil se mi úsporný styl autorky a musím vyslovit obdiv a respekt k mravenčí práci, která za touto biografií stojí. Místy dostávalo pátrání v Dořině zápisníku až detektivní charakter a když k tomu připočítám kolik osobností moderního umění touto knihou defilovalo, moje nadšení je oprávněné.

21 15.10.2023

Další skvělá Colleen Hoover ...
Tečka.

28 11.10.2023

Krásná kniha, která mne s každou další stránkou dokázala víc a více pochopit Vincentovu duši. Byla plná emocí a to je přesně to, co patří k osobnosti tak složité a geniální...
Navíc autorčin sloh je bez nadsázky skvělý. Krátké, chronologicky seřazené kapitoly, nenajdete zbytečně matoucí texty...tak to mám ráda.

Vincentův poslední obraz je lahůdka pro každého milovníka umění.

25 09.10.2023

Tak trochu deník... návrat ke knize, která sice není literární skvost, ale aspoň mě vrátí pár roků zpátky. Kdo by o takový návrat nestál?

Bavilo mne to do první poloviny a pak jsem zjistila, že se děj ubírá do nějakého propletence. Zkrátka překombinovaný příběh a konec jsem jenom prolistovala.

19 22.09.2023

Kniha, která by si zasloužila více pozornosti, to především. Její obsah je nabitý informacemi, ze kterých mne občas až mrazilo a všechny jsem doslova hltala. Možná se někomu nemusí líbit, že jsou zkratkovité a neseřazené chronologicky, že fotografie jsou zařazeny náhodně, ale jde o vzpomínky a ty k nám přicházejí stejně neuspořádaně.
Za sebe musím vyjádřit obdiv a díky tak odvážné ženě, jakou je v mých očích Pavla Jazairiová. Její osobní zkušenosti a poznávání světa mají obrovskou hodnotu a troufám si tvrdit, že by se od ní mohli učit i takoví, kteří rozhodují o budoucnosti nás všech...

21 16.09.2023