Nazli komentáře u knih
Na knihu jsem se dost těšila a jsem spokojena. Navíc knihy Strach a Trhlina pro mě dostaly nový rozměr.
Pro čtenáře, jenž se s Tudorovci seznamuje, bych tuto knihu nedoporučila. Avšak pro znalé věci je to o něčem jiném. Na můj vkus celý děj shrnuli docela fofrem, ale zas je to pohled někoho "zvenčí", resp. pozorovatele tehdejšího dění, byť se značně vyhraněným názorem. Přesto jednu věc upřít nemohu, čtivost.
Po pravdě jsem na knihu byla hodně zvědavá, pročež jsem si ji i koupila. Námět je dobrý, na poli young adult bych řekla, že i nadprůměrně zpracovaný, docela jsem se bavila a autorce se povedlo udržet mou pozornost, že jsem knihu neodložila s tím, že budu přitom číst i něco jiného. Jen drobná výhrada, čistě osobní: Lola je na facku. :D
Já budu chválit. Strašně se mi líbila forma, jak bylo vše pojato, což bylo neotřelé a pro mě překvapivé. Informace sice byly jen povrchní, avšak jen pro čtenáře, jež se někdy zabývali historií. Jako seznámení s panovníky oné doby to bylo dobré.
Náhoda tomu chtěla, jednou jsem se zas rozhodla koupit knihu podle anotace. Jestli jsem čekala všechno, tak to rozuzlení ne. Pecka.
Trochu něco jiného než Trhlina a připodobnění ke Králi žánru na sebe nenechá dlouho čekat. Přesto mě Strach mile překvapil. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale děj byl mrazivý jako počasí příběhu. Konec mě trochu dostal jako u zmiňované Trhliny.
Vysloveně pro děti nebo dorost, ale i tak bych celou sérii doporučila. Celou jsem ji přečetla za dva dny. Zase jsem o něco moudřejší ohledně věcí, které se mohou nehezky zvrtnout. :)
Není to čistokrevný horor, ale je to velmi čtivé. Navíc pro ty, kteří viděli film naprostá povinnost, poté uvidíte film jinýma očima.
Kdyby to šlo, tak bych přečetla tuhle knihu na jeden zátah. Okamžitě jsem byla zatažena do děje a napjatě čekala, co bude následovat. Hodně dobré, o level výš než úvodní dílo série.
Zas mi celkově sedlo dílo jen polovičatě. Přesto bych vypíchla povídky Blues prasečí krve a Strach, ty byly pro mě jedinečným čtenářským zážitkem. A nutno dodat, že takovou fantazii (vzhledem ke jmenovanému) jen tak někdo nemá. Snad jsem ani nedýchala.
Takové napůl, ta druhá povídková knížečka mi sedla daleko více. Avšak jen můj subjektivní názor. :)
Něco mezi 3,5 a 4 hvězdami. Dobré, neotřelé a občas jsem se i bála.
Pro dorost je to velmi dobré stejně jako předchozí díl. Některé povídky byly pro mě předvídatelné, jiné však již méně a to si dovolím tvrdit, že jsem v hororových povídkách celkem zběhlá.
Pro mě osobně to byla taková rychlá seznamka s třetí manželkou Jindřicha VIII. Avšak musím čestně přiznat, že místy jsem narazila na zajímavé postřehy, o nichž jsem netušila nebo mě nenapadly a mozaika, jež si skládám o tehdejší době dostala pár nových a zajímavých kamínků.
Smršť není čistokrevným hororem. Tempo je tentokrát svižnější oproti Strachu nebo Trhlině, přesto hodnotím velice kladně. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, možná i proto, že hrdinové mi byli tentokrát opravdu nesympatičtí. Také je škoda, že je kniha má nižší hodnocení, možná i z důvodu řekněme filozofování na konci příběhu. Mně samotné naopak toto hloubání velmi sedlo, možná více, než kdyby vše dramaticky vrcholilo. Přesto všechno se autorovi povedlo vybudovat atmosféru temnou jako lesy ve Vysokých Tatrách.
Pana Goldammera řadím k autorům, u nichž si hlídám vydané knihy. Upřímně, očekávala jsem průměrnou detektivní zápletku proloženou událostmi končící světové války. Jenže ouha, zdání klame. Krvavé řádění pachatele mě nenechalo chladnou a dostalo se mi i sugestivní líčení toho, co se dělo v Německu před a při příchodu Rusů. Navíc, nevím jak ostatní čtenáři, ale tady mě autor s tím, kdo je pachatel, docela krutě doběhl. Doufám, že vyjdou i další díly této série.
To jsem si zas jednou koupila knihu podle přebalu a recenze s pocitem, že to nebude marná investice. Hned druhý den jsem se pustila do čtení s tím, že místo toho abych šla ven a využila tak pěkného počasí, zase sedím doma a snažím se obhájit svou lenost novou knihou. Dobře jsem udělala! Jakmile jsem se za absolutního ticha pustila do čtení a příběh se začínal rozvíjet, ke své (ne)libosti jsem musela konstatovat, že dokud se nedozvím jak to vlastně celé je, tak snad ani neusnu. Už od prvních momentů s Pacientem jsem si říkala "tady něco nehraje / nesedí", říkejte si tomu jak chcete. Přestože jsem netušila, co přesně mi uniká a vysvětlení přišlo později s dalšími stránkami, (ne, nejsem geniální a nenapadlo mě to), stále jsem byla skeptická a nejistá v tom, co mě čeká. Popravdě, pořád mi vrtala hlavou věta z přebalu "Tenhle pacient zničí všechno, v co kdy věřil..." Doporučím vám, ponořte se do příběhu, zcela a bez předsudků, přestože inteligentní čtenáře bez pochyb napadne několik teorií o tom, co se tu vlastně děje. Nepřemýšlejte o ničem jiném, čímž myslím "tohle jsem četl /viděl/slyšel v jiném příběhu". Dovolte Pacientovi proniknout do Vaší mysli a nezklame Vás.
Poslední díl série mě jako čtenáře uspokojil. Vše vysvětleno a konec zanechal lehkou pachuť toho, že takhle to prostě chodí.
Mně se to hodně líbilo, příjemné jednorázové čtení na léto. Zápletka není nijak složitá, přesto mě kniha vtáhla do děje a na konci jsem si říkala, proč mě to řešení nenapadlo dřív.